Okolnosti vzniku hvězdy poblíž masivní černé díry v centru Mléčné dráhy objasnil mezinárodní tým vědců, jehož součástí byl i Michal Zajaček z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Výjimečnost mladé hvězdy s názvem X3a spočívá v tom, že by podle dosavadních teorií vůbec neměla existovat tak blízko supermasivní černé díry. Studii publikoval časopis The Astrophysical Journal.
Vědci studovali hvězdu X3a pomocí všech nástrojů, které mají k dispozici. Z analýzy jejího spektra vyplývá, že jde o nejtěžší a zároveň nejmladší hvězdu, kterou se zatím podařilo objevit přímo v srdci Mléčné dráhy. Současně se ukázalo, že vznikla v bezprostřední blízkosti černé díry. A vědci si kladli otázku, jak je to možné.
„Obecně je okolí černé díry považováno za velmi nehostinnou oblast, která se vyznačuje vysoce dynamickými procesy a intenzivním rentgenovým a ultrafialovým zářením,“ uvedl Zajaček.
Zóna klidu u černé díry
Astronomové postupně prokázali, že ve vzdálenosti pouhých několika světelných let od černé díry se nachází oblast, která překvapivě podmínky pro vznik hvězd splňuje. Prstenec plynu a prachu je tam totiž dostatečně chladný a chráněný před ničivým zářením. Nízké teploty a vysoké hustoty zajišťují prostředí, kde mohou vznikat mračna o hmotnosti stovek Sluncí. Když se vytvoří dostatečně hustý oblak, vlivem vlastní gravitace se zhroutí a vytvoří jednu nebo více protohvězd.
„Se svou vysokou hmotností, která se rovná přibližně desetinásobku hmotnosti Slunce, je X3a obrem mezi hvězdami a tito obři se velmi rychle vyvíjejí a dospívají. Měli jsme štěstí, že jsme tuto masivní hvězdu spatřili uprostřed cirkumstelární mlhoviny ve tvaru komety právě v tomto zárodečném stadiu,“ upřesnil Zajaček.
Podobné prachové a plynné prstence lze nalézt i v jádrech jiných galaxií, kde tedy také mohou být velmi mladé hvězdy. „Detailní pozorování jader cizích galaxií však byla dosud zcela mimo možnosti i těch nejmodernějších teleskopů,“ doplnil Vladimír Karas z Astronomického ústavu AV ČR v Praze.
Plánovaná pozorování vesmírného dalekohledu Jamese Webba a plánovaného Extrémně velkého dalekohledu v Chile by podle něj mohla přinést další poznatky, které umožní toto pozoruhodné místo ještě lépe popsat.
