Blízká setkání třetího druhu – tedy kontakt s vyspělou mimozemskou civilizací – jsou zatím fikcí. Tři roky trvající projekt hledání života ve vesmíru je zatím zcela neúspěšný. Jedná se přitom o dosud nejdetailnější výzkum svého druhu.
Vědci v rámci výzkumu Breakthrough Listen použili pozemské dalekohledy, aby naslouchali vlnám přicházejícím od 1327 hvězd vzdáleným až 160 světelných let od Země. Za tři roky pozorování ale nezachytili ani náznak, že by existovaly cizí civilizace.
Jediné signály, které dalekohledy Green Bank v Západní Virginii a Parkesův teleskop v Austrálii zachytily, pocházely ze Země. Mobilní telefony, satelity a mnoho dalších technologií způsobuje silný šum – ale ze vzdálenějšího kosmu se takové záření zachytit nepodařilo.
„Je tam ticho,“ uvedl Danny Price, astronom na Kalifornské univerzitě v Berkeley. V rámci projektu Breakthrough Listen ale ještě výzkum neskončil – v plánu je prozkoumat nejen celou naši galaxii Mléčná dráha, ale také stovku nejbližších galaxií. Vědci budou chtít celý tento prostor prozkoumat na existenci rádiových i optických signálů.
„Nic jsme v datech nenašli, ale rozhodně to nevzdávám. Existuje ještě mnoho hvězd, k nimž bychom se měli podívat a které bychom měli podrobněji prozkoumat,“ dodal Price. Výzkum, jehož je profesor Price součástí, pátrá po takzvaných technologických signaturách – tedy po silných elektromagnetických signálech, které by měly být spojené s existencí vyspělých civilizací a dají se odlišit od přirozeného vyzařování vesmíru. Z milionů zachycených signálů byla drtivá většina pozemských, jen několik jich pocházelo z kosmu – ale všechny měly přirozený původ.
Iniciativa Breakthrough Listen zveřejnila své výsledky ve dvou studiích, které vyšly v polovině června 2019 – v nich současně dala všechna shromážděná a analyzovaná data transparentně k dispozici veřejnosti. Proč? „Mohl by tam být signál, kterého jsme si nevšimli, ale ostatní by na něj mohli narazit, když si ten soubor pořádně projdou,“ vysvětlil Price.
Co bude dál? Vědci mají zajímavého kandidáta
Jedním z míst, které bude tento projekt detailně prověřovat, je Teegardenova hvězda, nenápadný kosmický objekt ležící pouhých 12,5 světelných let od Země. Nedávno tam astronomové objevili dvě planety – obě se nacházejí v takzvané obyvatelné zóně a obě jsou zřejmě kamenité, mají tedy pevný povrch podobně jako Země.
Vědci zatím tyto planety nepozorovali přímo, o jejich existenci vědí jen díky nepřímým důkazům o jejich vlivu na Teegardenovu hvězdu. Podle současného stavu poznání oběhnou tyto planety svou domovskou hvězdu za 5, respektive 11 dní. Obě by zřejmě měly být také velmi stabilní a podle astrofyzika Mathiase Zechmeistera by na té vnitřní měla být průměrná teplota kolem 20 stupňů Celsia.
„Pokud má atmosféru, mohla by být obyvatelná,“ komentoval objev planet astronom, který výsledky své práce vydal v odborném časopise Astronomy and Astrophysics.
Teegardenova hvězda je čtyřiadvacátou hvězdou, která je nejblíže naší Sluneční soustavě. Proto je jedním z hlavních kandidátů na detailní průzkum další generací pokročilých dalekohledů, jež by se měly objevit do několika let – zejména pro Teleskop Jamese Webba, který by měl být do vesmíru vypuštěný roku 2021.
