Hvězda strana 3 z 5

Díky náhodnému složení mohutné kupy galaxií objevili astronomové nejvzdálenější známou hvězdu v historii. Podle astronomů může být až pětsetktrát hmotnější než Slunce. Vědci objev popsali v odborném časopise Nature.

Počet potvrzených exoplanet právě překročil hranici pěti tisíc, oznámila americká vesmírná agentura NASA. První se přitom našla teprve před třiceti lety.

Americká kosmická agentura NASA zveřejnila ostrý snímek jasné hvězdy, který je důkazem, že optika vesmírného dalekohledu Jamese Webba zřejmě funguje naprosto perfektně.

Astronomové z Kalifornské univerzity pozorovali v blízkosti bílého trpaslíka prstenec planetárních úlomků plný struktur o velikosti měsíce. To podle nich naznačuje, že se v blízkosti hvězdy nachází planeta, a to dokonce v její „obyvatelné zóně“, kde by mohla existovat voda, a tedy možná i život.

Prvním cílem vesmírného teleskopu Jamese Webba (JWST) bude hvězda nacházející se relativně blízko Zemi v souhvězdí Velké medvědice. Vědci ji využijí k zaostření všech osmnácti segmentů primárního zrcadla teleskopu. Informovala o tom na svém webu americká vesmírná agentura NASA.

Astronomové objevili tři planety obíhající nebezpečně blízko hvězd, jež se blíží ke konci svého života. To znamená, že už brzy budou tato tělesa svými hvězdami pohlcena. Autoři o objevu informovali na konferenci Americké astronomické společnosti, práci vydají v odborném časopise Astronomical Journal.

Astronomové pozorovali u 112 světelných let vzdálené hvězdy extrémně silnou erupci. Kdyby se něco podobného odehrálo na našem Slunci, byla by to podle vědců pro lidstvo velmi špatná zpráva.

Betlémskou hvězdu si dnes lidé představují jako kometu, přitom je prakticky jisté, že ze všech možných vysvětlení je právě kometa tím nejméně pravděpodobným. Nejvalidnější teorii vypracoval už renesanční vědec Johannes Kepler – a ta nemluví o kometě, ale o planetární korunovaci.

Sonda americké vesmírné agentury NASA Parker Solar Probe proletěla vnější atmosférou Slunce, takzvanou korónou. Podle NASA je to poprvé, co se sonda „dotkla“ Slunce. Vědci o úspěchu informovali v úterý během zasedání Americké geofyzikální unie a také v odborné studii.

Mezinárodní vědecký tým identifikoval nepříliš vzdálenou planetu u cizí hvězdy. O „druhou Zemi“ se sice nejedná, ale těleso je zajímavé mnoha svými vlastnostmi – například povrchovou teplotou až 1500 stupňů Celsia či nadprůměrnou rychlostí. Na objevu se podíleli i čeští vědci z Akademie věd.

Astronomové oznámili, že našli zatím nejvzdálenější vodu v kosmu. Vědci vzácnou molekulu zřejmě nutnou pro vznik života hledali pomocí radioteleskopu ALMA. Našli ji v mohutné galaxii SPT0311-58, která leží 12,88 miliardy světelných let od Země. To znamená, že vesmír byl v době odrážení světla od těchto molekul vody starý méně než jednu miliardu let.

Dalekohled Jamese Webba, který by se mohl podívat na samotný vznik hvězd a odhalit řadu tajemství vesmíru, je v podstatě připraven k podzimnímu startu. Mise už prošla úspěšně finální analýzou, a to znamená, že dlouho odkládanému letu by už nic nemělo zabránit.

Nová počítačová simulace ukazuje, že technologicky vyspělá civilizace může i při použití pomalých lodí kolonizovat celou galaxii v krátkém čase. Model také pomáhá vědcům určit, kde by měli pátrat po případných vysoce vyspělých mimozemských civilizacích.

Astrobiologové z projektu Breakthrough Listen zveřejnili předběžné výsledky průzkumu, ve kterém pátrali po rádiových signálech, které by mohly pocházet od vyspělých mimozemských civilizací.

