Ke Slunci míří návštěvník od jiné hvězdy. Nově objevená kometa nepochází z naší sluneční soustavy

Na konci srpna objevil ukrajinský amatérský astronom Gennady Borisov na obloze podivnou, do té doby neznámou kometu. Chovala se tak neobvykle, že vzniklo podezření: tento objekt možná nepochází ze sluneční soustavy. Nové výpočty to potvrzují.

Kometa označená jako C/2019 Q4 (Borisov) má velmi zvláštní dráhu. Astronomové si zpočátku mysleli, že vysvětlením mohou být chyby v pozorování, pak testovali další hypotézy, ale nyní jim zbyla už jen jediná: kometa zřejmě přiletěla z míst mimo sluneční soustavu.

Dráha komety C/2019 Q4 (Borisov)
Zdroj: ESA

Jedná se teprve o druhé těleso takového původu. Tím prvním byla roku 2017 záhadná Oumuamua, u které se spekulovalo, zda by nemohla být dílem mimozemské civilizace. Oumuamua nebyla kometa, C2017 Q4 (Borisov) jí ale je: má typický ohon a její jádro je obklopeno oblakem.

V současné době se tento několikakilometrový objekt teprve blíží ke Slunci, což nabízí vědcům spoustu možností. Mohou studovat jeho složení, vlastnosti i podobu a díky tomu se dozvědět mnoho zajímavého o tom, jak vypadá vesmír za hranicemi sluneční soustavy.

Podle webu National Geographic bude pozorování poměrně snadné, protože kometa je jasná, bude tedy možné získat výrazně více informací než z temného tělesa Oumuamua. Toho si navíc vědci všimli až v době, kdy už mířilo od Slunce pryč.

Kometu bude možné zkoumat nejméně do poloviny prosince, ale možná ještě mnohem déle. „Je to první vysoce aktivní objekt, který vidíme, jenž přichází od něčeho, co se zformovalo u jiné hvězdy,“ říká astronomka Michele Bannister z Australské národní univerzity. Dodává, že zatím se kometa příliš sledovat nedá, brání tomu její pozice vůči Slunci. Lepší situace se podle ní objeví od poloviny října.

„Fantastické je, že bychom tuhle věc mohli pozorovat až rok,“ uvedl Matthew Holman z Mezinárodní astronomické unie. „Uvidíme tak kousek cizího slunečního systému. A přestože nevíme jakého, stejně je to vzrušující.“

Amatérský objev

„Objevitel komety Gennadij Borisov je amatérský astronom, který se živí jako optik. Proto nepřekvapí, že si staví vlastní dalekohledy, jako je i ten poslední o průměru úctyhodných 65 centimetrů. Za posledních šest roků už objevil sedm komet,“ popisuje Martin Gembec na webu Astro.cz.

„Svou poslední kometu objevil na ranní obloze úhlově relativně nedaleko Slunce, což jsou oblasti, kde mají stále ještě amatéři možnost komety najít,“ dodává.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

„Hrouda“ chladné vody v Atlantiku naznačuje velké problémy pro Evropu

Na mapách teploty světových oceánů je jasně vidět jedno místo. Zatímco většina jejich plochy je označená červeně, tato oblast na jih od Grónska září modře. Což ukazuje, že je tam voda chladnější než jinde. Podle vědců to může mít velké dopady zejména pro Evropu.
před 22 hhodinami

Internet využívá v mobilu drtivá většina českých dětí. Hlavně kvůli zábavě

Každý den používá chytré telefony v současné době 92 procent mladých a dospívajících v Česku. Je v tom podle vědců z Masarykovy univerzity vidět značný generační rozdíl, protože stolní počítač nebo notebook jich denně zapíná oproti tomu jen necelá třetina, konkrétně 31 procent.
12. 6. 2026

Viry jako zbraň proti nemocem rajčat. Čeští vědci chtějí nasadit bakteriofágy

Vědci z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR (ÚEB AV ČR) testují ochranu rajčat prostřednictvím takzvaných bakteriofágů, tedy virů, které jsou schopny ničit bakterie. Jejich cílem je najít šetrnější způsob ochrany před bakteriální tečkovitostí – chorobou, která výrazně ohrožuje výnosnost plodů. Podařilo se jim vyvinout funkční prototyp, který se nyní testuje v kontrolovaném prostředí.
12. 6. 2026

El Niňo je tady. Meteorologové předpovídají, co přinese

Američtí meteorologové oficiálně potvrdili výskyt meteorologického jevu El Niňo, který přispívá k nárůstu teplot po celém světě a je spojen se suchem i povodněmi. Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) uvedl, že podmínky pro El Niňo se vyvinuly v posledním měsíci, o čemž svědčí nadprůměrné teploty mořské hladiny ve středním a východním Pacifiku v oblasti rovníku.
12. 6. 2026

Vědci našli velrybí pohřebiště. Obsahuje stovky těl starých i miliony let

Na dně Indického oceánu vědci objevili rozsáhlé pohřebiště velryb, které se táhne v délce asi 1200 kilometrů a ukrývá pozůstatky staré až 5,3 milionu let. Nález dle odborníků patří k nejvýznamnějším objevům svého druhu a může přinést nové informace o pravěké historii kytovců i o životě v jedné z nejméně prozkoumaných částí oceánu.
12. 6. 2026

V USA začal první test genetického léku proti stárnutí. Má omladit lidské oko

Být stále mlád je snem řady lidí od nepaměti. Teď mají vědci poprvé v rukou technologie, které by to teoreticky mohly umožnit. Na začátku června dostal první lidský pacient genetický lék, který má omladit jeho oko.
12. 6. 2026

Šimpanzi vnímají nespravedlnost. Silněji, když jsou u toho ostatní z tlupy

Vnímání spravedlnosti a nespravedlnosti je u šimpanzů podle nového výzkumu velmi silné. Prohlubuje ho nejen rozdíl v tom, jak nespravedlivému jednání jsou vystaveni, ale také to, jaké v tu chvíli mají publikum.
11. 6. 2026

Google zodpovídá za obsah a pravdivost svých AI shrnutí, rozhodl německý soud

Soud v Bavorsku rozhodl, že Google je přímo zodpovědný za obsah a pravdivost souhrnů ve výsledcích vyhledávání, které společnost sestavuje pomocí umělé inteligence (AI) a předkládá uživatelům. Současně přikázal nejpoužívanějšímu vyhledávači světa, aby skrze tato AI shrnutí přestal poškozovat pověst dvou společností. Byly to právě ony, kdo se na soud obrátil.
11. 6. 2026
Načítání...