Oxid uhličitý strana 2 z 4

Tým vědců se snaží změnit chemické složení oceánu, aby byl schopnější pohlcovat oxid uhličitý. Zatím jen v malém rozsahu, ale pokud by experiment uspěl, rádi by ho rozšířili.

V Iráku v oblasti řeky Šatt al-Arab vysazují mangrovníky v bahenních záplavových oblastech v rámci projektu řízeného vládními organizacemi a OSN. V budoucnu by měl na místě vyrůst mangrovníkový les, který má chránit pobřeží a ohrožené živočichy. Mangrovníkové stromy dokáží efektivně zachytit oxid uhličitý. Jeho produkce se v zemi za poslední desetiletí více než zdvojnásobila.

Houby podporují život na souši už skoro půl miliardy let. Právě ony pomáhají svou mykorhizou dodávat rostlinám půdní živiny, které jsou nezbytné pro jejich růst. Tím tvoří základ pyramidy, na které stojí celý současný svět. V posledních letech ale vědci zjistili, že kromě toho, že tyto houby vytvářejí symbiotické vztahy s téměř všemi suchozemskými rostlinami, jsou také důležitým kanálem pro přenos uhlíku do půdních ekosystémů. A tedy jsou klíčovým, ale dříve podceňovaným hráčem ve změně klimatu.

Planeta se nyní v důsledku lidské činnosti otepluje o více než 0,2 stupně Celsia za jedno desetiletí a emise skleníkových plynů dosahují bezprecedentní úrovně. Uvedli to vědci v rozsáhlé mezinárodní studii zveřejněné v odborném časopise Earth System Science Data (ESSD).

Nikdo neví, kolik metanu lidstvo vypouští do ovzduší. Jeho množství se jen odhaduje a tyto metody mohou být velmi nepřesné. Stejně málo se ví o tom, jak vlastně fungují opatření na omezování tohoto skleníkového plynu. Popsali to vědci ve výzkumu, který vydali v odborném žurnálu One Earth.

Kyselejší oceány znamenají pro řadu druhů zvířat problémy. Vědci teď ukázali, jak to může dopadnout na ekonomicky důležité kraby.

Německo v sobotu minutu před půlnocí odpojilo od sítě svoji poslední jadernou elektrárnu. Největší evropská ekonomika tak uzavřela více než šedesátiletou éru získávání energie z jádra. Odpůrci jaderné elektřiny se rozhodli historický milník v několika německých městech oslavit manifestacemi. První jaderný reaktor byl v Německu spuštěn v roce 1961.

Evropský parlament (EP) schválil trojici právních předpisů klimatického balíku Fit for 55. Mimo jiné zpřísní nároky na členské státy ohledně snížení emisí v odvětvích, která dosud nejsou zahrnuta v systému emisních povolenek. Míra snížení bude úměrná výkonnosti ekonomik, v případě Česka je to 26 procent. Druhá norma se týká posílení schopnosti krajiny pohlcovat uhlíkové emise a třetí revize trhu s emisními povolenkami.

Spor mezi Evropskou komisí a členskými státy Evropské unie o zákazu spalovacích motorů v nových osobních vozech po roce 2035 a o výjimce pro syntetická paliva je na cestě k vyřešení. Při výjezdním zasedání německé vlády na braniborském zámku Meseberg to prohlásil spolkový ministr dopravy Volker Wissing. Poznamenal, že součástí regulace musí být otevřenost novým technologiím, což vidí právě v syntetických palivech. O technologické otevřenosti hovořila i šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová, která se jednání na Mesebergu zúčastnila v neděli.

Fosfor je nezbytným prvkem pro metabolismus a růst rostlin. Právě proto jsou klíčovým hnojivem fosfáty, jež jsou základem moderního zemědělství. Nová studie teď varuje, že pokud se zvýší koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře, nemuselo by se do půdy uvolnit dost fosforu. Nedostatek této důležité živiny by pak mohl vést ke snížení výnosů plodin, zejména v chudších zemích.

Vodíkový pohon letadel, a tedy i nulové emise jsou hlavními tématy, která řeší projekt společenství firem a výzkumných center pod vedením brněnské divize nadnárodní společnosti Honeywell. Hodnota výzkumu šplhá k pěti miliardám korun a na jih Moravy přiláká padesát špičkových vědců a inženýrů.

V Česku se loni zvýšily průměrné emise oxidu uhličitého (CO2) u nových osobních vozů o 1,5 procenta na 138 gramů na kilometr. Za posledních deset let emise CO2 klesly jen o tři gramy na kilometr. Vyplývá to z údajů Centra dopravního výzkumu.

