Velikonoce jsou díky dvěma svátkům a jednomu dni velikonočních prázdnin obdobím, kdy většina Čechů velmi ostře sleduje počasí. Často se sice nazývají „svátky jara“, ale nejen vzhledem ke svému pohyblivému kalendářnímu ukotvení můžou nabídnout velmi pestré podoby počasí. V letošním roce se zřejmě označení svátků jara naplní, počasí totiž bude opravdu jarní.
Po chladném začátku tohoto týdne, kdy už v polohách kolem pěti set metrů padaly sněhové vločky, což ale na konci března v Česku není zase tak neobvyklá záležitost, se od středy začal ráz počasí měnit. Může za to výběžek tlakové výše, který se do střední Evropy rozšíří od západu. Příliv chladného vzduchu tak zeslábne a také se dočkáme častěji slunečních paprsků. A taky postupného oteplování.
Po středě, která přinesla maxima kolem deseti stupňů Celsia, se ve čtvrtek oteplilo. Na Velký pátek sice přejde slabá studená fronta od západu, přinese ale spíše velkou oblačnost než četnější srážky. A pak bude následovat vliv tlakové výše, kolem které k nám začne proudit teplý vzduch od jihu.
V sobotu vyšplhají teploty na 12 až 17 stupňů, v neděli, která se zatím jeví poměrně slunečně, dokonce na 17 až 21 stupňů. Noci ale budou poměrně chladné, hlavně při vyjasnění a uklidnění větru klesnou teploty ještě slabě pod nulu, ale mrazy už nebudou tak silné jako před Velkým pátkem.
V noci na Velikonoční pondělí se rýsuje přechod další, ale jen slabé studené fronty – pár přeháněk sice přinese, přes den už ale zřejmě většinou pršet nebude. A fronta přinese nejspíš jen mírné ochlazení, po jejím přechodu se obnoví vliv tlakové výše se slunečným počasím a s opětovným oteplením. Letošní Velikonoce se tedy z hlediska počasí do historie nejspíš nijak významně nezapíšou.
Meteorologicky bizarní Velikonoce
Do historie se naopak určitě zapsaly Velikonoce před dvěma lety. Částečně za to můžou vysoké teploty, kdy maxima šplhala často výrazně nad dvacet stupňů a na Velikonoční pondělí na více než desítce stanic i nad letních 25 stupňů. V Karviné naměřili až 26 stupňů a došlo taky k překonání denních teplotních rekordů (Velikonoce nastaly o pět dnů dříve než letos).
Výjimečnou událostí byl tehdy ale masivní transport prachových částic ze Sahary, které zasáhly Česko. Vyskytovaly se přitom poměrně v nízkých hladinách, což jednak výrazně omezilo dohlednost a taky snížilo teplotní maxima, ale především značně zvýšilo koncentrace částic PM10 (částice polétavého prachu o velikosti do deseti mikrometrů). Dokonce natolik, že musely být vyhlášeny smogové situace. Na některých stanicích tehdy koncentrace částic polétavého prachu dokonce přesáhly 260 mikrogramů na metr krychlový, což jsou hodnoty v posledních letech v Česku nevídané.
Z hlediska teplot byly kromě už zmíněných Velikonoc před dvěma roky velmi teplé taky svátky v roce 2000. V zesilujícím přílivu teplého vzduchu od jihu až jihozápadu tehdy maxima v závěru Velikonoc vyšplhala hlavně v severozápadních Čechách až k tropické třicítce a padaly taky teplotní rekordy.
Mimochodem, jaro 2000 přineslo výrazné sucho, ke kterému velikonoční vysoké teploty samozřejmě taky přispěly.
A mimořádně teplé byly i Velikonoce v roce 1962, kdy z pohledu celorepublikového a celého velikonočního období (tedy od Zeleného čtvrtka po Velikonoční pondělí) šlo o nejteplejší svátky vůbec. Nicméně v obou případech nastaly Velikonoce až ke konci možného období (tedy kolem 20. dubna nebo po něm).
Bílé, nikoliv zelené Velikonoce
Výše zmíněné případy teplých Velikonoc se odehrály před delší dobou, takže řada lidí si je už možná dobře nevybaví, na druhou stranu Velikonoce v roce 2013 si ale mnoho obyvatel Česka určitě ještě pamatuje. Byly totiž vůbec nejstudenějšími Velikonocemi, kdy od čtvrtka až do pondělí teplota na žádné stanici v Česku nepřekročila devět stupňů, na Velikonoční neděli dokonce zůstala pod hranicí pěti stupňů Celsia.
Minimum na Rokytské slati tehdy na Zelený čtvrtek kleslo na minus 23 stupňů. Mrzlo ale i na většině míst v nížinách. Navíc 1. dubna byla na několika stanicích dosažena rekordně nejnižší dubnová maxima – například v Kuchařovicích u Znojma tehdy teplota „vyšplhala“ na pouhých 0,8 stupně.
Kromě nízkých teplot šlo tehdy taky o Velikonoce „bílé“, na většině území ležel nebo napadl sníh. Zejména pak v jejich závěru, kdy ho přinesla tlaková níže postupující ze Středomoří k severovýchodu. Což je mimochodem obvyklá dráha níží, které mají potenciál přinášet do Česka vydatné srážky, které pak můžou vést i k povodním nebo ke sněhovým kalamitám. Na apríla, tedy 1. dubna 2013, došlo vyloženě na kalamitu, a to hlavně v Moravskoslezském a Zlínském kraji, kde tehdy leželo často přes čtvrt metru sněhu.
Například v ostravské Porubě naměřili tehdy 27 centimetrů, ve Frenštátu pod Radhoštěm 34 centimetrů a v Bohumíně a Mořkově dokonce 42 centimetrů sněhu. Velikonoční pondělí tak na východě Česka připomínalo spíš Vánoce a sněhová pokrývka v ten den byla na některých stanicích dokonce nejvyšší za celou zimní sezonu 2012/2013.
V dávnější historii najdeme případy, kdy napadlo za jediný den během Velikonoc ještě více sněhu, zejména v roce 1980 (až 43 centimetrů v Karlově Studánce a 41 centimetrů v Jeseníku) nebo v roce 1917 (až šedesát centimetrů v Ostružné v Jeseníkách). Jak je vidět, sněhové kalamity na přelomu března a dubna dokážou zejména východní oblasti Česka občas pořádně potrápit, a to určitě nejen na Velikonoce.
