Hvězda strana 4 z 5

Astrobiologové z projektu Breakthrough Listen zveřejnili předběžné výsledky průzkumu, ve kterém pátrali po rádiových signálech, které by mohly pocházet od vyspělých mimozemských civilizací.

Astronomové objevili nejspíš nejmenší a Zemi nejbližší černou díru, která se na obloze nachází v oblasti souhvězdí Jednorožce. Podle nich je tato černá díra jen asi třikrát hmotnější než Slunce a je vzdálená asi 1500 světelných let.

Asociace univerzit pro výzkum vesmíru NASA vydala 5. dubna jako prestižní Geovědecký snímek dne fotografii s názvem „Obarvené Einsteinovo zatmění“, jehož spoluautory jsou dva čeští vědci – Petr Horálek a Miloslav Druckmüller. S využitím moderních výpočetních metod zpracování obrazu se pokusili „oživit“ snímek zatmění Slunce z 29. května 1919, který vedl k potvrzení Einsteinovy obecné teorie relativity: lidé tak po více než sto letech mohou poprvé zhlédnout, jak tento úkaz vypadal v barvách a jaké nezvyklé jevy obklopovaly zakryté Slunce.

Temná hmota může zvyšovat teplotu planet mimo naši Sluneční soustavu, předpovídají fyzici v nové studii. Vesmírné dalekohledy, které už vznikají, by podle nich měly být schopné rozpoznat tento efekt – a to by mohlo umožnit vědcům vysledovat, kde se tato záhadná látka v Mléčné dráze vyskytuje.

Veřejnost ho zná jako autora Tančícího domu. Český architekt chorvatského původu Vlado Milunić má ale kromě spolupráce s kanadsko-americkým architektem Frankem Gehrym na kontě i mnoho veřejně prospěšných budov. Do povědomí se zapsal i pro své názory na podobu pražských sídlišť či mrakodrapovou zástavbu. Rodák z Chorvatska, který ale od šestnácti žije v Česku, slaví osmdesátku.

Mléčná dráha může být mnohem bohatší na obydlené planety, než se věda doposud domnívala. Dánští vědci přišli s novým modelem, který ukazuje, že voda je v naší galaxii relativně běžná záležitost.

Unikátní planetární systém, který se nachází asi 200 světelných let od Země, je domovem šesti exoplanet – pět z nich je „uvězněných“ v podivném tanci. Jejich oběžné dráhy se řídí pravidelným vzorcem, přestože mají rozdílné velikosti i hustotu. Objev zpochybňuje představy astronomů o existujících druzích planetárních systémů i o tom, jak takové soustavy vznikají.

Astronomové poprvé pozorovali, jak „umírá“ galaxie ve vzdáleném vesmíru. Vědci z Evropské jižní observatoře (ESO) zachytili stopy vzdálené galaxie, která rychle ztrácí schopnost vytvářet nové hvězdy, informovala agentura AFP. K pozorování použili observatoř ALMA, jež je umístěna v Chile. Světlo z galaxie putovalo k Zemi zhruba devět miliard let.

Nezvyklý přístup pomohl českým vědcům najít stovky vzácných nepopsaných objektů ve vesmíru. Výzkumníci poprvé v astronomii využili metodu umělé inteligence zvanou aktivní hluboké učení (active deep learning). Na rozdíl od běžně využívaných postupů síť v tomto případě požádá člověka o radu, když si je nejméně jistá. Článek publikoval prestižní časopis Astronomy and Astrophycics, katalog nově objevených hvězd je součástí celosvětové databáze Vizier. Tým tvořili vědci z AÚ AV a Fakulty informačních technologií (FIT) ČVUT.

Německá astronomka Lidia Oskinová z Postupimi popsala pozoruhodný kosmický objekt, který může být dokonce zcela novým druhem hvězdy, jaký věda doposud vůbec neznala.

Rok 2020 se ve vědě nesl zejména ve znamení nového koronaviru. Na toto téma vzniklo během 12 uplynulých měsíců asi 200 tisíc odborných textů – tvořily odhadem skoro pět procent všech článků, které vyšly. Ale i když se covid vynechá, odhalili vědci o světě spoustu zajímavého. Co všechno lidstvo ve vědě během právě končícího roku dokázalo?

