Respirátory dětem neškodí, zjistila rozsáhlá studie

Příchod pandemie covidu-19 přinesl do životů lidí spoustu změn – tou nejrozšířenější se stalo nošení respirátorů a dalších pomůcek k ochraně obličeje. Ohledně tohoto opatření kolovala řada fám a dezinformací tvrdících, že poškozuje zdraví. Nová studie zaměřená na děti ale dospěla k jednoznačnému výsledku – v klidu ani během fyzické aktivity s nasazeným respirátorem se u dětí žádné příznaky dechové tísně neprojevily.

Respirátory fungují jako štíty, které člověka chrání před virem: vlákna jsou těsně u sebe a navíc mezi nimi působí elektrostatické napětí, což zabraňuje kapénkám, v nichž virus přežívá, proniknout do dýchacích cest.

Ale nebrání také v průchodu molekulám vzduchu, které člověk nutně potřebuje k dýchání? A nedrží kolem nosu a úst vydýchaný oxid uhličitý? Tyto otázky se v souvislosti s nošením ochrany dýchacích cest vyskytovaly velmi často.

Nedávno vyšla v odborném časopise studie Environmental Research práce vedená Haraldem Walachem, ve které vědci zkoumali, zda chirurgické roušky a respirátory N95 (americká obdoba evropských FFP2) nezpůsobují dýchací potíže u dětí. Její autoři dospěli k závěru, že ano.

Tvrdí, že používání roušek a respirátorů u dětí zvyšuje množství oxidu uhličitého ve vdechovaném vzduchu tak rychle, že i v klidových podmínkách to nese vážná zdravotní rizika. Výsledky této studie se samozřejmě velmi rychle rozšířily především ve skupinách, které odmítaly a odmítají protiepidemická opatření.

Chybějící údaje a nevyhovující zařízení

Nový výzkum vědců z Univerzity v Římě ale ukazuje, že to bylo předčasné a že se rodiče o své děti nosící roušky nemusejí bát.

Starší práce považovala za hraniční hodnotu toxicity oxidu uhličitého hodnoty kolem 2000 částic na jeden milion (ppm). Ta se týká kvality vzduchu v místnosti – ale prostor mezi obličejem a maskou s pokojem nebo kanceláří není srovnatelný. Také podle webových stránek Centra pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) se první příznaky spojené s dýchacími problémy objevují až po třiceti minutách – a to při koncentraci kolem 50 tisíc ppm. Výzkum Haralda Walacha ale naměřil jen asi 13 tisíc ppm, což je výrazně pod prahem toxicity oxidu uhličitého.

Dalším – a ještě větším – problémem Walachovy studie je to, že neměřila hladinu oxidu uhličitého v krvi, což je jediný způsob, jak prokázat hyperkapnii, jejímž hlavním projevem je zvýšená dechová a srdeční frekvence. Účastníci studie ale žádné takové příznaky nevykazovali a nevykazovali ani sníženou saturaci kyslíkem.

Navíc podle nové analýzy měřicí zařízení, které Walach s kolegy ve své studii použil, se nedokázalo přizpůsobit rychlosti ve změnách oxidu uhličitého, a proto poskytlo nespolehlivé výsledky.

  • Hyperkapnie (hypercapnia, hypercapnea) je vzestup koncentrace oxidu uhličitého v krvi (paCO2 nad 5,8 kPa). Opakem hyperkapnie je hypokapnie.

Přesnější výzkum přináší přesnější výsledky

V novém výzkumu vědci hodnotili dechovou tíseň u dětí mnohem přesněji. Zkoumali totiž více veličin. Patřily mezi ně parciální tlak oxidu uhličitého na konci nádechu, srdeční frekvence, dechová frekvence a klinické příznaky přemíry oxidu uhličitého. Tyto změny sledovali u všech účastníků studie každých 15 minut.

Prvních třicet minut neměly děti nasazený respirátor, poté je vědci poprosili, aby si ho nasadily. Tato část experimentu se skládala nejprve ze sezení a poté z dvanáctiminutového testu chůze po 40 metrů dlouhé chodbě.

Takle vypadaly první respirátory N-95. Vymyslel je americký inženýr Peter Tsai, která se narodil na Taiwanu. Absolovent Univerzity v Knoxville na nich pracoval 34 let, během covidové krize patřil k předním vědcům, jimž se podařilo tyto ochranné prostředky ještě vyleošit a zrychlit jejich výrobu.
Zdroj: Expozice Museum of East Tennessee/Tomáš Karlík

Během odpočinku ani fyzické aktivity nezpůsobilo používání chirurgické masky žádné významné změny v respiračních parametrech dětí. Používání respirátoru N95, zejména během fyzické aktivity, sice zvýšilo tlak oxidu uhličitého na konci nádechu, ale tato hodnota i tak zůstala v normálním rozmezí.