Astronomové objevili nejspíš nejmenší a Zemi nejbližší černou díru, která se na obloze nachází v oblasti souhvězdí Jednorožce. Podle nich je tato černá díra jen asi třikrát hmotnější než Slunce a je vzdálená asi 1500 světelných let.

Asociace univerzit pro výzkum vesmíru NASA vydala 5. dubna jako prestižní Geovědecký snímek dne fotografii s názvem „Obarvené Einsteinovo zatmění“, jehož spoluautory jsou dva čeští vědci – Petr Horálek a Miloslav Druckmüller. S využitím moderních výpočetních metod zpracování obrazu se pokusili „oživit“ snímek zatmění Slunce z 29. května 1919, který vedl k potvrzení Einsteinovy obecné teorie relativity: lidé tak po více než sto letech mohou poprvé zhlédnout, jak tento úkaz vypadal v barvách a jaké nezvyklé jevy obklopovaly zakryté Slunce.

Temná hmota může zvyšovat teplotu planet mimo naši Sluneční soustavu, předpovídají fyzici v nové studii. Vesmírné dalekohledy, které už vznikají, by podle nich měly být schopné rozpoznat tento efekt – a to by mohlo umožnit vědcům vysledovat, kde se tato záhadná látka v Mléčné dráze vyskytuje.

Veřejnost ho zná jako autora Tančícího domu. Český architekt chorvatského původu Vlado Milunić má ale kromě spolupráce s kanadsko-americkým architektem Frankem Gehrym na kontě i mnoho veřejně prospěšných budov. Do povědomí se zapsal i pro své názory na podobu pražských sídlišť či mrakodrapovou zástavbu. Rodák z Chorvatska, který ale od šestnácti žije v Česku, slaví osmdesátku.

Mléčná dráha může být mnohem bohatší na obydlené planety, než se věda doposud domnívala. Dánští vědci přišli s novým modelem, který ukazuje, že voda je v naší galaxii relativně běžná záležitost.

Unikátní planetární systém, který se nachází asi 200 světelných let od Země, je domovem šesti exoplanet – pět z nich je „uvězněných“ v podivném tanci. Jejich oběžné dráhy se řídí pravidelným vzorcem, přestože mají rozdílné velikosti i hustotu. Objev zpochybňuje představy astronomů o existujících druzích planetárních systémů i o tom, jak takové soustavy vznikají.

Astronomové poprvé pozorovali, jak „umírá“ galaxie ve vzdáleném vesmíru. Vědci z Evropské jižní observatoře (ESO) zachytili stopy vzdálené galaxie, která rychle ztrácí schopnost vytvářet nové hvězdy, informovala agentura AFP. K pozorování použili observatoř ALMA, jež je umístěna v Chile. Světlo z galaxie putovalo k Zemi zhruba devět miliard let.

Nezvyklý přístup pomohl českým vědcům najít stovky vzácných nepopsaných objektů ve vesmíru. Výzkumníci poprvé v astronomii využili metodu umělé inteligence zvanou aktivní hluboké učení (active deep learning). Na rozdíl od běžně využívaných postupů síť v tomto případě požádá člověka o radu, když si je nejméně jistá. Článek publikoval prestižní časopis Astronomy and Astrophycics, katalog nově objevených hvězd je součástí celosvětové databáze Vizier. Tým tvořili vědci z AÚ AV a Fakulty informačních technologií (FIT) ČVUT.

Německá astronomka Lidia Oskinová z Postupimi popsala pozoruhodný kosmický objekt, který může být dokonce zcela novým druhem hvězdy, jaký věda doposud vůbec neznala.

Rok 2020 se ve vědě nesl zejména ve znamení nového koronaviru. Na toto téma vzniklo během 12 uplynulých měsíců asi 200 tisíc odborných textů – tvořily odhadem skoro pět procent všech článků, které vyšly. Ale i když se covid vynechá, odhalili vědci o světě spoustu zajímavého. Co všechno lidstvo ve vědě během právě končícího roku dokázalo?