Mrtvá hvězda rozzářila galaxii. Evropští vědci popsali obří kosmický výbuch

Když sonda ESA Integral pozorovala oblohu, náhle zaznamenala záblesk gama záření vycházející z blízké galaxie M82. Jen o několik hodin později hledala další sonda ESA XMM-Newton následný záblesk po explozi, ale žádný nenašla. Astronomové si uvědomili, že výbuch musel být mimogalaktickým vzplanutím magnetaru, mladé neutronové hvězdy s mimořádně silným magnetickým polem.

V listopadu 2023 zaznamenala sonda ESA Integral náhlou explozi v hlubokém vesmíru. Na pouhou desetinu sekundy se objevil krátký záblesk energetického gama záření, které přišlo ze směru jasné galaxie M82.

Data z družice přijali ve vědeckém datovém centru Integral v Ženevě. Pouhých třináct sekund po detekci tak dostali astronomové po celém světě upozornění na to, co se stalo. Takhle masivní zášleh energie je výjimečný, a tak se světoví vědci spojili, aby tuto záhadu rozluštili: jednalo se „jen“ o jeden z běžných záblesků gama, anebo o výjimečně vzácný případ obřího vzplanutí takzvaného magnetaru?

„Okamžitě jsme si uvědomili, že se jedná o zvláštní situaci. Záblesky záření gama přicházejí z velké dálky, ale tento záblesk přišel z jasné a blízké galaxie,“ vysvětluje Sandro Mereghetti z Národního institutu pro astrofyziku (INAF-IASF) v italském Miláně a hlavní autor článku o tomto objevu.

Objektivy míří k galaxii M82

Mereghettiho tým požádal o pomoc kolegy, kteří se starají o vesmírný dalekohled ESA XMM-Newton. Ten se zaměřil na místo, odkud záblesk vyšel. Kdyby se totiž jednalo o krátký gama záblesk způsobený srážkou dvou neutronových hvězd, srážka by vytvořila gravitační vlny, a měla by navíc i následný záblesk.

„Pozorování dalekohledu ukázala pouze horký plyn a hvězdy v galaxii. Pokud by tato exploze byla krátkým gama zábleskem, viděli bychom z jejího místa slábnoucí zdroj rentgenového záření, ale tento dosvit nebyl přítomen,“ doplňuje spoluautorka výzkumu Michela Rigoselliová.

„Pomocí pozemních optických dalekohledů jsme hledali signál ve viditelném světle, který začínal jen několik hodin po výbuchu, ale opět jsme nic nenašli. Vzhledem k tomu, že jsme nezaznamenali žádný signál v rentgenovém ani viditelném světle a ani žádné gravitační vlny detektory na Zemi, jsme si jistí, že signál pochází z magnetaru,“ dodává Mereghetti.

Magnetary jsou nedávno zesnulé hvězdy

Když hvězdy hmotnější než osminásobek Slunce „zemřou“, explodují jako supernova, která za sebou zanechá černou díru nebo neutronovou hvězdu. Neutronové hvězdy jsou velmi kompaktní hvězdné pozůstatky s hmotností větší než hmotnost Slunce, kde je veškerá jejich obří hmota smrštěná do koule o velikosti města. Rychle rotují a mají silné magnetické pole.

„Některé mladé neutronové hvězdy mají mimořádně silné magnetické pole, více než desettisíckrát silnější než typické neutronové hvězdy. Tyto hvězdy se nazývají magnetary. Vyzařují energii ve vzplanutích a občas jsou tato vzplanutí gigantická,“ upřesňuje Ashley Chrimes z ESA.

Taková vzplanutí jsou ale nesmírně vzácná. Za posledních padesát let, co se gama záření pozoruje, zahlédli astronomové jenom tři obří erupce z magnetarů. Ale byly opravdu obří. To, které bylo zaznamenáno v prosinci 2004, přišlo ze vzdálenosti 30 tisíc světelných let od nás, ale přesto bylo dostatečně silné, aby zasáhlo horní vrstvy zemské atmosféry podobně, jako ji ovlivňují sluneční erupce, které přicházejí z mnohem větší blízkosti.

„Vzplanutí detekované družicí Integral je prvním potvrzením magnetaru mimo Mléčnou dráhu. Předpokládáme, že některé z dalších ‚krátkých gama záblesků‘, které Integral a další družice odhalily, jsou rovněž obřími vzplanutími magnetarů,“ zakončuje Sandro Mereghetti.

Kosmické exploze obří síly

„Tento objev nám otevírá cestu k hledání dalších mimogalaktických magnetarů. Pokud jich najdeme mnohem více, můžeme začít chápat, jak často k těmto vzplanutím dochází a jak tyto hvězdy při tom ztrácejí energii,“ popisují budoucí možnosti autoři.

