V Evropě vzniká první solární věž, která bude vyrábět palivo pro výrobu cementu

Nová technologie umožňuje poprvé v průmyslovém měřítku vyrábět palivo pro tak energeticky náročné provozy, jako jsou cementárny, a to bez spalování fosilních paliv. Výrobce by chtěl, aby se využívalo i jako pohon pro letadla.

Technologie solární věže využívá energii z pole solárních zrcadel, kterou pak koncentruje na přijímač. Ten přeměňuje sluneční záření na teplo, které se pak vede do tepelného chemického reaktoru. A reaktor vyrábí takzvaný synplyn, tedy směs oxidu uhelnatého (CO) a vodíku (H2).

Synplyn se zpracovává standardní technologií přeměny plynu na kapalinu a vytváří se z něj paliva. Přebytečné teplo se ukládá v tepelném zásobníku energie pro nepřetržitý provoz 24 hodin denně, sedm dní v týdnu. Synplyn se pak dá využít jako palivo pro tak náročné provozy, jako jsou cementárny. 

Za projektem, který by potenciálně mohl změnit podobu stavařství, stojí švýcarská společnost Synhelion a mexický dodavatel stavebních materiálů Cemex. Stavbu tohoto experimentálního zařízení zahájily letos na začátku srpna. Pro Evropu je pozitivní, že tato solární věž je určena k výrobě syntetických paliv pro závod na výrobu cementu nedaleko Madridu ve Španělsku.

„Pro všechny zúčastněné je to vzrušující milník, kterého bylo dosaženo díky vynikající spolupráci mezi týmy společností Cemex a Synhelion,“ uvedl generální ředitel společnosti Synhelion Gianluca Ambrosetti. Ambrosetti oceňuje, že toto zařízení bude poskytovat dostatek tepla k výrobě slínkového betonu bez použití fosilních paliv.

„Slínek se vyrábí v peci při teplotách blížících se 1 500 stupňům Celsia. K vytápění pece se obvykle používají fosilní paliva, která jsou zodpovědná přibližně za 40 procent přímých emisí CO2,“ tvrdí společnost. „Tato technologie navíc vytváří podmínky pro separaci, a tedy zachycení zbývajícího CO2 z kalcinace v koncentrované formě, a to bez jakýchkoliv dalších nákladů.“

Společnosti Synhelion a Cemex představily první solární výrobu slínku v malém pilotním procesu na začátku roku 2022. Ten vyrostl v německém Jülichu. „Na základě pilotní instalace předpokládáme, že do roku 2026 dokončíme náš první průmyslový závod malého rozsahu v Móstoles,“ uvedl mluvčí společnosti pro web PV. „Předpokládáme také, že do konce desetiletí dokončíme náš první velký průmyslový závod o výkonu 150 MWth.“

Začátek slibné cesty

Úspěšnou výrobou synplynu v průmyslovém měřítku plány této firmy nekončí. Získala finanční podporu od amerického ministerstva energetiky a německého ministerstva hospodářství a chce tyto peníze použít na další výzkum. Tím je výstavba prvního zařízení na výrobu solárních paliv v průmyslovém měřítku na světě, rovněž v Jülichu, které bude demonstrovat celý proces od koncentrovaného slunečního světla až po kapalná paliva – konkrétně má být tímto palivem kerosin.

Továrna má být uvedena do provozu už v roce 2023 a první leteckou společností, která bude solární kerosin používat, se stane Swiss International Air Lines. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Španělské úřady prověřují, zda africký mor prasat neunikl z tamní laboratoře

Španělská policie od čtvrtka prověřuje laboratoř v Katalánsku. Cílem vyšetřování je objasnit, jestli za vznikem ohnisek afrického moru prasat, který v regionu zabil přinejmenším 26 divočáků, nestojí právě toto pracoviště nebo jiná z pěti laboratoří v této oblasti, které s virem pracují.
19. 12. 2025

Lyžování na ledovci se stane vzpomínkou. V Alpách jich mohou zbýt tři procenta

Horské ledovce hrají mimořádně důležitou roli. Ovlivňují lokální i globální klimatické systémy, zásobují řeky vodou, formují krajinu a mají i kulturní a estetický význam pro místní komunity. V neposlední řadě je důležitý také jejich turistický potenciál. Nová vědecká studie však ukazuje, že jejich zánik se zrychluje a většina z nich zmizí už během tohoto století.
19. 12. 2025

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
18. 12. 2025

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
18. 12. 2025

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
17. 12. 2025

Podvodníci okradli děti s rakovinou o desítky milionů, které na ně vybrali

Mezinárodní skupina podvodníků roky okrádala rodiny s dětmi, které trpí rakovinou. Pomocí emotivních videí na YouTube poptávala peníze, které si pak ale nechala. Zneužívání dětí a rodin odhalilo rozsáhlé dvouleté vyšetřování stanice BBC. Riziko, že člověk přispěje na podvodné sbírky, lze snížit následováním jednoduchých zásad.
17. 12. 2025

Glumův efekt poškozuje vědu a hlavně doktorandy, naznačila studie

Vědci si příliš hromadí znalosti i výzkumná témata pro sebe, tvrdí nový výzkum, který fenomén nazval Glumův efekt, podle postavy z knihy Pán prstenů J. R. R. Tolkiena. Glum si žárlivě střežil Prsten podobně, jako si dnes významná část vědců sobecky hlídá „svoje témata“. Poškozuje to zejména doktorandy, ale také celou vědu, protože tak v laboratořích a výzkumných ústavech vzniká toxická atmosféra, naznačuje studie, která ale má metodologické nedostatky.
17. 12. 2025

Británie se vrací k programu Erasmus

Británie a Evropská unie se ve středu dohodly, že britským studentům umožní opětovné zapojení do oblíbeného studentského výměnného programu Erasmus+. Jde o malý, ale symbolický signál zlepšení vztahů mezi Spojeným královstvím a EU po brexitu, napsala agentura Reuters.
17. 12. 2025
Načítání...