Američtí astronomové oznámili, že poprvé v dějinách zaznamenali, jak u cizí hvězdy došlo k masivnímu výronu koronální hmoty. Jde o plazmu, která se uvolní z koróny do vesmírného prostředí.
Astronomové zachytili obří výron hmoty typický pro Slunce. Pochází ale od cizí hvězdy
První výron koronální hmoty mimo naši Sluneční soustavu zaznamenal rentgenový dalekohled Chandra, který pracuje na oběžné dráze. Došlo k němu asi 450 světelných let od Země, u hvězdy s názvem HR 9024.
U Slunce se daří pozorovat tyto výrony hmoty pravidelně: za minimální sluneční aktivity k němu dochází asi jednou za pět dní, při maximu dokonce až třikrát za den. U jiných hvězd se to zatím nepovedlo zaznamenat. Výron koronální hmoty (CME) je uvolnění velkého množství materiálu ze sluneční koróny (tedy sluneční atmosféry) do okolí. Je to po erupci druhý nejenergičtější projev sluneční aktivity.
Podle současného stavu poznání vzniká právě při slunečních erupcích nebo při takzvaných protuberancích.
Pokud se tento oblak hmoty ve formě plazmy uvolní od našeho Slunce, tak je schopný narušit zemskou magnetosféru až na 36 hodin – projevuje se to nejen nádhernými polárními zářemi, ale také rušením rádiového signálu a v nejhorších případech i občasnými výpadky proudu.
Výron koronální hmoty u Slunce:
Nejsilnější výron
Od hvězdy HR 9024 k Zemi koronální hmota nedoletí, je příliš daleko. A to přesto, že její výron byl extrémně masivní – podle článku v Nature Astronomy obsahoval až desettisíckrát více hmoty než ty nejsilnější od Slunce.
Výronu nejprve předcházelo rentgenové záření, pak ho následovala obří bublina žhavého plazmatu, které mělo podle vědců teplotu asi 25 milionů stupňů Celsia. Astronomové jsou z pozorování nadšení, vše totiž probíhalo přesně tak, jak předvídala teorie založená na pozorování Slunce.