Celkově lze podle závěrů studie říci, že žádné z hodnocených dětí nevykazovalo po dobu trvání pokusu s respirátorem klinické příznaky dechové tísně.

Důkazy přímé i nepřímé

Autoři kromě tohoto přímého důkazu používají jako podpůrný argument, že nedávný výzkum na dospělých, který byl ještě rozsáhlejší, měl velmi podobné výsledky. Současně odkazují na několik další studií, které dospěly ke shodným číslům.

Používání respirátorů v dětském věku je podle nich jediným opatřením, které bez použití léků nebo očkování může snížit šíření viru SARS-CoV-2. Navíc by mohlo pomoci omezit mnoho běžných dětských onemocnění. „Rodiče by měli vědět, že používání respirátorů je pro jejich děti bezpečné a že nezvyšuje obsah oxidu uhličitého ve vdechovaném vzduchu. Ve skutečnosti zabraňuje šíření mnoha patogenních infekcí, včetně SARS-CoV-2, což prospívá zdraví,“ dodávají autoři.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Do vesmíru zamířil teleskop, který má pomoci vytvořit jeho „atlas“

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) do kosmu vyslal teleskop Nancy Grace Romanové, který má napomoci odhalit některé z největších záhad kosmu. Observatoř, pojmenovanou po americké astronomce, vynesl ve 13:26 SELČ z raketodromu Kennedyho vesmírného střediska na Floridě nosič Falcon Heavy soukromé firmy SpaceX. Od zařízení se očekává, že pomůže vytvořit nový „Atlas vesmíru“, poznamenala agentura AFP.
před 11 hhodinami

Jak se dožít 110 let? Japonští vědci vidí klíč v imunitním systému

Japonsko patří mezi země s nejvyšší průměrnou délkou života a také je šampionem v počtu takzvaných superstoletých, tedy lidí, kteří se dožili nejméně 110 let. Zatímco v celých dějinách Česka i Československa se takového věku dožilo prokazatelně jen dvanáct osob, v Japonsku jich nyní žije přibližně 150. Právě tuto skupinu teď tamní vědci detailně prozkoumali, aby zjistili, jak si takovou délku života zasloužili.
před 17 hhodinami

Invazní čalounici našli na Šumavě. O samotářce se toho ví jen málo

Při výzkumu na Šumavě narazili vědci z Jihočeské univerzity na invazní asijskou včelu čalounici jerlínovou. Objev je výjimečný tím, že se poprvé objevila tak vysoko v podhůří.
před 17 hhodinami

Smrt českého krále i další turecká expanze. Bitva u Moháče zásadně ovlivnila dějiny

Na konci srpna 1526 se nedaleko dolnouherského města Moháč odehrála bitva, jejíž výsledek na dlouhá staletí ovlivnil dějiny střední Evropy. Síly osmanského sultána Sulejmana I. Nádherného totiž drtivě porazily oddíly česko-uherského krále Ludvíka Jagellonského, což Turkům mimo jiné otevřelo cestu k ohrožování středoevropského prostoru. Krátce po bitvě navíc zemřel král Ludvík, jehož smrt znamenala vymření česko-uherské větve Jagellonců a následně i mocenský vzestup Habsburků.
29. 8. 2026

Německé letiště se potýká s malárií

Dosavadní dopad ohniska malárie, které se objevilo na frankfurtském letišti v Německu, čítá šest nakažených a dva mrtvé. Epidemiologové se pokoušejí přijít na to, jak se nákaza na místě rozšířila.
28. 8. 2026

Ruští vyděrači obelhali agenta AI. Ten pro ně napadl několik firem

Varování expertů na internetovou bezpečnost se vyplnila. Agentura Reuters popsala, jak skupina rusky hovořících zločinců zneužila komerčně dostupný model agentské umělé inteligence (AI) k útoku na řadu zahraničních společností.
28. 8. 2026

Letošní hurikánová sezona je zatím bez hurikánů. Meteorolog vysvětluje proč

Tropický Atlantik je na konci srpna nezvykle klidný. Od začátku letošní hurikánové sezony se v něm vytvořily pouze tři pojmenované tropické bouře – Arthur, Bertha a Cristobal – a ani jedna z nich nedosáhla síly hurikánu. Z hlediska celkové energie tropických cyklon je letošní začátek sezony dokonce nejslabší za téměř čtyři desetiletí. Přitom zrovna přichází období, kdy by měl tropický Atlantik začít naopak naplno ožívat. Co se v Atlantiku letos děje?
28. 8. 2026

Podívejte se na fotky částečného zatmění Měsíce

Na noční obloze nad značnou částí Evropy se v pátek nad ránem dalo pozorovat téměř úplné zatmění Měsíce. K tomuto jevu dochází, když se Země ocitne mezi Sluncem a Měsícem a vrhá svůj stín na Měsíc.
28. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.