Hvězda strana 5 z 5

Český astrofotograf Jan Veleba zachytil mlhovinu v souhvězdí Kéfea, které je 650 světelných let daleko. Souhvězdí bylo dlouhou dobu fotograficky opomíjené, astronomové říkali, že v něm nic není. Veleba však zachytil mlhovinu zvanou Tmavý žralok (Dark shark) se dvěma namodralými mlhovinami a dvěma hvězdami. Fotografoval několik nocí od konce srpna do konce října, když nesvítil Měsíc, a dokázal to po 52 hodinách expozice. Se snímkem vyhrál listopadovou soutěž o nejlepší fotografii vesmíru z Česka.

Astronomka Christina Williamsová náhodou objevila galaxii, která musela vzniknout těsně po velkém třesku. Je tak podivná, že ji vědci přirovnávají k mytologickému tvorovi.

Čeští astronomové sledováním z hvězdárny v Ondřejově nedaleko Prahy potvrdili objev unikátního systému horké hvězdy a hnědého trpaslíka, které zaznamenal satelit TESS americké vesmírné agentury NASA. V úterý to oznámil Pavel Suchan z Astronomického ústavu Akademie věd ČR. Vesmírné těleso TOI-503b je podle ústavu prvním hnědým trpaslíkem potvrzeným ondřejovskou hvězdárnou. Hnědý trpaslík je objekt, považovaný za přechod mezi planetou a hvězdou.

Od 16 hodin a 10 minut mohou Češi znovu vybírat název pro českou exoplanetu. Zúčastnit se může každý, a to prostřednictvím formuláře na webu Pojmenuj exoplanetu. Vybírat je možné z devíti finálních možností, které vzešly z více než 1700 zaslaných návrhů. Název se hledá pro hvězdu XO-5 v souhvězdí Rysa a planetu, která ji obíhá. Vítězný název oznámí Mezinárodní astronomická unie v polovině prosince.

Česko se loučí se zesnulým zpěvákem Karlem Gottem. Kondolenční knihy mohou lidé podepsat v umělcově rodné Plzni, v Brně, Olomouci nebo Českých Budějovicích. Vzkazy může veřejnost zanechat i v on-line podobě. Spontánní pietní místa vznikla u Gottovy pražské vily nebo jeho chalupy v Doubici na Děčínsku. Budou-li souhlasit pozůstalí, zpěvák bude mít státní pohřeb.

Spolupracovníci zesnulého fyzika Stephena Hawkinga z programu Breakthrough Initiative, jehož byl duchovním otcem, diskutují tento týden v Praze o výzkumu a vývoji supersilného laseru pro mezihvězdné cestování. Projekt Starshot má pomocí laseru umožnit vyslání nanosond k hvězdě Proxima Centauri, což je nejbližší hvězda sluneční soustavě, uvedl výkonný ředitel BI Pete Worden.

Astronomové poprvé objevili vodu v atmosféře planety, která se nachází v takzvané obyvatelné zóně vzdálené hvězdy. Na planetě s označením K2-18b by se tak mohl vyskytovat život. Nyní budou vědci zkoumat, zda jsou na místě plyny produkované živými organismy. S pomocí vyspělých teleskopů by to bylo možné zjistit zhruba do deseti let.

Na konci srpna objevil ukrajinský amatérský astronom Gennady Borisov na obloze podivnou, do té doby neznámou kometu. Chovala se tak neobvykle, že vzniklo podezření: tento objekt možná nepochází ze sluneční soustavy. Nové výpočty to potvrzují.

Konspirační teorie existovaly vždy, opravdový boom těchto spikleneckých historek však začal až od letu Apolla 11 na Měsíc. Právě tehdy se ukázalo, že lidé jsou ochotní uvěřit i zcela neprokazatelnému tvrzení šířenému lidmi, kteří danému tématu vůbec nerozumí – stačí, když ho rozšiřují dostatečně hlasitě.

