Mladé novorozené hvězdy bzučí kolem obří černé díry v centru galaxie jako roj včel

Čeští vědci se spolupodíleli na nové studii, která se podívala na pozoruhodnou „hvězdnou školku“, která se v roji pohybuje kolem obří černé díry, jež leží v srdci Mléčné dráhy.

Nově objevené „mladé hvězdné objekty“ (neboli YSO) v bezprostřední blízkosti supermasivní černé díry Sagittarius A*, která se nachází v centru naší galaxie, se chovají jinak, než se očekávalo. Kolem supermasivní černé díry jsou uspořádané ve zvláštním vzoru, ukazuje nová studie, která vyšla v odborném časopise Candidate Astronomy & Astrophysics.

Podíleli se na ní vědci z Univerzity v Kolíně nad Rýnem, Masarykovy univerzity v Brně, Univerzity Karlovy v Praze, Akademie věd České republiky a Max Planck Institute for Radio Astronomy v Bonnu.

Černá díra a její hvězdičky

Přibližně před třiceti lety astronomové objevili v bezprostřední blízkosti supermasivní černé díry Sgr A* v centru Mléčné dráhy vysoce dynamické hvězdy. Tyto hvězdy, známé také jako S hvězdy, obletí supermasivní černou díru rychlostí několika tisíc kilometrů za hodinu během několika let. Jsou překvapivě mladé a jejich přítomnost je podle fyziky dost záhadná: v bezprostřední blízkosti supermasivní černé díry se dají podle standardních modelů očekávat jenom staré a slabé hvězdy. Jenže tady jde o přímý opak něčeho takového.

Až donedávna vědě chyběly nástroje, jimiž by se naše galaktické jádro dalo zkoumat. Poté, co vznikly přesnější přístroje, které mohou do této hloubky prostoru proniknout, je pozorování spousta, ale přinášejí hlavně nové otázky. Například roku 2012 se tam povedlo objevit objekt, o němž vědci předpokládali, že by to mohl být oblak plynu „vcucnutý“ supermasivní černou dírou.

Tato teorie se sice nepotvrdila, ale dlouho nebylo jasné, o jaký přesně objekt by se mohlo jednat. V posledních letech přibývalo důkazů, že by se mohlo jednat o mladý hvězdný objekt obklopený prachovým oblakem. A kromě výše popsaných hvězd typu S vědci v současné době provádějí výzkum tuctu objektů v bezprostřední blízkosti supermasivní černé díry, které mají rovněž velmi podobné vlastnosti. Zjistili, že tyto objekty jsou dokonce ještě výrazně mladší než už dříve známé vysokorychlostní hvězdy. Říká se jim YSO a jde o velmi mladé hvězdy, v podstatě novorozence mezi hvězdným objekty.

„Je zajímavé, že tyto YSO mají stejné chování jako S hvězdy. To znamená, že YSO obletí supermasivní černou díru rychlostí několika tisíc kilometrů za hodinu, a dokáže ji tedy oběhnout během několika let,“ vysvětluje Florian Peißker z Ústavu astrofyziky Univerzity v Kolíně nad Rýnem, který výzkum vedl. „Víme, že hvězdy typu S jsou překvapivě mladé. Podle běžných teorií je dodatečná přítomnost hvězdné školky složené z YSO zcela neočekávaná," dodává Peißker. Jako hvězdná školka se označuje metaforicky právě seskupení mladých hvězd, respektive místo, kde se rodí.

Tato skupina vysokorychlostních objektů složená z YSO a S hvězd navíc podle vědců na první pohled připomíná chaotický roj včel. Zdá se tedy, že v jejich uspořádání není žádný řád, ale stejně jako u včelího roje tam ve skutečnosti vzorce a pravidla existují. A právě to se teď vědcům podařilo popsat: povedlo se jim prokázat, že YSO i S hvězdy jsou v trojrozměrném prostoru uspořádány specifickým organizovaným způsobem.

