Lovec mimozemského života odstartoval. Evropský teleskop vynesla do kosmu ruská raketa

Nový teleskop Cheops Evropské vesmírné agentury (ESA) vynesla ve středu úspěšně do vesmíru ruská raketa Sojuz-ST-A z vesmírného střediska Kourou ve Francouzské Guyaně. Jde o další zařízení, které se zaměří na planety mimo Sluneční soustavu, nebude však hledat nové, nýbrž zkoumat již známé exoplanety.

Start rakety, která kromě Cheopsu vynesla na oběžnou dráhu kolem Země ještě čtyři družice, se z jihoamerického kosmodromu podařil po jednodenním odkladu. Odlet z Kourou byl v úterý zrušen hodinu a 25 minut před plánovaným zažehnutím motorů Sojuzu zřejmě kvůli chybě softwaru.

Teleskop ESA Cheops (CHaracterizing ExOPlanets Satellite) má podobně jako dalekohled Kepler americké vesmírné agentury NASA pozorovat planety při přechodu před mateřskou hvězdou a shromažďovat data. Mezi oběma misemi je ale zásadní rozdíl.

Planetární lovec

Kepler, který loni spotřeboval palivo a dosloužil, sledoval najednou přes 150 tisíc hvězd a pátral po nových exoplanetách. Během devíti let činnosti jich našel přes 2600. Celkem bylo doposud zaregistrováno více než čtyři tisíce těchto vesmírných těles.

Mise Cheopsu se na rozdíl od Keplera soustředí na analýzu již objevených exoplanet. Teleskop bude například zaznamenávat změny v jasu sledované hvězdy, které způsobují přechody planety před hvězdou z pohledu od Země. To umožní určovat velikost planety.

Cheops má zkoumat několik stovek exoplanet, které jsou větší než Země a menší než Neptun. Bude létat v nadmořské výšce asi 700 kilometrů a bude řízen ze Španělska.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 9 hhodinami

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 11 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 12 hhodinami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 14 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
1. 7. 2026

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
1. 7. 2026

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
1. 7. 2026

Evropský pohled