Teleskop NASA objevil planetu, která se podobá Zemi, v obyvatelné zóně hvězdné soustavy

Teleskop TESS americké vesmírné agentury NASA objevil relativně blízko Sluneční soustavy planetu velikostí podobnou Zemi, která obíhá kolem své hvězdy v takzvané obyvatelné zóně. Exoplaneta s označením TOI 700 d je od nás vzdálena zhruba něco přes sto světelných let, informovala Laboratoř tryskových pohonů (JPL) NASA.

TESS (Satelit pro výzkum tranzitujících exoplanet) Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) vynesla do vesmíru raketa Falcon 9 soukromé společnosti SpaceX v dubnu 2018. Přístroj je určený ke sledování planet mimo Sluneční soustavu, tedy exoplanet, které z pohledu ze Země přecházejí (tranzitují) před hvězdou svého systému.

TOI 700 d je pro TESS první objevenou planetou nacházející se v takzvané obyvatelné zóně. To znamená, že obíhá v takové vzdálenosti od své mateřské hvězdy, kde by kapalná voda – životně důležitá složka života, jaký známe na Zemi – mohla na povrchu vytvářet vodní plochy.

Obyvatelná zóna neznamená obyvatelnou planetu

TOI 700 d je jednou z několika málo planet o velikosti Země (v tomto případě o dvacet procent větší) dosud objevených v obyvatelných zónách. Několik se našlo v systému TRAPPIST-1, nazvaném podle teleskopu TRAPPIST v Chile. Další vědci objevili pomocí Keplerova vesmírného dalekohledu NASA.

Hvězda TOI 700, kolem níž nově objevená exoplaneta krouží, je podle JPL studená malá hvězda třídy M, lokalizovaná v souhvězdí Mečouna na jižní obloze. Má hmotnost a velikost asi 40 procent Slunce a jen polovinu povrchové teploty naší hvězdy.

Obyvatelná zóna je v astronomii užívaný termín pro oblast kolem hvězdy, v níž by se mohl vyskytovat život. Jinými slovy jedná se o oblast, v níž planeta přijímá takové množství sluneční energie, které povrch nepřehřívá ani naopak nenechává přespříliš chladným. Neznamená to však, že má planeta další podmínky nutné pro život; ať už chemické, radiační nebo další.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
před 23 hhodinami

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...