Epizoda, během níž lidé fyzicky navštěvovali Měsíc, byla kratší, než kdo v té době tušil. Trvala jen pouhé tři roky. Když 7. prosince 1972 odstartovala z Kennedyho vesmírného střediska na americké Floridě směrem k Měsíci kosmická loď Apollo 17 s tříčlennou posádkou, nikdo netušil, že je to na dlouhá desetiletí poslední pilotovaná cesta k luně.
Posádku tehdy tvořili Eugene Cernan, velitel letu, jehož předkové pocházeli z Vysoké nad Kysucou na Slovensku a z jižních Čech, pilot velitelského modulu Ronald Evans a pilot lunárního modulu Harrison Schmitt, původní profesí geolog.
Na Měsíci Cernan a Schmitt přistáli o čtyři dny později a během následujících téměř 75 hodin nasbírali přes 110 kilogramů vzorků měsíčních hornin – mimo kabinu modulu strávili rekordních 22 hodin a čtyři minuty. Výprava, která mimo jiné získala první konkrétní důkazy o měsíční vulkanické činnosti, je považovaná za vědecky nejúspěšnější expedici na Měsíc. Jejím návratem na Zemi ale 19. prosince americký program letů na Měsíc nazvaný Apollo skončil.
Posledním, kdo v měsíčním prachu zanechal své stopy, se stal právě Eugene Cernan. Zpět na modrou planetu tehdy Cernan odvážel kromě geologických vzorků i československou vlajku. Rodák z Chicaga se totiž vždy hlásil ke svým středoevropským kořenům. Jeho předkové přišli do USA počátkem 20. století z Čech a Slovenska.
Tuto památnou červenomodrobílou vlaječku se Cernan dokonce už pár let po návratu z Měsíce snažil předat oficiálním místům ve vlasti svých předků, u tehdejšího režimu ale neuspěl. V roce 1974 sice Cernan díky novinářské akreditaci na pár dní do Československa zavítal, jen málokdo se s ním však byl ochoten setkat. Měsíční suvenýr tak nakonec převzal tehdejší ředitel Astronomického ústavu ČSAV Luboš Perek a umístil jej v kopuli dalekohledu na observatoři v Ondřejově.
Cernan a česká stopa na Měsíci
Cernan na tuzemsko i po této zkušenosti nezanevřel a po roce 1989 střední Evropu opakovaně navštívil. Pobyt v roce 2001 však mohl skončit tragicky – armádní helikoptéra, v níž Cernan spolu s kosmonautem Vladimírem Remkem letěl, havarovala u Milevska. Nikdo ale naštěstí nezahynul a Cernanovi se téměř nic nestalo. Naposledy byl v Česku v roce 2008 i se svou vnučkou, prohlédli si výstavu Stopy lidí, na které byla i jeho vlajka z Měsíce.
Astronaut, který se jmenoval po svém dědečkovi ze slovenských Kysúc Štefanu Čerňanovi, sloužil po vysoké škole v americkém námořním letectvu. Jeho babička pocházela z jižních Čech, z Nuzic u Tábora. Jako třicetiletý byl v roce 1964 přijat do třetí skupiny astronautů. Nejprve byl členem záložní posádky Gemini 9, po smrti obou členů hlavní posádky při leteckém neštěstí se ale v červnu 1966 na palubě této lodi vypravil do vesmíru. Byl mimo jiné druhým Američanem, který si vyzkoušel kosmickou procházku.
O tři roky později se Cernan vypravil do vesmíru znovu – v Apollu 10, které bylo v květnu 1969 poslední prověrkou před misí Neila Armstronga. Jako pilot přistávacího modulu se ocitl jen 15 kilometrů od Měsíce. Nejslavnější Cernanova mise pak přišla v prosinci 1972, kdy velel Apollu 17, které završilo americký měsíční program. Spolu s Harrisonem Schmittem na Měsíci strávili 75 hodin a absolvovali tři vycházky.
