Astronomové popsali zcela výjimečnou hvězdu: vznikla procesem, kterým hvězdy zanikají

Německá astronomka Lidia Oskinová z Postupimi popsala pozoruhodný kosmický objekt, který může být dokonce zcela novým druhem hvězdy, jaký věda doposud vůbec neznala.

Roku 2019 vzbudila velkou pozornost mezi astronomy soustava jménem IRAS 00500+6713. Lidia Oskinová se domnívá, že tato hvězda se zrodila spojením dvou bílých trpaslíků, což je proces, který byl až doposud spojovaný s ničením, a ne tvořením. Popsala to v článku, který vyšel v odborném žurnálu Astronomy & Astrophysics.

Tento neobvyklý kosmický objekt znovu ukázal, že ve vesmíru se odehrávají scénáře, které věda nezná. Co se tedy vlastně stalo? Tato hvězda vznikla ze supernovy; běžně při supernově přitom explodující objekt zcela zaniká. Tady se stal pravý opak –⁠ došlo ke vzniku nového objektu.

Setkání trpaslíků

K explozi došlo poté, co se srazili dva bílí trpaslíci, malé zbytky mrtvých hvězd, které byly původně podobné našemu Slunci. K podobným srážkám dochází relativně často, jejich důsledkem je exploze, která se označuje jako supernova typu 1a.

A přesně to se přihodilo i v soustavě IRAS 00500+6713, jenže něco bylo tentokrát jinak. Normálně je srážka a exploze tak silná, že dojde k zániku obou hvězd, v tomto případě se to nestalo. Namísto ničení došlo ke vzniku zatím neznámého typu vesmírného tělesa.

Tento systém byl nápadný hned od začátku, když ho vědci poprvé zpozorovali. Tvoří ho hvězda obklopená mračnem žhavého plynu a prachu. Obsahuje velké množství kyslíku a uhlíku, pozoruhodná je ale rychlost jejích „hvězdných větrů“. Tímto romantickým termínem se označuje proud částic směřující z povrchu hvězdy do mezihvězdného prostředí –⁠ u této hvězdy je extrémě rychlý, dosahuje rychlosti asi 16 tisíc kilometrů za sekundu.

Při detailnějším pozorování se ukázalo, že je objekt mnohem jasnější, než by měl být. Když na něj vědci namířili vesmírný dalekohled patřící Evropské kosmické agentuře, zjistili, že mlhovina kolem hvězdy obsahuje množství neonu, křemíku a síry. Plyn v ní má teplotu několika milionů stupňů Celsia a hvězda uprostřed mlhoviny je silným zdrojem rentgenových emisí.

Když vědci vložili data o pozoruhodném objektu do modelů, nabídlo se jim jediné možné vysvětlení: objekt je výsledkem spojení dvou bílých trpaslíků. Stalo se při něm zřejmě tohle: těžší bílý trpaslík sebral hvězdnou hmotu tomu lehčímu a nakonec spustil explozi supernovy. Ta sice byla natolik silná, aby do okolí vyvrhla množství materiálu, nestačilo to ale k zániku celého systému. Vyvrženým materiálem je právě okolní mlhovina.

Neznámý, ale běžný?

„IRAS 00500+6713 je nově objevený typ nebeského objektu. Jiné objekty s podobnými vlastnostmi neznáme,“ uvedla Oskinová. „Můžeme to nazvat velmi neobvyklou hvězdou.“

Vědkyně přitom podle svého vyjádření pro web Gizmodo očekává, že další průzkum o objektu odhalí spoustu dalších informací. Je dokonce možné, že exploze supernovy byla tak nezvyklá, že pro ni vznikne zcela nová kategorie.

