Astronomové popsali zcela výjimečnou hvězdu: vznikla procesem, kterým hvězdy zanikají

Německá astronomka Lidia Oskinová z Postupimi popsala pozoruhodný kosmický objekt, který může být dokonce zcela novým druhem hvězdy, jaký věda doposud vůbec neznala.

Roku 2019 vzbudila velkou pozornost mezi astronomy soustava jménem IRAS 00500+6713. Lidia Oskinová se domnívá, že tato hvězda se zrodila spojením dvou bílých trpaslíků, což je proces, který byl až doposud spojovaný s ničením, a ne tvořením. Popsala to v článku, který vyšel v odborném žurnálu Astronomy & Astrophysics.

Tento neobvyklý kosmický objekt znovu ukázal, že ve vesmíru se odehrávají scénáře, které věda nezná. Co se tedy vlastně stalo? Tato hvězda vznikla ze supernovy; běžně při supernově přitom explodující objekt zcela zaniká. Tady se stal pravý opak –⁠ došlo ke vzniku nového objektu.

Setkání trpaslíků

K explozi došlo poté, co se srazili dva bílí trpaslíci, malé zbytky mrtvých hvězd, které byly původně podobné našemu Slunci. K podobným srážkám dochází relativně často, jejich důsledkem je exploze, která se označuje jako supernova typu 1a.

A přesně to se přihodilo i v soustavě IRAS 00500+6713, jenže něco bylo tentokrát jinak. Normálně je srážka a exploze tak silná, že dojde k zániku obou hvězd, v tomto případě se to nestalo. Namísto ničení došlo ke vzniku zatím neznámého typu vesmírného tělesa.

Tento systém byl nápadný hned od začátku, když ho vědci poprvé zpozorovali. Tvoří ho hvězda obklopená mračnem žhavého plynu a prachu. Obsahuje velké množství kyslíku a uhlíku, pozoruhodná je ale rychlost jejích „hvězdných větrů“. Tímto romantickým termínem se označuje proud částic směřující z povrchu hvězdy do mezihvězdného prostředí –⁠ u této hvězdy je extrémě rychlý, dosahuje rychlosti asi 16 tisíc kilometrů za sekundu.

Při detailnějším pozorování se ukázalo, že je objekt mnohem jasnější, než by měl být. Když na něj vědci namířili vesmírný dalekohled patřící Evropské kosmické agentuře, zjistili, že mlhovina kolem hvězdy obsahuje množství neonu, křemíku a síry. Plyn v ní má teplotu několika milionů stupňů Celsia a hvězda uprostřed mlhoviny je silným zdrojem rentgenových emisí.

Když vědci vložili data o pozoruhodném objektu do modelů, nabídlo se jim jediné možné vysvětlení: objekt je výsledkem spojení dvou bílých trpaslíků. Stalo se při něm zřejmě tohle: těžší bílý trpaslík sebral hvězdnou hmotu tomu lehčímu a nakonec spustil explozi supernovy. Ta sice byla natolik silná, aby do okolí vyvrhla množství materiálu, nestačilo to ale k zániku celého systému. Vyvrženým materiálem je právě okolní mlhovina.

Neznámý, ale běžný?

„IRAS 00500+6713 je nově objevený typ nebeského objektu. Jiné objekty s podobnými vlastnostmi neznáme,“ uvedla Oskinová. „Můžeme to nazvat velmi neobvyklou hvězdou.“

Vědkyně přitom podle svého vyjádření pro web Gizmodo očekává, že další průzkum o objektu odhalí spoustu dalších informací. Je dokonce možné, že exploze supernovy byla tak nezvyklá, že pro ni vznikne zcela nová kategorie.

Oskinová současně očekává, že tento typ hvězd je vlastně v kosmu poměrně častý –⁠ jen je nepozorujeme, protože jsou značně nestabilní. Platí to i o IRAS 00500+6713 –⁠ je pravděpodobné, že se už během příštího tisíce let zhroutí do neutronové hvězdy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
před 5 hhodinami

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Spor o léky na Alzheimerovu nemoc. Studie tvrdí, že nejsou účinné, část vědců nesouhlasí

Evropské úřady na konci loňského roku registrovaly první dva léky proti Alzheimerově chorobě. Jestli je budou členské státy proplácet z veřejného zdravotního pojištění, je na každé zemi. Právě ve fázi tohoto schvalování vyšla významná studie, která léky z této skupiny označila za nedostatečně efektivní.
před 18 hhodinami

Čeští vědci chtějí odstraňovat léky z vody s pomocí světla. Popsali, jak na to

Tým vědců z Ostravy a Olomouce úspěšně otestoval uhlíkový materiál, který za pomoci světla rozkládá zbytky léčiv ve vodě a snižuje tak jejich rizika pro vodní organismy. Výzkum tak naznačil, jak by se v budoucnosti daly šetrnějším způsobem čistit odpadní vody v tuzemsku.
před 21 hhodinami

Zemřel za úsvitu druhého dne, chránil se hmoždířem. Vědci popsali smrt v Pompejích

Archeologové objevili v Pompejích při nedávných vykopávkách pozůstatky dvou mužů, kteří zemřeli při erupci Vesuvu v roce 79 našeho letopočtu. Podle vědců se pokusili uprchnout směrem k pobřeží a před padajícím sopečným materiálem se chránili improvizovaně předměty, které měli po ruce.
před 22 hhodinami

Data: Proti chřipce nejsou očkované tři čtvrtiny lékařů a drtivá většina sester

Evropská unie doporučuje, aby bylo očkovaných nejméně 75 procent pracovníků ve zdravotnictví. Aktuální údaje z Česka ale ukazují, že tohoto čísla v případě vakcíny proti chřipce nedosahuje ani jediná skupina zdravotníků a proočkovanost je mezi nimi výrazně nižší.
27. 4. 2026

Vědci sestavili obří mapu vesmíru, naznačili zpochybnění Einsteinovy konstanty

Pět let trvalo, než vznikla nejkvalitnější mapa kosmu, která zachycuje 47 milionů galaxií. Vědci ji chtějí využít pro pochopení toho, jak se chová a jak je rozložená takzvaná temná energie, která tvoří většinu vesmíru. Sběr dat reálně trval kratší dobu, než bylo v plánu, celý proces totiž narušila covidová pandemie.
27. 4. 2026

Svět padá do AI pasti, tvrdí ekonomové

Umělé inteligence (AI) rychle zvyšují automatizaci v mnoha oborech. Rychlost a rozsah těchto změn jsou tak velké, že to dle nového výzkumu může ohrozit i samotné firmy. V rozhovoru pro ČT24 autoři nové studie popsali, jak by nastíněný celosvětový problém řešili právě oni.
27. 4. 2026
Načítání...