Z problému prospěch. Vědci dokázali účinně přeměnit oxid uhličitý na ethen

Tým vědců z University of Illinois Chicago (UIC) objevil způsob, jak přeměnit sto procent oxidu uhličitého zachyceného z průmyslových emisí na ethen, který je klíčovým stavebním prvkem pro výrobu plastových výrobků. Postup popsali v časopise Cell Reports Physical Science.

Oxid uhličitý  vypouštěný lidmi je hlavní příčinou současného oteplování planety, růst teplot zároveň přináší hlad, nedostatek vody, častější požáry a další katastrofy. Vědci zkoušejí už od začátku tisíciletí najít cestu, jak negativní efekt přeměnit v poztivní. Ale zatím to bylo stále složité, drahé nebo neúčinné.

Nejzajímavější možností se zdá proměna oxidu uhličitého na ethen; tento výzkum probíhá už dekádu. Nový úspěch expertů z Chicaga, který popsali v časopise Cell Reports Physical Science, je přelomový v tom, že dokázal využít téměř sto procent oxidu uhličitého a přeměnit jej na užitečné uhlovodíky.

Jejich systém využívá elektrolýzu k přeměně zachyceného plynného oxidu uhličitého na vysoce čistý ethen (dříve známý jako etylen), přičemž vedlejšími produkty jsou další paliva na bázi uhlíku a kyslík.

Tento proces dokáže přeměnit až šest tun oxidu uhličitého na jednu tunu ethenu, čímž se recykluje téměř všechen zachycený oxid uhličitý. Protože systém pracuje na elektřinu, může být uhlíkově negativní – samozřejmě jen v případě, že se využijí solární nebo větrné zdroje, případně energie z jádra.

Čistý zápor

Podle autorů jejich přístup překonává cíl čistých nulových emisí uhlíku, který si kladou jiné technologie zachycování a přeměny uhlíku. Ten jejich totiž reálně snižuje celkovou produkci oxidu uhličitého v průmyslu. „Je to čistý zápor,“ popsali. „Na každou tunu vyrobeného ethenu odvedete šest tun oxidu uhličitého, které by se jinak dostaly do atmosféry.“

Předchozí pokusy o přeměnu oxidu uhličitého na ethen se opíraly o reaktory, které ale dokázaly přeměnit na uhlovodíky pouhých deset procent emisí CO2. Ethen musel být navíc později oddělen od oxidu uhličitého v energeticky náročném procesu, který často zahrnuje fosilní paliva.

V přístupu UIC prochází elektrický proud článkem, jehož polovina je naplněna zachyceným oxidem uhličitým a druhá polovina roztokem na bázi vody. Elektrizovaný katalyzátor vtahuje nabité atomy vodíku z molekul vody do druhé poloviny jednotky oddělené membránou, kde se spojí s nabitými atomy uhlíku z molekul oxidu uhličitého za vzniku ethenu.

Ethen lidstvo potřebuje

Mezi vyráběnými chemikáliemi na světě je ethen na třetím místě v emisích uhlíku po čpavku a cementu. Používá se nejen k výrobě plastových výrobků pro obalový, zemědělský a automobilový průmysl, ale také k výrobě chemikálií používaných v nemrznoucích směsích, lékařských sterilizátorech a vinylových obkladech domů.

Ethen se obvykle vyrábí procesem, který vyžaduje obrovské množství tepla. Vzniká při něm navíc přibližně 1,5 tuny emisí uhlíku na tunu vyrobeného etylenu. Protože se ročně vyrobí v průměru asi 160 milionů tun etylenu, celosvětově to způsobí více než 260 milionů tun emisí oxidu uhličitého.

Kromě ethenu se vědcům z UIC podařilo pomocí elektrolýzy vyrobit i další produkty bohaté na uhlík, které jsou užitečné pro průmysl. Dosáhli také velmi vysoké účinnosti přeměny sluneční energie, když deset procent energie ze solárních panelů přeměnili přímo na výstupní uhlíkový produkt.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Evropa se příliš spoléhá na čínské zelené technologie, varují experti

Nadměrná závislost Evropy na dovozu čínských zelených technologií může podle odborníků představovat vážné ekonomické a bezpečnostní riziko. Podle zprávy, o které informoval deník The Guardian, směřuje kvůli tomu evropský kontinent pomalu k řadě geopolitických problémů.
před 11 mminutami

VideoVirtuální výcvik vojáků i robotičtí hlídači. Experti z ČVUT představili novinky

Roboti jako hlídači míst důležitých pro fungování státu nebo virtuální realita jako cvičiště pro vojáky. Špičkové bezpečnostní technologie jsou klíčovou součástí moderní obrany. To nejnovější z tuzemské vědy představili experti z ČVUT. Roboty lze podle vedoucího laboratoře výpočetní robotiky Jana Faigla z ČVUT nasadit všude tam, kam nechceme vysílat lidi. Samotná fyzická schránka není to hlavní – vědci pracují na mozku, tedy softwaru, který stroje pohání. Podle Faigla je důležité, aby se robot dokázal venku pohybovat bez dostupnosti satelitní navigace. To mu může umožnit řada senzorů.
před 22 hhodinami

Tohle je první mapa čichu. Vytvořili ji na Harvardu

Lidský čich je nejméně prozkoumaný smysl. Má sice pro poznávání světa nejmenší význam, ale přesto jeho poruchy mohou přinášet řadu zdravotních problémů. Pomoci by mohla první čichová mapa, která propojila nos a mozek.
včera v 08:00

Velartovi museli o Černobylu mlčet, doporučovali alespoň sprchu a sušené mléko

Čtrnáct řádků, šedesát šest slov – tolik věnovala československá média oznámení o jaderné katastrofě v Černobylu. Rudé právo vydalo první zmínku o havárii v úterý 29. dubna 1986, až tři dny po incidentu. Už od pondělí se nicméně díky zprávám ze zahraničí mezi lidmi objevovaly informace o uniklé radiaci a nebezpečí. V komplikované situaci byli čeští odborníci – tušili nebezpečí, mluvit o něm ale nesměli.
včera v 07:00

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
1. 5. 2026

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
30. 4. 2026

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
30. 4. 2026

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026
Načítání...