Senát se ve shodě s vládou postavil proti návrhu Evropské komise, který má stanovit rámec pro zdanění energetických produktů a elektřiny. Označil to za zásah do daňové pravomoci členských států. Podle Senátu je tento dokument navíc v rozporu se zásadou subsidiarity, tedy principu, že problémy se mají řešit na úrovni členských států. Senát se také shodl na tom, že přijetí tak ambiciózního plánu, jako je Zelená dohoda pro Evropu (European Green Deal), v situaci, kdy není známo, jak se nahradí dosavadní zdroje energie, je nezodpovědné.
Senát se postavil proti unijní úpravě zdanění energií, Zelenou dohodu označil za nezodpovědnou
Záznam jednání Senátu z 5. listopadu (zdroj: ČT24)
Evropská komise by podle Senátu návrh unijní směrnice ohledně zdanění elektřiny, která je součástí evropského klimatického balíčku, měla přepracovat. V opačném případě by vláda měla podle Senátu návrh vetovat.
Horní komora podpořila stanovisko vlády odmítající jakékoli návrhy, které by mohly vést ke zvyšování cen energetických produktů a elektřiny. Řešení dopadů návrhu na různé sociální skupiny různou mírou zdanění označil Senát za nevhodné. Podle něj tyto záležitosti musí být řešeny v rámci sociální politiky státu.
Návrh směrnice podle Senátu zasahuje do daňové pravomoci členských států například tím, že jim neumožňuje stanovit rozdílné sazby daně pro energetické produkty zařazené do téže kategorie. Tím podle horní komory znemožňuje pružnou daňovou politiku přizpůsobenou podmínkám členského státu. Návrh směrnice počítá například s indexací sazeb daní z energetických produktů v zemích EU. I to podle Senátu zasahuje do daňové pravomoci členských států.
Vláda podle ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) nesouhlasí s jakýmikoli tlaky, které by mohly vést k vyššímu zdanění, nebo omezují prostor pro nižší zdanění. „Nechceme nic, co navýší ceny,“ řekla.
Přijetí Zelené dohody bez znalosti náhrady zdrojů je podle Senátu nezodpovědné
Senát se také v debatě o dvou unijních nařízeních o zavádění infrastruktury pro alternativní paliva a o zpřísnění norem pro emise oxidu uhličitého shodl na tom, že přijetí Zelené dohody je bez znalosti náhrady zdrojů zatím nezodpovědné.
Část usnesení, v níž se hovoří o nezodpovědném rozhodnutí, však prošla nejtěsnějším rozdílem hlasů. Hlasovalo pro ni 28 senátorů, což byl přesně potřebný počet hlasů. Proti se postavili hlavně senátoři z klubu Starostů a nezávislých, KDU-ČSL a nezávislých a SEN 21 a Pirátů.
Podle názoru senátního výboru pro EU, se kterým se ztotožnil i Senát, návrhy nezachovávají technologickou neutralitu, neboť preferují rozvoj elektromobilů. „Zpřísňování výkonnostních norem pro CO2 bude mít negativní dopad na méně rozvinuté regiony EU a členské státy s nižšími příjmy, na jejichž trhy budou směřovat starší vyřazená vozidla se spalovacími motory a jejichž vozový park bude bez adekvátních protiopatření zastarávat více než v rozvinutějších oblastech EU,“ konstatoval senátní evropský výbor.
Vicepremiér a ministr dopravy Karel Havlíček (za ANO) řekl, že jeho úřad podporuje usnesení výboru. Podle něj představuje racionální pohled.
Podle výboru i celého Senátu je také navrhované nařízení v rozporu s principem subsidiarity, tedy s pravidlem, že problémy se mají řešit na úrovni členských států. Evropská komise podle Senátu nedoložila, že navrhované závazné cíle týkající se infrastruktury pro těžká vozidla jsou reálně dosažitelné za přiměřených nákladů pro jednotlivé členské státy. Neprokázala tak skutečnou přidanou hodnotu zvoleného způsobu jednání na úrovni EU. Senát žádá po Evropské komise vypracování dopadové studie, kde bude popsána konkrétní realizovatelnost navrhovaných opatření a vyčísleny efekty plánovaných změn, především pak náklady a přínosy pro Česko.
Kritika sociálního fondu pro klimatická opatření
Kriticky se senátoři stavěli také k navrhovanému zřízení sociálního fondu pro klimatická opatření. Fond má podle evropských plánů přispět ke zmírnění dopadů rozšíření systému obchodování s emisemi i na budovy a na silniční dopravu. Předseda senátorů ODS a TOP 09 Zdeněk Nytra uvedl, že nejprve se lidem vezmou peníze, potom k nim možná znovu doputují. Podle Zbyňka Linharta (STAN) je fond spíše alibi.
