Dvě exploze a konec. Vědci našli unikátní supernovu

Astronomové se stali svědky dramatického konce hvězdy – pomocí teleskopu totiž sledovali důkazy o tom, jak explodovala rovnou dvakrát. Je to poprvé, co vědci mohli zachytit takovou „dvojitou smrt“.

Supernova je extrémně jasný záblesk, který je nejčastěji spojený se zhroucením masivních hvězd, které spálí veškeré své palivo. Tentokrát vědci sledovali pomocí evropského dalekohledu VLT pozůstatky supernovy SNR 0509-67.5, která ale vznikla odlišným způsobem. A také jinak explodovala.

Jednalo se totiž o bílého trpaslíka, tedy už neaktivní jádro hvězdy, které zbylo po vyčerpání paliva hvězdy menší, než je Slunce. „Exploze bílých trpaslíků hrají v astronomii zásadní roli,“ uvedl spoluautor studie Priyam Das, který vyučuje na Univerzitě Nového Jižního Walesu v Canbeře v Austrálii. Přestože se vědci pokoušejí tento typ supernov zkoumat už řadu let, stále přesně nerozumí mechanismu jejich výbuchů.

Pohled na místo, kde supernova explodovala:

Když sdílejí hvězdný systém s jinou hvězdou, mohou bílí trpaslíci vytvořit to, co astronomové nazývají supernova typu Ia. K těmto supernovám dochází pouze ve dvojhvězdných systémech, kdy bílý trpaslík jako obří Otesánek kosmických rozměrů krade materiál druhé hvězdě. Dělá to, dokud není „přejedený k prasknutí“ – tedy dokud nedosáhne kritické hmotnosti. Nadme se pak tak, že exploduje – podobně jako Otesánek v pohádce.

Už několik let mají ale vědci podezření, že to může být ještě zamotanější a složitější. Některé modely totiž naznačovaly, že tento typ supernovy může explodovat rovnou dvakrát: nejprve dojde k zážehu helia, které si „vypůjčil“ od sousední hvězdy, což pak vede k druhému výbuchu v jádru. Teprve ten pak způsobí supernovu.

Pohled na dvojitě explodující supernovu
Zdroj: ESO

Zatím se nepodařilo sledovat něco takového „naživo“, ale nedávné výzkumy zjistily, že tato dvojitá exploze se hluboce otiskne ve stopách po explozi – podobně, jako se dá třeba z kráteru vyčíst informace o tom, jaká byla bomba, která ho způsobila. A teď se jim povedlo takový otisk opravdu najít.

Supernova SNR 0509-67.5 zobrazená pomocí VLT totiž ukázala, jak jsou v ní rozložené různé chemické prvky. Zaujalo je, že jsou v tom jasně patrné dvě vrstvy vápníku připomínající dvě soustředné slupky. Každá z nich je důkazem o jednom výbuchu. Výsledky jsou „jasným důkazem, že bílí trpaslíci mohou explodovat mnohem dříve, než dosáhnou známé Chandrasekharovy meze hmotnosti, a že mechanismus ‚dvojité detonace‘ se v přírodě skutečně vyskytuje“, uvedli autoři studie v tiskové zprávě.

Snímek ukazuje stopy dvojité vrstvy vápníku
Zdroj: ESO

Supernovy typu Ia jsou klíčové pro studium rozpínání vesmíru a temné energie, protože jejich předvídatelné chování a předvídatelná jasnost mohou astronomům pomoci měřit vzdálenosti ve vesmíru.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci z Brna a USA odhalili slabinu bakterií, která může pomoci s léčbou infekcí

Slabinu bakterií, která jim při nedostatku živin nebo po stresu brání v rychlém množení, odhalili vědci z ústavu CEITEC Masarykovy univerzity v Brně ve spolupráci s kolegy z USA. Zjištění může podle nich v budoucnu pomoci zlepšit léčbu infekcí.
před 15 hhodinami

