Astronomové z NASA objevili planetu podobnou Zemi. Leží jen 300 světelných let daleko

Zemi podobnou planetu mimo Sluneční soustavu objevil tým vědců při nové analýze dřívějších údajů získaných Keplerovým vesmírným dalekohledem amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA). Tato exoplaneta je v astronomickém měřítku poměrně blízko, informovala dnes NASA na svých webových stránkách.

Planeta označená jako Kepler-1649c obíhá kolem své hvězdy v takzvané obyvatelné zóně, tedy v oblasti, kde se na skalnatých planetách může udržet voda v kapalném stavu. Nachází se jen 300 světelných let daleko. Světelný rok je vzdálenost, kterou urazí světlo ve vakuu za jeden rok (bezmála deset bilionů kilometrů).

Zprávu o ní podal Keplerův vesmírný teleskop, i když přestal NASA sloužit před dvěma lety po vyčerpání paliva. Během své devítileté činnosti v hlubokém vesmíru nicméně objevil více než 2600 planet existujících mimo náš planetární systém. Mnohé z nich by podle hodnocení vědců mohly být slibným místem pro existenci života.

Vizualizace povrchu nově objevené planety
Zdroj: NASA

Zář červeného trpaslíka

Kepler-1649c se z nich ale podle dnešní informace NASA nejvíce podobá Zemi, pokud jde o velikost a odhadovanou teplotu. Je jen 1,06krát větší než naše planeta. Množství světla, které přijímá od své hvězdy, je 75 procent světla, které dostává náš svět od Slunce, což podle expertů znamená, že teplota této exoplanety se může podobat teplotě Země.

Na rozdíl od Země ale Kepler-1649c obíhá kolem červeného trpaslíka. Tento typ hvězdy je známý tím, že může vysílat intenzivní rentgenové a ultrafialové záření, které představuje jednu z možných překážek pro případnou přítomnost života na planetách v jeho blízkosti.

Vizualizace nově objevené planety
Zdroj: NASA

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Archeologové v Kodani objevili vrak lodi. Před 225 lety ji potopili Britové

Mořští archeologové objevili na dně kodaňského přístavu dánskou válečnou loď Dannebroge, kterou před 225 lety potopila britská flotila v čele s viceadmirálem Horatiem Nelsonem. Našli tam dvě děla, uniformy, odznaky, boty, lahve a dokonce i část dolní čelisti námořníka, možná jednoho z devatenácti pohřešovaných členů posádky, kteří tehdy nejspíše přišli o život, napsala agentura AP.
před 1 hhodinou

Na Velikonoce přichází jaro. V minulosti byly tropické i mrazivé

Velikonoce jsou díky dvěma svátkům a jednomu dni velikonočních prázdnin obdobím, kdy většina Čechů velmi ostře sleduje počasí. Často se sice nazývají „svátky jara“, ale nejen vzhledem ke svému pohyblivému kalendářnímu ukotvení můžou nabídnout velmi pestré podoby počasí. V letošním roce se zřejmě označení svátků jara naplní, počasí totiž bude opravdu jarní.
před 10 hhodinami

Orion se čtyřmi astronauty míří k Měsíci

Raketa Space Launch System s lodí Orion odstartovala ve čtvrtek v 0:35 středoevropského času na misi Artemis II, jejímž cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Raketa vzletěla z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě a vynesla loď se čtyřmi astronauty na oběžnou dráhu, kde se Orion oddělil a pokračuje k Měsíci, který obletí ve vzdálenosti 7400 kilometrů. Na Zemi se vrátí po téměř deseti dnech v kosmu.
včera v 11:11

Artemis II odstartovala na cestu k obletu Měsíce

Několik let připravovaná mise Artemis II půl hodiny po půlnoci odstartovala, cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Hlavním plánem programu Artemis je pak návrat astronautů na Měsíc, což je nyní plánováno na rok 2028.
1. 4. 2026Aktualizovánovčera v 09:13

Návrat Evropy k jádru může být trnitý a nahrát Rusku

Ruská invaze na Ukrajinu a v současnosti i blízkovýchodní válka oživily v Evropě kvůli prudkému zdražování energií zájem o jádro. Evropská komise chce podpořit investice a budování malých modulárních reaktorů. Jde ale o běh na dlouhou trať. Po cestě navíc hrozí posílení závislosti na ruských zdrojích i protesty veřejnosti. Kvůli zablokovanému Hormuzskému průlivu mění energetickou strategii také některé asijské země.
včeraAktualizovánovčera v 08:38

Města tradičním stromům nepřejí. „Náhradníci“ ale mohou škodit

Klimatická změna nutí česká města měnit skladbu stromů v ulicích, dosavadní domácí druhy totiž stále častěji nezvládají kombinaci sucha, horka a znečištění. Náhrada odolnějšími, často nepůvodními dřevinami ale přináší nová zdravotní i ekologická rizika, vyplývá ze studie vědců Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (UP).
1. 4. 2026

Čeští mladí začínají se sexem později, méně používají kondomy

Většina patnáctiletých v Česku nemá sexuální zkušenost. Teenageři první pohlavní styk stále častěji odkládají do pozdějšího věku, přičemž nejvýraznější posun psychologové sledují u dívek. Vyplývá to z výsledků dvacetileté studie Institutu pro psychologický výzkum (INPSY) Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity. Studie shromáždila data v šesti vývojových vlnách mezi lety 2002 a 2022 a zapojilo se do ní dvacet tisíc dospívajících, mezi nimi i žáci devátých tříd.
1. 4. 2026

„Nepamatuji si, jaké to bylo bez AI.“ Švýcarská mládež propadá chatbotům

Od studijních pomůcek po emocionální podporu se AI chatboti stávají pro mnoho mladých lidí ve Švýcarsku stálými společníky, což vyvolává obavy ohledně schopnosti soustředění, osamělosti a závislosti.
1. 4. 2026
Načítání...