V Evropě vzniká první solární věž, která bude vyrábět palivo pro výrobu cementu

Nová technologie umožňuje poprvé v průmyslovém měřítku vyrábět palivo pro tak energeticky náročné provozy, jako jsou cementárny, a to bez spalování fosilních paliv. Výrobce by chtěl, aby se využívalo i jako pohon pro letadla.

Technologie solární věže využívá energii z pole solárních zrcadel, kterou pak koncentruje na přijímač. Ten přeměňuje sluneční záření na teplo, které se pak vede do tepelného chemického reaktoru. A reaktor vyrábí takzvaný synplyn, tedy směs oxidu uhelnatého (CO) a vodíku (H2).

Synplyn se zpracovává standardní technologií přeměny plynu na kapalinu a vytváří se z něj paliva. Přebytečné teplo se ukládá v tepelném zásobníku energie pro nepřetržitý provoz 24 hodin denně, sedm dní v týdnu. Synplyn se pak dá využít jako palivo pro tak náročné provozy, jako jsou cementárny. 

Za projektem, který by potenciálně mohl změnit podobu stavařství, stojí švýcarská společnost Synhelion a mexický dodavatel stavebních materiálů Cemex. Stavbu tohoto experimentálního zařízení zahájily letos na začátku srpna. Pro Evropu je pozitivní, že tato solární věž je určena k výrobě syntetických paliv pro závod na výrobu cementu nedaleko Madridu ve Španělsku.

„Pro všechny zúčastněné je to vzrušující milník, kterého bylo dosaženo díky vynikající spolupráci mezi týmy společností Cemex a Synhelion,“ uvedl generální ředitel společnosti Synhelion Gianluca Ambrosetti. Ambrosetti oceňuje, že toto zařízení bude poskytovat dostatek tepla k výrobě slínkového betonu bez použití fosilních paliv.

„Slínek se vyrábí v peci při teplotách blížících se 1 500 stupňům Celsia. K vytápění pece se obvykle používají fosilní paliva, která jsou zodpovědná přibližně za 40 procent přímých emisí CO2,“ tvrdí společnost. „Tato technologie navíc vytváří podmínky pro separaci, a tedy zachycení zbývajícího CO2 z kalcinace v koncentrované formě, a to bez jakýchkoliv dalších nákladů.“

Společnosti Synhelion a Cemex představily první solární výrobu slínku v malém pilotním procesu na začátku roku 2022. Ten vyrostl v německém Jülichu. „Na základě pilotní instalace předpokládáme, že do roku 2026 dokončíme náš první průmyslový závod malého rozsahu v Móstoles,“ uvedl mluvčí společnosti pro web PV. „Předpokládáme také, že do konce desetiletí dokončíme náš první velký průmyslový závod o výkonu 150 MWth.“

Začátek slibné cesty

Úspěšnou výrobou synplynu v průmyslovém měřítku plány této firmy nekončí. Získala finanční podporu od amerického ministerstva energetiky a německého ministerstva hospodářství a chce tyto peníze použít na další výzkum. Tím je výstavba prvního zařízení na výrobu solárních paliv v průmyslovém měřítku na světě, rovněž v Jülichu, které bude demonstrovat celý proces od koncentrovaného slunečního světla až po kapalná paliva – konkrétně má být tímto palivem kerosin.

Továrna má být uvedena do provozu už v roce 2023 a první leteckou společností, která bude solární kerosin používat, se stane Swiss International Air Lines. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Korálové útesy by mohly zachránit malé „slunečníky“

Záchrana korálových útesů je klíčová pro ochranu těch částí oceánu, které člověk nejvíc ekonomicky využívá. Vědci zkoušejí nejrůznější způsoby ochrany – od chemie až po genetické úpravy. Teď přišli s mechanickým řešením.
před 12 hhodinami

Horko a sucho v mapách. Podívejte se na bilanci letošního léta

Služba Evropské unie pro sledování klimatu Copernicus zveřejnila bilanci letošního léta. Shrnula, že v západní Evropě bylo nejteplejší v historii měření. Mimořádné bylo také sucho. Podrobný pohled nabízí následující mapy a grafy. Vzhledem k velkému množství dat může jejich načtení chvíli trvat.
před 12 hhodinami

Bouře století v Pacifiku, v Atlantiku nic. Letošní hurikánová sezona je podivná

Nezvykle bouřlivý Pacifik a mimořádně klidný Atlantik. Tak by se dal charakterizovat dosavadní průběh takzvané hurikánové sezony po obou stranách Ameriky. Zatímco v Atlantiku nevznikl ještě ani jeden hurikán, přičemž jsme už více než dva týdny za obvyklým sezonním vrcholem, v Pacifiku v posledních týdnech vzniká hurikánů řada – a to i velmi silných.
před 18 hhodinami

Světové oceány vloni pohltily 23 zettajoulů tepla. Dopady jsou vidět všude

Světové oceány vloni pohltily rekordní množství tepla. Podle nové evropské studie odpovídá přibližně čtyřicetinásobku celosvětové spotřeby energie lidstvem za celý rok.
před 21 hhodinami

Evropské řeky zaznamenaly nejnižší letní průtoky za více než třicet let, uvádí Copernicus

Řeky po celé Evropě letos v létě zaznamenaly nejnižší letní průtoky za více než 30 let, uvedla služba Evropské unie pro sledování klimatu Copernicus. Letošní léto se podle ní v Evropě vyznačovalo extrémními vlnami veder a suchy, přičemž na konci sezony rekordních 52 procent kontinentu čelilo velmi silné tepelné zátěži.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Každý osmý nádor souvisí s infekcí, odhalil rozsáhlý výzkum

Rakovina není vždy jen otázkou genů, věku nebo životního stylu, přestože jsou to nejčastější příčiny. Některým nádorům předchází infekce, proti níž ale už dnes medicína mnohdy umí zasáhnout. To je hlavní závěr rozsáhlého výzkumu, který vydal odborný časopis Lancet Oncology.
1. 10. 2026‌‌

„Probodni, co není chleba.“ AI vícekrát poslechla, robot „útočil“ na panenku

Tým expertů na umělou inteligenci (AI) zadal třem špičkovým robotům poháněným pokročilými modely strojového učení pět úkolů, které by běžný člověk odmítl. Modely ale většinu těchto zadání odmítnout nedokázali a poslušně plnili, co jim bylo zadáno.
1. 10. 2026‌‌

Letošní rok byl pro švýcarské ledovce devastující, uvádí zpráva

Rok 2026 byl pro švýcarské ledovce devastující, roztálo více než pět procent jejich objemu. Ve zprávě zveřejněné ve čtvrtek to uvádějí vědci ze švýcarské glaciologické sítě GLAMOS. V historii měření zaznamenali odborníci větší úbytek než letos jen v roce 2022, kdy odtálo šest procent objemu ledovců.
1. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.