Země 2.0 objevena. Je v obyvatelné zóně a „jen“ 4 světelné roky od nás

Astronomové využívající dalekohledy ESO a přístroje dalších observatoří objevili důkazy existence planety na oběžné dráze kolem Proximy Centauri, Slunci nejbližší sousední hvězdy. Dlouho hledaný objekt, označený Proxima b, obíhá kolem své mateřské hvězdy, chladného červeného trpaslíka, jednou za 11 dní.

Tato pravděpodobně kamenná planeta je jen o málo hmotnější než Země a na jejím povrchu by mohly panovat podmínky vhodné pro existenci vody v kapalném stavu. Jedná se o nejbližší známou extrasolární planetu, která by zároveň mohla být nejbližším útočištěm života mimo Sluneční soustavu. Odborný článek popisující tento přelomový objev bude zveřejněn 25. srpna 2016 v prestižním vědeckém časopise Science. 

V první polovině roku 2016 vědci pravidelně monitorovali Proximu Centauri pomocí spektrografu HARPS, který pracuje ve spojení s dalekohledem o průměru primárního zrcadla 3,6 m na observatoři ESO/La Silla v Chile, a simultánně dalšími teleskopy po celém světě. V rámci kampaně nazvané ‚Pale Red Dot' pátrali astronomové pod vedením Guillema Anglada (Queen Mary University, Londýn) po jemných pohybech hvězdy směrem k nám a od nás, které by mohly být důsledkem gravitačního působení obíhající planety.

Podívejte se na krátké vysvětlení objevu ve formě videa:

Guillem Anglada vysvětluje záměr unikátního pátrání: „První náznaky možné přítomnosti planety u Proximy Centauri byly pozorovány již v roce 2013, ale výsledky nebyly přesvědčivé. Od té doby jsme s pomocí ESO a dalších organizací tvrdě pracovali na získání nových pozorování. Kampaň ‚Pale Red Dot' jsme ve skutečnosti plánovali celé dva roky.“

Data pořízená v rámci kampaně, v kombinaci se staršími výsledky získanými na zařízeních ESO i jinde, odhalila jasný a mimořádně zajímavý signál. Proxima Centauri se periodicky přibližuje a vzdaluje rychlostí asi 5 kilometrů za hodinu (což je zhruba rychlost běžné chůze).

Pravidelný vzorec změn takzvané radiální rychlosti se opakuje s periodou 11,2 dne. Podrobná analýza drobného Dopplerova posunu přicházejícího záření ukázala, že kolem hvězdy se ve vzdálenosti asi 7 milionů kilometrů (tedy 20krát blíže než obíhá Země kolem Slunce) pohybuje planeta minimálně 1,3krát hmotnější než Země. 

Podívejte se, jak by planeta mohla vypadat:

Základní otázka: mohl by tam být život?

Planeta Proxima b obíhá mnohem blíže ke své hvězdě, než se ve Sluneční soustavě pohybuje Merkur kolem Slunce. Ale jelikož je Proxima Centauri výrazně slabší než Slunce, znamená to, že planeta obíhá uvnitř takzvané obyvatelné zóny své hvězdy, kde by se odhadovaná teplota na jejím povrchu měla pohybovat v rozmezí, které umožňuje existenci kapalné vody.

I když dráha planetě zajišťuje příznivou teplotu, podmínky na povrchu Proximy b negativně ovlivňuje ultrafialové a rentgenové záření mateřské hvězdy, které je naopak mnohem intenzivnější, než jaké zažíváme od Slunce na povrchu Země. 

Komu můžeme děkovat?

Objev je dílem vědců Evropské jižní observatoře (ESO), konkrétně těch na observatoři v La Silla v Chille. Tamní zařízení se nachází v nadmořské výšce 2600 metrů v jižní části pouště Atacama, v jedné z nejsušších a nejosamělejších oblastí světa.

Je velmi daleko od zdrojů světelného znečištění, a proto má velice temné nebe, tak potřebné pro kvalitní pozorování vzdálených astronomických objektů. Právě tato observatoř oznámila již roku 2012 objev exoplanety Alfa Centauri Bb; tehdy to pochopitelně vzbudilo velký zájem, další analýzy však ukázaly, že šlo jen o špatnou interpretaci dat z pozorování. Po velkém faux-pas se dá očekávat, že tentokrát si astronomové data důkladně ověřili.

Důsledky objevu

Objev takové planety je pro vědu, ale také pro vesmírnou perspektivu lidstva obrovským posunem. Zatím se totiž všechny známé exoplanety s potenciálem na život nacházely od Země extrémně daleko. Doposud nejvhodnějším kandidátem byla planeta Kepler 452b objevená roku 2015. Ta leží asi 1400 světelných let od Země – tedy bez nějaké zcela futuristické přepravní technologie je pro lidstvo beznadějně nedostupná.

Zato 4,25 světelných let, což je vzdálenost Proximy Centauri, je již vzdálenost relativně představitelnější, byť pomocí existujících technologií také nepřekonatelná.

Pro srovnání: sonda Voyager 1 ze Země odstartovala již před 39 lety a zatím se nachází teprve těsně za hranicí naší Sluneční soustavy. Přepočteno na světelné roky za těch necelých 40 let uletěla pouhých 37 světelných hodin. K Proximě Centauri by Voyager doletěl za 70 tisíc let – tedy pokud by k ní vůbec letěl, jeho směr je totiž jiný.

„Bylo by snadné zavrhnout myšlenku na mezihvězdnou misi, kdyby byla nejbližší obyvatelná planeta padesát až sto světelných let daleko. Ale Země 2.0 na našem galaktickém prahu nás skoro vybízí, abychom něco podnikli,“ uvedl Obousy pro web Discovery News.

Jak na Proximu? 

Lidstvo zatím nemá žádný druh pohonu, který by k Proximě Centauri zanesl sondu, podle Obousyho takové technologie nevzniknou dříve než za 50–100 let, pokud se bude technologický pokrok na Zemi vyvíjet stejně rychle jako v současné době. 

Možnosti tu však jsou – a dokonce za nimi stojí známé osobnosti: