Vědci hledající mimozemské civilizace zkoumají podezřelý signál, přišel od Proximy Centauri

Astronomové z projektu Breakthrough Listen, který ve vesmíru pátrá po mimozemském životě, podle deníku Guardian studují zatím nejzajímavější signál, jaký zaznamenali. Pochází ze směru Proximy Centauri, což je po Slunci druhá nejbližší hvězda.

Zkoumaný signál zachytil australský Parkesův teleskop už na jaře roku 2020. Od té doby ho vědci analyzují. Doposud se jim nepodařilo odhalit běžný zdroj, jímž by mohlo být například rušení na Zemi nebo v jejím bezprostředním okolí.

Cílem projektu Breakthrough Listen je hledání a studium podezřelých rádiových vln, které se dostávají na Zemi. Výzkum, do kterého šlo už přes 100 milionů dolarů, pátrá po signálech, které by mohly být dílem inteligentních mimozemských civilizací. Dosud byli vědci neúspěšní, všechny rádiové signály, které zatím zachytili, se ukázaly jako „falešný poplach“. Vždy totiž byl jejich původ pozemský nebo jinak vysvětlitelný. 

Ani nyní tuto možnost experti nevylučují, dokonce přiznávají, že je stále pravděpodobným vysvětlením záhadného signálu. Přesto má vlastnosti, které z něj činí zatím nejzajímavější studijní objekt tohoto projektu. Pozoruhodné je především zdrojové místo signálu – vypadá to, že pochází ze směru Proximy Centauri.

Tento červený trpaslík je od Země vzdálený jen 4,2 světelných roků. Podle deníku Guardian, který na objev upozornil, měl úzký rádiový paprsek frekvenci 98 MHz a posun, který odpovídá pohybu planety u této hvězdy. 

Už delší dobu je známo, že Proximu Centauri obíhají nejméně dvě planety. Jednou z nich je neobyvatelný plynný obr, ale ta druhá je pevná, jen o 17 procent hmotnější než Země. Leží sice v obyvatelné zóně své hvězdy, ale kvůli radiaci je zřejmě neobyvatelná.

Vědci z projektu nyní pracují na studii, ve které by chtěli signál detailně popsat a vyložit nejrůznější možnosti jeho interpretace. Signál se zatím neopakoval.

Je to údajně první vážný kandidát na mimozemskou zprávu od roku 1977, kdy astronomové v Ohiu zachytili slavný signál přezdívaný „Wow!“.

Cesta k cizí hvězdě, možná s českým podílem

Projekt Breakthrough Listen je součástí iniciativy Breakthrough. Tu založil roku 2015 podnikatel a vizionář Yuri Milner a vycházel přitom i z díla slavného fyzika Stephena Hawkinga, který projekt označil jako „kriticky důležitý“.

Hawking, který věřil, že budoucnost lidstva je spojena s cestami do kosmu, ho komentoval slovy: „Lidstvo má hlubokou potřebu objevovat, učit se, poznávat. A také jsme společenští tvorové. Je pro nás důležité vědět, jestli jsme ve tmě vesmíru sami.“

Nahrávám video

Cílem projektu Breakthrough Listen je odhalit potenciální „technosignatury“ mezi obrovským množstvím rádiových vln. Pojmem „technosignatura“ se myslí signály, které by mohly pocházet z mimozemského vysílání.

Před rokem ředitel celé iniciativy Breakthrough Pete Worden v pořadu Hyde Park Civilizace popsal hlavní cíl tohoto projektu – fyzickou cestu k Proximě nebo Alfě Centauri. „Pokud chceme vyslat vesmírnou loď k nejbližšímu hvězdnému systému Alfa Centauri, který je od nás vzdálený 4,3 světelných roků, což je stotisíckrát dál než věci v naší solární soustavě, tak bychom mohli čekat desítky tisíc let. Nebo bychom se tam mohli dostat mnohem rychleji. My bychom to chtěli udělat během lidského života,“ řekl.

Cílem je, aby miniaturní lodě v cizí soustavě pořídily snímky tamních planet v dostatečném rozlišení. „Představte si obrázek Země vyfocené z Měsíce, vidíte na něm jednotlivé kontinenty, byl byste schopen vidět třeba lesy, pokud by tam byla nějaká civilizace, tak byste viděl i města. Ale to bychom už měli neuvěřitelné štěstí – nebo smůlu, podle toho, jaká by to byla civilizace,“ popsal vědec.