Vědci navrhli genetickou léčbu Downova syndromu

Downův syndrom je porucha zatím neléčitelná, existují ale testy, které ji odhalí včas už během těhotenství. Lék se hledá už desítky let, zatím marně. Teď ale skupina vědců z Izraele udělala důležitý krok, který medicínu k účinné terapii přiblížil zatím nejvíc v dějinách. Reálné využití zatím dosavadní výsledky neumožňují, dle autorů jde ale o velmi nadějný postup.
před 17 hhodinami

VideoPřed 70 lety přišel na trh první videorekordér

Před 70 lety se začaly používat k záznamu obrazu dvoupalcové, zhruba pět centimetrů široké magnetické pásky. Na trh tehdy přišel první videorekordér. Vynalezla ho americká firma Ampex. Technologie byla určená hlavně pro televizní stanice, časem se ale dostala i do domácností. Přístroj výrazně zjednodušil záznam televizního vysílání. Do té doby se totiž živě vysílané pořady mohly zachycovat jen ve speciálním zařízení na tradiční filmový pás. V polovině šedesátých let se první studiové videorekordéry dostaly i do Československé televize. O podrobnostech této technologie hovořil v 90' ČT24 dramaturg a scénárista filmu Králové videa Petr „Hrošík“ Svoboda. Pořadem provázeli Mariana Novotná a Daniel Takáč.
před 20 hhodinami

Osudová noc. Během katastrofy v Černobylu se stala spousta chyb

U katastrofy Černobylské jaderné elektrárny se nedá najít jedna příčina. Bylo jich totiž vzhledem k nekompetenci komunistického režimu tolik, že by to vydalo na zvláštní pořad. Tady je.
před 21 hhodinami

VideoGenerace si někdy přestávají rozumět, říkají k proměnám češtiny jayzykovědci

Odborníci z Ústavu pro jazyk český Akademie věd (ÚJČ) už přes osmdesát let zkoumají vývoj slovní zásoby českého jazyka. Třeba to, jak do češtiny pronikají cizí slova nebo jak mluvu mladých ovlivňuje internet. Vývoj a proměna jazyka je podle nich naprosto přirozená. „V poválečném období měl vliv na češtinu ruský jazyk, v současné době určitě jazykem číslo jedna, který má vliv na češtinu, je angličtina,“ přibližuje Michaela Lišková z oddělení současné lexikologie a lexikografie ÚJČ. Problém je podle jazykovědců v tom, že někdy si generace mezi sebou přestávají rozumět.
před 22 hhodinami

Lidé kapitulují před AI, varuje výzkum před dalekosáhlými dopady

Lidé, kteří více používají umělé inteligence, se méně soustředí na využívání vlastního mozku – zato téměř bezmezně věří lžím mozků křemíkových. Tato zranitelnost je podle nové studie snadno zneužitelná.
před 23 hhodinami

Pacientů s Alzheimerovou chorobou přibývá, pomoci může nová léčba

Přibývá neurodegenerativních onemocnění. Jen počet případů Parkinsonovy choroby za posledních třicet let stoupl celosvětově o tři sta procent. Tempo předčilo i predikce lékařů spojené se stárnutím populace. V Česku je také zhruba pětaosmdesát tisíc pacientů s Alzheimerovou chorobou. Někteří z nich by mohli ještě letos dostat nové moderní léky, vhodné budou pro lidi na začátku onemocnění. Čeká se ale na povolení regulačních orgánů a stanovení úhrady z veřejného zdravotního pojištění.
před 23 hhodinami

AI skočily na falešné studie. Šířily varování před neexistující nemocí

Bixonimania je zdravotní problém, který vzniká po dlouhém zírání do monitoru, po němž mohou zarudnout oční víčka. Zajímavé na této chorobě je zejména to, že vůbec neexistuje. I přesto o ní umělé inteligence déle než rok informovaly.
15. 4. 2026
Načítání...