Na MIT vyvinuli revoluční ultrazvukovou náplast, sleduje zdraví člověka

Vědci z Massachusettského technologického institutu (MIT) vynalezli náplast, která dokáže snímat ultrazvukem vnitřnosti člověka během každodenních činností. Vynález označují za revoluci v lékařském zobrazování. Náplast o velikosti poštovní známky umí zobrazit cévy, trávicí systém a vnitřní orgány po dobu až 48 hodin, což lékařům poskytuje mnohem podrobnější obraz o zdravotním stavu pacienta než běžné snímky.

Při laboratorních testech vědci pomocí náplastí sledovali, jak se lidem při cvičení mění tvar srdce, jak se jim při pití a vylučování nápojů zvětšuje a zmenšuje žaludek, a jak se jim při vzpírání zvedají svaly.

Profesor Süan-che Čao z MIT, který vedl výzkumný tým, uvedl, že náplasti by mohly „způsobit revoluci“ v lékařském zobrazování. V současné době se snímkování pro lékařské účely totiž provádí velmi rychle, někdy trvá jen několik sekund, a obvykle se musí provádět v nemocnicích.

Vědec si představuje, že si lidé budou kupovat krabičky náplastí a s pomocí chytrých algoritmů v mobilních telefonech je budou používat k monitorování svého srdce, plic nebo trávicího systému – a možná i dalších částí těla. Zjistí tak včas příznaky onemocnění i infekce, ale budou také moci monitorovat své svaly během rehabilitace či fyzického tréninku.

Náplast plná senzorů

Bioadhezivní ultrazvuková náplast (neboli Baus) obsahuje soustavu malých senzorů, které vysílají ultrazvukové vlny skrz kůži do těla. Tyto vlny se odrážejí od cév, tkání a vnitřních orgánů a jsou detekovány stejnými prvky v náplasti. V současné době musí být náplast připojena k přístroji, který odrazy promění v obraz, ale výzkumníci vyvíjejí bezdrátovou variantu, která bude spolupracovat se softwarem v mobilním telefonu.

„Na bezdrátové verzi usilovně pracujeme,“ řekl Čao . „Vzhledem k tomu, že už existují bezdrátové ultrazvuky pro ruční použití v místě péče, jsme přesvědčeni, že se nám podaří dosáhnout bezdrátové varianty během několika let,“ dodal vědec. Podrobnosti o vynálezu byly zveřejněny v časopise Science.

I bez bezdrátové verze by podle vědců mohly náplasti přinést okamžitou změnu v nemocnicích. Monitorovaly by vnitřnosti pacientů, zatímco leží v posteli, podobně jako se dnes k monitorování srdeční činnosti běžně používají podobně neinvazivní nalepovací elektrody.

Ultrazvuk změnil medicínu

Ultrazvuková vyšetření jsou velmi rozšířená. Tato technika má ale značná omezení, protože vyžaduje vysoce kvalifikované sonografisty, kteří sondy umísťují a orientují na těle pacientů, aby tak získali kvalitní snímky. Z tohoto důvodu je většina ultrazvukových vyšetření krátká a provádí se na pacientech, kteří musí při pořizování snímků zůstat v klidu.

Bezdrátové náplasti by mohly některé z těchto problémů obejít, protože je lze upevnit na místě a nechat je snímat po několik hodin, nebo dokonce dní, tvrdí výzkumníci. Kromě skenování orgánů na včasné příznaky onemocnění by také mohly monitorovat funkci močového měchýře, nádory a vývoj plodu v děloze.

Biomedicínská inženýrka Nan-šu Lu, která působí na Texaské univerzitě v Austinu, uvedla, že náplast představuje „významný průlom v mobilním a ambulantním ultrazvukovém zobrazování“. „Nositelné a dostupné ultrazvukové senzory, které nepotřebují sonografistu, by otevřely mnoho možností, jako je zobrazování srdce při zátěžovém testu, domácí zobrazování plic pro včasnou detekci zápalu plic a mnoho dalších,“ dodala vědkyně, která se na studii nepodílela.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
před 19 hhodinami

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
před 21 hhodinami

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
včera v 11:14

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
včera v 04:00

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026

Spor o léky na Alzheimerovu nemoc. Studie tvrdí, že nejsou účinné, část vědců nesouhlasí

Evropské úřady na konci loňského roku registrovaly první dva léky proti Alzheimerově chorobě. Jestli je budou členské státy proplácet z veřejného zdravotního pojištění, je na každé zemi. Právě ve fázi tohoto schvalování vyšla významná studie, která léky z této skupiny označila za nedostatečně efektivní.
28. 4. 2026

Čeští vědci chtějí odstraňovat léky z vody s pomocí světla. Popsali, jak na to

Tým vědců z Ostravy a Olomouce úspěšně otestoval uhlíkový materiál, který za pomoci světla rozkládá zbytky léčiv ve vodě a snižuje tak jejich rizika pro vodní organismy. Výzkum tak naznačil, jak by se v budoucnosti daly šetrnějším způsobem čistit odpadní vody v tuzemsku.
28. 4. 2026

Zemřel za úsvitu druhého dne, chránil se hmoždířem. Vědci popsali smrt v Pompejích

Archeologové objevili v Pompejích při nedávných vykopávkách pozůstatky dvou mužů, kteří zemřeli při erupci Vesuvu v roce 79 našeho letopočtu. Podle vědců se pokusili uprchnout směrem k pobřeží a před padajícím sopečným materiálem se chránili improvizovaně předměty, které měli po ruce.
28. 4. 2026
Načítání...