„Okamžik, když jsem stál na Měsíci a hleděl na Zemi, byl nezapomenutelný. Viděl jsem svět bez hranic – náboženských, rasových, jazykových, politických a jakýchkoli dalších, které budujeme my lidé,“ vzpomínal na nevšední zážitky Cernan.
Po návratu Apolla 17 zůstal ještě nějakou dobu ve službách NASA, byl mimo jiné vrchním vyjednavačem USA během jednání se Sovětským svazem o společném americko-sovětském projektu Apollo-Sojuz. Do civilu se Cernan rozhodl odejít v roce 1976. Věnoval se podnikání v naftařském průmyslu, poradenství, komentoval pro televizi ABC a na svém ranči v Texasu se zabýval chovem koní. Své vzpomínky shrnul do knihy s názvem Poslední muž na Měsíci. Zemřel 16. ledna 2017.
Lidé Měsíc neopustili
Přestože lidé z Měsíce odletěli, lidská přítomnost z něj už nezmizela – je stále cílem vědeckých projektů a plánuje se také jeho další využití v budoucnosti.
I poté, co Američané Měsíc opustili, zkoumaly ho dál sovětské stroje. V lednu 1973 dopravila sonda Luna 21 na Měsíc druhý Lunochod. Během čtyř měsíců urazil 37 kilometrů, odeslal velké množství fotografií a provedl přes 700 testů měsíční půdy. Roku 1976 pak opustila Měsíc poslední sovětská sonda Luna 24, která odeslala vzorky získané z dvoumetrové hloubky pod povrchem.
Od té doby se už na Měsíci nepřistává v podstatě vůbec – ukázalo se totiž, že díky pokroku v měřicích přístrojích je podobně efektivní a současně méně rizikové zůstat na oběžné dráze Měsíce, případně se na něj kontrolovaně zřítit v poslední fázi mise.
Takhle dopadly například japonské sondy Hiten nebo SELENE, americký Lunar Prospector nebo evropský průzkumník SMART-1.
Velký návrat a budoucnost
Dne 14. prosince 2013 se odehrál velký lidský návrat na Měsíc, když tam čínská sonda Čchang-e 3 dopravila šestikilové vozítko Nefritový králík. Byl vybaven mimo jiné sadou fotografických přístrojů a dvěma mechanickými rameny, s jejichž pomocí byl schopen vyvrtávat vzorky lunární půdy. Byl schopen zdolat třicetistupňové stoupání a pohybovat se rychlostí 200 metrů za hodinu. Energie získávaná prostřednictvím solárních panelů mu sice měla vystačit alespoň k tříměsíčnímu zkoumání povrchu Měsíce, ale nakonec fungoval jen necelé dva týdny – solární panely přestaly fungovat.
Čína plánuje několik dalších návratů na Měsíc se sondami Čchang-e 4 a Čchang-e 5 nejdříve roku 2018. Jedna z čínských sond by měla dokonce přistát na odvrácené straně Měsíce – to se zatím nikomu nepodařilo. Měsíční plány má ale také Indie; roku 2018 by chtěla na lunu dopravit dvě vozítka, jedno ruské a druhé indické. Obě by měla odebírat vzorky měsíčních hornin.
Vracíme se na Měsíc, slibuje Trump
Americký prezident Donald Trump v pondělí 11. prosince 2017 vydal nařízení o přípravě nové americké pilotované mise na Měsíc a později i na Mars. Pokyn vesmírné agentuře NASA podepsal Trump na ceremoniálu v Bílém domě. Direktiva má zahájit „inovativní program průzkumu vesmíru“.
„Tentokrát to nebude jen o vztyčení vlajky a o lidské stopě na měsíčním povrchu,“ komentoval Trump budoucí projekty. „Vytvoříme (na Měsíci) základnu pro mise na Mars a jednou možná i dál,“ předpověděl prezident.
Podle Bílého domu plánovaný projekt „změní americký program pilotovaných vesmírných letů tak, aby se Amerika stala hybnou silou kosmického průmyslu, získala nové znalosti o vesmíru a podnítila vývoj neuvěřitelných technologií“.
