Hvězda strana 2 z 5

Zlínský kraj zrušil registraci sociální služby domovu seniorů Hvězda ve Zlíně. Z domova by tak k 31. prosinci mělo odejít šest desítek klientů. Důvodem je finanční dluh na pojistném na sociálním zabezpečení, který ale už domov podle jeho ředitelky Miroslavy Kalivodové uhradil. Rozhodnutí kraje potvrdilo ministerstvo práce a sociálních věcí, domov se proti němu odvolal.

Vědci poprvé pozorovali stopy po srážce dvou masivních planet mimo Sluneční soustavu. Zvláštní objekt, který kolizí vznikl, chtějí dál sledovat.

Desítky vesmírných těles podobných planetám, která se vymykají dosavadním kategoriím, objevili vědci v mlhovině v souhvězdí Orion. Na působivých snímcích pořízených vesmírným teleskopem Jamese Webba jsou objekty příliš malé na to, aby se jednalo o hvězdy, zároveň ale neodpovídají běžným definicím planet – neobíhají totiž kolem žádné hvězdy.

V polovině předminulého století byla nejjasnější hvězdou na obloze Eta Carinae. V té době zjasněla natolik, že byla jasnější než supernova a zářila tak silně, že se podle ní orientovali třeba i námořníci na dálkových plavbách. Pak pohasla nejen její záře, ale i sláva. Dnes ji znají jen astronomové. Teď vysvětlili, co se tehdy vlastně stalo.

Ministerstvo dopravy ve čtvrtek oznámilo, že Česká republika spustí dvě nové kosmické mise – AMBIC a QUVIK. Oba projekty vede Výzkumný a zkušební letecký ústav (VZLÚ). O výběru projektů rozhodl výbor, který řídí Rámcový projekt k implementaci podpory udílené Evropskou kosmickou agenturou.

Mladá planeta obíhající kolem drobné červené trpasličí hvězdy AU Microscopii se rychle a nepředvídatelně mění, její podoba je odlišná při každém dalším oběhu. Je totiž své mateřské hvězdě tak blízko, že se na ni z hvězdy ženou přívaly energie, které odpařují její vodíkovou atmosféru. Takové chování pozorovala americká kosmická agentura NASA vůbec poprvé a změny atmosféry planety přirovnala k dětské škytavce.

Evropská mise Cheops popsala velmi horkou exoplanetu, která oběhne kolem své hostitelské hvězdy za méně než jeden den. Je pokryta reflexními oblaky kovu, díky nimž se leskne a blýská jako zrcadlo.

S letními prázdninami stoupá počet turistů na horách. Často parkují v okolních obcích. Zatímco v beskydské Ostravici už dva roky lidé pod Lysou horou auto nechat nemohou, v Jeseníkách vedení Moravskoslezského kraje zvýšilo ceny za parkování. Nově turisté zaplatí o tři sta korun více. Parkování v nejvýše položeném středisku v Jeseníkách na Ovčárně je nyní stojí osm set korun. Podle tamních chatařů ubývá turistů v okolí Pradědu. Jízdné kraj zdražil od poloviny června. Argumentuje vyššími náklady na provoz rekreační linky.

Mezinárodní tým vědců využil data získaná vesmírným Webbovým dalekohledem a poprvé objevil molekulu známou jako methylkationt (CH3+) u cizí hvězdy. Astronomové ji našli v mladém hvězdném systému vzdáleném asi 1350 světelných let od Země v mlhovině v Orionu, mohutném oblaku prachu a plynu, kde se rodí obrovské množství nových hvězd.

Jak velké by muselo být mimozemské město, aby ho současné teleskopy zaznamenaly? Musela by to být metropole velikosti planety, jako je třeba Coruscant z Hvězdných válek, nebo bychom mohli spatřit i obdobu největších pozemských aglomerací typu New York nebo Tokio? Nová studie nastiňuje, že potřebné technologie na zpozorování vesmírných měst už lidstvo má.

Mezinárodní tým, v kterém byli i čeští vědci, pomocí dalekohledů zachytil a popsal jeden z nejjasnějších gama záblesků. Světlo pocházelo ze zdroje vzdáleného od Země deset miliard světelných let. Pozorovaný záblesk podle vědců mohla způsobit masivní hvězda v situaci, kdy se dostala do závěrečné fáze svého vývoje a zhroutila se vlastní gravitací. Výsledky vyšly v květnovém čísle žurnálu Nature Astronomy.

