Astronomové hledali život v galaktickém jádru. Prozkoumali 60 milionů hvězd, a nenašli nic

Astrobiologové z projektu Breakthrough Listen zveřejnili předběžné výsledky průzkumu, ve kterém pátrali po rádiových signálech, které by mohly pocházet od vyspělých mimozemských civilizací.

Pátrání po mimozemských radiových signálech sice probíhá už desítky let, stále ale nepřineslo ani jediný náznak, že by ve vesmíru mohla být nějaká další inteligentní civilizace na podobné technologické úrovni jako lidstvo.

V současné době se pátrání soustředí na vyhledávání takzvaných technosignatur – tedy stop, které by civilizace po sobě zanechávaly v podobě optických nebo mikrovlnných signálů, případně obřích staveb typu Dysonovy sféry. Právě rádiové signály jsou nejoblíbenějším cílem těchto misí, protože soustředěné rádiové emise by mohly signalizovat přítomnost mimozemské civilizace, ať už by signály byly záměrné, nebo náhodné.

Projekt Breakthrough Listen s rozpočtem 100 milionů dolarů založili jako desetiletý plán izraelsko-ruský miliardář Jurij Milner a zesnulý fyzik Stephen Hawking. I po Hawkingově úmrtí projekt běží dál podle původního plánu a pátrá v hlubinách vesmíru po stopách rádiových signálů produkovaných mimozemšťany.

Pro svůj nejnovější průzkum tým Breakthrough Listen využil radioteleskop Green Bank v Západní Virginii a radioteleskop CSIRO v Austrálii. S pomocí těchto přístrojů vědci shromáždili zhruba 600 hodin radiových pozorování.

Autoři nové studie se zaměřili na oblasti v blízkosti galaktického centra, kde se nachází obrovské množství hvězd – to jim výzkum výrazně usnadnilo; odhadují, že ve sledovaném prostoru existuje přibližně 60 milionů hvězd.

Vědci tentokrát také nehledali náhodné rádiové signály, které by mohly vycházet z nějakých zařízení, ale pátrali po pravidelných signálech, které by v této oblasti mohly vycházet z jakýchsi majáků – poloha v galaktickém centru podle autorů práce poskytuje ideální polohu pro „vyspělé civilizace k umístění výkonného vysílače, který efektivně vysílá skrze majáky přes celou Mléčnou dráhu“.

Výsledek? Nic

Podle předběžné zprávy této studie nebyly zjištěny žádné stopy mimozemské inteligence, ale vědcům se podařilo zachytit události odpovídající magnetarům, vesmírnému fenonému, který astronomy zajímá.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
před 6 hhodinami

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
před 22 hhodinami

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
včera v 13:31

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
29. 4. 2026

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
29. 4. 2026

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026
Načítání...