Ke Slunci míří návštěvník od jiné hvězdy. Nově objevená kometa nepochází z naší sluneční soustavy

Na konci srpna objevil ukrajinský amatérský astronom Gennady Borisov na obloze podivnou, do té doby neznámou kometu. Chovala se tak neobvykle, že vzniklo podezření: tento objekt možná nepochází ze sluneční soustavy. Nové výpočty to potvrzují.

Kometa označená jako C/2019 Q4 (Borisov) má velmi zvláštní dráhu. Astronomové si zpočátku mysleli, že vysvětlením mohou být chyby v pozorování, pak testovali další hypotézy, ale nyní jim zbyla už jen jediná: kometa zřejmě přiletěla z míst mimo sluneční soustavu.

Dráha komety C/2019 Q4 (Borisov)
Zdroj: ESA

Jedná se teprve o druhé těleso takového původu. Tím prvním byla roku 2017 záhadná Oumuamua, u které se spekulovalo, zda by nemohla být dílem mimozemské civilizace. Oumuamua nebyla kometa, C2017 Q4 (Borisov) jí ale je: má typický ohon a její jádro je obklopeno oblakem.

V současné době se tento několikakilometrový objekt teprve blíží ke Slunci, což nabízí vědcům spoustu možností. Mohou studovat jeho složení, vlastnosti i podobu a díky tomu se dozvědět mnoho zajímavého o tom, jak vypadá vesmír za hranicemi sluneční soustavy.

Podle webu National Geographic bude pozorování poměrně snadné, protože kometa je jasná, bude tedy možné získat výrazně více informací než z temného tělesa Oumuamua. Toho si navíc vědci všimli až v době, kdy už mířilo od Slunce pryč.

Kometu bude možné zkoumat nejméně do poloviny prosince, ale možná ještě mnohem déle. „Je to první vysoce aktivní objekt, který vidíme, jenž přichází od něčeho, co se zformovalo u jiné hvězdy,“ říká astronomka Michele Bannister z Australské národní univerzity. Dodává, že zatím se kometa příliš sledovat nedá, brání tomu její pozice vůči Slunci. Lepší situace se podle ní objeví od poloviny října.

„Fantastické je, že bychom tuhle věc mohli pozorovat až rok,“ uvedl Matthew Holman z Mezinárodní astronomické unie. „Uvidíme tak kousek cizího slunečního systému. A přestože nevíme jakého, stejně je to vzrušující.“

Amatérský objev

„Objevitel komety Gennadij Borisov je amatérský astronom, který se živí jako optik. Proto nepřekvapí, že si staví vlastní dalekohledy, jako je i ten poslední o průměru úctyhodných 65 centimetrů. Za posledních šest roků už objevil sedm komet,“ popisuje Martin Gembec na webu Astro.cz.

„Svou poslední kometu objevil na ranní obloze úhlově relativně nedaleko Slunce, což jsou oblasti, kde mají stále ještě amatéři možnost komety najít,“ dodává.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Evropa se příliš spoléhá na čínské zelené technologie, varují experti

Nadměrná závislost Evropy na dovozu čínských zelených technologií může podle odborníků představovat vážné ekonomické a bezpečnostní riziko. Podle zprávy, o které informoval deník The Guardian, směřuje kvůli tomu evropský kontinent pomalu k řadě geopolitických problémů.
před 18 hhodinami

VideoVirtuální výcvik vojáků i robotičtí hlídači. Experti z ČVUT představili novinky

Roboti jako hlídači míst důležitých pro fungování státu nebo virtuální realita jako cvičiště pro vojáky. Špičkové bezpečnostní technologie jsou klíčovou součástí moderní obrany. To nejnovější z tuzemské vědy představili experti z ČVUT. Roboty lze podle vedoucího laboratoře výpočetní robotiky Jana Faigla z ČVUT nasadit všude tam, kam nechceme vysílat lidi. Samotná fyzická schránka není to hlavní – vědci pracují na mozku, tedy softwaru, který stroje pohání. Podle Faigla je důležité, aby se robot dokázal venku pohybovat bez dostupnosti satelitní navigace. To mu může umožnit řada senzorů.
2. 5. 2026

Tohle je první mapa čichu. Vytvořili ji na Harvardu

Lidský čich je nejméně prozkoumaný smysl. Má sice pro poznávání světa nejmenší význam, ale přesto jeho poruchy mohou přinášet řadu zdravotních problémů. Pomoci by mohla první čichová mapa, která propojila nos a mozek.
2. 5. 2026

Velartovi museli o Černobylu mlčet, doporučovali alespoň sprchu a sušené mléko

Čtrnáct řádků, šedesát šest slov – tolik věnovala československá média oznámení o jaderné katastrofě v Černobylu. Rudé právo vydalo první zmínku o havárii v úterý 29. dubna 1986, až tři dny po incidentu. Už od pondělí se nicméně díky zprávám ze zahraničí mezi lidmi objevovaly informace o uniklé radiaci a nebezpečí. V komplikované situaci byli čeští odborníci – tušili nebezpečí, mluvit o něm ale nesměli.
2. 5. 2026

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
1. 5. 2026

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
30. 4. 2026

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
30. 4. 2026

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026
Načítání...