Respirátory dětem neškodí, zjistila rozsáhlá studie

Příchod pandemie covidu-19 přinesl do životů lidí spoustu změn – tou nejrozšířenější se stalo nošení respirátorů a dalších pomůcek k ochraně obličeje. Ohledně tohoto opatření kolovala řada fám a dezinformací tvrdících, že poškozuje zdraví. Nová studie zaměřená na děti ale dospěla k jednoznačnému výsledku – v klidu ani během fyzické aktivity s nasazeným respirátorem se u dětí žádné příznaky dechové tísně neprojevily.

Respirátory fungují jako štíty, které člověka chrání před virem: vlákna jsou těsně u sebe a navíc mezi nimi působí elektrostatické napětí, což zabraňuje kapénkám, v nichž virus přežívá, proniknout do dýchacích cest.

Ale nebrání také v průchodu molekulám vzduchu, které člověk nutně potřebuje k dýchání? A nedrží kolem nosu a úst vydýchaný oxid uhličitý? Tyto otázky se v souvislosti s nošením ochrany dýchacích cest vyskytovaly velmi často.

Nedávno vyšla v odborném časopise studie Environmental Research práce vedená Haraldem Walachem, ve které vědci zkoumali, zda chirurgické roušky a respirátory N95 (americká obdoba evropských FFP2) nezpůsobují dýchací potíže u dětí. Její autoři dospěli k závěru, že ano.

Tvrdí, že používání roušek a respirátorů u dětí zvyšuje množství oxidu uhličitého ve vdechovaném vzduchu tak rychle, že i v klidových podmínkách to nese vážná zdravotní rizika. Výsledky této studie se samozřejmě velmi rychle rozšířily především ve skupinách, které odmítaly a odmítají protiepidemická opatření.

Chybějící údaje a nevyhovující zařízení

Nový výzkum vědců z Univerzity v Římě ale ukazuje, že to bylo předčasné a že se rodiče o své děti nosící roušky nemusejí bát.

Starší práce považovala za hraniční hodnotu toxicity oxidu uhličitého hodnoty kolem 2000 částic na jeden milion (ppm). Ta se týká kvality vzduchu v místnosti – ale prostor mezi obličejem a maskou s pokojem nebo kanceláří není srovnatelný. Také podle webových stránek Centra pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) se první příznaky spojené s dýchacími problémy objevují až po třiceti minutách – a to při koncentraci kolem 50 tisíc ppm. Výzkum Haralda Walacha ale naměřil jen asi 13 tisíc ppm, což je výrazně pod prahem toxicity oxidu uhličitého.

Dalším – a ještě větším – problémem Walachovy studie je to, že neměřila hladinu oxidu uhličitého v krvi, což je jediný způsob, jak prokázat hyperkapnii, jejímž hlavním projevem je zvýšená dechová a srdeční frekvence. Účastníci studie ale žádné takové příznaky nevykazovali a nevykazovali ani sníženou saturaci kyslíkem.

Navíc podle nové analýzy měřicí zařízení, které Walach s kolegy ve své studii použil, se nedokázalo přizpůsobit rychlosti ve změnách oxidu uhličitého, a proto poskytlo nespolehlivé výsledky.

  • Hyperkapnie (hypercapnia, hypercapnea) je vzestup koncentrace oxidu uhličitého v krvi (paCO2 nad 5,8 kPa). Opakem hyperkapnie je hypokapnie.

Přesnější výzkum přináší přesnější výsledky

V novém výzkumu vědci hodnotili dechovou tíseň u dětí mnohem přesněji. Zkoumali totiž více veličin. Patřily mezi ně parciální tlak oxidu uhličitého na konci nádechu, srdeční frekvence, dechová frekvence a klinické příznaky přemíry oxidu uhličitého. Tyto změny sledovali u všech účastníků studie každých 15 minut.

Prvních třicet minut neměly děti nasazený respirátor, poté je vědci poprosili, aby si ho nasadily. Tato část experimentu se skládala nejprve ze sezení a poté z dvanáctiminutového testu chůze po 40 metrů dlouhé chodbě.

Takle vypadaly první respirátory N-95. Vymyslel je americký inženýr Peter Tsai, která se narodil na Taiwanu. Absolovent Univerzity v Knoxville na nich pracoval 34 let, během covidové krize patřil k předním vědcům, jimž se podařilo tyto ochranné prostředky ještě vyleošit a zrychlit jejich výrobu.
Zdroj: Expozice Museum of East Tennessee/Tomáš Karlík

Během odpočinku ani fyzické aktivity nezpůsobilo používání chirurgické masky žádné významné změny v respiračních parametrech dětí. Používání respirátoru N95, zejména během fyzické aktivity, sice zvýšilo tlak oxidu uhličitého na konci nádechu, ale tato hodnota i tak zůstala v normálním rozmezí.

