Hvězda strana 2 z 5

Planeta, která je pohlcená svou hvězdou, je oblíbeným prvkem vědeckofantastického žánru. Ale přestože se objevuje v tolika sci-fi, ve skutečnosti něco takového vědci nikdy nepozorovali. Až doposud.

Zatím největší záblesk gama záření, který prošel Sluneční soustavou loni v říjnu a detekovalo ho mnoho kosmických sond, pozorovala také nejmenší astrofyzikální družice GRBAlpha. Za analýzu dat z minidružice je zodpovědná výzkumná skupina astrofyziky vysokých energií z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Malá družice díky svým vlastnostem rozšířila zjištění velkých kosmických misí.

Webbovu vesmírnému teleskopu se podařilo zjistit, jak teplá je pevná exoplaneta TRAPPIST-1 b. Protože obíhá blízko kolem extrémně žhavé hvězdy a sama není příliš velká, nebylo to až doposud možné. Mezinárodní tým vědců nyní využil vesmírný teleskop NASA Jamese Webba.

Okolnosti vzniku hvězdy poblíž masivní černé díry v centru Mléčné dráhy objasnil mezinárodní tým vědců, jehož součástí byl i Michal Zajaček z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Výjimečnost mladé hvězdy s názvem X3a spočívá v tom, že by podle dosavadních teorií vůbec neměla existovat tak blízko supermasivní černé díry. Studii publikoval časopis The Astrophysical Journal.

Vesmírný teleskop Jamese Webba (JWST) objevil velké vzdálené galaxie, které by podle vědeckých předpokladů neměly existovat, protože pocházejí z rané fáze vývoje vesmíru. Tehdy přitom panovaly podmínky, které by neměly umožňovat, aby něco takového vzniklo.

Vědci pokročili v objevu, jak pomocí vlnění časoprostoru známého jako gravitační vlny nahlédnout zpět na počátek všeho, co známe. Astrofyzici tvrdí, že mohou lépe pochopit stav vesmíru krátce po velkém třesku, když zjistí, jak tyto vlny ve struktuře vesmíru proudí planetami a plynem mezi galaxiemi.

Obří katalog Mléčné dráhy si nyní může prohlédnout úplně každý. Díky novému výzkumu obsahuje rekordní množství objektů, které se v naší domovské galaxii nacházejí – poprvé i ty skryté za temnými mračny.

Vesmírný teleskop Jamese Webba objevil svou první exoplanetu, tedy planetu, která obíhá kolem jiné hvězdy než Slunce. Vzdálený svět má téměř stejnou velikost jako Země. Spolu s informacemi o této exoplanetě Evropská kosmická agentura (ESA) zveřejnila nový snímek hvězdokupy NGC 346, jedné z nejdynamičtějších oblastí zrodu hvězd v blízkých galaxiích.

Nedávná pozorování černé díry požírající putující hvězdu mohou vědcům pomoci pochopit složitější chování černých děr při krmení.

Podle nové studie existují dva druhy neutronových hvězd. Jedny připomínají pralinky s lískovým oříškem uprostřed, druhý typ zase fyzici přirovnávají k čokoládovým bonbonům s měkkou náplní a tvrdým obalem.

Jeden z nejznámějších snímků dalekého vesmíru, který zobrazuje takzvané Sloupy stvoření v Orlí mlhovině, se po sedmadvaceti letech dočkal nové verze. Velkolepé sloupce prachu a plynů zachytil po svém předchůdci Hubbleově dalekohledu do detailu vesmírný teleskop Jamese Webba. Zveřejnily ho Evropská kosmická agentura (ESA) a americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA).

Na pět tisíc světelných let od naší domovské planety kolem sebe krouží dvě hvězdy, které vytváří rozsáhlé prachové prstence. Tyto narůžovělé kruhy, připomínající otisk prstu a vypadající téměř jako pouhý světelný odlesk, zachytil vesmírný teleskop Jamese Webba. Od dvojhvězdy se rozpínají do dálky přes deset bilionů kilometrů. Podle americké vesmírné agentury NASA prachové prstence ukazují plynoucí čas podobně jako letokruhy u stromů.

Mezinárodní výzkumný tým v pondělí odhalil první snímky mlhoviny v Orionu pořízené vesmírným teleskopem Jamese Webba. Dokázaly proniknout za prachový závoj, který ukrýval, co se v tomto místě děje.

V mlhovině 30 Doradus našel Webbův kosmický dalekohled tisíce dosud neviděných mladých hvězd. Protože je zde tolik novorozených objektů, někdy se této oblasti proto přezdívá i „vesmírná školka“.

Astronomové poprvé použili vesmírný teleskop Jamese Webba k pořízení přímého snímku exoplanety – tedy vzdálené planety mimo Sluneční soustavu. Tento objekt patří mezi takzvané plynné obry, což znamená, že nemá skalnatý povrch a nemůže být obyvatelný.

Nové snímky takzvané Přízračné galaxie M74 ukazují sílu spolupráce vesmírných observatoří na různých vlnových délkách. Vědci totiž využili data jak ze staršího Hubbleova dalekohledu tak i z nového Webbova teleskopu.

Francouzský vědec Étienne Klein se musel omluvit za falešnou fotografii hvězdy Proxima Centauri. Na Twitter totiž na konci července umístil místo snímku nejbližší hvězdy od Slunce obrázek plátku španělské klobásy chorizo, čímž chtěl upozornit na bezhlavé sdílení neověřených informací na sociálních sítích. Fotku ale sdílely tisíce lidí.

Americká vesmírná agentura NASA zveřejnila další čtyři snímky, které pořídil její vesmírný dalekohled Jamese Webba. Ukazují několik kosmických jevů v dosud nevídaných detailech.

Tým astrofyziků, ve kterém byli také vědci z Masarykovy univerzity v Brně, objevil hvězdu s nejkratší dobou oběhu kolem supermasivní černé díry. Hvězda pojmenovaná S4716 dokončí úplný oběh za pouhé čtyři roky. Studii vydal časopis Astrophysical Journal.

Vesmírná observatoř Gaia dosud zmapovala přes 1,6 miliard hvězd, přes jedenáct milionů galaxií a 158 tisíc asteroidů. Teleskop, který Evropská vesmírná agentura (ESA) vypustila v roce 2013, přinesl tolik nových a přesných údajů, že dokážou podle astronomů nahradit veškerá předchozí pozorování. Kromě jiného mohou pomoct s určením stáří hvězd, zkoumáním vlastností Mléčné dráhy nebo počátku Sluneční soustavy.

Tým astronomů tvrdí, že odhalil zdroj slavného mimozemského signálu, který byl objeven téměř před půl stoletím. Signál dostal přezdívku Wow! a byl celé desítky let považován za nejlepšího kandidáta na informaci od nějaké mimozemské civilizace.

Tým vedený vědci z University of North Carolina at Chapel Hill objevil zatím přehlížené masivní černé díry, které se skrývaly v trpasličích galaxiích. Astronomům tento objev může pomoci s lepším pochopením toho, jak vznikla a funguje supermasivní černá díra v centru Mléčné dráhy.

Vědci z mezinárodního projektu Event Horizon Telescope (EHT) představili první fotografii černé díry, která leží v jádru Mléčné dráhy. Navázali v tom na starší výzkum, v němž dokázali vůbec poprvé pořídit snímek černé díry.

Tým astronomů z Massachusettského technologického institutu (MIT) „naslouchal“ odrazům záření kolem dvojhvězd. Nalezl tak osm nových černých děr, a dokonce dokázal popsat některé jejich vlastnosti.