Respirátory dětem neškodí, zjistila rozsáhlá studie

Příchod pandemie covidu-19 přinesl do životů lidí spoustu změn – tou nejrozšířenější se stalo nošení respirátorů a dalších pomůcek k ochraně obličeje. Ohledně tohoto opatření kolovala řada fám a dezinformací tvrdících, že poškozuje zdraví. Nová studie zaměřená na děti ale dospěla k jednoznačnému výsledku – v klidu ani během fyzické aktivity s nasazeným respirátorem se u dětí žádné příznaky dechové tísně neprojevily.

Respirátory fungují jako štíty, které člověka chrání před virem: vlákna jsou těsně u sebe a navíc mezi nimi působí elektrostatické napětí, což zabraňuje kapénkám, v nichž virus přežívá, proniknout do dýchacích cest.

Ale nebrání také v průchodu molekulám vzduchu, které člověk nutně potřebuje k dýchání? A nedrží kolem nosu a úst vydýchaný oxid uhličitý? Tyto otázky se v souvislosti s nošením ochrany dýchacích cest vyskytovaly velmi často.

Nedávno vyšla v odborném časopise studie Environmental Research práce vedená Haraldem Walachem, ve které vědci zkoumali, zda chirurgické roušky a respirátory N95 (americká obdoba evropských FFP2) nezpůsobují dýchací potíže u dětí. Její autoři dospěli k závěru, že ano.

Tvrdí, že používání roušek a respirátorů u dětí zvyšuje množství oxidu uhličitého ve vdechovaném vzduchu tak rychle, že i v klidových podmínkách to nese vážná zdravotní rizika. Výsledky této studie se samozřejmě velmi rychle rozšířily především ve skupinách, které odmítaly a odmítají protiepidemická opatření.

Chybějící údaje a nevyhovující zařízení

Nový výzkum vědců z Univerzity v Římě ale ukazuje, že to bylo předčasné a že se rodiče o své děti nosící roušky nemusejí bát.

Starší práce považovala za hraniční hodnotu toxicity oxidu uhličitého hodnoty kolem 2000 částic na jeden milion (ppm). Ta se týká kvality vzduchu v místnosti – ale prostor mezi obličejem a maskou s pokojem nebo kanceláří není srovnatelný. Také podle webových stránek Centra pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) se první příznaky spojené s dýchacími problémy objevují až po třiceti minutách – a to při koncentraci kolem 50 tisíc ppm. Výzkum Haralda Walacha ale naměřil jen asi 13 tisíc ppm, což je výrazně pod prahem toxicity oxidu uhličitého.

Dalším – a ještě větším – problémem Walachovy studie je to, že neměřila hladinu oxidu uhličitého v krvi, což je jediný způsob, jak prokázat hyperkapnii, jejímž hlavním projevem je zvýšená dechová a srdeční frekvence. Účastníci studie ale žádné takové příznaky nevykazovali a nevykazovali ani sníženou saturaci kyslíkem.

Navíc podle nové analýzy měřicí zařízení, které Walach s kolegy ve své studii použil, se nedokázalo přizpůsobit rychlosti ve změnách oxidu uhličitého, a proto poskytlo nespolehlivé výsledky.

  • Hyperkapnie (hypercapnia, hypercapnea) je vzestup koncentrace oxidu uhličitého v krvi (paCO2 nad 5,8 kPa). Opakem hyperkapnie je hypokapnie.

Přesnější výzkum přináší přesnější výsledky

V novém výzkumu vědci hodnotili dechovou tíseň u dětí mnohem přesněji. Zkoumali totiž více veličin. Patřily mezi ně parciální tlak oxidu uhličitého na konci nádechu, srdeční frekvence, dechová frekvence a klinické příznaky přemíry oxidu uhličitého. Tyto změny sledovali u všech účastníků studie každých 15 minut.

Prvních třicet minut neměly děti nasazený respirátor, poté je vědci poprosili, aby si ho nasadily. Tato část experimentu se skládala nejprve ze sezení a poté z dvanáctiminutového testu chůze po 40 metrů dlouhé chodbě.

Takle vypadaly první respirátory N-95. Vymyslel je americký inženýr Peter Tsai, která se narodil na Taiwanu. Absolovent Univerzity v Knoxville na nich pracoval 34 let, během covidové krize patřil k předním vědcům, jimž se podařilo tyto ochranné prostředky ještě vyleošit a zrychlit jejich výrobu.
Zdroj: Expozice Museum of East Tennessee/Tomáš Karlík

Během odpočinku ani fyzické aktivity nezpůsobilo používání chirurgické masky žádné významné změny v respiračních parametrech dětí. Používání respirátoru N95, zejména během fyzické aktivity, sice zvýšilo tlak oxidu uhličitého na konci nádechu, ale tato hodnota i tak zůstala v normálním rozmezí.

