Teleskop NASA objevil planetu, která se podobá Zemi, v obyvatelné zóně hvězdné soustavy

Teleskop TESS americké vesmírné agentury NASA objevil relativně blízko Sluneční soustavy planetu velikostí podobnou Zemi, která obíhá kolem své hvězdy v takzvané obyvatelné zóně. Exoplaneta s označením TOI 700 d je od nás vzdálena zhruba něco přes sto světelných let, informovala Laboratoř tryskových pohonů (JPL) NASA.

TESS (Satelit pro výzkum tranzitujících exoplanet) Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) vynesla do vesmíru raketa Falcon 9 soukromé společnosti SpaceX v dubnu 2018. Přístroj je určený ke sledování planet mimo Sluneční soustavu, tedy exoplanet, které z pohledu ze Země přecházejí (tranzitují) před hvězdou svého systému.

TOI 700 d je pro TESS první objevenou planetou nacházející se v takzvané obyvatelné zóně. To znamená, že obíhá v takové vzdálenosti od své mateřské hvězdy, kde by kapalná voda – životně důležitá složka života, jaký známe na Zemi – mohla na povrchu vytvářet vodní plochy.

Obyvatelná zóna neznamená obyvatelnou planetu

TOI 700 d je jednou z několika málo planet o velikosti Země (v tomto případě o dvacet procent větší) dosud objevených v obyvatelných zónách. Několik se našlo v systému TRAPPIST-1, nazvaném podle teleskopu TRAPPIST v Chile. Další vědci objevili pomocí Keplerova vesmírného dalekohledu NASA.

Hvězda TOI 700, kolem níž nově objevená exoplaneta krouží, je podle JPL studená malá hvězda třídy M, lokalizovaná v souhvězdí Mečouna na jižní obloze. Má hmotnost a velikost asi 40 procent Slunce a jen polovinu povrchové teploty naší hvězdy.

Obyvatelná zóna je v astronomii užívaný termín pro oblast kolem hvězdy, v níž by se mohl vyskytovat život. Jinými slovy jedná se o oblast, v níž planeta přijímá takové množství sluneční energie, které povrch nepřehřívá ani naopak nenechává přespříliš chladným. Neznamená to však, že má planeta další podmínky nutné pro život; ať už chemické, radiační nebo další.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci popsali kleptoparazitismus u delfína Bublinky

Mořští biologové narazili na chování delfínů, které doposud neznali. Zjistili, že jeden sledovaný kytovec spoří energii tím, že neloví ryby, ale získává od nich jen obsah jejich žaludků. Jde o první dobře zdokumentovaný případ kleptoparazitismu neboli krádeží potravy u kytovců.
před 23 mminutami

V atmosféře Venuše by mohly žít české houby, naznačuje mezinárodní studie

Pokud by na Venuši existoval život, mohlo by se jednat o houby podobné těm, které se vyskytují v České republice. Naznačuje to nová studie, jejíž autoři zkoumali organismy schopné žít v kyselině sírové.
před 13 hhodinami

Vědci přepsali rodokmen netopýrů, jejich kolébkou je Evropa

Mezinárodní tým vědců včetně českých odborníků napsal novou evoluční historii netopýrů. Dosud nejrozsáhlejší genetická a paleontologická netopýří studie, která ve středu vyšla v časopisu Nature, odhalila, že jediní létající savci vznikli před 65 miliony let v Evropě – nikoliv v Africe, jak se doposud předpokládalo. Výsledky výzkumu navíc pomáhají vysvětlit jejich výjimečnou dlouhověkost a vysokou odolnost vůči infekčním nemocem.
před 14 hhodinami

Šestina amerických dětí užívajících léky proti obezitě trpí nedostatkem živin

Léky jako Ozempic nebo Wegovy, tedy přípravky na bázi GLP-1, zásadně změnily to, jak se léčí obezita. Po celém světě se ukazuje, že umí zásadně snížit hmotnost u lidí, kterým nepomáhají žádné jiné metody. A několik let se už také nasazují na léčbu dětí. Nová americká studie ale ukazuje, že právě u dětí by lékaři měli začít dávat více pozor.
před 18 hhodinami

Trojice českých vědců dostala cenu za objev nového druhu magnetů

Cenu Europhysics Prize 2026 Evropské fyzikální společnosti za mimořádný přínos ve fyzice kondenzovaných látek dostali Libor Šmejkal, Jairo Sinova a Tomáš Jungwirth za objev altermagnetismu, třetí základní třídy magnetismu. Je to poprvé, co tuto významnou cenu obdrželi čeští vědci.
před 20 hhodinami

Čeští vědci chtějí vyvinout přístroj, který má hledat život na měsíci Saturnu

Čeští vědci z Heyrovského ústavu Akademie věd chtějí společně s kolegy z Německa a Francie vyvinout přístroj, který by byl součástí chystané evropské mise k měsíci Saturnu, k Enceladu. Hmotnostní spektrometr by měl zvládnout určit chemické složení materiálu z gejzírů, které tryskají z měsíce. Vědci by díky tomu mohli podrobněji zkoumat, zda se v něm nacházejí organické a další molekuly důležité pro vznik života.
před 21 hhodinami

Americká armáda už masivně využívá AI. A chybuje

Několik případů z poslední doby ukázalo zásadní rizika, která souvisejí s přechodem americké armády na systémy ovládané umělými inteligencemi (AI). Přesto Pentagon do této technologie investuje stále víc kvůli zásadním výhodám, které na bojišti přináší.
před 22 hhodinami

Lidstvo překročilo sedm z devíti mezí bezpečné planety. Stav se nadále zhoršuje, říká nová zpráva

Němečtí vědci už řadu let sledují devět nejdůležitějších oblastí, které tvoří základ obyvatelnosti Země. Pokud dojde k překročení hranice v jakékoliv oblasti, nevěstí to nic dobrého. Podle aktuální zprávy už došlo k prolomení těchto mezí u sedmi oblastí.
22. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.