Během posledních přibližně 540 milionů let zažila Země tři masivní ochlazení planety, během kterých se výrazně snížily globální teploty, a to vedlo ke vzniku ledovců ve velké části světa. Tato období jsou pro budoucnost našeho světa velmi důležitá, až doposud se o příčině jejich vzniku jen spekulovalo. Nyní ale experti z americké univerzity MIT popsali, že za tím zřejmě stojí pohyby zemských desek a chemická reakce hornin s atmosférou.
Srážky zemských desek mohou způsobit masivní ochlazení planety, tvrdí nový výzkum
Ve studii, která vyšla v odborném časopise Science, uvedli, že každá ze tří velkých dob ledových následovala po silné tektonické činnosti v oblasti rovníku. Během ní se oceánské desky dostaly nad ty kontinentální – což vystavilo tisíce kilometrů oceánského dna tropické klimatu.
Teplo a vlhko v tropech pak zřejmě vyvolaly chemickou reakci mezi horninami na mořském dně a atmosférou. Podle této studie došlo k reakci mezi hořčíkem a vápníkem s atmosférickým oxidem uhličitým – což tento skleníkový plyn účinně „vytáhlo“ z atmosféry a natrvalo ho uložilo do země, například ve formě vápence.
Tento proces, který se odehrával na milionech kilometrů čtverečních, pak postupně mohl atmosféru připravit o tolik oxidu uhličitého, že se po celé planetě globálně ochladilo klima – a nastala doba ledová.
„Myslíme si, že právě tento proces mohl být spouštěcím mechanismem globálního ochlazování,“ uvedl jeden z autorů práce Oliver Jagoutz. „Tohle se zřejmě odehrálo na ploše asi 1–5 milionů čtverečních kilometrů, což vypadá jako hodně. Ale ve skutečnosti jde jen o malou část Země, která se nachází na tom správném místě; a ta může změnit globální klima planety.“
Změna klimatu nastala několik milionů let po srážkách
Když dojde ke srážce oceánských desek s kontinentálními, typicky je následkem tohoto procesu vznik nového pohoří, které je tvořené právě nově odhalenou horninou. Tímto procesem vznikly například Himaláje. Zóna, kde k tomuto střetu došlo, se nazývá sutura.
Jagoutz a jeho tým popsal, že ke srážkám tektonických desek došlo v oblasti Himaláje před 80 a pak znovu před 50 miliony lety. Několik milionů let po nich (což je z geologického hlediska jen okamžik) nastala náhlá změna klimatu směrem k mnohem chladnějším podmínkám.
Současně ale vědci popsali, že stejný proces mohl být zodpovědný také za konec doby ledové. Během milionů let totiž došlo k erozi těchto vulkanických kamenů a oxid uhličitý se z nich uvolnil do atmosféry, takže se planeta zase začala zahřívat. „Ukázali jsme, že tento proces může začít i ukončit ledové doby,“ doplnil profesor Jagoutz.
