Astrofyzici tři roky marně pátrají po vyspělých civilizacích v nejbližším vesmíru, projekt se rozšíří na celou galaxii

Blízká setkání třetího druhu – tedy kontakt s vyspělou mimozemskou civilizací – jsou zatím fikcí. Tři roky trvající projekt hledání života ve vesmíru je zatím zcela neúspěšný. Jedná se přitom o dosud nejdetailnější výzkum svého druhu.

Vědci v rámci výzkumu Breakthrough Listen použili pozemské dalekohledy, aby naslouchali vlnám přicházejícím od 1327 hvězd vzdáleným až 160 světelných let od Země. Za tři roky pozorování ale nezachytili ani náznak, že by existovaly cizí civilizace.

Jediné signály, které dalekohledy Green Bank v Západní Virginii a Parkesův teleskop v Austrálii zachytily, pocházely ze Země. Mobilní telefony, satelity a mnoho dalších technologií způsobuje silný šum – ale ze vzdálenějšího kosmu se takové záření zachytit nepodařilo.

„Je tam ticho,“ uvedl Danny Price, astronom na Kalifornské univerzitě v Berkeley. V rámci projektu Breakthrough Listen ale ještě výzkum neskončil – v plánu je prozkoumat nejen celou naši galaxii Mléčná dráha, ale také stovku nejbližších galaxií. Vědci budou chtít celý tento prostor prozkoumat na existenci rádiových i optických signálů.

„Nic jsme v datech nenašli, ale rozhodně to nevzdávám. Existuje ještě mnoho hvězd, k nimž bychom se měli podívat a které bychom měli podrobněji prozkoumat,“ dodal Price. Výzkum, jehož je profesor Price součástí, pátrá po takzvaných technologických signaturách – tedy po silných elektromagnetických signálech, které by měly být spojené s existencí vyspělých civilizací a dají se odlišit od přirozeného vyzařování vesmíru. Z milionů zachycených signálů byla drtivá většina pozemských, jen několik jich pocházelo z kosmu – ale všechny měly přirozený původ.

Iniciativa Breakthrough Listen zveřejnila své výsledky ve dvou studiích, které vyšly v polovině června 2019 – v nich současně dala všechna shromážděná a analyzovaná data transparentně k dispozici veřejnosti. Proč? „Mohl by tam být signál, kterého jsme si nevšimli, ale ostatní by na něj mohli narazit, když si ten soubor pořádně projdou,“ vysvětlil Price.

Co bude dál? Vědci mají zajímavého kandidáta

Jedním z míst, které bude tento projekt detailně prověřovat, je Teegardenova hvězda, nenápadný kosmický objekt ležící pouhých 12,5 světelných let od Země. Nedávno tam astronomové objevili dvě planety – obě se nacházejí v takzvané obyvatelné zóně a obě jsou zřejmě kamenité, mají tedy pevný povrch podobně jako Země.

Vědci zatím tyto planety nepozorovali přímo, o jejich existenci vědí jen díky nepřímým důkazům o jejich vlivu na Teegardenovu hvězdu. Podle současného stavu poznání oběhnou tyto planety svou domovskou hvězdu za 5, respektive 11 dní. Obě by zřejmě měly být také velmi stabilní a podle astrofyzika Mathiase Zechmeistera by na té vnitřní měla být průměrná teplota kolem 20 stupňů Celsia.

„Pokud má atmosféru, mohla by být obyvatelná,“ komentoval objev planet astronom, který výsledky své práce vydal v odborném časopise Astronomy and Astrophysics.

Teegardenova hvězda je čtyřiadvacátou hvězdou, která je nejblíže naší Sluneční soustavě. Proto je jedním z hlavních kandidátů na detailní průzkum další generací pokročilých dalekohledů, jež by se měly objevit do několika let – zejména pro Teleskop Jamese Webba, který by měl být do vesmíru vypuštěný roku 2021.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Virus HIV se učí odolávat jedinému léku. Tvrdě za to ale platí

Vědci z americké společnosti Gilead Sciences, která má jediný účinný lék na HIV, otestovali, jestli se tento virus této látce nedokáže přizpůsobit. Výsledky naznačují, že ano, ale současně ukazují, že to ve skutečnosti nemusí být příliš nebezpečné.
před 5 hhodinami

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
12. 1. 2026

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026

NASA stahuje posádku Crew-11 zpět na Zemi kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) se rozhodl pro předčasný návrat čtyřčlenné posádky mise Crew-11 z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) na Zemi kvůli zdravotnímu problému astronauta. Napsala o tom agentura AP. Člena posádky, který je nyní ve vesmírné laboratoři na oběžné dráze ve stabilizovaném stavu, NASA kvůli ochraně soukromí pacienta nejmenovala a nesdělila podrobnosti o jeho zdravotním problému. Návrat americko-rusko-japonské posádky na Zemi se uskuteční v příštích dnech.
8. 1. 2026Aktualizováno9. 1. 2026
Načítání...