Na MIT vyvinuli revoluční ultrazvukovou náplast, sleduje zdraví člověka

Vědci z Massachusettského technologického institutu (MIT) vynalezli náplast, která dokáže snímat ultrazvukem vnitřnosti člověka během každodenních činností. Vynález označují za revoluci v lékařském zobrazování. Náplast o velikosti poštovní známky umí zobrazit cévy, trávicí systém a vnitřní orgány po dobu až 48 hodin, což lékařům poskytuje mnohem podrobnější obraz o zdravotním stavu pacienta než běžné snímky.

Při laboratorních testech vědci pomocí náplastí sledovali, jak se lidem při cvičení mění tvar srdce, jak se jim při pití a vylučování nápojů zvětšuje a zmenšuje žaludek, a jak se jim při vzpírání zvedají svaly.

Profesor Süan-che Čao z MIT, který vedl výzkumný tým, uvedl, že náplasti by mohly „způsobit revoluci“ v lékařském zobrazování. V současné době se snímkování pro lékařské účely totiž provádí velmi rychle, někdy trvá jen několik sekund, a obvykle se musí provádět v nemocnicích.

Vědec si představuje, že si lidé budou kupovat krabičky náplastí a s pomocí chytrých algoritmů v mobilních telefonech je budou používat k monitorování svého srdce, plic nebo trávicího systému – a možná i dalších částí těla. Zjistí tak včas příznaky onemocnění i infekce, ale budou také moci monitorovat své svaly během rehabilitace či fyzického tréninku.

Náplast plná senzorů

Bioadhezivní ultrazvuková náplast (neboli Baus) obsahuje soustavu malých senzorů, které vysílají ultrazvukové vlny skrz kůži do těla. Tyto vlny se odrážejí od cév, tkání a vnitřních orgánů a jsou detekovány stejnými prvky v náplasti. V současné době musí být náplast připojena k přístroji, který odrazy promění v obraz, ale výzkumníci vyvíjejí bezdrátovou variantu, která bude spolupracovat se softwarem v mobilním telefonu.

„Na bezdrátové verzi usilovně pracujeme,“ řekl Čao . „Vzhledem k tomu, že už existují bezdrátové ultrazvuky pro ruční použití v místě péče, jsme přesvědčeni, že se nám podaří dosáhnout bezdrátové varianty během několika let,“ dodal vědec. Podrobnosti o vynálezu byly zveřejněny v časopise Science.

I bez bezdrátové verze by podle vědců mohly náplasti přinést okamžitou změnu v nemocnicích. Monitorovaly by vnitřnosti pacientů, zatímco leží v posteli, podobně jako se dnes k monitorování srdeční činnosti běžně používají podobně neinvazivní nalepovací elektrody.

Ultrazvuk změnil medicínu

Ultrazvuková vyšetření jsou velmi rozšířená. Tato technika má ale značná omezení, protože vyžaduje vysoce kvalifikované sonografisty, kteří sondy umísťují a orientují na těle pacientů, aby tak získali kvalitní snímky. Z tohoto důvodu je většina ultrazvukových vyšetření krátká a provádí se na pacientech, kteří musí při pořizování snímků zůstat v klidu.

Bezdrátové náplasti by mohly některé z těchto problémů obejít, protože je lze upevnit na místě a nechat je snímat po několik hodin, nebo dokonce dní, tvrdí výzkumníci. Kromě skenování orgánů na včasné příznaky onemocnění by také mohly monitorovat funkci močového měchýře, nádory a vývoj plodu v děloze.

