V Evropě vzniká první solární věž, která bude vyrábět palivo pro výrobu cementu

Nová technologie umožňuje poprvé v průmyslovém měřítku vyrábět palivo pro tak energeticky náročné provozy, jako jsou cementárny, a to bez spalování fosilních paliv. Výrobce by chtěl, aby se využívalo i jako pohon pro letadla.

Technologie solární věže využívá energii z pole solárních zrcadel, kterou pak koncentruje na přijímač. Ten přeměňuje sluneční záření na teplo, které se pak vede do tepelného chemického reaktoru. A reaktor vyrábí takzvaný synplyn, tedy směs oxidu uhelnatého (CO) a vodíku (H2).

Synplyn se zpracovává standardní technologií přeměny plynu na kapalinu a vytváří se z něj paliva. Přebytečné teplo se ukládá v tepelném zásobníku energie pro nepřetržitý provoz 24 hodin denně, sedm dní v týdnu. Synplyn se pak dá využít jako palivo pro tak náročné provozy, jako jsou cementárny. 

Za projektem, který by potenciálně mohl změnit podobu stavařství, stojí švýcarská společnost Synhelion a mexický dodavatel stavebních materiálů Cemex. Stavbu tohoto experimentálního zařízení zahájily letos na začátku srpna. Pro Evropu je pozitivní, že tato solární věž je určena k výrobě syntetických paliv pro závod na výrobu cementu nedaleko Madridu ve Španělsku.

„Pro všechny zúčastněné je to vzrušující milník, kterého bylo dosaženo díky vynikající spolupráci mezi týmy společností Cemex a Synhelion,“ uvedl generální ředitel společnosti Synhelion Gianluca Ambrosetti. Ambrosetti oceňuje, že toto zařízení bude poskytovat dostatek tepla k výrobě slínkového betonu bez použití fosilních paliv.

„Slínek se vyrábí v peci při teplotách blížících se 1 500 stupňům Celsia. K vytápění pece se obvykle používají fosilní paliva, která jsou zodpovědná přibližně za 40 procent přímých emisí CO2,“ tvrdí společnost. „Tato technologie navíc vytváří podmínky pro separaci, a tedy zachycení zbývajícího CO2 z kalcinace v koncentrované formě, a to bez jakýchkoliv dalších nákladů.“

Společnosti Synhelion a Cemex představily první solární výrobu slínku v malém pilotním procesu na začátku roku 2022. Ten vyrostl v německém Jülichu. „Na základě pilotní instalace předpokládáme, že do roku 2026 dokončíme náš první průmyslový závod malého rozsahu v Móstoles,“ uvedl mluvčí společnosti pro web PV. „Předpokládáme také, že do konce desetiletí dokončíme náš první velký průmyslový závod o výkonu 150 MWth.“

Začátek slibné cesty

Úspěšnou výrobou synplynu v průmyslovém měřítku plány této firmy nekončí. Získala finanční podporu od amerického ministerstva energetiky a německého ministerstva hospodářství a chce tyto peníze použít na další výzkum. Tím je výstavba prvního zařízení na výrobu solárních paliv v průmyslovém měřítku na světě, rovněž v Jülichu, které bude demonstrovat celý proces od koncentrovaného slunečního světla až po kapalná paliva – konkrétně má být tímto palivem kerosin.

Továrna má být uvedena do provozu už v roce 2023 a první leteckou společností, která bude solární kerosin používat, se stane Swiss International Air Lines. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Evropa se příliš spoléhá na čínské zelené technologie, varují experti

Nadměrná závislost Evropy na dovozu čínských zelených technologií může podle odborníků představovat vážné ekonomické a bezpečnostní riziko. Podle zprávy, o které informoval deník The Guardian, směřuje kvůli tomu evropský kontinent pomalu k řadě geopolitických problémů.
před 12 hhodinami

VideoVirtuální výcvik vojáků i robotičtí hlídači. Experti z ČVUT představili novinky

Roboti jako hlídači míst důležitých pro fungování státu nebo virtuální realita jako cvičiště pro vojáky. Špičkové bezpečnostní technologie jsou klíčovou součástí moderní obrany. To nejnovější z tuzemské vědy představili experti z ČVUT. Roboty lze podle vedoucího laboratoře výpočetní robotiky Jana Faigla z ČVUT nasadit všude tam, kam nechceme vysílat lidi. Samotná fyzická schránka není to hlavní – vědci pracují na mozku, tedy softwaru, který stroje pohání. Podle Faigla je důležité, aby se robot dokázal venku pohybovat bez dostupnosti satelitní navigace. To mu může umožnit řada senzorů.
včera v 10:00

Tohle je první mapa čichu. Vytvořili ji na Harvardu

Lidský čich je nejméně prozkoumaný smysl. Má sice pro poznávání světa nejmenší význam, ale přesto jeho poruchy mohou přinášet řadu zdravotních problémů. Pomoci by mohla první čichová mapa, která propojila nos a mozek.
včera v 08:00

Velartovi museli o Černobylu mlčet, doporučovali alespoň sprchu a sušené mléko

Čtrnáct řádků, šedesát šest slov – tolik věnovala československá média oznámení o jaderné katastrofě v Černobylu. Rudé právo vydalo první zmínku o havárii v úterý 29. dubna 1986, až tři dny po incidentu. Už od pondělí se nicméně díky zprávám ze zahraničí mezi lidmi objevovaly informace o uniklé radiaci a nebezpečí. V komplikované situaci byli čeští odborníci – tušili nebezpečí, mluvit o něm ale nesměli.
včera v 07:00

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
1. 5. 2026

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
30. 4. 2026

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
30. 4. 2026

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026
Načítání...