Studentka astronomie objevila 17 nových planet, jedna je možná obyvatelná

Významný astronomický objev se podařil postgraduální studentce z kanadské University of British Columbia. Michelle Kunimotová studovala data z mise Kepler, kterou provozuje americká vesmírná agentura NASA, a její analýza odhalila 17 planet, které předchozí výzkum přehlédl.

Během prvních čtyř let své mise teleskop hledal především planety, které leží v takzvané „obyvatelné zóně“. To znamená, že by se na nich mohla vyskytovat voda v tekuté podobě.

Kunimotová jednu z takových planet našla. Je jen jedenapůlkrát větší než Země, což naznačuje, že by se mohlo jednat o pevnou planetu, a nikoliv plynného obra. A současně leží právě v obyvatelné zóně, tedy v takové vzdálenosti od své hvězdy, aby na ní mohla existovat voda. Mladá vědkyně výsledky svého výzkumu popsala v odborném časopise The Astronomical Journal.

Druhá Země?

Planeta dostala jméno KIC-7340288 b. „Leží asi tisíc světelných let od Země, takže se k ní jen tak v nejbližší době nedostaneme,“ uvedla Kunimotová. „Je to ale vzrušující objev, protože doposud bylo na základě dat z mise Kepler potvrzeno je 15 malých planet v obyvatelné zóně,“ popsala význam své práce.

Rok na ní trvá jen 142 a půl dne, obíhá svou hvězdu ve vzdálenosti 0,44 astronomické jednotky, tedy asi v polovině vzdálenosti Země od Slunce. V tomto ohledu tedy nejvíc připomíná Merkur.

Také další tělesa, která studentka objevila, jsou z vědeckého hlediska zajímavá. Jedno z nich má rozměry jen dvou třetin Země, a jde tedy o jednu z vůbec nejmenších planet, které mise Kepler našla. Ostatní jsou naopak výrazně větší než zeměkoule, některé až osminásobně.

Michelle Kunimotová uspěla v hledání planet již v minulosti – ještě v rámci běžného vysokoškolského studia objevila čtyři. Využívá při pátrání takzvanou tranzitní metodu: to znamená, že sleduje okamžik, kdy planeta přechází před svou hvězdou. Z toho se dá o vlastnostech planety odvodit spousta informací, například její velikost nebo blízkost ke hvězdě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Napoleonův tajný dopis z roku 1809 dešifrovala AI za pár hodin

Když francouzský císař Napoleon Bonaparte nařídil sepsat válečný dopis v šifře, vznikla hádanka, která byla nevyřešená více než 200 let. Dokud ji umělá inteligence (AI) nerozluštila během několika hodin. Ať už jde o dešifrování korespondence nebo o to, aby promluvily starověké ohořelé papyry, AI otevírá nové cesty pro historický výzkum, napsala agentura AFP.
před 14 hhodinami

Nejstarší vražda? Archeologové popsali neandertálce zabitého před 75 tisíci lety

Kruhový otvor v lopatce neandertálce, jehož kosti vědci našli v jeskyni v iráckém Kurdistánu, může být nejstarším známým příkladem úmyslného zabití člověka jiným člověkem. Podle nové studie se to stalo asi před 75 tisíci lety.
před 22 hhodinami

Ruská ornitoložka má strávit léta v trestanecké kolonii. Za pětistovku pro neziskovku

Ruská vědkyně Sofja Rozenfeldová se dostala do problémů poté, co odjela na expedici do Arktidy. Nechala běžet automatické platby pro neziskovou organizaci spojenou s opozicí, kterou mezitím ruské úřady prohlásily za extremistickou. Expertka poté byla odsouzena za podporu extremistického hnutí.
16. 10. 2026‌‌

Hurikán Simon rozvibroval atmosféru desítky kilometrů nad Zemí

Hurikán Simon způsobil nejen velké škody v Mexiku, ale také se projevil mnohem výš. Podle pozorování NASA rozkmital atmosféru asi osmdesát kilometrů na povrchem tak, že vyvolal jev známý jako atmosférické gravitační vlny.
16. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.