Studentka astronomie objevila 17 nových planet, jedna je možná obyvatelná

Významný astronomický objev se podařil postgraduální studentce z kanadské University of British Columbia. Michelle Kunimotová studovala data z mise Kepler, kterou provozuje americká vesmírná agentura NASA, a její analýza odhalila 17 planet, které předchozí výzkum přehlédl.

Během prvních čtyř let své mise teleskop hledal především planety, které leží v takzvané „obyvatelné zóně“. To znamená, že by se na nich mohla vyskytovat voda v tekuté podobě.

Kunimotová jednu z takových planet našla. Je jen jedenapůlkrát větší než Země, což naznačuje, že by se mohlo jednat o pevnou planetu, a nikoliv plynného obra. A současně leží právě v obyvatelné zóně, tedy v takové vzdálenosti od své hvězdy, aby na ní mohla existovat voda. Mladá vědkyně výsledky svého výzkumu popsala v odborném časopise The Astronomical Journal.

Druhá Země?

Planeta dostala jméno KIC-7340288 b. „Leží asi tisíc světelných let od Země, takže se k ní jen tak v nejbližší době nedostaneme,“ uvedla Kunimotová. „Je to ale vzrušující objev, protože doposud bylo na základě dat z mise Kepler potvrzeno je 15 malých planet v obyvatelné zóně,“ popsala význam své práce.

Rok na ní trvá jen 142 a půl dne, obíhá svou hvězdu ve vzdálenosti 0,44 astronomické jednotky, tedy asi v polovině vzdálenosti Země od Slunce. V tomto ohledu tedy nejvíc připomíná Merkur.

Také další tělesa, která studentka objevila, jsou z vědeckého hlediska zajímavá. Jedno z nich má rozměry jen dvou třetin Země, a jde tedy o jednu z vůbec nejmenších planet, které mise Kepler našla. Ostatní jsou naopak výrazně větší než zeměkoule, některé až osminásobně.

Michelle Kunimotová uspěla v hledání planet již v minulosti – ještě v rámci běžného vysokoškolského studia objevila čtyři. Využívá při pátrání takzvanou tranzitní metodu: to znamená, že sleduje okamžik, kdy planeta přechází před svou hvězdou. Z toho se dá o vlastnostech planety odvodit spousta informací, například její velikost nebo blízkost ke hvězdě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
před 15 hhodinami

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
před 15 hhodinami

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
16. 1. 2026

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
16. 1. 2026

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
16. 1. 2026

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
16. 1. 2026

Komunisté před 55 lety normalizovali poměry. Pomocí lží i vražd

Zpátky k normálu – to byl cíl komunistů po srpnové okupaci v roce 1968. Rozjitřená společnost, která doufala ve změnu, se měla vrátit do doby před obrodným procesem (pražským jarem), takzvaně se normalizovat. Komunisté ale potřebovali vysvětlit a před lidmi obhájit vojenskou invazi z 21. srpna 1968. Posloužit k tomu měl oficiální dokument, který vyšel před 55 lety, byl plný lží a invazi nazýval „bratrskou pomocí“. Vtloukat do hlavy si ho měly i děti ve školách.
16. 1. 2026

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
15. 1. 2026
Načítání...