Mladé novorozené hvězdy bzučí kolem obří černé díry v centru galaxie jako roj včel

Čeští vědci se spolupodíleli na nové studii, která se podívala na pozoruhodnou „hvězdnou školku“, která se v roji pohybuje kolem obří černé díry, jež leží v srdci Mléčné dráhy.

Nově objevené „mladé hvězdné objekty“ (neboli YSO) v bezprostřední blízkosti supermasivní černé díry Sagittarius A*, která se nachází v centru naší galaxie, se chovají jinak, než se očekávalo. Kolem supermasivní černé díry jsou uspořádané ve zvláštním vzoru, ukazuje nová studie, která vyšla v odborném časopise Candidate Astronomy & Astrophysics.

Podíleli se na ní vědci z Univerzity v Kolíně nad Rýnem, Masarykovy univerzity v Brně, Univerzity Karlovy v Praze, Akademie věd České republiky a Max Planck Institute for Radio Astronomy v Bonnu.

Černá díra a její hvězdičky

Přibližně před třiceti lety astronomové objevili v bezprostřední blízkosti supermasivní černé díry Sgr A* v centru Mléčné dráhy vysoce dynamické hvězdy. Tyto hvězdy, známé také jako S hvězdy, obletí supermasivní černou díru rychlostí několika tisíc kilometrů za hodinu během několika let. Jsou překvapivě mladé a jejich přítomnost je podle fyziky dost záhadná: v bezprostřední blízkosti supermasivní černé díry se dají podle standardních modelů očekávat jenom staré a slabé hvězdy. Jenže tady jde o přímý opak něčeho takového.

Až donedávna vědě chyběly nástroje, jimiž by se naše galaktické jádro dalo zkoumat. Poté, co vznikly přesnější přístroje, které mohou do této hloubky prostoru proniknout, je pozorování spousta, ale přinášejí hlavně nové otázky. Například roku 2012 se tam povedlo objevit objekt, o němž vědci předpokládali, že by to mohl být oblak plynu „vcucnutý“ supermasivní černou dírou.

Tato teorie se sice nepotvrdila, ale dlouho nebylo jasné, o jaký přesně objekt by se mohlo jednat. V posledních letech přibývalo důkazů, že by se mohlo jednat o mladý hvězdný objekt obklopený prachovým oblakem. A kromě výše popsaných hvězd typu S vědci v současné době provádějí výzkum tuctu objektů v bezprostřední blízkosti supermasivní černé díry, které mají rovněž velmi podobné vlastnosti. Zjistili, že tyto objekty jsou dokonce ještě výrazně mladší než už dříve známé vysokorychlostní hvězdy. Říká se jim YSO a jde o velmi mladé hvězdy, v podstatě novorozence mezi hvězdným objekty.

„Je zajímavé, že tyto YSO mají stejné chování jako S hvězdy. To znamená, že YSO obletí supermasivní černou díru rychlostí několika tisíc kilometrů za hodinu, a dokáže ji tedy oběhnout během několika let,“ vysvětluje Florian Peißker z Ústavu astrofyziky Univerzity v Kolíně nad Rýnem, který výzkum vedl. „Víme, že hvězdy typu S jsou překvapivě mladé. Podle běžných teorií je dodatečná přítomnost hvězdné školky složené z YSO zcela neočekávaná," dodává Peißker. Jako hvězdná školka se označuje metaforicky právě seskupení mladých hvězd, respektive místo, kde se rodí.

Tato skupina vysokorychlostních objektů složená z YSO a S hvězd navíc podle vědců na první pohled připomíná chaotický roj včel. Zdá se tedy, že v jejich uspořádání není žádný řád, ale stejně jako u včelího roje tam ve skutečnosti vzorce a pravidla existují. A právě to se teď vědcům podařilo popsat: povedlo se jim prokázat, že YSO i S hvězdy jsou v trojrozměrném prostoru uspořádány specifickým organizovaným způsobem.

