Tohle není sněhulák. Vědce překvapil obří bílý trpaslík

Astronomové objevili obří hvězdu, která vizuálně připomíná sněhuláka. Je ale zajímavá také díky svému chemickému složení. Nic podobného totiž zatím nebylo pozorováno. I když má velikost jen asi dvou třetin Země, má vyšší hmotnost než Slunce.

Objekt zřejmě vznikl spojením dvou bílých trpaslíků, tedy hvězd, které velmi často končí svou existenci jako exploze silné supernovy.

Podle Marka Hollandse z Warwické univerzity tento objev pomůže vědcům lépe pochopit, jak tyto procesy probíhají. „Nejzajímavější na této hvězdě je, že z nějakého důvodu zapomněla explodovat. Je jen málo větších bílých trpaslíků,“ uvedl.

„Zatím panuje spousta nejistoty ohledně toho, jaké druhy slunečních soustav přejdou do stádia supernovy. Může to sice znít zvláštně, ale tím, že změříme a lépe pochopíme tuto neúspěšnou supernovu, dozvíme se více o procesech termonukleární anihilace,“ dodal astronom pro stanici BBC.

Pro lidstvo je vývoj tohoto „sněhuláka“ důležitý ještě z dalšího důvodu. Také naše Slunce totiž patří mezi hvězdy, které na konci své existence přejdou do podoby bílého trpaslíka. Dozvědět se více o jeho budoucím vývoji může pomoci lépe pochopit i procesy, které se na něm dějí nyní a které ovlivňují život na Zemi.

Unikátní atmosféra

Bílí trpaslíci ztratí většinu své atmosféry, takže jim zůstane jen velmi horké jádro. Těžší atomy z jich atmosféry klesnou dolů, lehčí zůstanou na povrchu. Atmosféru některých bílých trpaslíků tak tvoří jen čistý vodík nebo helium, tedy ty nejlehčí prvky ve vesmíru.

Atmosféra nově popsaného bílého trpaslíka jménem WDJ0551+4135 je ale odlišná – je totiž velmi bohatá na uhlík. Podle profesora Hollandse tato pozorování nedávají vůbec smysl. Jediné vysvětlení, které je alespoň trošku pravděpodobné, říká, že se musí jednat o hvězdu vzniklou ze spojení dvou bílých trpaslíků.

Informace o objevu astronomové zveřejnili v odborném časopise Nature Astronomy

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
před 6 hhodinami

Švýcarská nemocnice vyrábí metry umělé kůže pro popálené při požáru

Po požáru ve švýcarském zimním středisku Crans-Montana, kde při silvestrovských oslavách zahynulo čtyřicet lidí, 116 utrpělo zranění a desítky jsou stále hospitalizovány, pracuje laboratoř na výrobu kůže v centru buněčné produkce Univerzitní nemocnice kantonu Vaud na plné obrátky. Pokouší se pomoci zachránit pacienty s rozsáhlými popáleninami. Speciální zařízení v obci Epalinges nedaleko Lausanne je totiž jediné svého druhu v Evropě.
před 8 hhodinami

Pouštní národy lovily žraloky už v době kamenné, ukázal český výzkum

Pravěcí obyvatelé jihu Arábie se už před zhruba sedmi tisíci lety ve velké míře živili mořskými zdroji a troufli si i na tak velkou kořist, jako byli žraloci, vyplývá z výzkumu týmu Archeologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Ten v Ománu objevil nejstarší megalitický kolektivní hrob v jižní Arábii.
před 12 hhodinami

Posádka mise Crew-11 se vrátila z ISS kvůli zdraví jednoho z astronautů

V Tichém oceánu dopoledne středoevropského času přistála kosmická loď s čtyřčlennou posádkou NASA. Z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se vrátila o čtyři měsíce dřív, než bylo v plánu, kvůli zdravotnímu stavu jednoho z astronautů.
08:18Aktualizovánopřed 13 hhodinami

Od ISS se na Zemi předčasně vrací loď Dragon kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Od Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se ve středu odpoutala kosmická loď Dragon se čtyřmi astronauty, které americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) stahuje předčasně z mise kvůli zdravotnímu stavu jednoho z nich. Přistání lodě na Zemi se očekává ve čtvrtek okolo 9:40 SEČ. Podle zdravotního ředitele NASA Jamese Polka nejde o nouzovou evakuaci.
před 23 hhodinami

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
včeraAktualizovánovčera v 16:19

Vědci naznačili, proč jsou někteří primáti homosexuální

Homosexualita je u savců natolik rozšířená, že to podle vědců nemůže být ani náhoda, ani omyl. Hledají proto evoluční příčiny a nový výzkum přinesl rovnou několik zajímavých poznatků.
včera v 14:48

Riziko jo-jo efektu je u léků na hubnutí zásadní, zjistili vědci

Nová studie vědců z Oxfordu odhalila velkou hrozbu toho, že po vysazení nejmodernějších a velmi účinných léků proti obezitě se hmotnost opět velmi rychle vrací.
včera v 12:35
Načítání...