Teleskop NASA objevil planetu, která se podobá Zemi, v obyvatelné zóně hvězdné soustavy

Teleskop TESS americké vesmírné agentury NASA objevil relativně blízko Sluneční soustavy planetu velikostí podobnou Zemi, která obíhá kolem své hvězdy v takzvané obyvatelné zóně. Exoplaneta s označením TOI 700 d je od nás vzdálena zhruba něco přes sto světelných let, informovala Laboratoř tryskových pohonů (JPL) NASA.

TESS (Satelit pro výzkum tranzitujících exoplanet) Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) vynesla do vesmíru raketa Falcon 9 soukromé společnosti SpaceX v dubnu 2018. Přístroj je určený ke sledování planet mimo Sluneční soustavu, tedy exoplanet, které z pohledu ze Země přecházejí (tranzitují) před hvězdou svého systému.

TOI 700 d je pro TESS první objevenou planetou nacházející se v takzvané obyvatelné zóně. To znamená, že obíhá v takové vzdálenosti od své mateřské hvězdy, kde by kapalná voda – životně důležitá složka života, jaký známe na Zemi – mohla na povrchu vytvářet vodní plochy.

Obyvatelná zóna neznamená obyvatelnou planetu

TOI 700 d je jednou z několika málo planet o velikosti Země (v tomto případě o dvacet procent větší) dosud objevených v obyvatelných zónách. Několik se našlo v systému TRAPPIST-1, nazvaném podle teleskopu TRAPPIST v Chile. Další vědci objevili pomocí Keplerova vesmírného dalekohledu NASA.

Hvězda TOI 700, kolem níž nově objevená exoplaneta krouží, je podle JPL studená malá hvězda třídy M, lokalizovaná v souhvězdí Mečouna na jižní obloze. Má hmotnost a velikost asi 40 procent Slunce a jen polovinu povrchové teploty naší hvězdy.

Obyvatelná zóna je v astronomii užívaný termín pro oblast kolem hvězdy, v níž by se mohl vyskytovat život. Jinými slovy jedná se o oblast, v níž planeta přijímá takové množství sluneční energie, které povrch nepřehřívá ani naopak nenechává přespříliš chladným. Neznamená to však, že má planeta další podmínky nutné pro život; ať už chemické, radiační nebo další.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
před 6 hhodinami

Švýcarská nemocnice vyrábí metry umělé kůže pro popálené při požáru

Po požáru ve švýcarském zimním středisku Crans-Montana, kde při silvestrovských oslavách zahynulo čtyřicet lidí, 116 utrpělo zranění a desítky jsou stále hospitalizovány, pracuje laboratoř na výrobu kůže v centru buněčné produkce Univerzitní nemocnice kantonu Vaud na plné obrátky. Pokouší se pomoci zachránit pacienty s rozsáhlými popáleninami. Speciální zařízení v obci Epalinges nedaleko Lausanne je totiž jediné svého druhu v Evropě.
před 8 hhodinami

Pouštní národy lovily žraloky už v době kamenné, ukázal český výzkum

Pravěcí obyvatelé jihu Arábie se už před zhruba sedmi tisíci lety ve velké míře živili mořskými zdroji a troufli si i na tak velkou kořist, jako byli žraloci, vyplývá z výzkumu týmu Archeologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Ten v Ománu objevil nejstarší megalitický kolektivní hrob v jižní Arábii.
před 12 hhodinami

Posádka mise Crew-11 se vrátila z ISS kvůli zdraví jednoho z astronautů

V Tichém oceánu dopoledne středoevropského času přistála kosmická loď s čtyřčlennou posádkou NASA. Z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se vrátila o čtyři měsíce dřív, než bylo v plánu, kvůli zdravotnímu stavu jednoho z astronautů.
08:18Aktualizovánopřed 13 hhodinami

Od ISS se na Zemi předčasně vrací loď Dragon kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Od Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se ve středu odpoutala kosmická loď Dragon se čtyřmi astronauty, které americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) stahuje předčasně z mise kvůli zdravotnímu stavu jednoho z nich. Přistání lodě na Zemi se očekává ve čtvrtek okolo 9:40 SEČ. Podle zdravotního ředitele NASA Jamese Polka nejde o nouzovou evakuaci.
před 23 hhodinami

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
včeraAktualizovánovčera v 16:19

Vědci naznačili, proč jsou někteří primáti homosexuální

Homosexualita je u savců natolik rozšířená, že to podle vědců nemůže být ani náhoda, ani omyl. Hledají proto evoluční příčiny a nový výzkum přinesl rovnou několik zajímavých poznatků.
včera v 14:48

Riziko jo-jo efektu je u léků na hubnutí zásadní, zjistili vědci

Nová studie vědců z Oxfordu odhalila velkou hrozbu toho, že po vysazení nejmodernějších a velmi účinných léků proti obezitě se hmotnost opět velmi rychle vrací.
včera v 12:35
Načítání...