Ke Slunci míří návštěvník od jiné hvězdy. Nově objevená kometa nepochází z naší sluneční soustavy

Na konci srpna objevil ukrajinský amatérský astronom Gennady Borisov na obloze podivnou, do té doby neznámou kometu. Chovala se tak neobvykle, že vzniklo podezření: tento objekt možná nepochází ze sluneční soustavy. Nové výpočty to potvrzují.

Kometa označená jako C/2019 Q4 (Borisov) má velmi zvláštní dráhu. Astronomové si zpočátku mysleli, že vysvětlením mohou být chyby v pozorování, pak testovali další hypotézy, ale nyní jim zbyla už jen jediná: kometa zřejmě přiletěla z míst mimo sluneční soustavu.

Dráha komety C/2019 Q4 (Borisov)
Zdroj: ESA

Jedná se teprve o druhé těleso takového původu. Tím prvním byla roku 2017 záhadná Oumuamua, u které se spekulovalo, zda by nemohla být dílem mimozemské civilizace. Oumuamua nebyla kometa, C2017 Q4 (Borisov) jí ale je: má typický ohon a její jádro je obklopeno oblakem.

V současné době se tento několikakilometrový objekt teprve blíží ke Slunci, což nabízí vědcům spoustu možností. Mohou studovat jeho složení, vlastnosti i podobu a díky tomu se dozvědět mnoho zajímavého o tom, jak vypadá vesmír za hranicemi sluneční soustavy.

Podle webu National Geographic bude pozorování poměrně snadné, protože kometa je jasná, bude tedy možné získat výrazně více informací než z temného tělesa Oumuamua. Toho si navíc vědci všimli až v době, kdy už mířilo od Slunce pryč.

Kometu bude možné zkoumat nejméně do poloviny prosince, ale možná ještě mnohem déle. „Je to první vysoce aktivní objekt, který vidíme, jenž přichází od něčeho, co se zformovalo u jiné hvězdy,“ říká astronomka Michele Bannister z Australské národní univerzity. Dodává, že zatím se kometa příliš sledovat nedá, brání tomu její pozice vůči Slunci. Lepší situace se podle ní objeví od poloviny října.

„Fantastické je, že bychom tuhle věc mohli pozorovat až rok,“ uvedl Matthew Holman z Mezinárodní astronomické unie. „Uvidíme tak kousek cizího slunečního systému. A přestože nevíme jakého, stejně je to vzrušující.“

Amatérský objev

„Objevitel komety Gennadij Borisov je amatérský astronom, který se živí jako optik. Proto nepřekvapí, že si staví vlastní dalekohledy, jako je i ten poslední o průměru úctyhodných 65 centimetrů. Za posledních šest roků už objevil sedm komet,“ popisuje Martin Gembec na webu Astro.cz.

„Svou poslední kometu objevil na ranní obloze úhlově relativně nedaleko Slunce, což jsou oblasti, kde mají stále ještě amatéři možnost komety najít,“ dodává.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čína se potýká s virem, který útočí na zrak. Na lidi se přenáší od mořských tvorů

Čína už několik let zaznamenává zvýšené množství podivných očních infekcí. Teď vědci popsali příčinu této choroby. Způsobuje ji virus, který se na lidi přenáší od mořských tvorů, s nimiž lidé přicházejí do styku.
před 8 hhodinami

Žena trpěla třemi nevyléčitelnými nemocemi. Jedna genová terapie ji zbavila všech

Nevyléčitelně nemocná pacientka měla tři nemoci, jejichž kombinace znemožňovala léčbu. Přípravek proti jedné z nich totiž okamžitě zhoršoval průběh obou ostatních. Vědci tak u ní vyzkoušeli experimentální terapii CAR-T, která zabrala během pouhých několika týdnů.
před 11 hhodinami

KGB, petro-rubl a Potěmkinovy reaktory. Historik vysvětluje příčiny katastrofy v Černobylu

Před čtyřiceti lety došlo do té doby v nepříliš známém městě k nehodě. Jedna noc, jeden reaktor a jedno jméno – Černobyl. Tato událost navždy změnila pohled na jadernou energii. V seriálu ČT24 tuto událost připomínáme – ale nejen jako příběh samotné katastrofy, ale pokud možno v co nejširším kontextu.
před 16 hhodinami

Československo pod radioaktivním mrakem. Před čtyřiceti lety hrálo hlavní roli počasí

Před čtyřiceti lety došlo k nejhorší katastrofě při provozu jaderných elektráren v historii. Šlo o Černobyl. O dopadech na Evropu do značné míry rozhodovalo počasí a také schopnost ho dostatečně dobře předpovídat.
včera v 09:00

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
11. 4. 2026

Dospělí, kteří nikdy nevstoupili do manželství, mají dle studie vyšší riziko rakoviny

Dlouhodobé vztahy zřejmě fungují jako silný faktor, který pomáhá před rakovinou. Ve hře je celá řada různých faktorů, které se podílejí na této ochraně, popsali vědci v rozsáhlém výzkumu.
11. 4. 2026

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
10. 4. 2026Aktualizováno11. 4. 2026

Vědci popsali šimpanzí „občanskou válku“ v Ugandě

V ugandském národním parku Kibale propukly mezi dvěma frakcemi šimpanzí skupiny Nogo boje, které vědci přirovnávají k občanské válce. Vyplývá to ze studie, která vyšla v odborném časopise Science.
10. 4. 2026
Načítání...