Německá astronomka Lidia Oskinová z Postupimi popsala pozoruhodný kosmický objekt, který může být dokonce zcela novým druhem hvězdy, jaký věda doposud vůbec neznala.
Astronomové popsali zcela výjimečnou hvězdu: vznikla procesem, kterým hvězdy zanikají
Roku 2019 vzbudila velkou pozornost mezi astronomy soustava jménem IRAS 00500+6713. Lidia Oskinová se domnívá, že tato hvězda se zrodila spojením dvou bílých trpaslíků, což je proces, který byl až doposud spojovaný s ničením, a ne tvořením. Popsala to v článku, který vyšel v odborném žurnálu Astronomy & Astrophysics.
Tento neobvyklý kosmický objekt znovu ukázal, že ve vesmíru se odehrávají scénáře, které věda nezná. Co se tedy vlastně stalo? Tato hvězda vznikla ze supernovy; běžně při supernově přitom explodující objekt zcela zaniká. Tady se stal pravý opak – došlo ke vzniku nového objektu.
Setkání trpaslíků
K explozi došlo poté, co se srazili dva bílí trpaslíci, malé zbytky mrtvých hvězd, které byly původně podobné našemu Slunci. K podobným srážkám dochází relativně často, jejich důsledkem je exploze, která se označuje jako supernova typu 1a.
A přesně to se přihodilo i v soustavě IRAS 00500+6713, jenže něco bylo tentokrát jinak. Normálně je srážka a exploze tak silná, že dojde k zániku obou hvězd, v tomto případě se to nestalo. Namísto ničení došlo ke vzniku zatím neznámého typu vesmírného tělesa.
Tento systém byl nápadný hned od začátku, když ho vědci poprvé zpozorovali. Tvoří ho hvězda obklopená mračnem žhavého plynu a prachu. Obsahuje velké množství kyslíku a uhlíku, pozoruhodná je ale rychlost jejích „hvězdných větrů“. Tímto romantickým termínem se označuje proud částic směřující z povrchu hvězdy do mezihvězdného prostředí – u této hvězdy je extrémě rychlý, dosahuje rychlosti asi 16 tisíc kilometrů za sekundu.
Při detailnějším pozorování se ukázalo, že je objekt mnohem jasnější, než by měl být. Když na něj vědci namířili vesmírný dalekohled patřící Evropské kosmické agentuře, zjistili, že mlhovina kolem hvězdy obsahuje množství neonu, křemíku a síry. Plyn v ní má teplotu několika milionů stupňů Celsia a hvězda uprostřed mlhoviny je silným zdrojem rentgenových emisí.
Když vědci vložili data o pozoruhodném objektu do modelů, nabídlo se jim jediné možné vysvětlení: objekt je výsledkem spojení dvou bílých trpaslíků. Stalo se při něm zřejmě tohle: těžší bílý trpaslík sebral hvězdnou hmotu tomu lehčímu a nakonec spustil explozi supernovy. Ta sice byla natolik silná, aby do okolí vyvrhla množství materiálu, nestačilo to ale k zániku celého systému. Vyvrženým materiálem je právě okolní mlhovina.
Neznámý, ale běžný?
„IRAS 00500+6713 je nově objevený typ nebeského objektu. Jiné objekty s podobnými vlastnostmi neznáme,“ uvedla Oskinová. „Můžeme to nazvat velmi neobvyklou hvězdou.“
Vědkyně přitom podle svého vyjádření pro web Gizmodo očekává, že další průzkum o objektu odhalí spoustu dalších informací. Je dokonce možné, že exploze supernovy byla tak nezvyklá, že pro ni vznikne zcela nová kategorie.
Oskinová současně očekává, že tento typ hvězd je vlastně v kosmu poměrně častý – jen je nepozorujeme, protože jsou značně nestabilní. Platí to i o IRAS 00500+6713 – je pravděpodobné, že se už během příštího tisíce let zhroutí do neutronové hvězdy.
