Oxid uhličitý strana 2 z 5

Probíhající a prohlubující se změna klimatu má jasnou příčinu – vliv člověka a produkci skleníkových plynů, především vlivem spalování fosilních paliv. Míra nárůstu oxidu uhličitého, jakožto hlavního skleníkového plynu antropogenního původu, je mimořádně rychlá. To vynikne zejména při srovnání s vývojem koncentrace oxidu uhličitého v geologické minulosti.

Snižování emisí je jedním z trendů současnosti. Lidé šetří energiemi při vytápění, recyklují sklo i plasty, místo auta volí veřejnou dopravu nebo kolo. Ale mezitím vznikají nové zdroje emisí oxidu uhličitého, které se podceňují, anebo se o nich dokonce ani vůbec neví. Například umělé inteligence.

Stávající podoba klimatických opatření přijatých světovým společenstvím by udržela oteplení Země pod hranicí tří stupňů Celsia (nejpravděpodobněji na 2,9 stupně) oproti době před průmyslovou revolucí, uvádí nově zveřejněná zpráva OSN. Bezmála dvě stě zemí se přitom v roce 2015 v Pařížské klimatické dohodě shodlo, že globální oteplení omezí na 1,5 stupně a udrží jej výrazně pod dvěma stupni Celsia.

Koncentrace skleníkových plynů v zemské atmosféře se loni dostala na rekordní úroveň, množství oxidu uhličitého (CO2) je nyní o padesát procent vyšší než v předprůmyslovém období. V nově zveřejněné zprávě to uvedla Světová meteorologická organizace (WMO). Podle jejích měření rostly i koncentrace metanu a oxidů dusíku, což může mít pro globální klima ničivé důsledky.

Přítomnost oxidu uhličitého na jednom z měsíců planety Jupiter patrně dokazuje, že se pod jeho ledovým povrchem ukrývá oceán, možný zdroj života. Podle agentury AFP to zjistili američtí vědci za pomoci výkonného teleskopu Jamese Webba. Jejich výzkum téměř vylučuje, že by oxid uhličitý mohl pocházet z jiného zdroje, než je voda. Zda jsou v oceánu přítomné další prvky potřebné pro vznik života, zatím není jasné.

Emise uhlíku vyprodukované lesními požáry na severní polokouli byly letos rekordní, nejvíce se na zhoršení kvality ovzduší podepsaly požáry v Kanadě. Ve své nové zveřejněné analýze o tom informovala organizace Copernicus, projekt Evropské unie pro sledování atmosféry a klimatických změn. Podíl emisí z kanadských požárů letos tvoří 27 procent veškerého uhlíku uvolněného do atmosféry z lesních požárů v letošním roce.

Emise oxidu uhličitého z brazilské části amazonského pralesa se v prvních dvou letech vlády bývalého prezidenta Jaira Bolsonara (2019 a 2020) prudce zvýšily. Podle autorů studie, kterou zveřejnil vědecký časopis Nature, za to může oslabení ochrany pralesa ze strany brazilských úřadů. Výrazně se také zvýšila plocha pralesa, která byla zničena.

Čínští vědci popsali, co bylo údajně příčinou klimatické změny, která se odehrála v pravěku. K vysvětlení jim pomohl průzkum severočínských jezer s velmi zásaditou vodou. Právě v ní se měla skrývat neviditelná příčina toho, co se odehrálo před 304 miliony lety.

První zemědělci začali chovat dobytek, který byl cíleně vytvořen tak, aby v plynech, jenž z něj vycházejí, bylo méně metanu. Mělo by to pomoci proti změně klimatu, věří autoři tohoto projektu.

Nově navržená pravidla pro školní budovy by měla pro budoucí stavby platit od října. Upravená vyhláška zavádí mimo jiné povinnost měření kvality vzduchu ve třídách, mění požadavky na osvětlení a dává více prostoru pro rozhodování o podobě a chodu školy zřizovatelům a ředitelům škol. Pro stávající školy se připravuje další úprava, podle níž budou muset sledovat koncentraci oxidu uhličitého ve výukových prostorech. S jejím zavedením se počítá v horizontu let.

Lodě přepravují více než osmdesát procent objemu světového obchodu. Tento způsob dopravy je zároveň zodpovědný za téměř tři procenta emisí oxidu uhličitého způsobných lidskou činností. Začínající kalifornská firma WasteFuel přeměňuje komunální a zemědělský odpad na udržitelnou energii, včetně biometanolu pro lodní dopravu. Ropný gigant, britská společnost BP, nyní do firmy vloží deset milionů amerických dolarů, tedy asi 219,2 milionu korun, uvedla agentura Bloomberg.