I nejrychlejší současná raketa by tak daleko letěla přibližně 30 tisíc let. Breakthrough Starshot má dokázat, že nanoloď o hmotnosti několika gramů a poháněná světelným paprskem ze Země může letět až tisíckrát rychleji.

Klíčový je pohon a rychlost cesty. Obojí má zajistit světlo, konkrétně lasery. Jedním z míst, kde se dělá špičková světová věda týkající se laserů, je centrum HiLASE v Dolních Břežanech. Právě tam si zástupci projektu Starshot před rokem přijeli pro rady a zkušenosti.

„Je to úžasné místo. Hodně mě překvapilo, když jsem viděl, co je to zařízení zač a jaké znalosti máte. Je to opravdu úchvatné,“ uvedl Phillip Lubin, autor konceptu nového pohonu z Kalifornské univerzity v Santa Barbaře.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Houby nerostou a letos už ani neporostou, situace je nejhorší za roky, říká mykolog

Suché a horké počasí růstu hub nepřeje. Mykolog Jan Borovička z České mykologické společnosti upozornil, že houby nerostou a letos už ani neporostou. Situace je podle něj nejhorší za poslední roky. Výjimkou je občasný výskyt mykologicky zajímavých nejedlých hřibů, kterým se přezdívá barevné hřiby. Svým vzhledem lákají hlavně fotografy.
před 22 mminutami

AI měla muži rezervovat cvičení. Hackla fitko a vyházela jiné zájemce

Australská média popsala další případ, kdy umělá inteligence (AI) splnila svůj úkol jinak než měla. Místo, aby jednoduše zařídila rezervaci v posilovně, napadla její server, změnila rezervační systém a vyřadila další zájemce.
před 1 hhodinou

Trump vydal výnos, kterým se snaží změnit dětské očkování

Americký prezident Donald Trump v pondělí podepsal výnos o doporučení rozestupu mezi dávkami očkování pro děti. Doporučuje rozdělení kombinované vakcíny proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám (MMR) do tří samostatných vakcín podávaných při jednotlivých návštěvách lékaře. Experti na veřejné zdraví varují, že podobné opatření by mohlo zvýšit riziko nákazy.
před 3 hhodinami

Covid může v těle probouzet spící viry, naznačuje výzkum

Záhada takzvaného dlouhého covidu stále čeká na vyřešení. Ani šest let od začátku pandemie se nepodařilo odpovědět na otázku, co je jeho příčinou. Vědci teď přišli s novým možným vysvětlením, když potvrdili, že SARS-CoV-2 probouzí v těle spící viry, spojené například s opary. A právě ty možná mohou za dlouhý covid.
před 5 hhodinami

VideoVýznamný objev u Sicílie. Potápěči našli vrak starořímské lodi plný amfor

Italské úřady se chlubí významným archeologickým objevem – jedinečně zachovalým vrakem lodi z dob starověkého Říma. Trosky plavidla i s nákladem stovek amfor náhodou našli sportovní potápěči u břehů Sicílie. Množství amfor napovídá, že patrně převáželo víno nebo olivový olej. Místo teď zabezpečují odborníci z policejní jednotky pro zachování památek. Až ho prozkoumají, starobylé předměty vyzvednou. Vrak lodi, který je starý nejméně 2100 let, popsal italský ministr kultury Alessandro Giuli jako „jeden z nejdůležitějších nedávných objevů v podmořské archeologii“.
před 16 hhodinami

Kambrická fekální revoluce mohla stát za vznikem moderního života, tvrdí studie

Moderní život na Zemi existuje asi půl miliardy let. Tehdy začal nesmírně rychle a intenzivně bujet. Podle nové studie čerpal z množství živin, které se ukládaly na dně moří v podobě exkrementů.
před 22 hhodinami

Začátek léta byl výjimečně horký a suchý, oceány nejžhavější v dějinách měření

Západní Evropa zažila letos v červnu a červenci rekordně teplý začátek léta a maximální teploty zaznamenaly v červenci podruhé za sebou také světové oceány. Vysoké teploty a sucho v Evropě způsobily rozsáhlé požáry a nízké průtoky řek. Vyplývá to ze zprávy, kterou zveřejnila evropská služba Copernicus pro sledování změn klimatu.
včera v 12:18

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
9. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.