Japonci objevili pod povrchem Měsíce obří tunel. Dá se využít pro stavbu základny

Japonská vesmírná agentura (JAXA) odhalila na Měsíci obrovskou jeskyni, která by podle expertů mohla v budoucnu sloužit jako základna astronautů. Poskytla by jim ochranu před radiací a chránila by je také před extrémními výkyvy teplot a asteroidy, informovala ve čtvrtek agentura AFP.

Data, která shromáždila japonská lunární sonda SELENE, potvrdila existenci 50 kilometrů dlouhé a 100 metrů široké jeskyně. Vědci Japonské vesmírné agentury jsou přesvědčeni, že dutina vznikla vulkanickou činností na Měsíci zhruba před 3,5 miliardy let.

Podle JAXA se jedná o takzvaný lávový tunel, tedy podpovrchový útvar vytvořený ztuhlou lávou. Lávový tunel vzniká v případech, kdy u lávového kanálu došlo ke vzniku stropu a následnému vyprázdnění kanálu po ukončení přívodu lávy. Lávové tunely se nacházejí v mnoha sopečných oblastech na Zemi, například na Islandu, na Havaji, na Sicílii či na souostroví Galapágy.

Věda tunel předpověděla, Japonci ho potvrdili

Experti JAXA, společně se svými americkými kolegy, odhalili tunel v oblasti zvané Mariovy hory (Marius Hills) na přivrácené straně Měsíce. Vědci existenci lávového tunelu pod povrchem Měsíce v této oblasti předpokládali, doposud ale neměli hypotézu potvrzenou. „Vnitřek jeskyně jsme neviděli. Doufáme, že další průzkum nám poskytne více podrobností,“ uvedla JAXA.

Jeskyni Japonci objevili s pomocí radarového systému, který dokáže zkoumat podpovrchové struktury. Sonda původně odhalila otvor široký 50 metrů a stejně hluboký. To podnítilo spekulace o existenci rozsáhlejšího podpovrchového prostoru. Podle prvních zjištění je jeskyně dostatečně pevná a její horniny by mohly obsahovat ložiska ledu a vody.

Naděje pro lidstvo

Jeskyně by mohla v budoucnu sloužit jako základna, kterou by astronauti využívali jako přístřešek pro sebe a své vybavení. Byli by tak mimo jiné chráněni před teplotami, které na denní straně stoupají k plus 123 stupňům Celsia a na noční straně klesají k minus 181 stupňům Celsia, v kráterech „věčného stínu“ (na pólech), dokonce až k minus 248 stupňům Celsia. Teplota v hloubce jeden metr pod povrchem je naopak konstantní, a sice minus 35 stupňů Celsia.

Astronauti by se díky jeskyni také vyhnuli rizikům, jako je radiace a dopady asteroidů, které znásobuje fakt, že Měsíc má relativně nevýznamnou a řídkou atmosféru.

Japonsko v červnu oznámilo, že kolem roku 2030 plánuje vyslat na Měsíc svého kosmonauta, pravděpodobně v rámci mezinárodní mise. Čína chce prý své kosmonauty vypravit na Měsíc kolem roku 2036 a založit tam kolonii. Kolonizovat Měsíc hodlá okolo roku 2030 i Rusko.

A také Spojené státy chystají návrat na Měsíc. „Američtí astronauti se vrátí na Měsíc, nejen aby tam po sobě zanechali stopy a vlajky, ale aby vystavěli základny, které potřebujeme pro vyslání Američanů na Mars a dále,“ řekl tento měsíc americký viceprezident Mike Pence. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ceny Neuron dostali Kubala Havrdová, Jiří Grygar a mladé talenty

Během slavnostního galavečera v Planetáriu Praha ocenila nadace Neuron sedm nadějných vědkyň a vědců působících v Česku, předala cenu za propojení vědy s byznysem, cenu za rozvíjení lásky k vědě, kterou obdržel astrofyzik Jiří Grygar, a hlavní Cenu Neuron pro lékařku a vědkyni Evu Kubala Havrdovou za záchranu lidských životů a také poprvé udělila ocenění Rising Star pro zcela výjimečný talent.
před 6 hhodinami

Grónsko je klíčové pro Trumpovu kolosální Zlatou kopuli

Americký prezident Donald Trump a další představitelé jeho administrativy tvrdí, že získání Grónska je zásadní pro úspěšné dokončení projektu Golden Dome (Zlatá kopule). Tento vesmírný protiraketový štít nové generace má ochránit Spojené státy před stále vyspělejšími protivníky, píše server BBC News.
před 16 hhodinami

Dánští archeologové objevili obří středověkou loď-hrad. Uvezla stovky tun nákladu

Objev masivní obchodní lodi u kodaňského pobřeží pomáhá vyprávět nejenom její příběh, ale také vrhá nové světlo na středověký obchod, život námořníků a také na to, jak se tyto lodi stavěly.
před 18 hhodinami

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
17. 1. 2026

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
17. 1. 2026

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
16. 1. 2026

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
16. 1. 2026

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
16. 1. 2026
Načítání...