Hvězdné války předpověděly hvězdné války. A objev měsíců za Sluneční soustavou

Filmová sága Star Wars – Hvězdné války – je reakcí na to, jak šokující informace se lidstvo dozvědělo o vesmíru kolem nás. Krom toho, že série, jejíž závěrečný díl měl světovou premiéru, pomohla lidem vyrovnat se s prázdnotou kosmu, dokázala také řadu vědeckých objevů předvídat.

Věda odhaluje prakticky každý den o našem světě něco nového, nečekaného nebo dokonce šokujícího: nespočet galaxií, které krouží časem a prostorem, vzestup umělých inteligencí a robotů nebo rozluštění lidského genomu. Vesmír je stále složitějším, nekonečnějším a neznámějším místem.

„Hvězdné války jsou reakcí na tento kulturní šok – šok z toho, že se stáváme čím dál okrajovější součástí nepřátelského kosmu. Příběhy Hvězdných válek nám pomáhají vypořádat se s tímto novým vesmírem, který nám věda odhaluje,“ popisují úspěch tohoto fenoménu Mark Brake a Jon Chase v knize Star Wars a věda.

„Jejich účinek spočívá v tom, že nám dávají možnost zakusit vědecké objevy, pocítit je a pochopit jejich lidský rozměr, vracejí vesmíru pečeť lidskosti. Polidšťují to, co nám bývalo cizí,“ dodávají.

Star Wars nejen pomáhají lidem svět lépe pochopit a udělat smysluplnějším. Ale také pomáhaly vytvářet podobu světa, ve které žijeme.

Čína a představivost

Slavný britský spisovatel sci-fi Neil Gaiman popsal, jaký vliv měly filmové Hvězdné války na Čínu. První komunisty posvěcený sraz fanoušků sci-fi se v této zemi konal roku 2007, spisovatel tam byl pozvaný jako host. Vědeckofantastický žánr tam byl dlouho odmítán. V jednu chvíli si prý vzal Gaiman stranou jakéhosi vysoce postaveného funkcionáře a zeptal se ho, proč změnili názor.

„To je jednoduché, řekl mi, Číňané vždy dokázali něco perfektně postavit, když jim někdo dodal projekt. Ale nedokázali sami inovovat a nic nevynalézali. Chyběla jim představivost. Tak vyslali delegaci do Spojených států, do Applu, Microsoftu a Googlu a požádali ty, kteří tam pracovali a vynalézali budoucnost, aby jim řekli něco o sobě. Nalezli jeden společný znak: všichni v mládí čítávali sci-fi a mnohé z nich inspirovaly Hvězdné války,“ popsal Gaiman.

Skutečné hvězdné války

Velmi viditelnou inspirací byl zrod americké Strategic Defense Initiative (SDI) neboli programu, kterému nikdo neřekl jinak než právě Hvězdné války. Jednalo se o ambiciozní protiraketový systém, který kombinoval pozemní jednotky se zbraněmi v kosmu, takzvanými orbitálními raketovými základnami.

Právě tam se projevil velký vliv Hvězdných válek. Všechny koncepty v sobě obnášely skupiny obranných stíhaček, které měly být ukryté v modulech v kosmu, a dále družice se silnými lasery nebo částicovými paprsky. Přesně jako ve filmových Hvězdných válkách.

Tento projekt prosadila administrativa Ronalda Reagana, která ho také odpískala. Za proinvestovaných 30 miliard dolarů nevzniklo nakonec vůbec nic.

Myšlenka však nezapadla. Začátkem tohoto týdne, v den premiéry nejnovějších filmových Star Wars, oznámilo Rusko, že buduje ve vesmíru nový obranný systém, který by měl zemi bránit před raketami.

A jen den předtím chválil americký Senát soubor zákonů, které umožňují vznik „Vesmírných jednotek USA“. Vedle pozemního vojska, námořnictva, letectva, námořní pěchoty a pobřežní stráže budou šestou samostatnou složkou armády Spojených států.

Věštecké války

Svět Star Wars je plný hvězd, kolem nichž obíhají planety. V sedmdesátých letech dvacátého století, kdy tato filmová sága vznikala, byla existence planet u hvězd mimo Sluneční soustavu velkou neznámou. A právě v té době se také začalo s pátráním po takových světech. Vědci jim začali říkat exo-planety.

Film Hvězdné války: Nová naděje přišel v roce 1977 s množstvím takových světů: pouštní Tatooine, důlní Kessel, plynný Yavin nebo Yavin 4. Ve stejném roce, kdy šel tento film do kin, vypustila NASA dvě robotické sondy Voyager do vnější Sluneční soustavy. Staly se prvními člověkem vytvořenými předměty, které vycestovaly do mezihvězdného vesmíru.

První exoplaneta obíhající obyčejnou hvězdu byla potvrzena roku 1995, tedy 18 let po premiéře Hvězdných válek. Astronomové ji našli u hvězdy 51 Pegasi. Od té doby byly objevené stovky dalších, v současné sobě má věda potvrzených 4104 takových vesmírných těles. Náš vesmír je tedy opravdu plný planet, jak předvídaly Star Wars; vědci z mise Keplerova dalekohledu, který po nich pátrá, roku 2013 uvedli, že jen v naší galaxii může být až 40 miliard planet velikostí podobných Zemi.

Klíčovým místem ságy Hvězdné války je měsíc Endor, který obíhá kolem stejnojmenného plynného obra. Pátrání po měsíci ve vzdálené hvězdné soustavě bylo dlouho neúspěšné, nakonec se to zřejmě podařilo před rokem pomocí Hubbleova vesmírného dalekohledu. Je vzdálený asi osm tisíc světelných let a nachází se poblíž hvězdy s označením Kepler-1625b, informovali astronomové Alex Teachey a David Kipping z newyorské Kolumbijské univerzity v odborném časopise Science Advances.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 8 hhodinami

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 10 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 11 hhodinami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 13 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
1. 7. 2026

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
1. 7. 2026

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
1. 7. 2026

Evropský pohled