Třinecké železárny začnou příští rok v Třinci stavět bezemisní briketační linku za 950 milionů korun, do provozu ji uvedou v roce 2025. Půjde o klíčový záměr v projektu Green Werk, který povede k výraznému snížení emisí oxidu uhličitého. Náklady na projekt do roku 2030 se odhadují na 12 miliard korun, část by firma chtěla pokrýt z dotací.
Třinecké železárny chtějí snížit s novou briketační linkou emise oxidu uhličitého. Jde o dílek většího projektu
Green Werk je transformační projekt, který obsahuje deset vzájemně provázaných komponent a vychází z využití zelené energie. „Stavíme na ekologizaci prvovýroby, protože ta je klíčovou v oblasti emisí CO2. Ekologizovat ale chceme i další provozy a procesy a počítáme také se změnou výrobkového portfolia směrem k zeleným produktům,“ vysvětlil generální ředitel Třineckých železáren Jan Czudek.
Železárny plánují například i částečný přechod na technologii moderní elektrické obloukové pece a produkci oceli zejména ze šrotu.
„Projekt počítá s tím, že emise CO2 poklesnou o 55 procent ve srovnání s rokem 1990,“ řekl Czudek. Zatímco v roce 1990 Třinecké železárny vypouštěly ročně 5,3 milionu tun oxidu uhličitého, v roce 2030 by to mělo být 2,4 milionu tun. Na tunu oceli vyrobené v Třinci nyní připadá 1,62 tuny emisí oxidu uhličitého.
Čistá bezemisní surovina
Vybudování briketační linky, která bude mít kapacitu až 500 tisíc tun briket ročně, by emise oxidu uhličitého mělo snížit ročně o 70 tisíc tun. Brikety nahradí takzvaný ocelárenský aglomerát a část produkce vysokopecního aglomerátu, které jsou potřebné pro výrobu surového železa.
„Při výrobě aglomerátu používáme koks a prachové uhlí, takže vzniká CO2. Briketační linkou nahradíme v prvním případě čtvrtinu výroby aglomerátu, pak bychom chtěli jít do budoucna až na padesát procent,“ řekl investiční ředitel Radek Olszar.
Nová technologie bude pracovat na principu spojení prachových rud a pojiva při vysokém tlaku. Výsledkem je čistá bezemisní surovina. „Je to proces, jak snížit emise CO2. Ve vysokopecním procesu ale nejde aglomerát úplně nahradit,“ poznamenal Olszar.
Část nákladů mají pokrýt dotace
Část nákladů na linku chtějí železárny financovat z dotace z Modernizačního fondu ve výši 405 milionů korun, chystají se požádat evropské úřady o notifikaci. Olszar řekl, že v případě celého projektu Green Werk by huť mohla dosáhnout z dotací až na pět miliard z celkových dvanácti miliard korun nákladů.
Do výrobního toku chce huť zapracovat i vyšší podíl šrotu. „Otázkou je, aby byl dostatek šrotu a samozřejmě také, aby energie, kterou budeme využívat, byla bezemisní. To předpokládáme, že se podaří našim energetikům zabezpečit,“ uvedl Czudek. Pokud by ale na trhu nebyl dostatek šrotu a nebyly by zajištěny stabilní dodávky energie z obnovitelných zdrojů, projekt by podle něj přestal dávat smysl.
Fotovoltaické elektrárny na střechách hal
Podnik také začíná s budováním fotovoltaických elektráren na střechách výrobních hal. „První počin je v tažírně drátu ve Starém Městě u Uherského Hradiště. Máme tam velké plochy na střechách a tam budeme realizovat fotovoltaiku už v letošním roce,“ vysvětlil Olszar. Další fotovoltaická elektrárna vznikne v odloučeném provozu v Kladně. Náklady na obě přesáhnou dohromady 40 milionů korun.
Třinecké železárny jsou největším hutním podnikem v Česku. V roce 2020 dosáhly zisku 469 milionů korun a tržeb 35,1 miliardy korun. Jejich nejprodávanějším výrobkem je dlouhodobě válcovaný drát, dalšími hlavními produkty jsou speciální tyčová ocel, tažená ocel, kolejnice, široká ocel, bezešvé trubky nebo hutní polotovary. Včetně odloučených provozů mají Třinecké železárny téměř sedm tisíc zaměstnanců, i s dceřinými firmami je pracovníků okolo 10 tisíc.
