Mladé novorozené hvězdy bzučí kolem obří černé díry v centru galaxie jako roj včel

Čeští vědci se spolupodíleli na nové studii, která se podívala na pozoruhodnou „hvězdnou školku“, která se v roji pohybuje kolem obří černé díry, jež leží v srdci Mléčné dráhy.

Nově objevené „mladé hvězdné objekty“ (neboli YSO) v bezprostřední blízkosti supermasivní černé díry Sagittarius A*, která se nachází v centru naší galaxie, se chovají jinak, než se očekávalo. Kolem supermasivní černé díry jsou uspořádané ve zvláštním vzoru, ukazuje nová studie, která vyšla v odborném časopise Candidate Astronomy & Astrophysics.

Podíleli se na ní vědci z Univerzity v Kolíně nad Rýnem, Masarykovy univerzity v Brně, Univerzity Karlovy v Praze, Akademie věd České republiky a Max Planck Institute for Radio Astronomy v Bonnu.

Černá díra a její hvězdičky

Přibližně před třiceti lety astronomové objevili v bezprostřední blízkosti supermasivní černé díry Sgr A* v centru Mléčné dráhy vysoce dynamické hvězdy. Tyto hvězdy, známé také jako S hvězdy, obletí supermasivní černou díru rychlostí několika tisíc kilometrů za hodinu během několika let. Jsou překvapivě mladé a jejich přítomnost je podle fyziky dost záhadná: v bezprostřední blízkosti supermasivní černé díry se dají podle standardních modelů očekávat jenom staré a slabé hvězdy. Jenže tady jde o přímý opak něčeho takového.

Až donedávna vědě chyběly nástroje, jimiž by se naše galaktické jádro dalo zkoumat. Poté, co vznikly přesnější přístroje, které mohou do této hloubky prostoru proniknout, je pozorování spousta, ale přinášejí hlavně nové otázky. Například roku 2012 se tam povedlo objevit objekt, o němž vědci předpokládali, že by to mohl být oblak plynu „vcucnutý“ supermasivní černou dírou.

Tato teorie se sice nepotvrdila, ale dlouho nebylo jasné, o jaký přesně objekt by se mohlo jednat. V posledních letech přibývalo důkazů, že by se mohlo jednat o mladý hvězdný objekt obklopený prachovým oblakem. A kromě výše popsaných hvězd typu S vědci v současné době provádějí výzkum tuctu objektů v bezprostřední blízkosti supermasivní černé díry, které mají rovněž velmi podobné vlastnosti. Zjistili, že tyto objekty jsou dokonce ještě výrazně mladší než už dříve známé vysokorychlostní hvězdy. Říká se jim YSO a jde o velmi mladé hvězdy, v podstatě novorozence mezi hvězdným objekty.

„Je zajímavé, že tyto YSO mají stejné chování jako S hvězdy. To znamená, že YSO obletí supermasivní černou díru rychlostí několika tisíc kilometrů za hodinu, a dokáže ji tedy oběhnout během několika let,“ vysvětluje Florian Peißker z Ústavu astrofyziky Univerzity v Kolíně nad Rýnem, který výzkum vedl. „Víme, že hvězdy typu S jsou překvapivě mladé. Podle běžných teorií je dodatečná přítomnost hvězdné školky složené z YSO zcela neočekávaná," dodává Peißker. Jako hvězdná školka se označuje metaforicky právě seskupení mladých hvězd, respektive místo, kde se rodí.

Tato skupina vysokorychlostních objektů složená z YSO a S hvězd navíc podle vědců na první pohled připomíná chaotický roj včel. Zdá se tedy, že v jejich uspořádání není žádný řád, ale stejně jako u včelího roje tam ve skutečnosti vzorce a pravidla existují. A právě to se teď vědcům podařilo popsat: povedlo se jim prokázat, že YSO i S hvězdy jsou v trojrozměrném prostoru uspořádány specifickým organizovaným způsobem.

