Vědci hledající mimozemské civilizace zkoumají podezřelý signál, přišel od Proximy Centauri

Astronomové z projektu Breakthrough Listen, který ve vesmíru pátrá po mimozemském životě, podle deníku Guardian studují zatím nejzajímavější signál, jaký zaznamenali. Pochází ze směru Proximy Centauri, což je po Slunci druhá nejbližší hvězda.

Zkoumaný signál zachytil australský Parkesův teleskop už na jaře roku 2020. Od té doby ho vědci analyzují. Doposud se jim nepodařilo odhalit běžný zdroj, jímž by mohlo být například rušení na Zemi nebo v jejím bezprostředním okolí.

Cílem projektu Breakthrough Listen je hledání a studium podezřelých rádiových vln, které se dostávají na Zemi. Výzkum, do kterého šlo už přes 100 milionů dolarů, pátrá po signálech, které by mohly být dílem inteligentních mimozemských civilizací. Dosud byli vědci neúspěšní, všechny rádiové signály, které zatím zachytili, se ukázaly jako „falešný poplach“. Vždy totiž byl jejich původ pozemský nebo jinak vysvětlitelný. 

Ani nyní tuto možnost experti nevylučují, dokonce přiznávají, že je stále pravděpodobným vysvětlením záhadného signálu. Přesto má vlastnosti, které z něj činí zatím nejzajímavější studijní objekt tohoto projektu. Pozoruhodné je především zdrojové místo signálu – vypadá to, že pochází ze směru Proximy Centauri.

Tento červený trpaslík je od Země vzdálený jen 4,2 světelných roků. Podle deníku Guardian, který na objev upozornil, měl úzký rádiový paprsek frekvenci 98 MHz a posun, který odpovídá pohybu planety u této hvězdy. 

Už delší dobu je známo, že Proximu Centauri obíhají nejméně dvě planety. Jednou z nich je neobyvatelný plynný obr, ale ta druhá je pevná, jen o 17 procent hmotnější než Země. Leží sice v obyvatelné zóně své hvězdy, ale kvůli radiaci je zřejmě neobyvatelná.

Vědci z projektu nyní pracují na studii, ve které by chtěli signál detailně popsat a vyložit nejrůznější možnosti jeho interpretace. Signál se zatím neopakoval.

Je to údajně první vážný kandidát na mimozemskou zprávu od roku 1977, kdy astronomové v Ohiu zachytili slavný signál přezdívaný „Wow!“.

Cesta k cizí hvězdě, možná s českým podílem

Projekt Breakthrough Listen je součástí iniciativy Breakthrough. Tu založil roku 2015 podnikatel a vizionář Yuri Milner a vycházel přitom i z díla slavného fyzika Stephena Hawkinga, který projekt označil jako „kriticky důležitý“.

Hawking, který věřil, že budoucnost lidstva je spojena s cestami do kosmu, ho komentoval slovy: „Lidstvo má hlubokou potřebu objevovat, učit se, poznávat. A také jsme společenští tvorové. Je pro nás důležité vědět, jestli jsme ve tmě vesmíru sami.“

Nahrávám video
Pete Worden v Hyde Parku Civilizace
Zdroj: ČT24

Cílem projektu Breakthrough Listen je odhalit potenciální „technosignatury“ mezi obrovským množstvím rádiových vln. Pojmem „technosignatura“ se myslí signály, které by mohly pocházet z mimozemského vysílání.

Před rokem ředitel celé iniciativy Breakthrough Pete Worden v pořadu Hyde Park Civilizace popsal hlavní cíl tohoto projektu – fyzickou cestu k Proximě nebo Alfě Centauri. „Pokud chceme vyslat vesmírnou loď k nejbližšímu hvězdnému systému Alfa Centauri, který je od nás vzdálený 4,3 světelných roků, což je stotisíckrát dál než věci v naší solární soustavě, tak bychom mohli čekat desítky tisíc let. Nebo bychom se tam mohli dostat mnohem rychleji. My bychom to chtěli udělat během lidského života,“ řekl.

Cílem je, aby miniaturní lodě v cizí soustavě pořídily snímky tamních planet v dostatečném rozlišení. „Představte si obrázek Země vyfocené z Měsíce, vidíte na něm jednotlivé kontinenty, byl byste schopen vidět třeba lesy, pokud by tam byla nějaká civilizace, tak byste viděl i města. Ale to bychom už měli neuvěřitelné štěstí – nebo smůlu, podle toho, jaká by to byla civilizace,“ popsal vědec.

I nejrychlejší současná raketa by tak daleko letěla přibližně 30 tisíc let. Breakthrough Starshot má dokázat, že nanoloď o hmotnosti několika gramů a poháněná světelným paprskem ze Země může letět až tisíckrát rychleji.

Klíčový je pohon a rychlost cesty. Obojí má zajistit světlo, konkrétně lasery. Jedním z míst, kde se dělá špičková světová věda týkající se laserů, je centrum HiLASE v Dolních Břežanech. Právě tam si zástupci projektu Starshot před rokem přijeli pro rady a zkušenosti.

„Je to úžasné místo. Hodně mě překvapilo, když jsem viděl, co je to zařízení zač a jaké znalosti máte. Je to opravdu úchvatné,“ uvedl Phillip Lubin, autor konceptu nového pohonu z Kalifornské univerzity v Santa Barbaře.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
před 6 hhodinami

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
před 22 hhodinami

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
včera v 13:31

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
29. 4. 2026

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
29. 4. 2026

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026
Načítání...