Biomedicínská inženýrka Nan-šu Lu, která působí na Texaské univerzitě v Austinu, uvedla, že náplast představuje „významný průlom v mobilním a ambulantním ultrazvukovém zobrazování“. „Nositelné a dostupné ultrazvukové senzory, které nepotřebují sonografistu, by otevřely mnoho možností, jako je zobrazování srdce při zátěžovém testu, domácí zobrazování plic pro včasnou detekci zápalu plic a mnoho dalších,“ dodala vědkyně, která se na studii nepodílela.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Moderní jazyk vznikal přes třicet tisíc let, naznačuje studie

Není náhoda, že první důkazy o složitějším myšlení pocházejí ze stejné doby, kdy začal vznikat lidský jazyk. Nový výzkum ukazuje, jak dlouho tento proces trval a jaké byly jeho dopady.
před 14 hhodinami

Vědci objevili nový lék na cukrovku, chtějí ho začít testovat

Čeští vědci vyvinuli novou experimentální sloučeninu, která by mohla přinést bezpečnější léčbu cukrovky druhého typu. Chrání kosti a snižuje jejich lámavost, což je častým vedlejším účinkem současných medikamentů. Novou látku vědci objevili jako vedlejší účinek látky, která má léčit ztučnělá játra, informovala Akademie věd ČR. Výsledky studie publikoval odborný časopis Metabolism.
před 16 hhodinami

Klimatologům chybí data a volají po spolupráci. Obří dírou je ruská Arktida

Současná globální politická nestabilita a geopolitické napětí společně s rostoucím nacionalismem, byrokracií a ekonomickým tlakem stále více omezují volný přístup k datům potřebným ke studiu klimatické změny. Navíc komplikují jejich výměnu. Podle vědců, kteří se zabývají změnou klimatu a jejími dopady, by vznikaly lepší a reprezentativnější výsledky, kdyby existovala mezinárodní úmluva zajišťující otevřený přístup ke všem datům.
před 17 hhodinami

Zvířata mají ročně dopad na krajinu jako stovky tisíc povodní, odhadují vědci

Stovky živočišných druhů, jako jsou mravenci, bobři, lososi, krtci či hroši, budují nory a hráze nebo se prostě jen pohybují, čímž utvářejí krajinu a společně ji mění, ukázala studie londýnské univerzity. „Vždy jsme se zajímali o jednotlivé živočichy. Díky této studii jsme objevili kolektivní význam zvířecích architektů,“ řekla agentuře AFP vědecká pracovnice v oboru fyzické geografie Gemma Harveyová, která vedla studii londýnské univerzity Queen Mary, zveřejněnou letos 18. února.
před 19 hhodinami

Vědci hledají odpověď na otázku, zda mají děti vědomí už před porodem

Kdy se člověk stává člověkem? A jak vypadá ta změna, která udělá ze shluku buněk něco víc? To jsou otázky, na které věda stále nemá odpovědi. Ale experti se je snaží najít – toto poznání může mít přitom dopad například i na otázku potratů.
16. 3. 2025

Lidé jsou mizerní ve čtení psích emocí, naznačuje studie

Lidé nečekaně často nevnímají skutečný význam emocí svého domácího mazlíčka, tvrdí nová studie amerických vědců. Pejskaři tak mohou chování svého čtyřnohého přítele špatně interpretovat. Důvodů je mnoho a patří mezi ně i lidské nepochopení psích projevů způsobené hlavně tím, že lidé do zvířat promítají vlastní emoce.
15. 3. 2025

Marseillská univerzita zve vědce zasažené Trumpovými škrty. Zaujala jich desítky

Spojené státy šetří na vědě. Administrativa staronového prezidenta Donalda Trumpa škrtá pracovní místa ve federálních úřadech, současně omezuje i granty v soukromých výzkumných institucích. Velká francouzská univerzita se toho rozhodla využít k „vábení“ vědců.
14. 3. 2025

Australan přežil sto dní s titanovým srdcem. Přelomový transplantát pomůže i dalším

Australan přečkal sto dní do transplantace s umělým titanovým srdcem, dosud nejdéle ze všech pacientů s touto technologií. Úspěch v rámci klinického testování dává lidem se srdečním selháním naději na dlouhodobější řešení jejich obtíží.
14. 3. 2025
Načítání...