Hvězda strana 4 z 5

Tento týden, v úterý 20. a středu 21. října ráno, dosahuje maxima své každoroční aktivity jeden ze známých podzimních meteorických rojů Orionidy. Rychlé meteory vylétají zdánlivě ze souhvězdí Orionu, které je dobře pozorovatelné už po půlnoci. Letos při pozorování neruší Měsíc, za hodinu proto může zazářit přes 20 meteorů. Roj Orionid je jakýmsi pozdravem od slavné Halleyovy komety, protože ho v naší atmosféře způsobují zanikající částečky kdysi uvolněné z této slavné vlasatice.

Astronomové přišli s prvním důkazem, že skupiny hvězd jsou schopné roztrhat nebo deformovat disky hmoty, z nichž se tvoří planety. Výsledný útvar je zborcený a výrazně poškozený – vznikne z něj zřejmě soustava připomínající Tatooine z filmů Star Wars.

Už dvě desetiletí vědí astronomové, že se rozpínání vesmíru zrychluje a že za to může takzvaná temná energie, která tvoří až tři čtvrtiny veškeré hmoty kosmu. Jenže tuhle temnou energii nikdy nikdo nespatřil a nikdo nedokázal přijít s logickým a prokazatelným vysvětlením, co je vlastně zač. Nyní s možným objasněním přišli astrofyzici z Havaje.

V nové studii, která vyšla v odborném časopise The Astrophysical Journal Letters, vědci naznačují, že Slunce mohlo mít dvojče. Existence druhé hvězdy by vysvětlovala nepoměrně vysoké množství hmoty, která se nachází v takzvaném Oortově oblaku – čili mračnu prachu na kraji Sluneční soustavy.

Na konci roku 2019 řešili astronomové záhadu hvězdných rozměrů. Velká mladá hvězda jménem Betelgeuse se nečekaně a náhle začala stmívat – podle vědců se dokonce mohlo jednat o signál, že dojde k její explozi. Během roku pak hvězda zeslábla ještě víc, ale nakonec se zase začala vracet do běžného stavu.

Nová studie popsala, že jiné hvězdy mohou mít až sedm planet podobných Zemi. A to naznačuje, že potenciálně obyvatelných světů může být podstatě víc, než se čekalo. Naše Sluneční soustava má ale podle stejného výzkumu smůlu –⁠ existenci dalších světů se životem brání Jupiter.

Ve stejné době, co se na Zemi začal šířit nový virus typický svou koronou, řešili astronomové záhadu: na druhé straně vesmíru se jiná korona záhadně ztratila. Astronomové z univerzity MIT poprvé v dějinách pozorovali, jak 100 milionů světelných let vzdálené černé díře zmizela její světelná hranice u horizontu událostí tvořená vysoce nabitými částicemi.

Astronomové pozorovali pomocí dalekohledu VLT zmizení velmi masivní nestabilní hvězdy v trpasličí galaxii. Vysvětlení této události zatím nemají, spekulují ale o několika možnostech. Definitivní odpověď může přijít až za několik let.

Astronomové zjistili, že v planetární soustavě hvězdy Kepler-88 je vedle dvou již známých planet ještě třetí, a to obří. Odhadují, že má třikrát větší hmotnost než největší planeta Sluneční soustavy Jupiter. Vědeckou zprávu o objevu této planety s označením Kepler-88 d zveřejnil odborný časopis Astronomical Journal.

Zemi podobnou planetu mimo Sluneční soustavu objevil tým vědců při nové analýze dřívějších údajů získaných Keplerovým vesmírným dalekohledem amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA). Tato exoplaneta je v astronomickém měřítku poměrně blízko, informovala dnes NASA na svých webových stránkách.

Vědci zaznamenali dosud největší pozorovanou supernovu, tedy hvězdnou explozi; zanikla při ní obří hvězda až 100krát větší než naše Slunce. Odehrála se přibližně 4,6 miliardy světelných let daleko od Země v relativně malé galaxii a podle odborníků může být typem supernovy, který byl doposud popsán pouze teoreticky.

Vědci z University of Central Lancashire (UCLan) zveřejnili nové snímky Slunce s nejvyšším možným rozlišením. Ukazují části naší hvězdy, o nichž zatím astronomie nevěděla – včetně nebývale širokých slunečních vlasců.

Významný astronomický objev se podařil postgraduální studentce z kanadské University of British Columbia. Michelle Kunimotová studovala data z mise Kepler, kterou provozuje americká vesmírná agentura NASA, a její analýza odhalila 17 planet, které předchozí výzkum přehlédl.