Řada lidí i dnes nevěří, že se Američané skutečně dostali na povrch Měsíce. Jejich argumenty jsou ale podle expertů postavené na zcela vratkých nohách a z pohledu vědy nedávají větší smysl než teorie o tom, že je Země plochá.

Blízká setkání třetího druhu – tedy kontakt s vyspělou mimozemskou civilizací – jsou zatím fikcí. Tři roky trvající projekt hledání života ve vesmíru je zatím zcela neúspěšný. Jedná se přitom o dosud nejdetailnější výzkum svého druhu.

Mezinárodnímu týmu vědců v čele s českými astronomy z Masarykovy univerzity a Astronomického ústavu AV ČR se podařilo odhalit hvězdu, u které se pozorují zdánlivě protichůdné jevy. Hvězda se také chová jinak, než by podle současných představ měla. Studie byla otištěna v prestižním astronomickém časopise Monthly Notices of the Royal Astronomical Society.

Američtí astronomové oznámili, že poprvé v dějinách zaznamenali, jak u cizí hvězdy došlo k masivnímu výronu koronální hmoty. Jde o plazmu, která se uvolní z koróny do vesmírného prostředí.

Poprvé v historii mohou čeští občané vymyslet oficiální název pro exoplanetu, tedy planetu nacházející se mimo náš solární systém. Mezinárodní astronomická unie přidělila každému státu jednu a její pojmenování může ovlivnit široká veřejnost.

Nedávná fascinace ambiciózním projektem Starlink Elona Muska v podobě „vláčku“ družic na obloze vyvolala všemožné reakce po celém světě, nevyjímaje ani ty od nadšenců hvězdné oblohy a astronomů samotných. Tyto reakce ovšem nejsou zdaleka optimistické, neboť dostojí-li Musk svému plánu, počet umělých satelitů se rozroste na více než trojnásobek současné hodnoty, množství viditelných družic v jediný moment vzroste o jeden až dva řády a například pozorování v rádiovém oboru bude nesmírně silně rušeno. Je tedy Muskovo poskytnutí celoplošného internetu na naší planetě družicovou cestou skutečně skvělá revoluce?

Vesmírný objev, jaký nečekali ani sami objevitelé – 920 světelných let od Země je ke své hvězdě těsně přimknutá planeta, která by podle dosavadních astronomických poznatků vlastně neměla existovat. Těleso, které je o něco menší než Neptun a má vlastní atmosféru, se totiž nachází v oblasti, kde jsou kvůli horku a radiaci podle vědců planety odsouzené ke zkáze. Snad i proto mluví experti o „zakázané planetě“.

České republice se podařilo zapojit do mezinárodního konsorcia nejkomplexnějšího vědeckého přístroje, který byl kdy navržen pro vědecký výzkum ve vesmíru. Na družici Athena budou vyrábět elektroniku, která ovládá součásti zodpovědné za fungování přístroje.

Jedno z nejprestižnějších světových ocenění pro restauratéry, Michelinskou hvězdu, pro letošní rok obhájily dva pražské podniky: La Degustation Boheme Bourgeoise a Field. Ty zůstávají jedinými restauračními zařízeními v České republice s tímto oceněním, uvádí nejnovější vydání gastronomického průvodce Michelin pro Evropu (Main Cities of Europe 2019).

Společný projekt evropské a švýcarské vesmírné agentury plánuje v přepočtu za jednu a čtvrt miliardy korun vyslat na oběžnou dráhu nový teleskop CHEOPS. Vesmírný dalekohled nesoucí jméno staroegyptského faraona bude z výšky 700 kilometrů přinášet snímky ze vzdálených hvězdných systémů a hledat u nich planety.

Před 15 lety američtí vědci oznámili, že vytvořili novou, šestou formu hmoty, takzvaný fermionický kondenzát. Do té doby vědci rozeznávali pět skupenství hmoty: plynné, kapalné, pevné, plazmu a Boseho-Einsteinův kondenzát, který byl objeven v roce 1995.