Letošní červen byl celosvětově nejteplejší v historii měření, oznámila podle agentury AFP agentura Evropské unie pro sledování atmosféry a klimatických změn Copernicus. Celosvětová průměrná teplota činila 16,51 stupně Celsia, a byla tak o zhruba půl stupně Celsia nad průměrem z let 1991 až 2020. Prohlášení o rekordně horkém červnu podporují i čerstvá data amerických vědců.

Tým vědců se snaží změnit chemické složení oceánu, aby byl schopnější pohlcovat oxid uhličitý. Zatím jen v malém rozsahu, ale pokud by experiment uspěl, rádi by ho rozšířili.

V Iráku v oblasti řeky Šatt al-Arab vysazují mangrovníky v bahenních záplavových oblastech v rámci projektu řízeného vládními organizacemi a OSN. V budoucnu by měl na místě vyrůst mangrovníkový les, který má chránit pobřeží a ohrožené živočichy. Mangrovníkové stromy dokáží efektivně zachytit oxid uhličitý. Jeho produkce se v zemi za poslední desetiletí více než zdvojnásobila.

Houby podporují život na souši už skoro půl miliardy let. Právě ony pomáhají svou mykorhizou dodávat rostlinám půdní živiny, které jsou nezbytné pro jejich růst. Tím tvoří základ pyramidy, na které stojí celý současný svět. V posledních letech ale vědci zjistili, že kromě toho, že tyto houby vytvářejí symbiotické vztahy s téměř všemi suchozemskými rostlinami, jsou také důležitým kanálem pro přenos uhlíku do půdních ekosystémů. A tedy jsou klíčovým, ale dříve podceňovaným hráčem ve změně klimatu.

Planeta se nyní v důsledku lidské činnosti otepluje o více než 0,2 stupně Celsia za jedno desetiletí a emise skleníkových plynů dosahují bezprecedentní úrovně. Uvedli to vědci v rozsáhlé mezinárodní studii zveřejněné v odborném časopise Earth System Science Data (ESSD).

Nikdo neví, kolik metanu lidstvo vypouští do ovzduší. Jeho množství se jen odhaduje a tyto metody mohou být velmi nepřesné. Stejně málo se ví o tom, jak vlastně fungují opatření na omezování tohoto skleníkového plynu. Popsali to vědci ve výzkumu, který vydali v odborném žurnálu One Earth.

Kyselejší oceány znamenají pro řadu druhů zvířat problémy. Vědci teď ukázali, jak to může dopadnout na ekonomicky důležité kraby.

Německo v sobotu minutu před půlnocí odpojilo od sítě svoji poslední jadernou elektrárnu. Největší evropská ekonomika tak uzavřela více než šedesátiletou éru získávání energie z jádra. Odpůrci jaderné elektřiny se rozhodli historický milník v několika německých městech oslavit manifestacemi. První jaderný reaktor byl v Německu spuštěn v roce 1961.

Evropský parlament (EP) schválil trojici právních předpisů klimatického balíku Fit for 55. Mimo jiné zpřísní nároky na členské státy ohledně snížení emisí v odvětvích, která dosud nejsou zahrnuta v systému emisních povolenek. Míra snížení bude úměrná výkonnosti ekonomik, v případě Česka je to 26 procent. Druhá norma se týká posílení schopnosti krajiny pohlcovat uhlíkové emise a třetí revize trhu s emisními povolenkami.

Spor mezi Evropskou komisí a členskými státy Evropské unie o zákazu spalovacích motorů v nových osobních vozech po roce 2035 a o výjimce pro syntetická paliva je na cestě k vyřešení. Při výjezdním zasedání německé vlády na braniborském zámku Meseberg to prohlásil spolkový ministr dopravy Volker Wissing. Poznamenal, že součástí regulace musí být otevřenost novým technologiím, což vidí právě v syntetických palivech. O technologické otevřenosti hovořila i šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová, která se jednání na Mesebergu zúčastnila v neděli.

Fosfor je nezbytným prvkem pro metabolismus a růst rostlin. Právě proto jsou klíčovým hnojivem fosfáty, jež jsou základem moderního zemědělství. Nová studie teď varuje, že pokud se zvýší koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře, nemuselo by se do půdy uvolnit dost fosforu. Nedostatek této důležité živiny by pak mohl vést ke snížení výnosů plodin, zejména v chudších zemích.

Vodíkový pohon letadel, a tedy i nulové emise jsou hlavními tématy, která řeší projekt společenství firem a výzkumných center pod vedením brněnské divize nadnárodní společnosti Honeywell. Hodnota výzkumu šplhá k pěti miliardám korun a na jih Moravy přiláká padesát špičkových vědců a inženýrů.

V Česku se loni zvýšily průměrné emise oxidu uhličitého (CO2) u nových osobních vozů o 1,5 procenta na 138 gramů na kilometr. Za posledních deset let emise CO2 klesly jen o tři gramy na kilometr. Vyplývá to z údajů Centra dopravního výzkumu.