„To znamená, že existují specifické preferované hvězdné konstelace. Rozložení obou variant hvězd připomíná disk, což vyvolává dojem, že supermasivní černá díra nutí hvězdy zaujmout organizovanou dráhu,“ doplňuje Peißker.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Do vesmíru zamířil teleskop, který má pomoci vytvořit jeho „atlas“

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) do kosmu vyslal teleskop Nancy Grace Romanové, který má napomoci odhalit některé z největších záhad kosmu. Observatoř, pojmenovanou po americké astronomce, vynesl ve 13:26 SELČ z raketodromu Kennedyho vesmírného střediska na Floridě nosič Falcon Heavy soukromé firmy SpaceX. Od zařízení se očekává, že pomůže vytvořit nový „Atlas vesmíru“, poznamenala agentura AFP.
před 12 hhodinami

Jak se dožít 110 let? Japonští vědci vidí klíč v imunitním systému

Japonsko patří mezi země s nejvyšší průměrnou délkou života a také je šampionem v počtu takzvaných superstoletých, tedy lidí, kteří se dožili nejméně 110 let. Zatímco v celých dějinách Česka i Československa se takového věku dožilo prokazatelně jen dvanáct osob, v Japonsku jich nyní žije přibližně 150. Právě tuto skupinu teď tamní vědci detailně prozkoumali, aby zjistili, jak si takovou délku života zasloužili.
před 17 hhodinami

Invazní čalounici našli na Šumavě. O samotářce se toho ví jen málo

Při výzkumu na Šumavě narazili vědci z Jihočeské univerzity na invazní asijskou včelu čalounici jerlínovou. Objev je výjimečný tím, že se poprvé objevila tak vysoko v podhůří.
před 18 hhodinami

Smrt českého krále i další turecká expanze. Bitva u Moháče zásadně ovlivnila dějiny

Na konci srpna 1526 se nedaleko dolnouherského města Moháč odehrála bitva, jejíž výsledek na dlouhá staletí ovlivnil dějiny střední Evropy. Síly osmanského sultána Sulejmana I. Nádherného totiž drtivě porazily oddíly česko-uherského krále Ludvíka Jagellonského, což Turkům mimo jiné otevřelo cestu k ohrožování středoevropského prostoru. Krátce po bitvě navíc zemřel král Ludvík, jehož smrt znamenala vymření česko-uherské větve Jagellonců a následně i mocenský vzestup Habsburků.
29. 8. 2026

Německé letiště se potýká s malárií

Dosavadní dopad ohniska malárie, které se objevilo na frankfurtském letišti v Německu, čítá šest nakažených a dva mrtvé. Epidemiologové se pokoušejí přijít na to, jak se nákaza na místě rozšířila.
28. 8. 2026

Ruští vyděrači obelhali agenta AI. Ten pro ně napadl několik firem

Varování expertů na internetovou bezpečnost se vyplnila. Agentura Reuters popsala, jak skupina rusky hovořících zločinců zneužila komerčně dostupný model agentské umělé inteligence (AI) k útoku na řadu zahraničních společností.
28. 8. 2026

Letošní hurikánová sezona je zatím bez hurikánů. Meteorolog vysvětluje proč

Tropický Atlantik je na konci srpna nezvykle klidný. Od začátku letošní hurikánové sezony se v něm vytvořily pouze tři pojmenované tropické bouře – Arthur, Bertha a Cristobal – a ani jedna z nich nedosáhla síly hurikánu. Z hlediska celkové energie tropických cyklon je letošní začátek sezony dokonce nejslabší za téměř čtyři desetiletí. Přitom zrovna přichází období, kdy by měl tropický Atlantik začít naopak naplno ožívat. Co se v Atlantiku letos děje?
28. 8. 2026

Podívejte se na fotky částečného zatmění Měsíce

Na noční obloze nad značnou částí Evropy se v pátek nad ránem dalo pozorovat téměř úplné zatmění Měsíce. K tomuto jevu dochází, když se Země ocitne mezi Sluncem a Měsícem a vrhá svůj stín na Měsíc.
28. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.