Hnědouhelná elektrárna Počerady vypustila loni do atmosféry nejvíce oxidu uhličitého (CO2) z českých zdrojů a to více než 4,7 milionu tun. Elektrárnu provozuje ČEZ, od roku 2024 ji má převzít skupina Sev.en Energy finančníka Pavla Tykače. V těsném závěsu je elektrárna Tušimice II, která vypustila rovněž kolem 4,7 milionu tun CO2. Třetí byla paroplynová elektrárna Vřesová Sokolovské uhelné s 3,9 milionu tun oxidu uhličitého. O datech, která zveřejnila Evropská komise, informovaly ekologické organizace Hnutí Duha a Greenpeace. Energetické firmy v reakci uvedly, že svoje zdroje významně modernizují.
Nejvíc oxidu uhličitého vypustila loni do vzduchu elektrárna Počerady
Mluvčí společnosti ČEZ Ladislav Kříž řekl, že jde o největší elektrárny a tomu údajně odpovídá i množství emisí. „ČEZ v následujících letech bude nadále snižovat svoje emise, i díky odstavování uhelných elektráren. Průměrné měrné emise CO2 z vyrobené elektřiny ve zdrojích skupiny ČEZ klesly za tři roky o dvacet procent,“ řekl Kříž s tím, že do roku 2040 klesnou o více než sedmdesát procent.
Oproti předchozímu roku vypustily Počerady o více než 700 tisíc tun CO2 méně. Tušimice II naopak o téměř 300 tisíc tun více. Obě elektrárny patřily k dvěma největším znečišťovatelům ovzduší i ve statistice za rok 2018. Třetí byla elektrárna Chvaletice skupiny Sev.en Energy. V roce 2019 vypustila 3,7 milionu tun CO2.
Happening upozorňující na dopady provozu elektrárny Počerady před sídlem ČEZu v Praze (listopad 2019)
„Uzavření plýtvavých uhelných elektráren Počerady a Chvaletice by srazilo emise oxidu uhličitého stejně, jako kdyby v Česku přestaly jezdit čtyři miliony osobních aut. Přitom odstavit zastaralé elektrárny by pouze snížilo obří export elektřiny z ČR,“ řekl Jiří Koželouh z Hnutí Duha. Podle něj by se měla uhelná komise vrátit k jednacímu stolu a dále připravovat plán útlumu a konce spalování uhlí v Česku.
ČEZ požádal o výjimku z limitů pro rtuť do roku 2025
Podle mluvčího Greenpeace Lukáše Hrábka může firma ČEZ v následujících letech provoz elektrárny Počerady, která je podle něj největším zdrojem skleníkových plynů i toxické rtuti, výrazně omezit.
„Elektrárnu (firma ČEZ) prodala a ekonomicky je pro ni spíš zátěží. Místo toho si ale požádala o nesmyslně dlouhou výjimku z emisních limitů pro rtuť až do poloviny roku 2025, aby mohla elektrárnu používat dál při plném provozu,“ doplnil mluvčí. ČEZ si o dočasnou výjimku požádal letos v březnu.
„Elektrárna Počerady bude samozřejmě splňovat i nadále veškeré nynější přísné ekologické limity. Jde ale o elektrárnu, kterou jsme prodali, a proto u ní žádáme o výjimku. Je logické, aby eventuálně nová opatření realizoval již příští vlastník, který elektrárnu převezme na počátku roku 2024,“ řekl už na konci března mluvčí ČEZu.
Mluvčí společnosti Sev.en Energy Gabriela Sáričková Benešová ve středu řekla, že firma i během současné koronavirové krize pokračuje v ekologizaci elektrárny Chvaletice. „Soustředíme se na snižování skutečných škodlivin, tj. oxidů dusíku, oxidu siřičitého a tuhých znečišťujících látek, tak aby lidé na Pardubicku dýchali čistší vzduch,“ uvedla.
Obdobně podle ní firma plánuje postupovat také v případě budoucí modernizace elektrárny Počerady. „Počítáme s instalací moderních technologií i zaváděním dalších opatření, které kromě dalších emisí významně sníží také emise CO2. Pro úplnost je třeba mít na paměti, že kdybychom v Česku ze dne na den přestali vyrábět elektřinu a teplo z fosilních paliv, v ročním úhrnu by globální emise klesly asi o 0,16 procenta,“ dodala mluvčí.
Největším zdrojem oxidu uhličitého v EU je polský Belchatów
Ekologové uvedli, že Česko je v Evropské unii (EU) třetí největší znečišťovatel spalováním uhlí pro výrobu energie. Na prvním místě je Německo, na druhém Polsko.
Největším zdrojem CO2 v EU je polská hnědouhelná elektrárna Belchatów, která v roce 2019 vypustila 32,7 milionu tun škodlivin. V první desítce znečišťovatelů je osm hnědouhelných zdrojů (jeden polský, šest německých a jeden bulharský), jedna černouhelná elektrárna a na 9. místě pak letecká společnost Ryanair.