Celkově lze podle závěrů studie říci, že žádné z hodnocených dětí nevykazovalo po dobu trvání pokusu s respirátorem klinické příznaky dechové tísně.

Důkazy přímé i nepřímé

Autoři kromě tohoto přímého důkazu používají jako podpůrný argument, že nedávný výzkum na dospělých, který byl ještě rozsáhlejší, měl velmi podobné výsledky. Současně odkazují na několik další studií, které dospěly ke shodným číslům.

Používání respirátorů v dětském věku je podle nich jediným opatřením, které bez použití léků nebo očkování může snížit šíření viru SARS-CoV-2. Navíc by mohlo pomoci omezit mnoho běžných dětských onemocnění. „Rodiče by měli vědět, že používání respirátorů je pro jejich děti bezpečné a že nezvyšuje obsah oxidu uhličitého ve vdechovaném vzduchu. Ve skutečnosti zabraňuje šíření mnoha patogenních infekcí, včetně SARS-CoV-2, což prospívá zdraví,“ dodávají autoři.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci hledají odpověď na otázku, zda mají děti vědomí už před porodem

Kdy se člověk stává člověkem? A jak vypadá ta změna, která udělá ze shluku buněk něco víc? To jsou otázky, na které věda stále nemá odpovědi. Ale experti se je snaží najít – toto poznání může mít přitom dopad například i na otázku potratů.
před 11 hhodinami

Lidé jsou mizerní ve čtení psích emocí, naznačuje studie

Lidé nečekaně často nevnímají skutečný význam emocí svého domácího mazlíčka, tvrdí nová studie amerických vědců. Pejskaři tak mohou chování svého čtyřnohého přítele špatně interpretovat. Důvodů je mnoho a patří mezi ně i lidské nepochopení psích projevů způsobené hlavně tím, že lidé do zvířat promítají vlastní emoce.
včera v 10:00

Marseillská univerzita zve vědce zasažené Trumpovými škrty. Zaujala jich desítky

Spojené státy šetří na vědě. Administrativa staronového prezidenta Donalda Trumpa škrtá pracovní místa ve federálních úřadech, současně omezuje i granty v soukromých výzkumných institucích. Velká francouzská univerzita se toho rozhodla využít k „vábení“ vědců.
14. 3. 2025

Australan přežil sto dní s titanovým srdcem. Přelomový transplantát pomůže i dalším

Australan přečkal sto dní do transplantace s umělým titanovým srdcem, dosud nejdéle ze všech pacientů s touto technologií. Úspěch v rámci klinického testování dává lidem se srdečním selháním naději na dlouhodobější řešení jejich obtíží.
14. 3. 2025

Nástroje na odhalování výtvorů AI nejsou bezchybné. Redakce ČT je otestovala

Nástroje na vytváření falešných videí, fotografií i textů jsou stále rozšířenější, snadněji dostupné a hlavně – jejich výstupy jsou stále realističtější. Odhalit, že jde o dílo umělé inteligence, je tedy pořád složitější. Cesty ale existují: vědecká redakce ČT24 otestovala některé nástroje, které to dokáží.
14. 3. 2025

Evropou se šíří spalničky

V Evropě se v posledních letech stále víc šíří spalničky. Před nárůstem případů varovalo Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC). Od začátku minulého roku zdravotníci v zemích EU zachytili přes 32 tisíc případů. V roce 2023 to přitom nebylo ani dva a půl tisíce. Zdaleka nejhorší situace je v Rumunsku. Za boomem vysoce nakažlivého onemocnění jsou především mezery v proočkovanosti.
13. 3. 2025

Prezident Pavel jmenoval fyzika Pánka předsedou Akademie věd

Prezident Petr Pavel ve čtvrtek dopoledne na Pražském hradě jmenoval fyzika Radomíra Pánka novým předsedou Akademie věd. V prosinci ho zvolil akademický sněm instituce. V čele končí Eva Zažímalová, která po dvou čtyřletých funkčních obdobích už nemohla kandidovat. Pánek má vést instituci do roku 2029, funkční období mu začne 25. března.
13. 3. 2025

Prvními testy prošel nový lék proti HIV. Stačí ho užívat jednou ročně

Preventivní injekce proti viru HIV s roční účinností prošla první fází testování, oznámila americká farmaceutická společnost Gilead Sciences. Nová forma preventivního přípravku by se mohla stát nejdéle působící formou ochrany proti tomuto viru, jaká je nyní k dispozici. Vir HIV způsobuje nemoc AIDS.
13. 3. 2025
Načítání...