Vědci objevili sedm osamělých planet. Putují vesmírem bez hvězd

Planety obyčejně obíhají po oběžné dráze kolem nějaké hvězdy. Jenže temnotou kosmu se pohybují i stejně temné planety bez hvězd, označují se za bludné. Astronomové nyní takových objevili sedm.

Tým vědců z projektu evropského dalekohledu Euclid na konci května zveřejnil výsledky nových pozorování. Jeho cílem je kromě pátrání po záhadné temné hmotě také hledání takzvaných „bludných planet“ – tedy planet, které nemají hvězdy a putují vesmírným prostorem zcela osamoceně. A astronomové v tom uspěli: oznámili objev rovnou sedmi takových objektů.

Evropská vesmírná agentura uvedla, že všem sedmi planetám chybí hvězda, jež by je zahřívala nebo zásobovala světlem. Tato tělesa byla až donedávna ryze hypotetická, vědci o jejich existenci sice uvažovali, ale chyběly jim nástroje, které by hmotné a temné objekty dokázaly najít. To se změnilo kolem roku 2000, kdy se podařilo první z planetárních bludiček odhalit pomocí infračervených dalekohledů.

  • Euclid je evropská mise, kterou vybudovala a provozuje Evropská vesmírná agentura (ESA) za přispění americké NASA. Za zajištění vědeckých přístrojů a analýzu vědeckých dat je zodpovědné konsorcium Euclid, které tvoří více než dva tisíce vědců z tří stovek institutů v patnácti evropských zemích, USA, Kanadě a Japonsku.
  • ESA vybrala jako hlavního dodavatele pro stavbu družice a jejího servisního modulu společnost Thales Alenia Space, pro vývoj modulu užitečného zatížení včetně teleskopu byla vybrána společnost Airbus Defence and Space. NASA zase poskytla detektory spektrometru a fotometru pro blízkou infračervenou oblast.

Obrovské množství planet bloudících temnotou

V současné době věda popsala několik stovek těchto těles, jedná se ale zřejmě jenom o pouhý zlomek jejich celkového počtu. Před rokem 2023 oznámila NASA, že by těchto planet mohlo být v kosmu obrovské množství – možná dokonce až dvacetkrát více než samotných hvězd.

Pátrání po nich je ale nesmírně složité, protože tito „Bludní Holanďani“ se pohybují v mezihvězdném prostoru, kde se od nich neodráží žádné světlo – takže jsou pro klasické dalekohledy neviditelné. V současné době se po nich pátrá úspěšně pomocí už zmíněných infračervených teleskopů, ale také takzvaným gravitačním mikročočkováním. Tato metoda využívá toho, že hmotné objekty ohýbají světlo kolem sebe, což vytváří jakési obří čočky, jež se dají využít k pozorování objektů za nimi.

Způsob vzniku bludných planet může být zřejmě značně rozmanitý: ty největší pravděpodobně vznikají podobně jako hvězdy, tedy zahuštěním hmoty v molekulárních mračnech. Ale některé také mohou uniknout gravitaci svých hvězd, anebo mohou vznikat z oblaků prachu kolem hvězd.

„Všichni jsme vyrostli se Sluncem na obloze. Představa planety, která jen tak pluje vesmírem a nemá na obzoru žádnou hvězdu, je fascinující,“ popsal londýnský astronom Gavin Coleman z Queen Mary University pro agenturu AFP. Dodal, že tato tělesa jsou z hlediska pátrání po životě zcela nezajímavá: pokud nedisponují nějakým neznámým fyzikálním mechanismem, temnota a chlad znemožňují, aby tak cokoliv založené na uhlíku existovalo.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Za Neptunem by mohla být ještě planeta, říká slovenská vědkyně spojená s objevem trpasličí planety

Mladá slovenská vědkyně Danica Žilková pracuje na jedné z nejmodernějších a nejlepších astronomických observatoří světa v chilských Andách. Má tam pod kontrolou obří dalekohled, který objevuje nejen tajemství temné hmoty a vzdálených galaxií, ale také může najít asteroidy, jež ohrozí Zemi. V rozhovoru pro ČT24 říká: „Když jsem v noci na observatoři, někdy se cítím, jako bych řídila ponorku.“
před 6 hhodinami

Zemřela psycholožka Lydia Tischlerová, která prošla Terezínem i Osvětimí

Ve čtvrtek zemřela ve věku 97 let psycholožka Lydia Tischlerová. Její úmrtí potvrdil České televizi zdroj z jejího bezprostředního okolí.
20. 11. 2026‌‌

Grónsko letos přišlo o 135 miliard tun ledu

Přestože byly v Grónsku během letošního roku podmínky, které neměly vést k větší ztrátě ledu, přišel největší ostrov světa o desítky miliard tun zmrzlé vody. Příčinou jsou podle vědců lidmi způsobené změny klimatu.
20. 11. 2026‌‌

Čas strávený u videoher nedokazuje závislost, klíčová je ztráta kontroly, upozorňují experti

Intenzivní hraní videoher po vydání očekávaných titulů ještě neznamená automaticky závislost, rozhodující je ztráta kontroly nad hraním a dlouhodobé negativní dopady na reálný život. Vyplývá to z mezinárodních studií i výzkumu českých hráčů, na kterých se podíleli psychologové z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Univerzita o tom informovala v souvislosti s vydáním očekávané hry Grand Theft Auto VI (GTA 6) .
20. 11. 2026‌‌

Rakovina slinivky je stále zabiják. Neexistuje lék, Česko ale modernizuje péči

Jedna z nejobávanějších nemocí – rakovina slinivky břišní – je stále jen velmi špatně léčitelná, zlepšuje se ale diagnostika, což znamená, že se daří ji odhalovat dříve. Česká republika péči o nemocné v poslední době výrazně modernizovala.
19. 11. 2026‌‌

Nad mnoha městy už je vidět víc družic než hvězd, říká britská zpráva

Noční obloha už nikdy nebude jako dřív. Množství družic na oběžné dráze kolem Země je tak velké, že mění pohled na nebe – a zřejmě se to jen tak nezmění, ukazuje britský výzkum.
19. 11. 2026‌‌

Vědci dronem odebrali hleny keporkaků. Zkoumají jejich DNA

Skotští vědci zkoumající keporkaky používají dron, který odebírá hlen obsažený ve výdechové fontáně těchto kytovců. Sbírají tak vzorky DNA těchto mořských savců, informoval server britské BBC.
19. 11. 2026‌‌

Dosáhnout dna Hranické propasti vědcům pomůže nový robot

Vědci by mohli příští rok dosáhnout na dno Hranické propasti na Přerovsku, která je nejhlubší zatopenou jeskyní světa. Před čtyřmi lety se jim s robotem podařilo dostat do hloubky 450 metrů, níže kvůli technickým omezením nemohl. Příští rok však vědci plánují spustit pod vodu robota, který se může ponořit až do hloubky 1300 metrů, řekl František Kuda z Ústavu geoniky Akademie věd. Dno by podle něj teoreticky mohlo být zhruba v kilometrové hloubce, protože taková je mocnost vápence v nedalekém lomu.
19. 11. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.