Astronomové zaznamenali dosud největší pozorovanou explozi supernovy

Vědci zaznamenali dosud největší pozorovanou supernovu, tedy hvězdnou explozi; zanikla při ní obří hvězda až 100krát větší než naše Slunce. Odehrála se přibližně 4,6 miliardy světelných let daleko od Země v relativně malé galaxii a podle odborníků může být typem supernovy, který byl doposud popsán pouze teoreticky.

Nevídané supernově, nazvané SN2016aps, předcházelo spojení dvou obřích hvězd, přičemž každá z nich byla 50krát větší než Slunce. Zhruba tisíc let před explozí se obě vesmírná tělesa spojila do jedné masivní hvězdy, při následném výbuchu se uvolnilo dvakrát tolik energie než u jiných doposud zaznamenaných supernov.

„Zjistili jsme, že supernova byla neobyčejně jasná díky silné kolizi sutin s plynným obalem hvězd,“ uvedl astrofyzik Matt Nicholl z univerzity v anglickém Birminghamu a vedoucí autor studie zveřejněné tento týden v odborném časopise Nature Astronomy.

Když umírá hvězda

Hvězdy zanikají několika různými způsoby v závislosti na jejich velikosti a dalších vlastnostech. Když masivní hvězda (tedy taková, která má osmkrát větší hmotnost než Slunce) spotřebuje veškeré své palivo, vychladne a její jádro kolabuje. Nárazová vlna vyvolaná kolapsem září tak jasně, že její jas dokáže zastínit i celé galaxie.

Tak masivní hvězdy jako ta, jejíž explozi vědci pozorovali, se podle Nicholla pravděpodobně častěji vyskytovaly v rané historii vesmíru. „Povaha těchto hvězd je jednou z velkých otázek astronomie,“ uvedl astrofyzik. „V astronomii platí, že čím vzdálenější věci jsou, tím hlouběji do minulosti se díváme. Možná se tedy podaří zahlédnout jedny z prvních hvězd, pokud explodují podobně jako tato. Teď už víme, co máme hledat,“ uzavírá Nicholl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

NASA ukončila poplach na ISS. Posádka se vrátila z úkrytu

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) ukončil poplach a nařídil posádce Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), aby se vrátila na palubu k dřívějšímu provozu. Dříve posádce nařídil ukrýt se do kosmických lodí a připravit se na možnou evakuaci kvůli zhoršujícím se únikům vzduchu z ruského segmentu, uvedla agentura Reuters. Ruští kosmonauté se únik vzduchu pokusili opravit, ruská kosmická agentura Roskosmos snahy ale následně pozastavila a sdělila, že neexistuje žádné ohrožení bezpečnosti posádky ani palubních systémů ISS.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Vedro na konci května připomnělo Britům „černé léto“ 1976

Nejteplejší květen v dějinách měření vyvolal v Británii obavy z návratu černého léta roku 1976. Tehdy panovaly takové teploty, že vyschla celá řada vodních zdrojů, trpělo zemědělství i lesy a země poprvé zavedla funkci ministra pro sucho.
před 22 hhodinami

Začalo Archeologické léto. Vědci nabízejí veřejnosti nahlédnout do života předků

Vypravit se po stopách dávných Keltů, projít se po zaniklé středověké vesnici, nahlédnout do práce archeologů přímo v terénu nebo objevit pozůstatky nedávné historie skryté pod povrchem měst i krajiny. To vše nabídne sedmý ročník Archeologického léta, oblíbené prázdninové akce pro všechny milovníky historie, archeologie a poznávání neobvyklých míst.
včera v 06:30

Čína změnila způsob, jak počítá své emise

Čína splní své klimatické cíle, i kdyby se její emise oxidu uhličitého v dalších letech zvýšily. Podle analýzy nezávislého webu Carbon Brief si totiž pomohla změnou metodiky, jak tyto emise počítá. Vzorec sice nezveřejnila, ale zřejmě pravidla přenastavila tak, aby odpovídala aktuálnímu ekonomickému vývoji země.
4. 6. 2026

Ötziho mumie obsahuje stále živé mikroorganismy

Výzkumníci z institutu Eurac Research získali podrobný přehled o mikroorganismech spojených s Ötzim. Nová studie přináší poznatky o komplexním mikrobiomu, od střevní flóry člověka z doby měděné až po kvasinky přizpůsobené chladnému prostředí, které mohly mumii doprovázet po tisíciletí a dodnes zůstávají součástí aktivního ekosystému.
4. 6. 2026

Umělá inteligence ohrožuje přírodní zdroje pro mnoho lidí, varují experti OSN

Rostoucí emise, ubývající zásoby vody a mizející půda. To jsou tři hlavní problémy, které způsobuje dynamicky rostoucí sektor umělých inteligencí (AI). Nová studie Univerzity OSN varuje, že v roce 2030 budou datacentra spotřebovávat tolik vody jako 1,3 miliardy lidí. Spotřeba elektřiny pak má vzrůst na více než dvojnásobek oproti loňsku.
4. 6. 2026

VideoAI může pomáhat při řízení jaderné elektrárny do deseti let, míní Kochánek

Na konferenci o bezprostřední budoucnosti jaderné energie na francouzském velvyslanectví se mluví o aktuálních trendech v této oblasti – od malých modulárních reaktorů až po využití digitalizace a umělé inteligence (AI) k efektivnější správě a zajištění bezpečnosti. Právě AI může podle předsedy Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Štěpána Kochánka nahradit některé lidské specialisty jak při projektování a výstavbě, tak i při samotném řízení provozu jaderného zařízení. „Tak daleko zatím v tuto chvíli nejsme,“ říká ale Kochánek a dodává, že by k tomu mohlo dojít v příští dekádě.
4. 6. 2026

Veletrh vědy láká na jaderné reaktory i astronomii Středozemě

Na výstavišti v pražských Letňanech ve čtvrtek začíná Veletrh vědy. Potrvá do soboty. Nabídne stovku interaktivních expozic a desítky přednášek s diskusemi. Podesáté ho pořádá Akademie věd ČR (AV ČR), která na něm představí novinky ze současného výzkumu. Do programu se zapojuje i řada univerzit.
4. 6. 2026
Načítání...