Astronomové objevili obří hvězdu, která vizuálně připomíná sněhuláka. Je ale zajímavá také díky svému chemickému složení. Nic podobného totiž zatím nebylo pozorováno. I když má velikost jen asi dvou třetin Země, má vyšší hmotnost než Slunce.

NASA publikovala ve středu Astronomický snímek dne s názvem „Lunar Eclipse Perspectives“ (Perspektivy měsíčního zatmění) vyobrazující polohy Měsíce mezi hvězdami během jeho zatmění v lednu 2019. Snímky Měsíce v mozaice vznikly na sedmi různých místech světa včetně České republiky.

Teleskop TESS americké vesmírné agentury NASA objevil relativně blízko Sluneční soustavy planetu velikostí podobnou Zemi, která obíhá kolem své hvězdy v takzvané obyvatelné zóně. Exoplaneta s označením TOI 700 d je od nás vzdálena zhruba něco přes sto světelných let, informovala Laboratoř tryskových pohonů (JPL) NASA.

Velká mladá hvězda jménem Betelgeuse se nečekaně a náhle začala stmívat – podle astronomů by se mohlo jednat o signál, že dojde k její explozi, a nebo tento rudý obr prochází velmi zvláštní fází vývoje.

Filmová sága Star Wars – Hvězdné války – je reakcí na to, jak šokující informace se lidstvo dozvědělo o vesmíru kolem nás. Krom toho, že série, jejíž závěrečný díl měl světovou premiéru, pomohla lidem vyrovnat se s prázdnotou kosmu, dokázala také řadu vědeckých objevů předvídat.

Nový teleskop Cheops Evropské vesmírné agentury (ESA) vynesla ve středu úspěšně do vesmíru ruská raketa Sojuz-ST-A z vesmírného střediska Kourou ve Francouzské Guyaně. Jde o další zařízení, které se zaměří na planety mimo Sluneční soustavu, nebude však hledat nové, nýbrž zkoumat již známé exoplanety.

Český astrofotograf Jan Veleba zachytil mlhovinu v souhvězdí Kéfea, které je 650 světelných let daleko. Souhvězdí bylo dlouhou dobu fotograficky opomíjené, astronomové říkali, že v něm nic není. Veleba však zachytil mlhovinu zvanou Tmavý žralok (Dark shark) se dvěma namodralými mlhovinami a dvěma hvězdami. Fotografoval několik nocí od konce srpna do konce října, když nesvítil Měsíc, a dokázal to po 52 hodinách expozice. Se snímkem vyhrál listopadovou soutěž o nejlepší fotografii vesmíru z Česka.

Astronomka Christina Williamsová náhodou objevila galaxii, která musela vzniknout těsně po velkém třesku. Je tak podivná, že ji vědci přirovnávají k mytologickému tvorovi.

Čeští astronomové sledováním z hvězdárny v Ondřejově nedaleko Prahy potvrdili objev unikátního systému horké hvězdy a hnědého trpaslíka, které zaznamenal satelit TESS americké vesmírné agentury NASA. V úterý to oznámil Pavel Suchan z Astronomického ústavu Akademie věd ČR. Vesmírné těleso TOI-503b je podle ústavu prvním hnědým trpaslíkem potvrzeným ondřejovskou hvězdárnou. Hnědý trpaslík je objekt, považovaný za přechod mezi planetou a hvězdou.

Od 16 hodin a 10 minut mohou Češi znovu vybírat název pro českou exoplanetu. Zúčastnit se může každý, a to prostřednictvím formuláře na webu Pojmenuj exoplanetu. Vybírat je možné z devíti finálních možností, které vzešly z více než 1700 zaslaných návrhů. Název se hledá pro hvězdu XO-5 v souhvězdí Rysa a planetu, která ji obíhá. Vítězný název oznámí Mezinárodní astronomická unie v polovině prosince.

Česko se loučí se zesnulým zpěvákem Karlem Gottem. Kondolenční knihy mohou lidé podepsat v umělcově rodné Plzni, v Brně, Olomouci nebo Českých Budějovicích. Vzkazy může veřejnost zanechat i v on-line podobě. Spontánní pietní místa vznikla u Gottovy pražské vily nebo jeho chalupy v Doubici na Děčínsku. Budou-li souhlasit pozůstalí, zpěvák bude mít státní pohřeb.