Na severní obloze je v prosinci vidět výrazný shluk hvězd známých jako Plejády. U nás se jim říká Kuřátka, ale většina kultur je zná jako Sedm sester. Problém je ale v tom, že hvězd je v tomto souhvězdí jenom šest. Proč tedy nesmyslný název? Je možné, že příběh o sedmi sestrách je tak starý, že vypráví o dobách, kdy obloha vypadala zcela jinak, naznačuje výzkum.

Astronomové z projektu Breakthrough Listen, který ve vesmíru pátrá po mimozemském životě, podle deníku Guardian studují zatím nejzajímavější signál, jaký zaznamenali. Pochází ze směru Proximy Centauri, což je po Slunci druhá nejbližší hvězda.

Přístroj na studování Slunce, který vyrostl na americkém souostroví Havaj, vyfotografoval začátek nového slunečního cyklu. Díky nejmodernější technice se to podařilo v doposud nemožném rozlišení, které ukázalo, co se ve sluneční koroně děje.

V centru naší galaxie je překvapivě málo rudých obrů – jasných prastarých gigantických hvězd. Naopak je tam více mladších hvězd, než je běžné. Vědci z Astronomického ústavu Akademie věd ČR (AV) spolupracovali na studii, která se tuto zvláštnost snaží vysvětlit. Podle jejich modelu obři v této oblasti prošli zdánlivým „omlazením“. Práce vyšla v časopisu The Astrophysical Journal.

Od devadesátých let dvacátého století astronomové katalogizovali přes tři tisíce exoplanet pomocí takzvané tranzitní metody. Doposud ale nikdo neřešil, zda také případné mimozemské civilizace nemohou podobně pozorovat Zemi.

Tento týden, v úterý 20. a středu 21. října ráno, dosahuje maxima své každoroční aktivity jeden ze známých podzimních meteorických rojů Orionidy. Rychlé meteory vylétají zdánlivě ze souhvězdí Orionu, které je dobře pozorovatelné už po půlnoci. Letos při pozorování neruší Měsíc, za hodinu proto může zazářit přes 20 meteorů. Roj Orionid je jakýmsi pozdravem od slavné Halleyovy komety, protože ho v naší atmosféře způsobují zanikající částečky kdysi uvolněné z této slavné vlasatice.

Astronomové přišli s prvním důkazem, že skupiny hvězd jsou schopné roztrhat nebo deformovat disky hmoty, z nichž se tvoří planety. Výsledný útvar je zborcený a výrazně poškozený – vznikne z něj zřejmě soustava připomínající Tatooine z filmů Star Wars.

Už dvě desetiletí vědí astronomové, že se rozpínání vesmíru zrychluje a že za to může takzvaná temná energie, která tvoří až tři čtvrtiny veškeré hmoty kosmu. Jenže tuhle temnou energii nikdy nikdo nespatřil a nikdo nedokázal přijít s logickým a prokazatelným vysvětlením, co je vlastně zač. Nyní s možným objasněním přišli astrofyzici z Havaje.

V nové studii, která vyšla v odborném časopise The Astrophysical Journal Letters, vědci naznačují, že Slunce mohlo mít dvojče. Existence druhé hvězdy by vysvětlovala nepoměrně vysoké množství hmoty, která se nachází v takzvaném Oortově oblaku – čili mračnu prachu na kraji Sluneční soustavy.

Na konci roku 2019 řešili astronomové záhadu hvězdných rozměrů. Velká mladá hvězda jménem Betelgeuse se nečekaně a náhle začala stmívat – podle vědců se dokonce mohlo jednat o signál, že dojde k její explozi. Během roku pak hvězda zeslábla ještě víc, ale nakonec se zase začala vracet do běžného stavu.

Nová studie popsala, že jiné hvězdy mohou mít až sedm planet podobných Zemi. A to naznačuje, že potenciálně obyvatelných světů může být podstatě víc, než se čekalo. Naše Sluneční soustava má ale podle stejného výzkumu smůlu –⁠ existenci dalších světů se životem brání Jupiter.

Ve stejné době, co se na Zemi začal šířit nový virus typický svou koronou, řešili astronomové záhadu: na druhé straně vesmíru se jiná korona záhadně ztratila. Astronomové z univerzity MIT poprvé v dějinách pozorovali, jak 100 milionů světelných let vzdálené černé díře zmizela její světelná hranice u horizontu událostí tvořená vysoce nabitými částicemi.

Astronomové pozorovali pomocí dalekohledu VLT zmizení velmi masivní nestabilní hvězdy v trpasličí galaxii. Vysvětlení této události zatím nemají, spekulují ale o několika možnostech. Definitivní odpověď může přijít až za několik let.