V Evropě vzniká první solární věž, která bude vyrábět palivo pro výrobu cementu

Nová technologie umožňuje poprvé v průmyslovém měřítku vyrábět palivo pro tak energeticky náročné provozy, jako jsou cementárny, a to bez spalování fosilních paliv. Výrobce by chtěl, aby se využívalo i jako pohon pro letadla.

Technologie solární věže využívá energii z pole solárních zrcadel, kterou pak koncentruje na přijímač. Ten přeměňuje sluneční záření na teplo, které se pak vede do tepelného chemického reaktoru. A reaktor vyrábí takzvaný synplyn, tedy směs oxidu uhelnatého (CO) a vodíku (H2).

Synplyn se zpracovává standardní technologií přeměny plynu na kapalinu a vytváří se z něj paliva. Přebytečné teplo se ukládá v tepelném zásobníku energie pro nepřetržitý provoz 24 hodin denně, sedm dní v týdnu. Synplyn se pak dá využít jako palivo pro tak náročné provozy, jako jsou cementárny. 

Za projektem, který by potenciálně mohl změnit podobu stavařství, stojí švýcarská společnost Synhelion a mexický dodavatel stavebních materiálů Cemex. Stavbu tohoto experimentálního zařízení zahájily letos na začátku srpna. Pro Evropu je pozitivní, že tato solární věž je určena k výrobě syntetických paliv pro závod na výrobu cementu nedaleko Madridu ve Španělsku.

„Pro všechny zúčastněné je to vzrušující milník, kterého bylo dosaženo díky vynikající spolupráci mezi týmy společností Cemex a Synhelion,“ uvedl generální ředitel společnosti Synhelion Gianluca Ambrosetti. Ambrosetti oceňuje, že toto zařízení bude poskytovat dostatek tepla k výrobě slínkového betonu bez použití fosilních paliv.

„Slínek se vyrábí v peci při teplotách blížících se 1 500 stupňům Celsia. K vytápění pece se obvykle používají fosilní paliva, která jsou zodpovědná přibližně za 40 procent přímých emisí CO2,“ tvrdí společnost. „Tato technologie navíc vytváří podmínky pro separaci, a tedy zachycení zbývajícího CO2 z kalcinace v koncentrované formě, a to bez jakýchkoliv dalších nákladů.“

Společnosti Synhelion a Cemex představily první solární výrobu slínku v malém pilotním procesu na začátku roku 2022. Ten vyrostl v německém Jülichu. „Na základě pilotní instalace předpokládáme, že do roku 2026 dokončíme náš první průmyslový závod malého rozsahu v Móstoles,“ uvedl mluvčí společnosti pro web PV. „Předpokládáme také, že do konce desetiletí dokončíme náš první velký průmyslový závod o výkonu 150 MWth.“

Začátek slibné cesty

Úspěšnou výrobou synplynu v průmyslovém měřítku plány této firmy nekončí. Získala finanční podporu od amerického ministerstva energetiky a německého ministerstva hospodářství a chce tyto peníze použít na další výzkum. Tím je výstavba prvního zařízení na výrobu solárních paliv v průmyslovém měřítku na světě, rovněž v Jülichu, které bude demonstrovat celý proces od koncentrovaného slunečního světla až po kapalná paliva – konkrétně má být tímto palivem kerosin.

Továrna má být uvedena do provozu už v roce 2023 a první leteckou společností, která bude solární kerosin používat, se stane Swiss International Air Lines. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
před 20 hhodinami

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
před 22 hhodinami

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...