„To znamená, že existují specifické preferované hvězdné konstelace. Rozložení obou variant hvězd připomíná disk, což vyvolává dojem, že supermasivní černá díra nutí hvězdy zaujmout organizovanou dráhu,“ doplňuje Peißker.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čína změnila způsob, jak počítá své emise

Čína splní své klimatické cíle, i kdyby se její emise oxidu uhličitého v dalších letech zvýšily. Podle analýzy nezávislého webu Carbon Brief si totiž pomohla změnou metodiky, jak tyto emise počítá. Vzorec sice nezveřejnila, ale zřejmě pravidla přenastavila tak, aby odpovídala aktuálnímu ekonomickému vývoji země.
před 3 hhodinami

Ötziho mumie obsahuje stále živé mikroorganismy

Výzkumníci z institutu Eurac Research získali podrobný přehled o mikroorganismech spojených s Ötzim. Nová studie přináší poznatky o komplexním mikrobiomu, od střevní flóry člověka z doby měděné až po kvasinky přizpůsobené chladnému prostředí, které mohly mumii doprovázet po tisíciletí a dodnes zůstávají součástí aktivního ekosystému.
před 4 hhodinami

Umělá inteligence ohrožuje přírodní zdroje pro mnoho lidí, varují experti OSN

Rostoucí emise, ubývající zásoby vody a mizející půda. To jsou tři hlavní problémy, které způsobuje dynamicky rostoucí sektor umělých inteligencí (AI). Nová studie Univerzity OSN varuje, že v roce 2030 budou datacentra spotřebovávat tolik vody jako 1,3 miliardy lidí. Spotřeba elektřiny pak má vzrůst na více než dvojnásobek oproti loňsku.
před 5 hhodinami

VideoAI může pomáhat při řízení jaderné elektrárny do deseti let, míní Kochánek

Na konferenci o bezprostřední budoucnosti jaderné energie na francouzském velvyslanectví se mluví o aktuálních trendech v této oblasti – od malých modulárních reaktorů až po využití digitalizace a umělé inteligence (AI) k efektivnější správě a zajištění bezpečnosti. Právě AI může podle předsedy Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Štěpána Kochánka nahradit některé lidské specialisty jak při projektování a výstavbě, tak i při samotném řízení provozu jaderného zařízení. „Tak daleko zatím v tuto chvíli nejsme,“ říká ale Kochánek a dodává, že by k tomu mohlo dojít v příští dekádě.
před 6 hhodinami

Veletrh vědy láká na jaderné reaktory i astronomii Středozemě

Na výstavišti v pražských Letňanech ve čtvrtek začíná Veletrh vědy. Potrvá do soboty. Nabídne stovku interaktivních expozic a desítky přednášek s diskusemi. Podesáté ho pořádá Akademie věd ČR (AV ČR), která na něm představí novinky ze současného výzkumu. Do programu se zapojuje i řada univerzit.
před 10 hhodinami

Český tým rekonstruoval evoluci covidu. Naznačil, že ze SARS pandemie nebude

Covidová pandemie změnila svět mnoha způsoby, z některých se společnost nevzpamatovala ani po šesti a půl letech. Patogen se rychle vyvíjel, což vedlo nejen ke vzniku řady konspiračních teorií, ale i komplikací ohledně léčby, očkování a opatření. Čeští a izraelští vědci v laboratorních podmínkách nyní zrekonstruovali, jak se koronavirus SARS-CoV-2 měnil a vyvíjel, a zároveň odhalili podmínky, které mohou vést ke vzniku vysoce nakažlivých variant.
před 12 hhodinami

Fyzici se pokusili rozříznout foton. Vznikla podivnost

Když polobožský hrdina Herkules bojoval s lernskou hydrou, zjistil, že ji přes svou nepřekonatelnou sílu nedokáže zabít. Za každou hlavu, kterou usekl, narostly dvě nové. Podobně, ale ještě mnohem hůř, se chovají podle odborného časopisu New Scientist fotony – těch totiž při každém rozseknutí vznikne rovnou nekonečno.
včera v 15:00

Šakali se šíří i kvůli úbytku vlků, mohou osídlit až tři čtvrtiny Evropy

Za šířením šakalů po Evropě stojí podle nového výzkumu kombinace změn klimatu a krajiny i dlouhodobý úbytek velkých predátorů, především vlků. Důležitou roli hraje člověk, jehož sídla poskytují bezpečnější prostor pro život. Výzkum, na kterém se podíleli vědci z brněnského Ústavu biologie obratlovců Akademie věd, zároveň naznačuje, že by šakali mohli v budoucnu osídlit až 75 procent evropského kontinentu, tedy téměř šestinásobek současné plochy výskytu. Studii publikoval časopis Nature Ecology & Evolution.
včera v 13:15
Načítání...