Zemská atmosféra sahá až na Měsíc. Vědci to zjistili, když znovu a lépe studovali data ze sondy SOHO

Atmosféra Země je větší, než se doposud vědci domnívali. Její tenké pramínky sahají do hlubokého vesmíru až za oběžnou dráhu Měsíce. Napsal to web Space.com s odvoláním na novou vědeckou zprávu zveřejněnou v časopise Journal of Geophysical Research: Space Physics.

Geokoróna, tenké mračno atomů vodíku, je částí plynného obalu naší planety ve výšce nad tisíc kilometrů. Podle zjištění vědců se táhne do vesmíru až do vzdálenosti 630 tisíc kilometrů. Pro srovnání: průměrná vzdálenost oběžné dráhy Měsíce od Země je 384 600 kilometrů.

„Měsíc prolétá zemskou atmosférou,“ uvedl v prohlášení vedoucí autor zmíněné vědecké zprávy Igor Baljukin z moskevského Institutu kosmického výzkumu. „Nebyli jsme si toho vědomi, dokud jsme neoprášili pozorování učiněná před dvěma desetiletími sondou SOHO,“ dodal ruský expert.

Sluneční a heliosférická observatoř SOHO (Solar and Heliospheric Observatory) je sonda vypuštěná v prosinci 1995 ke studiu Slunce. Jde o společný projekt Evropské kosmické agentury ESA a americké NASA.

Přelom přinesla nová analýza starých dat

Baljukinův tým analyzoval již archivovaná data SOHO, konkrétně výsledky měření určitého ultrafialového záření. Sluneční záření reaguje s atomy vodíku v geokoróně, což lze pozorovat z vesmíru, nikoli ze Země.

Vědci o existenci geokoróny vědí už dlouho. Astronauti účastnící se mise NASA Apollo 16 ji vyfotografovali z povrchu Měsíce v roce 1972. Tehdy se ještě předpokládalo, že její dosah je menší. „V té době astronauti na povrchu Měsíce netušili, že jsou vlastně obklopeni krajem geokoróny,“ poznamenal k tomu ve společném prohlášení spoluautor vědecké zprávy Jean-Loup Bertaux.

Nové zjištění o dosahu zemské atmosféry může mít význam při zkoumání exoplanet, planet mimo naši sluneční soustavu. Planety s vodíkem ve vnějších částech svého plynného obalu často mívají blíže k povrchu vodní páru. „To je zvláště zajímavé, když hledáme planety s potenciálními zásobami vody mimo sluneční soustavu,“ poznamenal v této souvislosti Bertraux.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Doporučujeme

Nářečí má na mozek podobně pozitivní vliv jako cizí jazyk, tvrdí němečtí vědci

Učení se cizím jazykům bystří mozek a udržuje ho v kondici, to samé ale platí i pro dialekty. Tvrdí to vědci z univerzity v západoněmeckém Marburgu, kteří takovou studii zveřejnili v odborném magazínu Nature Scientific Reports, jak upozornila regionální veřejnoprávní stanice MDR.
17. 7. 2026

Držitel Nobelovy ceny za chemii opustil USA. Nové místo našel v Číně

Chemik a nositel Nobelovy ceny Omar Yaghi se rozhodl opustit Spojené státy, kde až doposud působil. Nové místo mu nabídla Čína, kde povede laboratoř pro výzkum materiálů s využitím umělé inteligence (AI). Hlavním důvodem této změny jsou podle něj současné podmínky v USA.
17. 7. 2026

Uzavíráme zvířata v menších lokalitách. Je to cesta k jejich záhubě, varuje expertka

„Liniovými stavbami krájíme krajinu na menší části, čímž porcujeme i možnost zvířat migrovat a zavíráme ty populace v menších lokalitách, což je cestou k jejich postupné záhubě,“ říká ředitelka Odboru druhové ochrany Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) Jindřiška Jelínková. V obsáhlém rozhovoru o ekologické konektivitě, tedy průchodnosti krajiny pro zvířata na zemi, ve vodě i ve vzduchu, vysvětluje, jak lidská infrastruktura krajinu narušuje, co to způsobuje zvířatům i jak lze tyto nežádoucí efekty kompenzovat. Na to se zaměřuje i aktuální projekt AOPK, jehož je Jelínková odbornou garantkou.
17. 7. 2026

Vědce v Lotyšsku znepokojuje možné ohrožení akademické svobody

Vědci vyjadřují obavy z možného ohrožení akademické svobody poté, co se dozvěděli, že lotyšský parlament Saeima hodlá projednat užitečnost určitých výzkumů.
16. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.