Plug-in hybridy reálně znečišťují mnohem víc, než ukazovaly testy

V míře znečišťování životního prostředí nejsou plug-in hybridy ve skutečnosti tak vzdálené benzinovým automobilům, jelikož reálné údaje o emisích jsou skoro pětkrát vyšší, než uvádějí laboratorní testy. Vyplývá to z analýzy, kterou provedla nezisková organizace Transport and Environment. Analýza zahrnovala 800 tisíc automobilů zaregistrovaných v Evropě v letech 2021 až 2023.

Vozy, které mohou být poháněny jak elektrickými bateriemi, tak spalovacími motory, evropští výrobci automobilů propagují jako způsob, jak ujet dlouhé vzdálenosti na jedno nabití a na rozdíl od plně benzinových automobilů zároveň snížit emise.

Data podle analýzy ale ukazují, že plug-in hybridy vypouštějí pouze o devatenáct procent oxidu uhličitého méně než benzinové a naftové automobily. V laboratorních testech přitom vycházelo, že jsou hybridy k životnímu prostředí o 75 procent šetrnější.

Vědci analyzovali data z palubních měřičů spotřeby paliva 800 tisíc evropských automobilů. Zjistili, že skutečné emise oxidu uhličitého z plug-in hybridů v roce 2023 dosáhly asi 4,9násobku emisí ze standardizovaných laboratorních testů. V roce 2021 to byl 3,5násobek.

Reálné emise rostou

„Emise v reálném provozu stoupají, zatímco oficiální emise klesají,“ uvádí výzkumnice v organizaci Transport and Environment a spoluautorka zprávy Sofía Navasová Gohlkeová. „Rozdíl se zhoršuje a představuje skutečný problém. V důsledku toho jsou plug-iny téměř stejně znečišťující jako benzinová auta,“ dodává analytička.

Podle vědců rozdíl vzniká z chybného odhadu poměru ujetých kilometrů v elektrickém režimu k celkovému počtu ujetých kilometrů. Zjistili, že v elektrickém režimu jely vozy 27 procent jízdy, i když oficiální odhady předpokládaly, že to bude 84 procent.

Analýza navíc zjistila, že i když byly automobily provozovány v elektrickém režimu, úrovně znečištění byly výrazně vyšší než oficiální odhady. Podle vědců je to proto, že elektromotory nebyly dostatečně silné, aby fungovaly samostatně, a jejich motory spalovaly fosilní paliva téměř na jedné třetině vzdálenosti ujeté v elektrickém režimu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Neurážejte naše AI, varuje Anthropic uživatele

Lidé, kteří používají modely umělé inteligence (AI) společnosti Anthropic, by je podle ní už nadále neměli urážet a úmyslně je stresovat. Nová pravidla říkají, že uživatelé by mohli kvůli porušování těchto pravidel přijít o přístup ke službám firmy.
včera v 12:00‌‌

Objev tábora lovců mamutů v Ústí je naprostý unikát, říká archeolog

Až doposud chyběl důkaz o tom, že by se v pravěku lovili mamuti i na území dnešních Čech. Zatímco na Moravě se našla celá řada míst spojených s lovci těchto srstnatých tvorů, v Čechách jich bylo nula. Až do doby, než začal dozorový výzkum při stavbě justičního paláce v Ústí nad Labem. Detaily popisuje v rozhovoru archeolog Dominik Chlachula.
včera v 08:00‌‌

Mnohým AI chybí dostatečná opatření při dotazech vztažených k terorismu, varuje zpráva

Mnoho modelů umělé inteligence (AI) nemá dostatečné bezpečnostní mechanismy proti žádostem o „pomoc při teroristické operaci“, uvádí iniciativa Tech Against Terrorism v páteční zprávě.
9. 10. 2026‌‌

Za padesát let zmizely tři čtvrtiny volně žijících obratlovců

Populace volně žijících obratlovců klesly v letech 1970 až 2022 v průměru o 73 procent. Největšími hrozbami pro tyto živočichy jsou ztráta a degradace stanovišť, nadměrné využívání přírodních zdrojů, klimatická změna, znečištění, invazní druhy nebo nemoci. Nejhůře jsou na tom sladkovodní populace živočichů, které poklesly průměrně o 85 procent. Vyplývá to ze Zprávy o stavu planety 2026 (Living Planet Report).
9. 10. 2026‌‌

Emise skleníkových plynů za poslední dekádu měly dopad na sílu veder v Evropě, ukazuje studie

Když Evropu zasáhne mimořádná vlna veder, dokážou klimatologové poměrně dobře stanovit, jakou roli v ní sehrála člověkem způsobená změna klimatu. Nedávno publikovaná studie si ale klade mnohem složitější otázku – dá se v konkrétní vlně veder rozeznat vliv části skleníkových plynů, konkrétně těch, které lidstvo vypustilo teprve během posledních deseti let?
9. 10. 2026‌‌

AI vyřešila stovky matematických problémů, tvrdí OpenAI. Vědci protestují

Společnost OpenAI zaměřená na výzkum a vývoj umělé inteligence (AI) zveřejnila rozsáhlou sbírku matematických výpočtů, které vytvořil její nový interní model. Podle deníku The New York Times (NYT) výsledky na jednu stranu odhalují, čeho jsou nejpokročilejší modely AI schopny, ale vyvolávají i otázku, do jaké míry se výsledky opírají o práci skutečných matematiků. Překotný vývoj AI také vyvolává obavy, že firmy technologii vyvíjejí rychleji, než se změně dokáže přizpůsobit akademické prostředí.
8. 10. 2026‌‌

Rakovina dutiny ústní zabije ročně stovky Čechů. Člověk ji může odhalit sám, radí stomatolog

Stovky lidí ročně zbytečně zemřou na rakovinu dutiny ústní, hlavně proto, že se s touto diagnózou dostanou k lékaři pozdě. Ve skutečnosti mohou ale hodně udělat sami, tento nádor se dá totiž odhalit i pomocí samovyšetření. Včasný záchyt je pro toto zhoubné onemocnění klíčový, říká v rozhovoru pro ČT24 přednosta Stomatologické kliniky FN Plzeň Lukáš Hauer.
8. 10. 2026‌‌

Větrné elektrárny mohou ochlazovat mořskou hladinu, ukázal výzkum

Spočítat dopady větrných elektráren na okolí není úplně snadné – zejména na moři, kde existuje spousta nejrůznějších vlivů, jejichž dopady komplikují vyhodnocení. Teď přišli s kvalifikovanými odhady experti ze Skotska.
8. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.