Dvě exploze a konec. Vědci našli unikátní supernovu

Astronomové se stali svědky dramatického konce hvězdy – pomocí teleskopu totiž sledovali důkazy o tom, jak explodovala rovnou dvakrát. Je to poprvé, co vědci mohli zachytit takovou „dvojitou smrt“.

Supernova je extrémně jasný záblesk, který je nejčastěji spojený se zhroucením masivních hvězd, které spálí veškeré své palivo. Tentokrát vědci sledovali pomocí evropského dalekohledu VLT pozůstatky supernovy SNR 0509-67.5, která ale vznikla odlišným způsobem. A také jinak explodovala.

Jednalo se totiž o bílého trpaslíka, tedy už neaktivní jádro hvězdy, které zbylo po vyčerpání paliva hvězdy menší, než je Slunce. „Exploze bílých trpaslíků hrají v astronomii zásadní roli,“ uvedl spoluautor studie Priyam Das, který vyučuje na Univerzitě Nového Jižního Walesu v Canbeře v Austrálii. Přestože se vědci pokoušejí tento typ supernov zkoumat už řadu let, stále přesně nerozumí mechanismu jejich výbuchů.

Pohled na místo, kde supernova explodovala:

Když sdílejí hvězdný systém s jinou hvězdou, mohou bílí trpaslíci vytvořit to, co astronomové nazývají supernova typu Ia. K těmto supernovám dochází pouze ve dvojhvězdných systémech, kdy bílý trpaslík jako obří Otesánek kosmických rozměrů krade materiál druhé hvězdě. Dělá to, dokud není „přejedený k prasknutí“ – tedy dokud nedosáhne kritické hmotnosti. Nadme se pak tak, že exploduje – podobně jako Otesánek v pohádce.

Už několik let mají ale vědci podezření, že to může být ještě zamotanější a složitější. Některé modely totiž naznačovaly, že tento typ supernovy může explodovat rovnou dvakrát: nejprve dojde k zážehu helia, které si „vypůjčil“ od sousední hvězdy, což pak vede k druhému výbuchu v jádru. Teprve ten pak způsobí supernovu.

Pohled na dvojitě explodující supernovu
Zdroj: ESO

Zatím se nepodařilo sledovat něco takového „naživo“, ale nedávné výzkumy zjistily, že tato dvojitá exploze se hluboce otiskne ve stopách po explozi – podobně, jako se dá třeba z kráteru vyčíst informace o tom, jaká byla bomba, která ho způsobila. A teď se jim povedlo takový otisk opravdu najít.

Supernova SNR 0509-67.5 zobrazená pomocí VLT totiž ukázala, jak jsou v ní rozložené různé chemické prvky. Zaujalo je, že jsou v tom jasně patrné dvě vrstvy vápníku připomínající dvě soustředné slupky. Každá z nich je důkazem o jednom výbuchu. Výsledky jsou „jasným důkazem, že bílí trpaslíci mohou explodovat mnohem dříve, než dosáhnou známé Chandrasekharovy meze hmotnosti, a že mechanismus ‚dvojité detonace‘ se v přírodě skutečně vyskytuje“, uvedli autoři studie v tiskové zprávě.

Snímek ukazuje stopy dvojité vrstvy vápníku
Zdroj: ESO

Supernovy typu Ia jsou klíčové pro studium rozpínání vesmíru a temné energie, protože jejich předvídatelné chování a předvídatelná jasnost mohou astronomům pomoci měřit vzdálenosti ve vesmíru.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Experimentální terapie zachránila v USA život chlapci s pokročilou rakovinou jater

Genetická úprava vlastních imunitních buněk patří mezi nejmodernější lékařské metody. Přes její novost i experimentální status přináší spoustu úspěchů. Teď oznámili další pokrok američtí pediatři.
před 20 hhodinami

Vědci objevili nový druh kočky. Měří půl metru a žije v Bolívii

Před deseti lety zavolali bolivijské bioložce Paole Nogales-Ascarrunzové z jedné rezervace. Oznámili jí, že našli opravdu divnou kočku, kterou původně ještě jako kotě našel místní muž a myslel si, že je to obyčejná kočka domácí. Když si uvědomil, že je to divoká šelma, informoval úřady. Vědci, kteří tvora zkoumali, ho teď popsali jako dosud neznámý druh kočkovité šelmy.
18. 9. 2026

Severokorejské jaderné testy probudily spící seismologické zlomy

Vědci ze tří čínských univerzit popsali, že Severní Korea způsobila svými podzemními testy atomových zbraní nečekaně silné dopady. Otřesy nepřestávají dodnes, a to přesto, že se poslední taková zkouška odehrála už roku 2017.
18. 9. 2026

Vědci v Česku poprvé chytili největšího netopýra Evropy

Česká zoologická společnost oznámila, že se jejím vědcům podařilo odchytit netopýra obrovského. O jeho občasném výskytu na českém území sice věděli už řadu let, ale snaha o přímé pozorování byla nesmírně složitá. Tento druh může mít rozpětí křídel až půl metru.
18. 9. 2026

El Niño dál zesiluje. Letos je jiné

El Niño roku 2026 patří mezi ty nejsilnější v dějinách pozorování. Navíc se ale rozvíjí v mnohem teplejším světě, než byl ten při minulých extrémních epizodách tohoto jevu. Vědci předpokládají, že také jeho dopady proto mohou být letos velmi odlišné.
18. 9. 2026

Tajné náklady a rušení družic. Vesmírné zbrojní závody sílí

Sdělení Spojených států ohledně rozmístění zbraní na oběžné dráze odstartovalo novou éru militarizace vesmíru, míní experti. Nečekaný krok podle nich ukazuje, že závody ve zbrojení zrychlují. USA mají nejspíš v kosmu systémy elektronického boje, protože kinetické zbraně za sebou zanechávají nebezpečný odpad. Washington chce vyslat vzkaz Rusku a Číně, která ve velkém modernizuje své síly.
18. 9. 2026

Všechny římské cesty nevedly do Říma. Klíčová byla i Konstantinopol, naznačuje výzkum

Před rokem zveřejnila skupina vědců největší mapu silniční sítě starověkého Říma. Poprvé zobrazili alespoň náznak skutečného rozsahu fenoménu, který na dva tisíce let spojil Evropu. Od té doby data analyzují a nyní tým, v němž hrál významnou roli český vědec Adam Pažout, zveřejnil první výsledky. Naznačují, že celá řada dosavadních poznatků o římských silnicích je možná mylná.
17. 9. 2026Aktualizováno17. 9. 2026

Ministerstvo zdravotnictví odmítá přijít o výzkum, přesun navrhuje resort průmyslu

Ministerstvo průmyslu a obchodu navrhuje od roku 2028 přesun zdravotnického výzkumu z resortu zdravotnictví pod Technologickou agenturu ČR (TAČR). Návrh potvrdilo ministerstvo zdravotnictví, se změnou ale nesouhlasí.
17. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.