Plug-in hybridy reálně znečišťují mnohem víc, než ukazovaly testy

V míře znečišťování životního prostředí nejsou plug-in hybridy ve skutečnosti tak vzdálené benzinovým automobilům, jelikož reálné údaje o emisích jsou skoro pětkrát vyšší, než uvádějí laboratorní testy. Vyplývá to z analýzy, kterou provedla nezisková organizace Transport and Environment. Analýza zahrnovala 800 tisíc automobilů zaregistrovaných v Evropě v letech 2021 až 2023.

Vozy, které mohou být poháněny jak elektrickými bateriemi, tak spalovacími motory, evropští výrobci automobilů propagují jako způsob, jak ujet dlouhé vzdálenosti na jedno nabití a na rozdíl od plně benzinových automobilů zároveň snížit emise.

Data podle analýzy ale ukazují, že plug-in hybridy vypouštějí pouze o devatenáct procent oxidu uhličitého méně než benzinové a naftové automobily. V laboratorních testech přitom vycházelo, že jsou hybridy k životnímu prostředí o 75 procent šetrnější.

Vědci analyzovali data z palubních měřičů spotřeby paliva 800 tisíc evropských automobilů. Zjistili, že skutečné emise oxidu uhličitého z plug-in hybridů v roce 2023 dosáhly asi 4,9násobku emisí ze standardizovaných laboratorních testů. V roce 2021 to byl 3,5násobek.

Reálné emise rostou

„Emise v reálném provozu stoupají, zatímco oficiální emise klesají,“ uvádí výzkumnice v organizaci Transport and Environment a spoluautorka zprávy Sofía Navasová Gohlkeová. „Rozdíl se zhoršuje a představuje skutečný problém. V důsledku toho jsou plug-iny téměř stejně znečišťující jako benzinová auta,“ dodává analytička.

Podle vědců rozdíl vzniká z chybného odhadu poměru ujetých kilometrů v elektrickém režimu k celkovému počtu ujetých kilometrů. Zjistili, že v elektrickém režimu jely vozy 27 procent jízdy, i když oficiální odhady předpokládaly, že to bude 84 procent.

Analýza navíc zjistila, že i když byly automobily provozovány v elektrickém režimu, úrovně znečištění byly výrazně vyšší než oficiální odhady. Podle vědců je to proto, že elektromotory nebyly dostatečně silné, aby fungovaly samostatně, a jejich motory spalovaly fosilní paliva téměř na jedné třetině vzdálenosti ujeté v elektrickém režimu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
před 19 hhodinami

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
8. 8. 2026
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.