„Výbuchy s tak krátkou dobou trvání jde zachytit jen náhodně, když už je observatoř namířena správným směrem. Proto je Integral se svým velkým zorným polem pro tyto detekce tak důležitý,“ zdůrazňují.

M82 je jasná galaxie, ve které se rodí hvězdy. V těchto oblastech vznikají masivní hvězdy, žijí krátký, ale bouřlivý život a zanechávají za sebou neutronovou hvězdu. Objev magnetaru v této oblasti potvrzuje, že magnetary jsou pravděpodobně mladé neutronové hvězdy. Pátrání po nich teď bude pokračovat právě v dalších oblastech, kde se hvězdy rodí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

NASA začala propouštět, v prvním kole přišlo o práci přes dvacet expertů

Vláda Donalda Trumpa začala šetřit také v americkém Národním úřadu pro letectví a vesmír (NASA). V prvním kole přišlo o práci třiadvacet expertů. V obří agentuře se takový počet může zdát jenom jako drobnost, ale podle odborníků jde teprve o začátek rozsáhlejšího procesu.
před 15 hhodinami

NASA vyslala do vesmíru teleskop, který má pomoci pochopit velký třesk

Americká NASA do vesmíru v noci na středu vyslala dalekohled SPHEREx, který má pomoci vysvětlit, jak vznikaly a po miliardy let se vyvíjely galaxie a také, jak se vesmír krátce po svém vzniku začal tak rychle rozpínat. Uvedla to agentura AP.
před 22 hhodinami

Plastové „letokruhy“ na ptačích hnízdech vědci využívají pro datování

Některá ptačí hnízda jsou tak plná umělohmotných odpadků, že podle nich vědci mohou detailně rekonstruovat průběh hnízdění některých druhů. Tentokrát se zaměřili na lysky, kde dokázali popsat příběh třicet let starého hnízda.
před 22 hhodinami

Jaro letos začíná opět velmi brzy, vyrašily už habry

Habry v Lanžhotě na Břeclavsku letos znovu vyrašily velmi brzy při porovnání s údaji z pravidelného pozorování od roku 1951. V posledních dvaceti letech se datum rašení posunulo proti 50. a 60. letům minulého století v průměru o čtrnáct dnů. V posledních třech letech ale rašily extrémně brzy a posun proti průměru činil téměř měsíc.
11. 3. 2025

Vědci vytvořili plně funkční protézu penisu. Zatím pro králíky a prasata

Vyrobit plně funkční umělý penis až doposud vypadalo jako námět nějaké vědeckofantastické povídky. Teď ale mezinárodní spolupráce přesně takový orgán přinesla. Reprodukovat se ho podařilo zatím jen u zvířat, podle autorů výzkumu jde ale o důležitý krok k vytvoření podobného implantátu i u člověka.
11. 3. 2025

„Obloha padá.“ Změna klimatu ohrožuje Muskův Starlink a další satelity

Globální změna klimatu ohrožuje stále více lidských aktivit na Zemi. Podle nové studie ale dokonce i mimo Zemi. Inženýři z Massachusettského technologického institutu (MIT) detailně popsali hrozbu, o níž se mezi experty na družice spekuluje už déle: emise skleníkových plynů mění prostor na hranici Země tak, že to může snížit množství satelitů, které by tam mohly fungovat.
11. 3. 2025

CDC hodlá zkoumat, zda vakcíny způsobují autismus

Americké Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) oznámilo, že plánuje rozsáhlou studii, která by měla prozkoumat údajné možné souvislosti mezi očkováním a poruchou autistického spektra, informovala agentura Reuters. Tato spojitost byla již opakovaně vyvrácena. Není jasné, jestli studie souvisí s nově jmenovaným ministrem zdravotnictví Robertem F. Kennedym. Ten dlouhodobě prosazuje názory, které před očkováním spíše varují.
11. 3. 2025

Ukrajině jsme poslali méně, než šlo za rok na válku v Iráku, říká americký generál

Je životně důležité, aby Ukrajina zůstala suverénním státem, říká americký brigádní generál ve výslužbě Steven Anderson, specialista na logistiku. Do roku 2021 byl členem Republikánské strany, opustil ji po útoku příznivců Donalda Trumpa na Kapitol. V americké armádě sloužil 31 let, zúčastnil se misí v Iráku, Kuvajtu nebo Afghánistánu – a nyní byl hostem pořadu Hyde Park Civilizace.
10. 3. 2025
Načítání...