Čínští astronauti dokázali vyrobit ve vesmíru raketové palivo a kyslík pomocí „umělé fotosyntézy", a to při běžné teplotě. Šlo o jeden z dvanácti experimentů, které provedli na vesmírné stanici Tchien-kung.
Čínští astronauti vyrobili v kosmu raketové palivo. Využili umělou fotosyntézu
Čínská posádka mise Šen-čou 19 na palubě vesmírné stanice Tchien-kung vytvořila kyslík a současně i přísady pro raketové palivo – je to poprvé, co se podařilo něco takového na oběžné dráze Země. Podle čínského deníku South China Morning Post by to mohlo mít zásadní pozitivní dopady pro budoucí vesmírné mise, a to včetně přistání lidské posádky na Měsíci ještě před rokem 2030.
Poprvé o experimentu informovaly stránky China Manned Space. Astronauti (v Číně označovaní jako tchajkonauti) použili polovodičové katalyzátory pro přeměnu oxidu uhličitého a vody na kyslík. A ten je základní složkou pro raketová paliva. Tou druhou složkou je uhlovodík, který se za přítomnosti kyslíku spaluje. A ten vyrobili také: stal se jím etylen, jenž se dá využít právě jako raketové palivo.
Myšlenkou „mimozemské umělé fotosyntézy“ se začali čínští vědci zabývat už v roce 2015. Jejich experimenty se tehdy zaměřily na klíčové technologie, jako je konverze oxidu uhličitého při pokojové teplotě, transport a separace plynů na vícefázových reakčních rozhraních – a to všechno v mikrogravitaci. Po dekádě mají výsledek.
Doufají, že pokud by se mohly pohonné hmoty vyrábět přímo v kosmu, a to s využitím oxidu uhličitého, který přirozeně vydechují astronauti, mohlo by to výrazně zlevnit, a tím pádem i zjednodušit poznávání Sluneční soustavy.
Vhodné pro dálkové mise?
Technologie „umělé fotosyntézy“ snižuje spotřebu energie, protože je schopna efektivně pracovat při pokojové teplotě a standardním atmosférickém tlaku. Navíc je značně variabilní: úpravami katalyzátoru se dá totiž přizpůsobit k výrobě různých látek, jako je metan nebo etylen, jež mají různé využití.
Státní televizní stanice CCTV uvedla, že tato technologie napodobuje „přirozený proces fotosyntézy zelených rostlin pomocí inženýrských fyzikálních a chemických metod a využívá zdroje oxidu uhličitého v uzavřených prostorách nebo v mimozemské atmosféře k výrobě kyslíku a paliv na bázi uhlíku“.
Biochemička a expertka na katalýzu Katharina Brinkertová z německé Univerzity Brémy uvedla pro stanici NDTV, že tento proces je sice účinný, ale stále energeticky náročný, což znamená, že by nebyl praktický pro dálkové mise. Její tým ve studii z roku 2023 uvedl, že výroba kyslíku na vesmírné stanici spotřebuje téměř třetinu celkové energie potřebné k provozu jejího systému řízení životního prostředí a systému podpory života.
