Astronomové popsali zcela výjimečnou hvězdu: vznikla procesem, kterým hvězdy zanikají

Německá astronomka Lidia Oskinová z Postupimi popsala pozoruhodný kosmický objekt, který může být dokonce zcela novým druhem hvězdy, jaký věda doposud vůbec neznala.

Roku 2019 vzbudila velkou pozornost mezi astronomy soustava jménem IRAS 00500+6713. Lidia Oskinová se domnívá, že tato hvězda se zrodila spojením dvou bílých trpaslíků, což je proces, který byl až doposud spojovaný s ničením, a ne tvořením. Popsala to v článku, který vyšel v odborném žurnálu Astronomy & Astrophysics.

Tento neobvyklý kosmický objekt znovu ukázal, že ve vesmíru se odehrávají scénáře, které věda nezná. Co se tedy vlastně stalo? Tato hvězda vznikla ze supernovy; běžně při supernově přitom explodující objekt zcela zaniká. Tady se stal pravý opak –⁠ došlo ke vzniku nového objektu.

Setkání trpaslíků

K explozi došlo poté, co se srazili dva bílí trpaslíci, malé zbytky mrtvých hvězd, které byly původně podobné našemu Slunci. K podobným srážkám dochází relativně často, jejich důsledkem je exploze, která se označuje jako supernova typu 1a.

A přesně to se přihodilo i v soustavě IRAS 00500+6713, jenže něco bylo tentokrát jinak. Normálně je srážka a exploze tak silná, že dojde k zániku obou hvězd, v tomto případě se to nestalo. Namísto ničení došlo ke vzniku zatím neznámého typu vesmírného tělesa.

Tento systém byl nápadný hned od začátku, když ho vědci poprvé zpozorovali. Tvoří ho hvězda obklopená mračnem žhavého plynu a prachu. Obsahuje velké množství kyslíku a uhlíku, pozoruhodná je ale rychlost jejích „hvězdných větrů“. Tímto romantickým termínem se označuje proud částic směřující z povrchu hvězdy do mezihvězdného prostředí –⁠ u této hvězdy je extrémě rychlý, dosahuje rychlosti asi 16 tisíc kilometrů za sekundu.

Při detailnějším pozorování se ukázalo, že je objekt mnohem jasnější, než by měl být. Když na něj vědci namířili vesmírný dalekohled patřící Evropské kosmické agentuře, zjistili, že mlhovina kolem hvězdy obsahuje množství neonu, křemíku a síry. Plyn v ní má teplotu několika milionů stupňů Celsia a hvězda uprostřed mlhoviny je silným zdrojem rentgenových emisí.

Když vědci vložili data o pozoruhodném objektu do modelů, nabídlo se jim jediné možné vysvětlení: objekt je výsledkem spojení dvou bílých trpaslíků. Stalo se při něm zřejmě tohle: těžší bílý trpaslík sebral hvězdnou hmotu tomu lehčímu a nakonec spustil explozi supernovy. Ta sice byla natolik silná, aby do okolí vyvrhla množství materiálu, nestačilo to ale k zániku celého systému. Vyvrženým materiálem je právě okolní mlhovina.

Neznámý, ale běžný?

„IRAS 00500+6713 je nově objevený typ nebeského objektu. Jiné objekty s podobnými vlastnostmi neznáme,“ uvedla Oskinová. „Můžeme to nazvat velmi neobvyklou hvězdou.“

Vědkyně přitom podle svého vyjádření pro web Gizmodo očekává, že další průzkum o objektu odhalí spoustu dalších informací. Je dokonce možné, že exploze supernovy byla tak nezvyklá, že pro ni vznikne zcela nová kategorie.

