Astrofyzici tři roky marně pátrají po vyspělých civilizacích v nejbližším vesmíru, projekt se rozšíří na celou galaxii

Blízká setkání třetího druhu – tedy kontakt s vyspělou mimozemskou civilizací – jsou zatím fikcí. Tři roky trvající projekt hledání života ve vesmíru je zatím zcela neúspěšný. Jedná se přitom o dosud nejdetailnější výzkum svého druhu.

Vědci v rámci výzkumu Breakthrough Listen použili pozemské dalekohledy, aby naslouchali vlnám přicházejícím od 1327 hvězd vzdáleným až 160 světelných let od Země. Za tři roky pozorování ale nezachytili ani náznak, že by existovaly cizí civilizace.

Jediné signály, které dalekohledy Green Bank v Západní Virginii a Parkesův teleskop v Austrálii zachytily, pocházely ze Země. Mobilní telefony, satelity a mnoho dalších technologií způsobuje silný šum – ale ze vzdálenějšího kosmu se takové záření zachytit nepodařilo.

„Je tam ticho,“ uvedl Danny Price, astronom na Kalifornské univerzitě v Berkeley. V rámci projektu Breakthrough Listen ale ještě výzkum neskončil – v plánu je prozkoumat nejen celou naši galaxii Mléčná dráha, ale také stovku nejbližších galaxií. Vědci budou chtít celý tento prostor prozkoumat na existenci rádiových i optických signálů.

„Nic jsme v datech nenašli, ale rozhodně to nevzdávám. Existuje ještě mnoho hvězd, k nimž bychom se měli podívat a které bychom měli podrobněji prozkoumat,“ dodal Price. Výzkum, jehož je profesor Price součástí, pátrá po takzvaných technologických signaturách – tedy po silných elektromagnetických signálech, které by měly být spojené s existencí vyspělých civilizací a dají se odlišit od přirozeného vyzařování vesmíru. Z milionů zachycených signálů byla drtivá většina pozemských, jen několik jich pocházelo z kosmu – ale všechny měly přirozený původ.

Iniciativa Breakthrough Listen zveřejnila své výsledky ve dvou studiích, které vyšly v polovině června 2019 – v nich současně dala všechna shromážděná a analyzovaná data transparentně k dispozici veřejnosti. Proč? „Mohl by tam být signál, kterého jsme si nevšimli, ale ostatní by na něj mohli narazit, když si ten soubor pořádně projdou,“ vysvětlil Price.

Co bude dál? Vědci mají zajímavého kandidáta

Jedním z míst, které bude tento projekt detailně prověřovat, je Teegardenova hvězda, nenápadný kosmický objekt ležící pouhých 12,5 světelných let od Země. Nedávno tam astronomové objevili dvě planety – obě se nacházejí v takzvané obyvatelné zóně a obě jsou zřejmě kamenité, mají tedy pevný povrch podobně jako Země.

Vědci zatím tyto planety nepozorovali přímo, o jejich existenci vědí jen díky nepřímým důkazům o jejich vlivu na Teegardenovu hvězdu. Podle současného stavu poznání oběhnou tyto planety svou domovskou hvězdu za 5, respektive 11 dní. Obě by zřejmě měly být také velmi stabilní a podle astrofyzika Mathiase Zechmeistera by na té vnitřní měla být průměrná teplota kolem 20 stupňů Celsia.

„Pokud má atmosféru, mohla by být obyvatelná,“ komentoval objev planet astronom, který výsledky své práce vydal v odborném časopise Astronomy and Astrophysics.

Teegardenova hvězda je čtyřiadvacátou hvězdou, která je nejblíže naší Sluneční soustavě. Proto je jedním z hlavních kandidátů na detailní průzkum další generací pokročilých dalekohledů, jež by se měly objevit do několika let – zejména pro Teleskop Jamese Webba, který by měl být do vesmíru vypuštěný roku 2021.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
před 8 hhodinami

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
včera v 16:13

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
včera v 13:31

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
29. 4. 2026

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
29. 4. 2026

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026
Načítání...