Podle vědců z Kalifornské univerzity v Irvine, kteří se zabývají klimatickým systémem Země, způsobuje ohřívání mořské vody způsobené klimatem zpomalení hluboké cirkulace v Atlantickém a Jižním oceánu. Pokud bude tento proces pokračovat, značně to omezí schopnost oceánu odstraňovat oxid uhličitý z atmosféry a to ještě víc zhorší globální oteplování.

Klimatické inženýrství v oceánu začíná nabírat jasnějších obrysů. Nový pokus ukázal, jak by se dala chránit klíčová místa planety.

Evropská unie se v neděli ráno předběžně dohodla na zpřísnění a rozšíření fungování trhu s emisními povolenkami. Přihlásila se tím k ústřednímu bodu své Zelené dohody pro Evropu, jejímž cílem je učinit unijní ekonomiku do poloviny století uhlíkově neutrální. Informovalo o tom české předsednictví a Rada EU.

Emise oxidu uhličitého na světě stále rostou, ty letošní budou rekordní. Hlavní příčinou je zřejmě oživení ekonomiky a cestovního ruchu související se zvládnutím pandemie covidu.

Americký ropný gigant Occidental Petroleum a kanadská začínající společnost Carbon Engineering postaví v USA zařízení, které bude ročně odčerpávat 500 tisíc tun oxidu uhličitého z ovzduší. Bude to největší zařízení na odstraňování tohoto skleníkového plynu z ovzduší na světě, až 120krát větší než současné největší zařízení využívající podobnou technologii. Agentuře Bloomberg to řekla generální ředitelka firmy Occidental Vicki Hollubová.

Příchod pandemie covidu-19 přinesl do životů lidí spoustu změn – tou nejrozšířenější se stalo nošení respirátorů a dalších pomůcek k ochraně obličeje. Ohledně tohoto opatření kolovala řada fám a dezinformací tvrdících, že poškozuje zdraví. Nová studie zaměřená na děti ale dospěla k jednoznačnému výsledku – v klidu ani během fyzické aktivity s nasazeným respirátorem se u dětí žádné příznaky dechové tísně neprojevily.

V zemích Evropské unie má být prakticky nemožné si od roku 2035 pořídit nový automobil na benzín či naftu. Státy EU vedené českým předsednictvím ve čtvrtek dohodly s Evropským parlamentem podrobnosti nových pravidel, která od zmíněného roku výrazně prodraží jakékoli emise z nových vozů. Do roku 2030 se mají emise omezit o 55 procent proti loňským hodnotám. Ojetých automobilů vyrobených před rokem 2035 se požadavky týkat nebudou. Dohodu ještě musí schválit europarlament i Rada EU zastupující státy.

Z poškozeného plynovodu Nord Stream uniklo do vzduchu velké množství metanu, který je významným skleníkovým plynem. Podle analýz se jedná o zřejmě největší únik v dějinách měření. Podle prvních odhadů se jedná o množství srovnatelné s ročními emisemi metanu města o velikosti Paříže. Informovala o tom pozorovací síť emisí skleníkových plynů ICOS.

Komáři dokáží svou kořist, ke které patří i člověk, vycítit díky jejímu pachu. Vědci ale zatím nevěděli, co přesně je přitahuje, tedy proč na někoho komáři jdou, ale na jiného ne. Je to přitom důležité nejen pro větší pohodu lidí, ale zejména proto, že komáři přenášejí nemoci jako zika, dengue, malárie nebo žlutá zimnice.

Tým vědců z University of Illinois Chicago (UIC) objevil způsob, jak přeměnit sto procent oxidu uhličitého zachyceného z průmyslových emisí na ethen, který je klíčovým stavebním prvkem pro výrobu plastových výrobků. Postup popsali v časopise Cell Reports Physical Science.

Šance, že se lidem podaří osídlit Měsíc nebo Mars, je zase o něco větší. Ve středu vědci informovali o tom, že se jim podařilo na cizí planetě vyrábět pravidelně podobné množství kyslíku, jako umí vyprodukovat menší strom. Pokud by se zařízení dostatečně zvětšilo, mohlo by dodávat tento plyn celým základnám.

Vesmírný teleskop NASA Jamese Webba zachytil první jasný důkaz přítomnosti oxidu uhličitého v atmosféře planety mimo Sluneční soustavu. Nejde zatím o žádný důkaz života – na této planetě nejspíš být žádný nemůže. Ale pro vědce je to i tak skvělá zpráva: Webbův dalekohled totiž bude moci tento plyn související s životem najít i na planetách, které takové podmínky mají.