Planeta strana 4 z 4

Lidský zásah do pozemského klimatu by mohl potlačit problémy způsobené klimatickou změnou. Takzvané klimatické inženýrství s sebou ovšem nese obavu, že by takový zásah mohl negativně ovlivnit počasí. Tyto obavy nyní mírní studie zveřejněná v časopise Nature Climate Change. Její autor ovšem doporučuje, aby se lidstvo tomuto řešení zatím vyhnulo. Klimatickému inženýrství totiž současná věda zatím dostatečně nerozumí.

Atmosféra Země je větší, než se doposud vědci domnívali. Její tenké pramínky sahají do hlubokého vesmíru až za oběžnou dráhu Měsíce. Napsal to web Space.com s odvoláním na novou vědeckou zprávu zveřejněnou v časopise Journal of Geophysical Research: Space Physics.

Celkové emise oxidu uhličitého se během pouhých pěti generací můžou dostat na úroveň posledního velkého oteplení z doby před 56 miliony lety. Popsali to vědci v nové rozsáhlé studii. Během tohoto oteplení se teplota planety v průběhu pouhých 10 tisíc let zvýšila přibližně o pět až osm stupňů Celsia, což odpovídá těm nejhorším scénářům globálního oteplování.

Americká agentura NASA zkoumala pomocí pokročilé metody analýzy satelitních dat, jak se měnila zeleň na naší planetě. Výsledek je nečekaně pozitivní: došlo k poměrně výraznému nárůstu zelených ploch.

Americká vesmírná agentura NASA po 15 letech odepsala marsovské vozítko Opportunity. Sonda měla plánovanou životnost 90 dní, hlásit se ale přestala teprve loni po prachové bouři. Během své mise stroj mimo jiné našel důkazy o dřívější přítomnosti vody na Marsu. Podpořil tak teorie, že na čtvrté planetě naší sluneční soustavy kdysi mohly být podmínky pro existenci života.

Každý rok ve světě zmizí 2,5 procenta z celkového objemu hmyzu a bude-li úbytek pokračovat dosavadním tempem, tak za 100 let hmyz vyhyne úplně. Vyplývá to z analýzy zveřejněné v časopise Biological Conservation, na kterou upozornil britský list The Guardian. Ubývá přes 40 procent hmyzích druhů a třetina je ohrožena. Hmyz přitom mizí osmkrát rychleji než savci, ptáci a plazi. Jeho rychlé ubývání v první řadě způsobuje intenzivní zemědělství, zejména užívání pesticidů, ale přispívá k němu také urbanizace a klimatické změny.

Robotické vozítko pro další fázi společné mise ExoMars Evropské kosmické agentury (ESA) a ruského Roskosmosu se bude jmenovat Rosalind Franklinová. Oznámila to ESA. Vítězné pojmenování po významné anglické vědkyni, jež popsala strukturu DNA, vybrala komise v rámci mezinárodní soutěže. Návrhy zaslalo 36 tisíc účastníků.

Rostoucí teploty změní barvy světových oceánů. Upozornil na to nový výzkum, jehož výsledky tento týden zveřejnil odborný časopis Nature Communications. Podle vědců změna klimatu bude mít dopady na množství malých organismů, které ve vodě žijí a absorbují a odrážejí světlo.

Kvůli globálnímu oteplování roztaje do konce století nejméně jedna třetina ledovců v asijských pohořích Hindúkuš a Himálaj, což vážně ovlivní životy dvou miliard lidí. Vyplývá to z první souhrnné zprávy, která komplexně vyhodnocuje jmenovaný region. Na zprávu, na níž se podílelo kolem 350 vědců a akademiků z 22 zemí a 185 organizací, v pondělí upozornil list The Guardian.

Americká vesmírná agentura NASA pokračuje ve snaze obnovit ztracené spojení s robotickým vozítkem Opportunity na Marsu. Vědci začali vysílat novou sadu povelů, které jsou zaměřené na méně pravděpodobné problémy, jež mohly vozítko postihnout a znemožnit mu tak kontakt se Zemí.

Zimní bouře dávají oceánům sílu ukusovat celé pásy pobřeží. Právě tyto oblasti jsou často hustě osídlené, a postup moře proto znamená ztrátu obydlí i živobytí. Problém řeší široké spektrum států, od africké Ghany po jihoasijský Vietnam, v Evropě je eroze hrozbou od Pobaltí po Británii. Její příčinou jsou klimatické změny i lidská činnost.

Většina hmoty, která umožnila život na Zemi, pochází podle nejnovějšího poznatku vědců z kataklyzmatické srážky mezi naší planetou a jiným vesmírným tělesem, protoplanetou Theiou. Při kolizi Země s Theiou navíc mohl vzniknout i Měsíc.

Robotické vozítko Opportunity amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) zahájilo v pátek už šestnáctý rok svého působení na Marsu. Pro vesmírnou agenturu má toto jubileum ale trpkou příchuť, neboť její úspěšný mechanický výzkumník se od celoplanetární prachové bouře už přes půl roku Zemi neozval.

Na budoucí generace čeká „časovaná bomba“. Ubývají zásoby podzemních vod, varují vědci ve studii vydané v pondělí.

Země a Měsíc jsou v posledních 290 milionech let bombardovány asteroidy mnohem častěji než dříve. Od dob, kdy po Zemi chodili dinosauři, se množství asteroidů, které narazí do naší planety, ztrojnásobilo. Vyhynutí dinosaurů tedy nebylo dílem jedinečné události, jak si dosud vědci mysleli, ale spíš očekávanou záležitostí.

Způsob, jakým lidstvo vyrábí a konzumuje potravu, se musí radikálně změnit. Jinak nezabráníme milionům úmrtí a katastrofálnímu poškození planety, varují vědci v rozsáhlé studii, která vyšla v odborném časopise Lancet.

Severní magnetický pól Země se pohybuje a nepředvídatelně se přesouvá z oblasti kanadské Arktidy směrem na Sibiř. Cestuje dokonce tak rychle, že nejnovější současný model zemského magnetického pole z roku 2015 už neplatí.

V roce 2023 poletí do vesmíru bezpilotní mise Hera. V jejím rámci je i nanosatelit Apex, který vyvíjí mezinárodní konsorcium s českou účastí. Mise, za kterou stojí Evropská kosmická agentura (ESA), má prozkoumat následky záměrné srážky americké sondy Dart s asteroidem Didymos, která by měla nastat v roce 2022.