Zatím největší záblesk gama záření, který prošel Sluneční soustavou loni v říjnu a detekovalo ho mnoho kosmických sond, pozorovala také nejmenší astrofyzikální družice GRBAlpha. Za analýzu dat z minidružice je zodpovědná výzkumná skupina astrofyziky vysokých energií z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Malá družice díky svým vlastnostem rozšířila zjištění velkých kosmických misí.
Silné družice osleply, malý satelit uspěl. Brněnští vědci popsali nejsilnější záblesk gama záření
Záblesky gama záření vznikají při srážkách neutronových hvězd nebo při gravitačním zřícení velmi hmotných, rychle rotujících hvězd. Pro astrofyziky představují možnost, jak objasnit a prokázat řadu fyzikálních jevů.
Nové poznatky o výbuchu, který byl natolik výjimečný, že si vysloužil označení nejjasnější výbuch všech dob, prezentovali odborníci na zasedání Divize astrofyziky vysokých energií Americké astronomické společnosti. Koná se v těchto dnech na Havaji.
Záblesk označovaný jako GRB 221009A se šířil přibližně 1,9 miliardy let, než dorazil na Zemi. Astronomové se domnívají, že záblesky pocházejí z rodící se černé díry, která vznikla, když se jádro masivní hvězdy zhroutilo pod vlastní vahou.
Jak černá díra rychle pohlcovala okolní hmotu, vypouštěla gejzíry obsahující částice urychlené až téměř na rychlost světla. Ty se pak staly zdrojem rentgenového a gama záření.
Obři oslepli, trpaslíci viděli
„Zatímco přístroje na velkých družicích NASA, jako je například Fermiho gama observatoř, byly extrémní jasností tohoto zdroje zahlceny a nebyly schopny změřit jeho maximální jasnost, GRBAlpha se svým relativně malým a technicky inovativním detektorem dokázala změřit jasnost vzplanutí i v jeho maximu, a přispěla tak k výzkumu tohoto mimořádného jevu,“ uvedl Jakub Řípa, hlavní autor článku, jenž vyšel v odborném časopise Astronomy and Astrophysics. Astronomům se podařilo odhadnout, kolik energie se uvolní a vyzáří po proměně hvězdy v černou díru.
„GRBAlpha se zapsala do historie astronomie, když ukázala, že i malé družice mohou zajistit významná pozorování a účinně doplňovat práci velkých kosmických misí,“ řekl Filip Münz, spoluautor článku.
Minidružice, která 22. března 2023 oslavila dva roky úspěšného provozu na oběžné dráze, je výsledkem spolupráce maďarských, českých, slovenských a japonských vědců. „Dosud zaznamenala 42 událostí, z toho 27 gama záblesků, 12 slunečních erupcí, dva záblesky z magnetarů a jednu erupci rentgenové dvojhvězdy,“ doplnila Marianna Dafčíková, studentka astronomie a spoluautorka článku, která se podílí na provozu a analýze dat z družice.
Podobné nanodružice vyvíjejí i další země a instituce, ale GRBAlpha je první svého druhu a otevírá cestu dalším projektům, zdůraznil Norbert Werner, vedoucí brněnské výzkumné skupiny.