Nová mapa Mléčné dráhy ukazuje miliardy objektů. Včetně těch doposud skrytých

Obří katalog Mléčné dráhy si nyní může prohlédnout úplně každý. Díky novému výzkumu obsahuje rekordní množství objektů, které se v naší domovské galaxii nacházejí – poprvé i ty skryté za temnými mračny.

Mezinárodní tým astronomů zveřejnil rozsáhlý průzkum Mléčné dráhy. Výsledkem je katalog tohoto kosmického objektu, jenž je i domovem lidstva. Tento nový soubor dat obsahuje 3,32 miliardy nebeských objektů, což z něj dělá nejrozsáhlejší katalog tohoto druhu. Data vědci získali z kamery Dark Energy Camera, postavené americkým ministerstvem energetiky, na Meziamerické observatoři Cerro Tololo v Chile. 

Galaxie Mléčná dráha obsahuje stovky miliard hvězd, zářící oblasti, kde se rodí nové hvězdy – ale také obří oblasti skryté pod temnými oblaky prachu a plynu. Je tak masivní, že se stále ještě nepodařilo ji precizně popsat – ale nově zveřejněný soubor astronomických dat Dark Energy Camera Plane Survey (DECaPS2) je k takovému popisu zatím nejblíž.

Práce trvala dva roky a přinesla vědcům více než 10 terabytů dat. Jejich analýza pak ukázala víc než 3,32 miliardy objektů.  Astronomové i veřejnost si mohou obrazový soubor dat prohlédnout zde a ponořit se díky němu do hlubin Mléčné dráhy.

Kosmický kronikář

Do hlubin a tím pádem i do minulosti vesmíru se jako mechanický kronikář podíval přístroj DECam (Dark Energy Camera) na čtyřmetrovém dalekohledu Víctora M. Blanca na Cerro Tololo Inter-American Observatory. Tato soustava mezinárodních astronomických dalekohledů se nachází v Chile v nadmořské výšce asi 2200 metrů. Odtamtud má přístroj nerušený výhled na jižní část oblohy. 

Katalog ukazuje, že většina hvězd a prachu v Mléčné dráze se nachází v jejím disku – jasném pásu táhnoucím se galaxií – ve kterém leží spirální ramena. Toto množství hvězd a prachu sice vytváří krásné snímky, ale zároveň činí pozorování roviny Galaxie pro vědce dost náročným.

Tmavé mraky prachu, které se táhnou galaxií, totiž pohlcují světlo hvězd a zcela skrývají slabší hvězdy. Světlo z rozptýlených mlhovin ruší jakékoli pokusy o měření jasnosti jednotlivých objektů.

Dalším problémem je obrovské množství hvězd, které se na snímku mohou překrývat a znesnadňují tak oddělit jednotlivé hvězdy od jejich sousedů.

Přes všechny tyto problémy dokázali astronomové nahlédnout za velkou část prachu pohlcujícího světlo. Vědci také použili inovativní přístup ke zpracování dat, který jim umožnil lépe předpovědět pozadí za každou hvězdou. To pomohlo zmírnit vliv mlhovin a přeplněných hvězdných polí na tak velkých astronomických snímcích a zajistit, že výsledný katalog zpracovaných dat bude přesnější. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Po týdnu tréninku se lidský mozek naučí přijmout nemožné. Včetně létání

Člověk neumí vlastní silou létat. Nikdy to neuměl, a pokud se genetika nestane opravdu neskutečně pokročilou, nebude to umět nikdy. Lidský mozek je na tento fakt naprogramovaný miliony let evoluce našeho druhu. A přesto – náš mozek je tak neuvěřitelně přizpůsobivý a současně učenlivý, že se dá přesvědčit k tomu, že jeho nositel létat umí. A dokonce pak podle toho mění své další funkce. Prokázal to pozoruhodný experiment čínských vědců.
před 2 hhodinami

Historička: „Bílí“ migranti z Ruska nakopli československou vědu i techniku

Když do Československa přišli po první světové válce ruští emigranti, nabídla jim nově vzniklá republika vzdělání, pomoc i zázemí. A oni se jí za to odvděčili špičkovými výkony v technických oborech, popisuje v rozhovoru pro ČT24 historička Dana Hašková.
před 4 hhodinami

Klíšťata ve městech jsou infikovanější než v lesích, upozorňují vědci

Klíšťata ve městech jsou prokazatelně až dvakrát infikovanější než ta ze 150 lesních lokalit po celém Česku, kde pracovníci Státního zdravotního ústavu sbírají a testují vzorky. Vědci je hledají pozemním sběrem, informace získávají i přímo od lidí prostřednictvím aplikace Klíšťapka nebo webu Klíšťata ve městě. Za tři roky nasbírali více než dvanáct tisíc klíšťat. Některou z bakterií bylo infikováno 44 procent z nich, čtvrtina pak boreliózou.
před 5 hhodinami

Auta jsou dál největšími znečišťovateli měst. Problémem jsou filtry pevných částic

Automobilová doprava zůstává hlavním znečišťovatelem ovzduší v tuzemských městech. Přesto se situace i díky přísnějším zákonům v posledních letech výrazně zlepšuje. Hlavním problémem ale stále zůstávají nefunkční, nebo dokonce chybějící filtry pevných částic, a to u naftových i benzinových aut. Poukázala na to měření vědců z ČVUT a z Akademie věd.
před 15 hhodinami

Ve stockholmské kavárně člověk slouží umělé inteligenci

Kávu sice nalévá lidská ruka, ale za pultem v experimentální kavárně ve Stockholmu tahá za nitky něco mnohem méně tradičního. Začínající firma Andon Labs se sídlem v San Franciscu svěřila vedení kavárny Andon Café ve švédském hlavním městě zástupkyni umělé inteligence (AI), které říkají Mona, napsala agentura AP.
před 22 hhodinami

Archeologové nově přiblížili příběh lékaře, který zahynul v Pompejích

Stále existuje mnoho příběhů, které čekají na to, až budou vyprávěny, a které se vynořují z obrovského množství nálezů, jež pod vrstvami sopečných vyvrženin zůstaly v Pompejích. A řadu příběhů rozvíjí a zpřesňují opakovaná prostudování. Teď se to podařilo v jednom z nejlépe prozkoumaných míst – slavné Zahradě utečenců. Výpočetní tomografie pomohla vědcům přiblížit příběh lékaře.
včera v 10:26

Kamenný vrták, nemocný neandertálec a párátko. Experti popsali první operaci zubu

První známý zubařský zákrok se odehrál asi před šedesáti tisíci lety. Provedl ho neandertálec na jiném neandertálci – podle nové studie britských a ruských vědců „určitě úspěšně“.
včera v 07:30

NASA: Části mexického hlavního města se propadají o dva centimetry měsíčně

Některé části mexického hlavního města Mexico City se propadají o více než dva centimetry měsíčně, uvedl americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) s odkazem na nové měření z vesmíru.
17. 5. 2026
Načítání...