Podobně zněla i další usnesení, která v pátek Senát přijal. I v případě směrnice o energetické účinnosti komise Evropská komise podle Senátu nepředložila studie dopadů na členské státy. V přijatém usnesení komora uznává, že Česko bude muset pro naplnění klimatických ambici postupně navyšovat podíl obnovitelných zdrojů energie v energetickém mixu. Zastává ale názor, že s ohledem na geografickou polohu bude role obnovitelných zdrojů pouze omezená, a proto se Česko bude muset spoléhat především na jadernou energii. Proto Senát považuje za důležité, aby jaderná energie byla v rámci EU označena za udržitelný zdroj.
O rozporu s principem subsidiarity mluvil Senát i v případě návrhu Evropské komise na změny v systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů. Studie dopadů na úrovni celé EU podle Senátu vychází z již nerealistických odhadů vývoje cen emisních povolenek, jejichž ceny podle ministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO) dramaticky vzrostly. Vláda bude trvat na přepracování návrhu směrnice v tomto ohledu
Klimatický balíček má unii pomoci splnit její cíl, kterým je snížit do roku 2030 emise skleníkových plynů o 55 procent proti roku 1990 a do roku 2050 dosáhnout takzvané uhlíkové neutrality. Balíček obsahuje pět nových legislativních návrhů a osm návrhů změn už existujících předpisů. Komise je schválila v polovině července. Komise chce do roku 2030 zvýšit podíl energie z obnovitelných zdrojů až na 40 procent, protože současný cíl 32 procent podle ní není dostačující.
Vláda má ale výhrady proti zavedení povinného podílu vodíku, zvýšení podílu energie z obnovitelných zdrojů pro vytápění a chlazení budov nebo vůči změnám u úspor emisí v dopravě.
Možná se ženeme do velkého nebezpečí, soudí Nytra
Předseda senátorů ODS a TOP 09 Zdeněk Nytra v pořadu Události, komentáře uvedl, že současná debata o nařízeních a směrnicích Green Dealu nerespektuje realitu současné situace. Jednostranně se podle něho soustředí na omezování emisí oxidu uhličitého, na druhé straně další tři pilíře – environmentální hospodaření, biodiverzitu a cirkulární ekonomiku - v podstatě zatlačuje do pozadí.
„Možná se ženeme do velkého nebezpečí, že zabrzdíme Evropu a pak ani na potřebná opatření nebudou finanční prostředky,“ řekl Nytra.
Hilšer kritizoval ty, kteří pro změny nechtějí nic dělat
Marek Hilšer, senátor za MHS, si myslí, že při debatě v Senátu nepadalo moc věcných připomínek. „Musíme si klást otázku, zda problémy, které mohou přinést povodně, požáry lesů, postup pouště, zvedání mořské hladiny – které jsou naprosto objektivní – tak jestli nebudou stát více, než to zbrzďování změn.“ Dodal, že si je vědom, že se za změny něco bude muset zaplatit, je ale podle něj otázka, kdo to zaplatí. A také to, kdy chceme dosáhnout uhlíkové neutrality, zda v roce 2050, 2060, nebo 2070.
Postoj některých svých kolegů hodnotí jako „my víme, že klima je problém, ale nechceme pro to nic dělat.“ Podle něho je třeba nastavit cíl a pak je možné tempo cesty k němu upravovat, Například, když se v roce 2030 zjistí, že se cíle nedají splnit, tak se tempo změní. Domnívá se rovněž, že současné prudké zvyšování cen energií není způsobeno emisními povolenkami.
Senátoři Nytra a Hilšer o Green Dealu (zdroj: ČT24)
Nytra soudí, že bychom současnou situaci kolem Green Dealu měli řešit racionálně, předvídatelně, reálně. Odmítl kritiku, že nechtějí nic dělat. „Uvědomujeme si potřebu něco dělat s životním prostředím, ale některá opatření nám přijdou přehnaná.“ V této souvislosti zmínil, že ani Evropská komise, ani vláda nedodaly dopadové studie. „Nevíme, co to bude stát, například zastavení výroby spalovacích motorů v roce 2035 či uhlíková daň na domy, na byty.“
Oba senátoři se naopak shodli, že současná výše navrženého sociálního fondu je nedostatečná. Hilšer podotkl, že změny nemají přinést energetickou chudobu. Nytra se vyslovil pro úpravu navrženého klimatického balíčku Evropské komise, jinak hrozí, že se dostaneme do energetické a surovinové závislosti na nedemokratických státech, jako je například Rusko či Čína.