Na MIT vyvinuli revoluční ultrazvukovou náplast, sleduje zdraví člověka

Vědci z Massachusettského technologického institutu (MIT) vynalezli náplast, která dokáže snímat ultrazvukem vnitřnosti člověka během každodenních činností. Vynález označují za revoluci v lékařském zobrazování. Náplast o velikosti poštovní známky umí zobrazit cévy, trávicí systém a vnitřní orgány po dobu až 48 hodin, což lékařům poskytuje mnohem podrobnější obraz o zdravotním stavu pacienta než běžné snímky.

Při laboratorních testech vědci pomocí náplastí sledovali, jak se lidem při cvičení mění tvar srdce, jak se jim při pití a vylučování nápojů zvětšuje a zmenšuje žaludek, a jak se jim při vzpírání zvedají svaly.

Profesor Süan-che Čao z MIT, který vedl výzkumný tým, uvedl, že náplasti by mohly „způsobit revoluci“ v lékařském zobrazování. V současné době se snímkování pro lékařské účely totiž provádí velmi rychle, někdy trvá jen několik sekund, a obvykle se musí provádět v nemocnicích.

Vědec si představuje, že si lidé budou kupovat krabičky náplastí a s pomocí chytrých algoritmů v mobilních telefonech je budou používat k monitorování svého srdce, plic nebo trávicího systému – a možná i dalších částí těla. Zjistí tak včas příznaky onemocnění i infekce, ale budou také moci monitorovat své svaly během rehabilitace či fyzického tréninku.

Náplast plná senzorů

Bioadhezivní ultrazvuková náplast (neboli Baus) obsahuje soustavu malých senzorů, které vysílají ultrazvukové vlny skrz kůži do těla. Tyto vlny se odrážejí od cév, tkání a vnitřních orgánů a jsou detekovány stejnými prvky v náplasti. V současné době musí být náplast připojena k přístroji, který odrazy promění v obraz, ale výzkumníci vyvíjejí bezdrátovou variantu, která bude spolupracovat se softwarem v mobilním telefonu.

„Na bezdrátové verzi usilovně pracujeme,“ řekl Čao . „Vzhledem k tomu, že už existují bezdrátové ultrazvuky pro ruční použití v místě péče, jsme přesvědčeni, že se nám podaří dosáhnout bezdrátové varianty během několika let,“ dodal vědec. Podrobnosti o vynálezu byly zveřejněny v časopise Science.

I bez bezdrátové verze by podle vědců mohly náplasti přinést okamžitou změnu v nemocnicích. Monitorovaly by vnitřnosti pacientů, zatímco leží v posteli, podobně jako se dnes k monitorování srdeční činnosti běžně používají podobně neinvazivní nalepovací elektrody.

Ultrazvuk změnil medicínu

Ultrazvuková vyšetření jsou velmi rozšířená. Tato technika má ale značná omezení, protože vyžaduje vysoce kvalifikované sonografisty, kteří sondy umísťují a orientují na těle pacientů, aby tak získali kvalitní snímky. Z tohoto důvodu je většina ultrazvukových vyšetření krátká a provádí se na pacientech, kteří musí při pořizování snímků zůstat v klidu.

Bezdrátové náplasti by mohly některé z těchto problémů obejít, protože je lze upevnit na místě a nechat je snímat po několik hodin, nebo dokonce dní, tvrdí výzkumníci. Kromě skenování orgánů na včasné příznaky onemocnění by také mohly monitorovat funkci močového měchýře, nádory a vývoj plodu v děloze.

Biomedicínská inženýrka Nan-šu Lu, která působí na Texaské univerzitě v Austinu, uvedla, že náplast představuje „významný průlom v mobilním a ambulantním ultrazvukovém zobrazování“. „Nositelné a dostupné ultrazvukové senzory, které nepotřebují sonografistu, by otevřely mnoho možností, jako je zobrazování srdce při zátěžovém testu, domácí zobrazování plic pro včasnou detekci zápalu plic a mnoho dalších,“ dodala vědkyně, která se na studii nepodílela.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Náročné operace výrazně zhoršují paměť a intelekt u části seniorů, popsal výzkum

Asi patnáct procent starších pacientů, kteří podstoupí vážnější chirurgický zákrok, trpí potom duševními problémy, jež se postupně zhoršují, popsali američtí vědci v rozsáhlém výzkumu.
před 14 mminutami

Folklor jako návod. Dle vědců může zlepšit moderní krizovou komunikaci

Takzvané morové legendy a současná komunikace o zdravotních krizích souvisejících se životním prostředím mají dle estonských a finských vědců mnoho společného. Zatímco oficiální krizová komunikace však klade větší důraz na omezení, folklor se zaměřuje na aktivní roli lidí a jejich osobní odpovědnost. Reet Hiiemäeová a její kolegové o svých zjištěních píší v časopise Folklore.
před 3 hhodinami

AI předčila lidské lékaře, diagnózu v praxi určila mnohem lépe, ukázal výzkum

Je umělá inteligence (AI) v reálném provozu nemocnice schopná nahradit lidské lékaře? To byla otázka, na kterou se pokoušeli odpovědět vědci z Harvardovy univerzity. Odpověď dle nich je kladná.
před 4 hhodinami

Archeologové objevili prastarou nekropoli. Může být předkem megalitických hrobů

Desítky zesnulých do pravěké nekropole na jihu Evropy tehdejší obyvatelé ukládali do země zřejmě celé generace. Detailní analýza tohoto místa naznačuje, že mohlo být jedním z prvních v Evropě, kde vznikala kultura, která ovlivnila většinu kontinentu.
před 21 hhodinami

Meč nebes je nejvyšším stromem Asie. Je větší než Petřínská rozhledna

Nejvyšší stromy na Zemi mohou být vyšší než většina staveb, které vytvořili lidé. Platí to také pro nově popsaný nejvyšší strom v Asii, který teď přeměřili tchajwanští vědci.
před 23 hhodinami

Kůže ještěrek umí triky s ultrafialovým světlem. Funguje jako maják, popsali čeští vědci

Vědci z Univerzity Karlovy v Praze a univerzity ve Valencii objevili zatím neznámý mechanismus tvorby barev u ještěrek rodu Podarcis. Popsali, že ultrafialově modré skvrny na bocích těchto ještěrek vznikají neobvyklou interakcí mezi pigmenty a mikroskopickými odrazivými strukturami v kůži.
včera v 10:32

„Výkop století.“ Francouzští archeologové zkoumají podzemí u Notre-Dame

Fronta turistů strádající pod sluncem čeká, až bude moci vystoupat na katedrálu Notre-Dame a prohlédnout si její chrliče. Čtyři metry pod nimi míří tým archeologů opačným směrem – kope přímo dolů a zpět v čase do Paříže z doby starověkého Říma před dvěma tisíci roky, píše agentura AP.
včera v 07:30

Astronaut Svoboda poletí na ISS v roce 2027, oznámil Babiš

Projekt Česká cesta do vesmíru v pondělí prezentoval vývoj příprav české mise na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) a avizuje klíčové milníky pro rok 2027. Tiskové konference v pražském planetáriu se zúčastnili premiér Andrej Babiš (ANO), ministři Karel Havlíček (ANO), Robert Plaga (za ANO) a Jaromír Zůna (za SPD), budoucí astronaut Aleš Svoboda, astronaut Evropské kosmické agentury (ESA) Andreas Mogensen a další.
8. 6. 2026Aktualizováno8. 6. 2026
Načítání...