„To znamená, že existují specifické preferované hvězdné konstelace. Rozložení obou variant hvězd připomíná disk, což vyvolává dojem, že supermasivní černá díra nutí hvězdy zaujmout organizovanou dráhu,“ doplňuje Peißker.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Na půdě kolem Černobylu by se opět daly pěstovat potraviny, naznačuje studie

Desítky let byla půda v okolí ukrajinského Černobylu považována za nevyužitelnou kvůli havárii reaktoru jaderné elektrárny v roce 1986. Nový výzkum ale naznačuje, že by se dala bezpečně využívat pro zemědělství.
před 10 hhodinami

Kůrovcová kalamita polevuje. Brouka krotí počasí i věda

Kalamita lýkožrouta smrkového, kterému se říká lidově kůrovec, v Česku v posledních několika letech ustupuje. Díky tomu i klesá objem smrkového dřeva, které je nutné vytěžit. Podle expertů z Biologického centra Akademie věd v tom má silnou roli počasí, jež není pro tento hmyz tak výhodné. Pomáhají ale i nové zásadní úpravy v postupech ochrany lesa.
před 12 hhodinami

Vědci prozatím uchránili nejstarší strom světa před novou dálnicí

Nejstarší světový strom mohl být ohrožen výstavbou dálnice. Zachránila ho prozatím ovšem kampaň vědců. Ti zdůrazňují přínos podobných velikánů k poznání ohledně změn klimatu. Ve svém článku o příběhu stromu reportoval web německé stanice Deutsche Welle.
29. 4. 2025

Ústup očkování v USA by svědčil hlavně spalničkám, ohrozil by miliony lidí

Očkování je jednou z páteří moderní medicíny. Stačí drobné snížení proočkovanosti a dopady na společnost jsou obrovské. Vědci na základě rozsáhlého modelu pro různé scénáře popsali, jaká budoucnost čeká ohledně šíření nakažlivých nemocí Spojené státy.
29. 4. 2025

Firma Amazon vypustila první várku svých internetových družic

Společnost Amazon miliardáře Jeffa Bezose v pondělí tamního času (v noci na úterý SELČ) vypustila na oběžnou dráhu první várku družic svého projektu Kuiper, který má z vesmíru poskytovat vysokorychlostní internetové připojení po celém světě a snažit se konkurovat nyní dominantnímu Starlinku nejbohatšího muže planety Elona Muska. Informovaly o tom tiskové agentury s odkazem na živý přenos.
29. 4. 2025Aktualizováno29. 4. 2025

Levá, nebo pravá? Vědci zkoumali, do jaké ruky je lepší očkovat

Když lidé dostávají posilující dávku vakcíny, mnohdy si ji nenechají dát do stejné ruky jako tu první. Nový výzkum popsal, že vhodnější je očkovat do stejného místa. Výsledky by se podle autorů daly využít zejména během pandemií, během nichž je nutné očkovat v průběhu epidemické situace.
29. 4. 2025

Do vesmíru odstartovala evropská sonda, která se zaměří na lesy

Po jedenácté hodině dopoledne odletěla do kosmu mise Evropské vesmírné agentury (ESA). Raketa Vega-C vynesla na oběžnou dráhu sondu Biomass, jejímž cílem je monitorovat biomasu na Zemi, hlavně lesy.
29. 4. 2025Aktualizováno29. 4. 2025

Čechoslovačky chtěly bojovat i na Západě. Vlastní armáda o ně ale nestála

I ženy chtěly bojovat – ale nezáleželo to pouze na jejich odhodlání. Pokud se Čechoslovačky chtěly zapojit do zahraničního odboje na Západě, musely se kromě svého odhodlání vybavit i silou čelit mnohým překážkám. Navzdory prvotním plánům se totiž nesměly do války zapojit v československé armádě, ale pouze v britských jednotkách jako cizinky. Více než dvě stě žen ochotných pomáhat v boji s Hitlerem přitom plnilo důležité úkoly – sloužily mimo jiné jako elektrikářky, opravářky optických přístrojů, šifrantky i baličky padáků. Ani válečné hrdinství jim ale uznání nepřineslo.
29. 4. 2025
Načítání...