Planeta, která je pohlcená svou hvězdou, je oblíbeným prvkem vědeckofantastického žánru. Ale přestože se objevuje v tolika sci-fi, ve skutečnosti něco takového vědci nikdy nepozorovali. Až doposud.

Zatím největší záblesk gama záření, který prošel Sluneční soustavou loni v říjnu a detekovalo ho mnoho kosmických sond, pozorovala také nejmenší astrofyzikální družice GRBAlpha. Za analýzu dat z minidružice je zodpovědná výzkumná skupina astrofyziky vysokých energií z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Malá družice díky svým vlastnostem rozšířila zjištění velkých kosmických misí.

Webbovu vesmírnému teleskopu se podařilo zjistit, jak teplá je pevná exoplaneta TRAPPIST-1 b. Protože obíhá blízko kolem extrémně žhavé hvězdy a sama není příliš velká, nebylo to až doposud možné. Mezinárodní tým vědců nyní využil vesmírný teleskop NASA Jamese Webba.

Okolnosti vzniku hvězdy poblíž masivní černé díry v centru Mléčné dráhy objasnil mezinárodní tým vědců, jehož součástí byl i Michal Zajaček z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Výjimečnost mladé hvězdy s názvem X3a spočívá v tom, že by podle dosavadních teorií vůbec neměla existovat tak blízko supermasivní černé díry. Studii publikoval časopis The Astrophysical Journal.

Vesmírný teleskop Jamese Webba (JWST) objevil velké vzdálené galaxie, které by podle vědeckých předpokladů neměly existovat, protože pocházejí z rané fáze vývoje vesmíru. Tehdy přitom panovaly podmínky, které by neměly umožňovat, aby něco takového vzniklo.

Vědci pokročili v objevu, jak pomocí vlnění časoprostoru známého jako gravitační vlny nahlédnout zpět na počátek všeho, co známe. Astrofyzici tvrdí, že mohou lépe pochopit stav vesmíru krátce po velkém třesku, když zjistí, jak tyto vlny ve struktuře vesmíru proudí planetami a plynem mezi galaxiemi.

Obří katalog Mléčné dráhy si nyní může prohlédnout úplně každý. Díky novému výzkumu obsahuje rekordní množství objektů, které se v naší domovské galaxii nacházejí – poprvé i ty skryté za temnými mračny.

Vesmírný teleskop Jamese Webba objevil svou první exoplanetu, tedy planetu, která obíhá kolem jiné hvězdy než Slunce. Vzdálený svět má téměř stejnou velikost jako Země. Spolu s informacemi o této exoplanetě Evropská kosmická agentura (ESA) zveřejnila nový snímek hvězdokupy NGC 346, jedné z nejdynamičtějších oblastí zrodu hvězd v blízkých galaxiích.

Nedávná pozorování černé díry požírající putující hvězdu mohou vědcům pomoci pochopit složitější chování černých děr při krmení.

Podle nové studie existují dva druhy neutronových hvězd. Jedny připomínají pralinky s lískovým oříškem uprostřed, druhý typ zase fyzici přirovnávají k čokoládovým bonbonům s měkkou náplní a tvrdým obalem.

Jeden z nejznámějších snímků dalekého vesmíru, který zobrazuje takzvané Sloupy stvoření v Orlí mlhovině, se po sedmadvaceti letech dočkal nové verze. Velkolepé sloupce prachu a plynů zachytil po svém předchůdci Hubbleově dalekohledu do detailu vesmírný teleskop Jamese Webba. Zveřejnily ho Evropská kosmická agentura (ESA) a americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA).

Na pět tisíc světelných let od naší domovské planety kolem sebe krouží dvě hvězdy, které vytváří rozsáhlé prachové prstence. Tyto narůžovělé kruhy, připomínající otisk prstu a vypadající téměř jako pouhý světelný odlesk, zachytil vesmírný teleskop Jamese Webba. Od dvojhvězdy se rozpínají do dálky přes deset bilionů kilometrů. Podle americké vesmírné agentury NASA prachové prstence ukazují plynoucí čas podobně jako letokruhy u stromů.

Mezinárodní výzkumný tým v pondělí odhalil první snímky mlhoviny v Orionu pořízené vesmírným teleskopem Jamese Webba. Dokázaly proniknout za prachový závoj, který ukrýval, co se v tomto místě děje.