Falcon 9 dopraví do vesmíru teleskop TESS. Měl by objevit až dvacet tisíc exoplanet

Nahrávám video

Z amerického mysu Canaveral odstartuje „lovec planet“. Teleskop TESS bude mít za úkol hledat exoplanety. Tedy planety, které obíhají okolo jiných hvězd, než je Slunce, a z nichž některé by mohly být podobné Zemi. Vědci předpokládají, že zařízení by mělo objevit až 20 tisíc exoplanet. Původně měl teleskop odstartovat už v noci na úterý, start byl ale odložen na středu.

Do vesmíru vynese teleskop TESS nosná raketa Falcon 9 od společnosti SpaceX. Teleskop bude vážit přibližně 350 kilogramů a na délku bude měřit necelé čtyři metry. K dobíjení energie mu budou sloužit sluneční panely a s orientací v prostoru mu pomůže takzvaný sledovač hvězd.

Jednou z nejdůležitějších součástí teleskopu pak jsou čtyři kamery, které budou mít za úkol sledovat až dvě stě tisíc hvězd. Data, která TESS o hvězdách nasbírá, bude pak díky anténě odesílat na Zemi jednou za dva týdny.

Na vývoji teleskopu TESS se podílejí hlavně Massachusettský technologický institut (MIT) a kosmická agentura NASA a jeho celková cena se odhaduje na 243 milionů dolarů. Základní mise teleskopu, který bude jako první skenovat téměř celou oblohu, je plánovaná na dva roky. První rok bude zkoumat jižní polokouli, druhý rok severní.

Nahrávám video

Jak přesně bude teleskop exoplanety hledat, vysvětlil Marek Skarka ze stelárního oddělení Astronomického ústavu Akademie věd ČR. „TESS bude koukat po drobných propadech v jasnosti hvězd,“ uvedl ve vysílání ČT24.

„Když si představíte, že máte exoplanetu, která obíhá okolo vzdálené hvězdy, a ta dráha je tak šťastně natočená, že se koukáme přímo v rovině oběhu, tak se může stát, že ta planeta bude přecházet před tou svou mateřskou hvězdou a zablokuje část světla. Při pozorování tedy dojde k propadu jasnosti. A právě toto bude TESS hledat,“ přiblížil Skarka.

Exoplanety, které TESS objeví, půjde zkoumat ze Země

TESS naváže na práci zatím nejúspěšnějšího hledače exoplanet, kterým byla družice Kepler. Během své mise jich našla přes 2300. „Princip je úplně stejný, jako používal teleskop Kepler. Hlavní devíza je ale v tom, že TESS oskenuje zhruba třistapadesátkrát větší plochu než Kepler. Najde tak mnohem více exoplanet,“ dodal Skarka.

„Tím, že má malé dalekohledy, tak bude detekovat preferenčně jasné hvězdy. Tedy hvězdy, které jsou v blízkém slunečním okolí. To je velmi výhodné, protože pak můžeme tyto hvězdy zkoumat jednoduše dále ze Země pozemními dalekohledy, případně dalšími vesmírnými dalekohledy. A to u mise Kepler nebylo tak úplně snadné, protože Kepler měřil spoustu hvězd, ale ty hvězdy byly velmi slabé, a je těžké je pozorovat ze Země,“ doplnil Skarka. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Příliš velká očekávání vůči lidem. To je dle vědců hlavní problém závislosti mladých na AI

Vědci, kteří studovali dopady užívání umělých inteligencí (AI) na teenagery a adolescenty, tvrdí, že našli dva klíčové problémy, na něž bude společnost muset reagovat. Přesto našli i celou řadu pozitivních dopadů.
před 45 mminutami

Ford znovu najal inženýry, AI je nedokázala nahradit

Americká automobilka Ford Motor znovu najala některé inženýry. Zjistila totiž, že umělá inteligence (AI) se nedokázala při kontrolách kvality vyrovnat jejich schopnostem a zkušenostem. Informovala o tom agentura Bloomberg.
před 3 hhodinami

Čeští archeologové našli v Africe britský internační tábor pro Němce z druhé světové války

V internačním táboře Andalusia v Jihoafrické republice bylo vězněno v době druhé světové války asi dvanáct set Němců. Experti z Archeologického ústavu Akademie věd v Praze, Západočeské univerzity v Plzni a Sol Plaatje Univerzity v Kimberley potvrdili přesnou lokaci místa, popsali, jak se tábor měnil, a pořídili detailní dokumentaci, která poslouží mimo jiné pro vytvoření 3D modelu lokality.
před 5 hhodinami

Vedra v Česku jsou delší a intenzivnější, podobných epizod bude přibývat, říká geograf

Současná vlna veder, která zasáhla Českou republiku, patří podle geografa Michala Lehnerta z Katedry geografie Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého k mimořádným nejen dosaženými teplotami, ale také délkou trvání. Na některých místech bylo kolem 40 stupňů Celsia a v nejteplejších oblastech trvá období extrémních teplot už od začátku třetí červnové dekády. Mimořádný je i počet stanic, na kterých byly zaznamenány tropické noci.
před 6 hhodinami

V bývalém klášteře voršilek v Brně objevili archeologové zazděnou černou kuchyni

Zazděnou, ale dobře zachovalou černou kuchyni objevili archeologové ze společnosti Archaia Brno při průzkumu souvisejícím s rekonstrukcí bývalého kláštera voršilek v centru Brna. Kdy přesně vznikla, zatím není jasné. Podle odborníků byla nejspíš zazděna na přelomu osmnáctého a devatenáctého století.
před 23 hhodinami

Příští čtyři roky ani jediná srážka. Velký urychlovač částic je odstavený

Velký urychlovač částic LHC v podzemí na švýcarsko-francouzské hranici byl v pondělí ráno odpojen. Plánovaná odstávka zařízení Evropské organizace pro jaderný výzkum (CERN) má umožnit jeho další modernizaci, oznámila organizace. Se silnějšími magnety a detektory má být urychlovač opět zprovozněn v roce 2030 pod označením HiLumi-LHC.
včera v 15:30

Víkendové vedro bylo mimo tabulky. Jeho výjimečnost ukazují grafiky

Takové horko, jaké zasáhlo o víkendu Česko, zatím nikdy teploměry nenaměřily, a to ani vzdáleně. Protože se u nás měří teploty od roku 1752, tak to znamená, že s takovými teplotami se zde lidé nesetkali nejméně 272 let, tedy přes dvacet generací.
včera v 14:44

Elektronové bouře ve zlatě popsali brněnští vědci

Bizarní fraktálové řeky, jako hadi svíjející se proudy a barevné řeky částic a polí. Tak vypadá pod povrchem svět kovů, které prozkoumali vědci z moravské metropole.
včera v 10:58

Evropský pohled