Ke Slunci míří návštěvník od jiné hvězdy. Nově objevená kometa nepochází z naší sluneční soustavy

Na konci srpna objevil ukrajinský amatérský astronom Gennady Borisov na obloze podivnou, do té doby neznámou kometu. Chovala se tak neobvykle, že vzniklo podezření: tento objekt možná nepochází ze sluneční soustavy. Nové výpočty to potvrzují.

Kometa označená jako C/2019 Q4 (Borisov) má velmi zvláštní dráhu. Astronomové si zpočátku mysleli, že vysvětlením mohou být chyby v pozorování, pak testovali další hypotézy, ale nyní jim zbyla už jen jediná: kometa zřejmě přiletěla z míst mimo sluneční soustavu.

Dráha komety C/2019 Q4 (Borisov)
Zdroj: ESA

Jedná se teprve o druhé těleso takového původu. Tím prvním byla roku 2017 záhadná Oumuamua, u které se spekulovalo, zda by nemohla být dílem mimozemské civilizace. Oumuamua nebyla kometa, C2017 Q4 (Borisov) jí ale je: má typický ohon a její jádro je obklopeno oblakem.

V současné době se tento několikakilometrový objekt teprve blíží ke Slunci, což nabízí vědcům spoustu možností. Mohou studovat jeho složení, vlastnosti i podobu a díky tomu se dozvědět mnoho zajímavého o tom, jak vypadá vesmír za hranicemi sluneční soustavy.

Podle webu National Geographic bude pozorování poměrně snadné, protože kometa je jasná, bude tedy možné získat výrazně více informací než z temného tělesa Oumuamua. Toho si navíc vědci všimli až v době, kdy už mířilo od Slunce pryč.

Kometu bude možné zkoumat nejméně do poloviny prosince, ale možná ještě mnohem déle. „Je to první vysoce aktivní objekt, který vidíme, jenž přichází od něčeho, co se zformovalo u jiné hvězdy,“ říká astronomka Michele Bannister z Australské národní univerzity. Dodává, že zatím se kometa příliš sledovat nedá, brání tomu její pozice vůči Slunci. Lepší situace se podle ní objeví od poloviny října.

„Fantastické je, že bychom tuhle věc mohli pozorovat až rok,“ uvedl Matthew Holman z Mezinárodní astronomické unie. „Uvidíme tak kousek cizího slunečního systému. A přestože nevíme jakého, stejně je to vzrušující.“

Amatérský objev

„Objevitel komety Gennadij Borisov je amatérský astronom, který se živí jako optik. Proto nepřekvapí, že si staví vlastní dalekohledy, jako je i ten poslední o průměru úctyhodných 65 centimetrů. Za posledních šest roků už objevil sedm komet,“ popisuje Martin Gembec na webu Astro.cz.

„Svou poslední kometu objevil na ranní obloze úhlově relativně nedaleko Slunce, což jsou oblasti, kde mají stále ještě amatéři možnost komety najít,“ dodává.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizovánopřed 19 hhodinami

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
před 21 hhodinami

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026

NASA stahuje posádku Crew-11 zpět na Zemi kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) se rozhodl pro předčasný návrat čtyřčlenné posádky mise Crew-11 z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) na Zemi kvůli zdravotnímu problému astronauta. Napsala o tom agentura AP. Člena posádky, který je nyní ve vesmírné laboratoři na oběžné dráze ve stabilizovaném stavu, NASA kvůli ochraně soukromí pacienta nejmenovala a nesdělila podrobnosti o jeho zdravotním problému. Návrat americko-rusko-japonské posádky na Zemi se uskuteční v příštích dnech.
8. 1. 2026Aktualizováno9. 1. 2026

Emise z letecké dopravy lze snížit bez úbytku cestujících, navrhují vědci

Pro výrazný pokles skleníkových plynů z letecké dopravy by stačilo zavést jen několik jednoduchých pravidel, tvrdí švédská studie. Letecká doprava tvoří sice jen asi čtyři procenta celkových emisí skleníkových plynů v Evropské unii, představuje ale jeden z nejrychleji rostoucích zdrojů. Vědci nastiňují tři teoreticky jednoduché změny, kvůli kterým by lidé nemuseli omezovat četnost cestování.
8. 1. 2026
Načítání...