Oskinová současně očekává, že tento typ hvězd je vlastně v kosmu poměrně častý –⁠ jen je nepozorujeme, protože jsou značně nestabilní. Platí to i o IRAS 00500+6713 –⁠ je pravděpodobné, že se už během příštího tisíce let zhroutí do neutronové hvězdy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Po týdnu tréninku se lidský mozek naučí přijmout nemožné. Včetně létání

Člověk neumí vlastní silou létat. Nikdy to neuměl, a pokud se genetika nestane opravdu neskutečně pokročilou, nebude to umět nikdy. Lidský mozek je na tento fakt naprogramovaný miliony let evoluce našeho druhu. A přesto – náš mozek je tak neuvěřitelně přizpůsobivý a současně učenlivý, že se dá přesvědčit k tomu, že jeho nositel létat umí. A dokonce pak podle toho mění své další funkce. Prokázal to pozoruhodný experiment čínských vědců.
před 46 mminutami

Historička: „Bílí“ migranti z Ruska nakopli československou vědu i techniku

Když do Československa přišli po první světové válce ruští emigranti, nabídla jim nově vzniklá republika vzdělání, pomoc i zázemí. A oni se jí za to odvděčili špičkovými výkony v technických oborech, popisuje v rozhovoru pro ČT24 historička Dana Hašková.
před 2 hhodinami

Klíšťata ve městech jsou infikovanější než v lesích, upozorňují vědci

Klíšťata ve městech jsou prokazatelně až dvakrát infikovanější než ta ze 150 lesních lokalit po celém Česku, kde pracovníci Státního zdravotního ústavu sbírají a testují vzorky. Vědci je hledají pozemním sběrem, informace získávají i přímo od lidí prostřednictvím aplikace Klíšťapka nebo webu Klíšťata ve městě. Za tři roky nasbírali více než dvanáct tisíc klíšťat. Některou z bakterií bylo infikováno 44 procent z nich, čtvrtina pak boreliózou.
před 4 hhodinami

Auta jsou dál největšími znečišťovateli měst. Problémem jsou filtry pevných částic

Automobilová doprava zůstává hlavním znečišťovatelem ovzduší v tuzemských městech. Přesto se situace i díky přísnějším zákonům v posledních letech výrazně zlepšuje. Hlavním problémem ale stále zůstávají nefunkční, nebo dokonce chybějící filtry pevných částic, a to u naftových i benzinových aut. Poukázala na to měření vědců z ČVUT a z Akademie věd.
před 14 hhodinami

Ve stockholmské kavárně člověk slouží umělé inteligenci

Kávu sice nalévá lidská ruka, ale za pultem v experimentální kavárně ve Stockholmu tahá za nitky něco mnohem méně tradičního. Začínající firma Andon Labs se sídlem v San Franciscu svěřila vedení kavárny Andon Café ve švédském hlavním městě zástupkyni umělé inteligence (AI), které říkají Mona, napsala agentura AP.
před 21 hhodinami

Archeologové nově přiblížili příběh lékaře, který zahynul v Pompejích

Stále existuje mnoho příběhů, které čekají na to, až budou vyprávěny, a které se vynořují z obrovského množství nálezů, jež pod vrstvami sopečných vyvrženin zůstaly v Pompejích. A řadu příběhů rozvíjí a zpřesňují opakovaná prostudování. Teď se to podařilo v jednom z nejlépe prozkoumaných míst – slavné Zahradě utečenců. Výpočetní tomografie pomohla vědcům přiblížit příběh lékaře.
včera v 10:26

Kamenný vrták, nemocný neandertálec a párátko. Experti popsali první operaci zubu

První známý zubařský zákrok se odehrál asi před šedesáti tisíci lety. Provedl ho neandertálec na jiném neandertálci – podle nové studie britských a ruských vědců „určitě úspěšně“.
včera v 07:30

NASA: Části mexického hlavního města se propadají o dva centimetry měsíčně

Některé části mexického hlavního města Mexico City se propadají o více než dva centimetry měsíčně, uvedl americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) s odkazem na nové měření z vesmíru.
17. 5. 2026
Načítání...