Mladé novorozené hvězdy bzučí kolem obří černé díry v centru galaxie jako roj včel

Čeští vědci se spolupodíleli na nové studii, která se podívala na pozoruhodnou „hvězdnou školku“, která se v roji pohybuje kolem obří černé díry, jež leží v srdci Mléčné dráhy.

Nově objevené „mladé hvězdné objekty“ (neboli YSO) v bezprostřední blízkosti supermasivní černé díry Sagittarius A*, která se nachází v centru naší galaxie, se chovají jinak, než se očekávalo. Kolem supermasivní černé díry jsou uspořádané ve zvláštním vzoru, ukazuje nová studie, která vyšla v odborném časopise Candidate Astronomy & Astrophysics.

Podíleli se na ní vědci z Univerzity v Kolíně nad Rýnem, Masarykovy univerzity v Brně, Univerzity Karlovy v Praze, Akademie věd České republiky a Max Planck Institute for Radio Astronomy v Bonnu.

Černá díra a její hvězdičky

Přibližně před třiceti lety astronomové objevili v bezprostřední blízkosti supermasivní černé díry Sgr A* v centru Mléčné dráhy vysoce dynamické hvězdy. Tyto hvězdy, známé také jako S hvězdy, obletí supermasivní černou díru rychlostí několika tisíc kilometrů za hodinu během několika let. Jsou překvapivě mladé a jejich přítomnost je podle fyziky dost záhadná: v bezprostřední blízkosti supermasivní černé díry se dají podle standardních modelů očekávat jenom staré a slabé hvězdy. Jenže tady jde o přímý opak něčeho takového.

Až donedávna vědě chyběly nástroje, jimiž by se naše galaktické jádro dalo zkoumat. Poté, co vznikly přesnější přístroje, které mohou do této hloubky prostoru proniknout, je pozorování spousta, ale přinášejí hlavně nové otázky. Například roku 2012 se tam povedlo objevit objekt, o němž vědci předpokládali, že by to mohl být oblak plynu „vcucnutý“ supermasivní černou dírou.

Tato teorie se sice nepotvrdila, ale dlouho nebylo jasné, o jaký přesně objekt by se mohlo jednat. V posledních letech přibývalo důkazů, že by se mohlo jednat o mladý hvězdný objekt obklopený prachovým oblakem. A kromě výše popsaných hvězd typu S vědci v současné době provádějí výzkum tuctu objektů v bezprostřední blízkosti supermasivní černé díry, které mají rovněž velmi podobné vlastnosti. Zjistili, že tyto objekty jsou dokonce ještě výrazně mladší než už dříve známé vysokorychlostní hvězdy. Říká se jim YSO a jde o velmi mladé hvězdy, v podstatě novorozence mezi hvězdným objekty.

„Je zajímavé, že tyto YSO mají stejné chování jako S hvězdy. To znamená, že YSO obletí supermasivní černou díru rychlostí několika tisíc kilometrů za hodinu, a dokáže ji tedy oběhnout během několika let,“ vysvětluje Florian Peißker z Ústavu astrofyziky Univerzity v Kolíně nad Rýnem, který výzkum vedl. „Víme, že hvězdy typu S jsou překvapivě mladé. Podle běžných teorií je dodatečná přítomnost hvězdné školky složené z YSO zcela neočekávaná," dodává Peißker. Jako hvězdná školka se označuje metaforicky právě seskupení mladých hvězd, respektive místo, kde se rodí.

Tato skupina vysokorychlostních objektů složená z YSO a S hvězd navíc podle vědců na první pohled připomíná chaotický roj včel. Zdá se tedy, že v jejich uspořádání není žádný řád, ale stejně jako u včelího roje tam ve skutečnosti vzorce a pravidla existují. A právě to se teď vědcům podařilo popsat: povedlo se jim prokázat, že YSO i S hvězdy jsou v trojrozměrném prostoru uspořádány specifickým organizovaným způsobem.

„To znamená, že existují specifické preferované hvězdné konstelace. Rozložení obou variant hvězd připomíná disk, což vyvolává dojem, že supermasivní černá díra nutí hvězdy zaujmout organizovanou dráhu,“ doplňuje Peißker.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Uzavíráme zvířata v menších lokalitách. Je to cesta k jejich záhubě, varuje expertka

„Liniovými stavbami krájíme krajinu na menší části, čímž porcujeme i možnost zvířat migrovat a zavíráme ty populace v menších lokalitách, což je cestou k jejich postupné záhubě,“ říká ředitelka Odboru druhové ochrany Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) Jindřiška Jelínková. V obsáhlém rozhovoru o ekologické konektivitě, tedy průchodnosti krajiny pro zvířata na zemi, ve vodě i ve vzduchu, vysvětluje, jak lidská infrastruktura krajinu narušuje, co to způsobuje zvířatům i jak lze tyto nežádoucí efekty kompenzovat. Na to se zaměřuje i aktuální projekt AOPK, jehož je Jelínková odbornou garantkou.
před 10 hhodinami

Vědce v Lotyšsku znepokojuje možné ohrožení akademické svobody

Vědci vyjadřují obavy z možného ohrožení akademické svobody poté, co se dozvěděli, že lotyšský parlament Saeima hodlá projednat užitečnost určitých výzkumů.
včera v 17:17

Knoflíčky, hrnky i nábojnice. Archeologové zkoumají bývalý tábor pro Romy

Pozůstatek terasy, na které stál vězeňský dům, ale také knoflíčky, hrnky nebo nábojnici objevili archeologové ze Západočeské univerzity v Plzni v areálu bývalého tábora pro Romy v Hodoníně u Kunštátu. Výzkum v místě, kde se dnes nachází Památník holokaustu Romů a Sintů, začal minulý týden.
včera v 16:46

Satelitní záběry ukázaly, jak vlna veder změnila vegetaci Evropy

Na konci června zasáhla Evropu nebývale silná vlna veder, kdy ještě před začátkem prázdnin padly historické teplotní rekordy ve většině zemí kontinentu, Česko nevyjímaje. Snímky z družic ukazují, jak na vedro a následné sucho reaguje příroda v některých zemích kontinentu.
včera v 16:00

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.