Oskinová současně očekává, že tento typ hvězd je vlastně v kosmu poměrně častý –⁠ jen je nepozorujeme, protože jsou značně nestabilní. Platí to i o IRAS 00500+6713 –⁠ je pravděpodobné, že se už během příštího tisíce let zhroutí do neutronové hvězdy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoSvětový den zdraví připomene i význam vědy

Jsou na vzestupu a mnohdy odolávají léčbě – houbové infekce. Světová zdravotnická organizace v posledních letech opakovaně upozorňuje, že představují rostoucí hrozbu pro lidské zdraví. Mikroskopické houby, plísně nebo kvasinky, způsobují různá onemocnění. Od menších kožních problémů až po nebezpečné nákazy postihující orgány. Jejich výzkumem se zabývají i čeští vědci. Právě význam vědy připomíná v úterý také Světový den zdraví.
před 6 mminutami

Mise Artemis překonala rekordní vzdálenost lidí od Země

Posádka mise Artemis II zlomila dosavadní rekord v největší dosažené vzdálenosti lidí od Země. Potvrdil to americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA). Čtyři astronauti v kosmické lodi Orion v pondělí překonali hranici 400 171 kilometrů od Země, kam se dostala posádka mise Apollo 13 v roce 1970. Maximální vzdálenosti od Země dosáhla posádka mise Artemis II v noci na úterý – dle NASA šlo o 406 771 kilometrů.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoŽák, noty a umělá inteligence. Hru na hudební nástroje už učí i AI

Zapojení umělé inteligence do výuky hry na hudební nástroj je tu. Ve světové konkurenci se uchytila i tuzemská aplikace. Lekce dává od loňska. Nejvíc uživatelů má ve Spojených státech, hned poté v Česku. Aplikace vychází z populárního formátu videohry Guitar Hero, kde tóny padají jakoby seshora a naznačují tak prstoklad v reálném čase.
5. 4. 2026

VideoOdborníci monitorují pohyb vlků na Broumovsku pomocí GPS

V oblasti Broumovska se v současnosti pohybují dva vlci s telemetrickými obojky. Ochránci přírody tak chtějí sledovat jejich trasy i to, jak blízko se přibližují k lidským obydlím. Nedávno se šelmy dostaly i do těsné blízkosti člověka. Odborníci teď pomocí GPS monitorují jejich pohyb. A vzkazují lidem, aby z vlků neměli strach, protože od jejich návratu do tuzemské přírody jejich vyloženě agresivní chování zaznamenáno nebylo. Už v lednu také na Broumovsku dobrovolníci vlky sčítali – ukázalo se, že na širším území zahrnujícím i Polsko žijí tři smečky a kolem 25 jedinců.
4. 4. 2026

Archeologové v Kodani objevili vrak lodi. Před 225 lety ji potopili Britové

Mořští archeologové objevili na dně kodaňského přístavu dánskou válečnou loď Dannebroge, kterou před 225 lety potopila britská flotila v čele s viceadmirálem Horatiem Nelsonem. Našli tam dvě děla, uniformy, odznaky, boty, lahve a dokonce i část dolní čelisti námořníka, možná jednoho z devatenácti pohřešovaných členů posádky, kteří tehdy nejspíše přišli o život, napsala agentura AP.
3. 4. 2026

Na Velikonoce přichází jaro. V minulosti byly tropické i mrazivé

Velikonoce jsou díky dvěma svátkům a jednomu dni velikonočních prázdnin obdobím, kdy většina Čechů velmi ostře sleduje počasí. Často se sice nazývají „svátky jara“, ale nejen vzhledem ke svému pohyblivému kalendářnímu ukotvení můžou nabídnout velmi pestré podoby počasí. V letošním roce se zřejmě označení svátků jara naplní, počasí totiž bude opravdu jarní.
3. 4. 2026

Orion se čtyřmi astronauty míří k Měsíci

Raketa Space Launch System s lodí Orion odstartovala ve čtvrtek v 0:35 středoevropského času na misi Artemis II, jejímž cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Raketa vzletěla z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě a vynesla loď se čtyřmi astronauty na oběžnou dráhu, kde se Orion oddělil a pokračuje k Měsíci, který obletí ve vzdálenosti 7400 kilometrů. Na Zemi se vrátí po téměř deseti dnech v kosmu.
2. 4. 2026

Artemis II odstartovala na cestu k obletu Měsíce

Několik let připravovaná mise Artemis II půl hodiny po půlnoci odstartovala, cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Hlavním plánem programu Artemis je pak návrat astronautů na Měsíc, což je nyní plánováno na rok 2028.
1. 4. 2026Aktualizováno2. 4. 2026
Načítání...