Nová mapa Mléčné dráhy ukazuje miliardy objektů. Včetně těch doposud skrytých

Obří katalog Mléčné dráhy si nyní může prohlédnout úplně každý. Díky novému výzkumu obsahuje rekordní množství objektů, které se v naší domovské galaxii nacházejí – poprvé i ty skryté za temnými mračny.

Mezinárodní tým astronomů zveřejnil rozsáhlý průzkum Mléčné dráhy. Výsledkem je katalog tohoto kosmického objektu, jenž je i domovem lidstva. Tento nový soubor dat obsahuje 3,32 miliardy nebeských objektů, což z něj dělá nejrozsáhlejší katalog tohoto druhu. Data vědci získali z kamery Dark Energy Camera, postavené americkým ministerstvem energetiky, na Meziamerické observatoři Cerro Tololo v Chile. 

Galaxie Mléčná dráha obsahuje stovky miliard hvězd, zářící oblasti, kde se rodí nové hvězdy – ale také obří oblasti skryté pod temnými oblaky prachu a plynu. Je tak masivní, že se stále ještě nepodařilo ji precizně popsat – ale nově zveřejněný soubor astronomických dat Dark Energy Camera Plane Survey (DECaPS2) je k takovému popisu zatím nejblíž.

Práce trvala dva roky a přinesla vědcům více než 10 terabytů dat. Jejich analýza pak ukázala víc než 3,32 miliardy objektů.  Astronomové i veřejnost si mohou obrazový soubor dat prohlédnout zde a ponořit se díky němu do hlubin Mléčné dráhy.

Kosmický kronikář

Do hlubin a tím pádem i do minulosti vesmíru se jako mechanický kronikář podíval přístroj DECam (Dark Energy Camera) na čtyřmetrovém dalekohledu Víctora M. Blanca na Cerro Tololo Inter-American Observatory. Tato soustava mezinárodních astronomických dalekohledů se nachází v Chile v nadmořské výšce asi 2200 metrů. Odtamtud má přístroj nerušený výhled na jižní část oblohy. 

Katalog ukazuje, že většina hvězd a prachu v Mléčné dráze se nachází v jejím disku – jasném pásu táhnoucím se galaxií – ve kterém leží spirální ramena. Toto množství hvězd a prachu sice vytváří krásné snímky, ale zároveň činí pozorování roviny Galaxie pro vědce dost náročným.

Tmavé mraky prachu, které se táhnou galaxií, totiž pohlcují světlo hvězd a zcela skrývají slabší hvězdy. Světlo z rozptýlených mlhovin ruší jakékoli pokusy o měření jasnosti jednotlivých objektů.

Dalším problémem je obrovské množství hvězd, které se na snímku mohou překrývat a znesnadňují tak oddělit jednotlivé hvězdy od jejich sousedů.

Přes všechny tyto problémy dokázali astronomové nahlédnout za velkou část prachu pohlcujícího světlo. Vědci také použili inovativní přístup ke zpracování dat, který jim umožnil lépe předpovědět pozadí za každou hvězdou. To pomohlo zmírnit vliv mlhovin a přeplněných hvězdných polí na tak velkých astronomických snímcích a zajistit, že výsledný katalog zpracovaných dat bude přesnější. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Víc než polovina kojenců tráví čas u mobilu nebo televize, vyplývá z průzkumu

Celkem padesát pět procent dětí mladších než dvanáct měsíců pravidelně tráví čas u mobilu, tabletu či televize. Více než hodinu denně tato zařízení sleduje čtyřicet jedna procent batolat od jednoho do dvou let. Mezi předškoláky je to šedesát osm procent dětí. Vyplývá to z průzkumu agentury STEM, který představil spolek Zvedni hlavu a Nadace O2. Podle předsedkyně Asociace klinických logopedů Barbory Richtrové jsou čísla výrazně vyšší, než jaká jsou v tomto ohledu doporučení odborníků.
před 11 hhodinami

Virus chikungunya se šíří do Evropy, kvůli oteplování asi pronikne i do Česka

Až donedávna byl virus chikungunya spojený jen s tropickými zeměmi. Vloni už ale způsobil stovky nákaz i ve Francii a Itálii. Britští vědci teď detailně popsali, jak moc na sever může proniknout. V rozhovoru pro Českou televizi upozornili, že mezi ohroženými zeměmi je i Česko.
před 16 hhodinami

VideoAI a válka s Íránem zdražují elektroniku. Na víc vyjdou počítače či mobily

Situace kolem války na Blízkém východě se kromě cen energií a komodit negativně dotýká i elektroniky. Znamená to například dražší počítače nebo mobilní telefony, řekl pro ČT Vladimír Janíček z elektrotechnické fakulty ČVUT. Už před několika měsíci kvůli vysoké poptávce ze strany datových center pro umělou inteligenci přitom vystřelily nahoru ceny hlavně některých základních počítačových komponent – zejména pamětí. Nyní se může do cen čipů propsat ztížená logistika i dražší výroba způsobená nedostatkem energetických surovin, jakými jsou plyn a ropa.
před 17 hhodinami

V CERNu objevili novou částici. Xi-cc-plus je „obtloustlý bratranec“ protonu

Fyzikové využili největší urychlovač na světě v pátrání po podivné elementární částici, kterou zřejmě matně zahlédli před více než dvaceti lety. Experiment proběhl úspěšně a nově objevená částice má podle vědců velmi netypické vlastnosti.
před 18 hhodinami

Příští rok na ISS poletí nanoroboti z ostravské univerzity. Jsou velcí jako virus

Experimentální modul, který umožní sledovat fungování nanorobotů ve stavu beztíže, připravují pro let na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) společně vědci a inženýři z Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava (VŠB-TUO) a brněnské společnosti TRL Space. Experiment CONREX, který má letět příští rok s českým astronautem Alešem Svobodou na ISS, zástupci vysoké školy i firmy představili na veletrhu Amper v Brně.
před 19 hhodinami

Francouzské Nice se připravuje na nepravděpodobné, ale ničivé tsunami

Tsunami jsou sice ve Středozemním moři výjimečné, ale přesto možné. Když přijdou, mohou přinášet velké škody. Podle analýz francouzských vědců je výjimečně zranitelná oblast kolem Nice. Proto právě tam vznikají série speciálních opatření.
před 22 hhodinami

Jiří Grygar slaví 90 let. Desítky let popularizuje vědu a chrání ji před pavědou

Astrofyzik a popularizátor vědy Jiří Grygar je věřícím skeptikem, který bojuje proti pavědeckému tmářství, často oponuje kupříkladu paranormálním jevům či astrologii. Autor mnoha knih, oblíbený řečník a někdejší náruživý cyklista nechal generacím diváků nahlížet na hvězdy v televizních Oknech vesmíru dokořán. V úterý slaví devadesáté narozeniny.
17. 3. 2026

Čeští vědci popsali nový druh rypoše. Je to specialista na přežití

Čeští vědci popsali nový druh rypoše, drobného afrického hlodavce, který se vyznačuje dlouhověkostí a dobře snáší nedostatek kyslíku. Studii, na které se podíleli odborníci z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR, publikoval časopis Communications Biology.
17. 3. 2026
Načítání...