Celkově lze podle závěrů studie říci, že žádné z hodnocených dětí nevykazovalo po dobu trvání pokusu s respirátorem klinické příznaky dechové tísně.

Důkazy přímé i nepřímé

Autoři kromě tohoto přímého důkazu používají jako podpůrný argument, že nedávný výzkum na dospělých, který byl ještě rozsáhlejší, měl velmi podobné výsledky. Současně odkazují na několik další studií, které dospěly ke shodným číslům.

Používání respirátorů v dětském věku je podle nich jediným opatřením, které bez použití léků nebo očkování může snížit šíření viru SARS-CoV-2. Navíc by mohlo pomoci omezit mnoho běžných dětských onemocnění. „Rodiče by měli vědět, že používání respirátorů je pro jejich děti bezpečné a že nezvyšuje obsah oxidu uhličitého ve vdechovaném vzduchu. Ve skutečnosti zabraňuje šíření mnoha patogenních infekcí, včetně SARS-CoV-2, což prospívá zdraví,“ dodávají autoři.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci popsali kleptoparazitismus u delfína Bublinky

Mořští biologové narazili na chování delfínů, které doposud neznali. Zjistili, že jeden sledovaný kytovec spoří energii tím, že neloví ryby, ale získává od nich jen obsah jejich žaludků. Jde o první dobře zdokumentovaný případ kleptoparazitismu neboli krádeží potravy u kytovců.
před 16 mminutami

V atmosféře Venuše by mohly žít české houby, naznačuje mezinárodní studie

Pokud by na Venuši existoval život, mohlo by se jednat o houby podobné těm, které se vyskytují v České republice. Naznačuje to nová studie, jejíž autoři zkoumali organismy schopné žít v kyselině sírové.
před 13 hhodinami

Vědci přepsali rodokmen netopýrů, jejich kolébkou je Evropa

Mezinárodní tým vědců včetně českých odborníků napsal novou evoluční historii netopýrů. Dosud nejrozsáhlejší genetická a paleontologická netopýří studie, která ve středu vyšla v časopisu Nature, odhalila, že jediní létající savci vznikli před 65 miliony let v Evropě – nikoliv v Africe, jak se doposud předpokládalo. Výsledky výzkumu navíc pomáhají vysvětlit jejich výjimečnou dlouhověkost a vysokou odolnost vůči infekčním nemocem.
před 14 hhodinami

Šestina amerických dětí užívajících léky proti obezitě trpí nedostatkem živin

Léky jako Ozempic nebo Wegovy, tedy přípravky na bázi GLP-1, zásadně změnily to, jak se léčí obezita. Po celém světě se ukazuje, že umí zásadně snížit hmotnost u lidí, kterým nepomáhají žádné jiné metody. A několik let se už také nasazují na léčbu dětí. Nová americká studie ale ukazuje, že právě u dětí by lékaři měli začít dávat více pozor.
před 18 hhodinami

Trojice českých vědců dostala cenu za objev nového druhu magnetů

Cenu Europhysics Prize 2026 Evropské fyzikální společnosti za mimořádný přínos ve fyzice kondenzovaných látek dostali Libor Šmejkal, Jairo Sinova a Tomáš Jungwirth za objev altermagnetismu, třetí základní třídy magnetismu. Je to poprvé, co tuto významnou cenu obdrželi čeští vědci.
před 20 hhodinami

Čeští vědci chtějí vyvinout přístroj, který má hledat život na měsíci Saturnu

Čeští vědci z Heyrovského ústavu Akademie věd chtějí společně s kolegy z Německa a Francie vyvinout přístroj, který by byl součástí chystané evropské mise k měsíci Saturnu, k Enceladu. Hmotnostní spektrometr by měl zvládnout určit chemické složení materiálu z gejzírů, které tryskají z měsíce. Vědci by díky tomu mohli podrobněji zkoumat, zda se v něm nacházejí organické a další molekuly důležité pro vznik života.
před 21 hhodinami

Americká armáda už masivně využívá AI. A chybuje

Několik případů z poslední doby ukázalo zásadní rizika, která souvisejí s přechodem americké armády na systémy ovládané umělými inteligencemi (AI). Přesto Pentagon do této technologie investuje stále víc kvůli zásadním výhodám, které na bojišti přináší.
před 22 hhodinami

Lidstvo překročilo sedm z devíti mezí bezpečné planety. Stav se nadále zhoršuje, říká nová zpráva

Němečtí vědci už řadu let sledují devět nejdůležitějších oblastí, které tvoří základ obyvatelnosti Země. Pokud dojde k překročení hranice v jakékoliv oblasti, nevěstí to nic dobrého. Podle aktuální zprávy už došlo k prolomení těchto mezí u sedmi oblastí.
22. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.