Japonci objevili pod povrchem Měsíce obří tunel. Dá se využít pro stavbu základny

Japonská vesmírná agentura (JAXA) odhalila na Měsíci obrovskou jeskyni, která by podle expertů mohla v budoucnu sloužit jako základna astronautů. Poskytla by jim ochranu před radiací a chránila by je také před extrémními výkyvy teplot a asteroidy, informovala ve čtvrtek agentura AFP.

Data, která shromáždila japonská lunární sonda SELENE, potvrdila existenci 50 kilometrů dlouhé a 100 metrů široké jeskyně. Vědci Japonské vesmírné agentury jsou přesvědčeni, že dutina vznikla vulkanickou činností na Měsíci zhruba před 3,5 miliardy let.

Podle JAXA se jedná o takzvaný lávový tunel, tedy podpovrchový útvar vytvořený ztuhlou lávou. Lávový tunel vzniká v případech, kdy u lávového kanálu došlo ke vzniku stropu a následnému vyprázdnění kanálu po ukončení přívodu lávy. Lávové tunely se nacházejí v mnoha sopečných oblastech na Zemi, například na Islandu, na Havaji, na Sicílii či na souostroví Galapágy.

Věda tunel předpověděla, Japonci ho potvrdili

Experti JAXA, společně se svými americkými kolegy, odhalili tunel v oblasti zvané Mariovy hory (Marius Hills) na přivrácené straně Měsíce. Vědci existenci lávového tunelu pod povrchem Měsíce v této oblasti předpokládali, doposud ale neměli hypotézu potvrzenou. „Vnitřek jeskyně jsme neviděli. Doufáme, že další průzkum nám poskytne více podrobností,“ uvedla JAXA.

Jeskyni Japonci objevili s pomocí radarového systému, který dokáže zkoumat podpovrchové struktury. Sonda původně odhalila otvor široký 50 metrů a stejně hluboký. To podnítilo spekulace o existenci rozsáhlejšího podpovrchového prostoru. Podle prvních zjištění je jeskyně dostatečně pevná a její horniny by mohly obsahovat ložiska ledu a vody.

Naděje pro lidstvo

Jeskyně by mohla v budoucnu sloužit jako základna, kterou by astronauti využívali jako přístřešek pro sebe a své vybavení. Byli by tak mimo jiné chráněni před teplotami, které na denní straně stoupají k plus 123 stupňům Celsia a na noční straně klesají k minus 181 stupňům Celsia, v kráterech „věčného stínu“ (na pólech), dokonce až k minus 248 stupňům Celsia. Teplota v hloubce jeden metr pod povrchem je naopak konstantní, a sice minus 35 stupňů Celsia.

Astronauti by se díky jeskyni také vyhnuli rizikům, jako je radiace a dopady asteroidů, které znásobuje fakt, že Měsíc má relativně nevýznamnou a řídkou atmosféru.

Japonsko v červnu oznámilo, že kolem roku 2030 plánuje vyslat na Měsíc svého kosmonauta, pravděpodobně v rámci mezinárodní mise. Čína chce prý své kosmonauty vypravit na Měsíc kolem roku 2036 a založit tam kolonii. Kolonizovat Měsíc hodlá okolo roku 2030 i Rusko.

A také Spojené státy chystají návrat na Měsíc. „Američtí astronauti se vrátí na Měsíc, nejen aby tam po sobě zanechali stopy a vlajky, ale aby vystavěli základny, které potřebujeme pro vyslání Američanů na Mars a dále,“ řekl tento měsíc americký viceprezident Mike Pence. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
před 3 hhodinami

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
před 4 hhodinami

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
před 7 hhodinami

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
před 9 hhodinami

Komunisté před 55 lety normalizovali poměry. Pomocí lží i vražd

Zpátky k normálu – to byl cíl komunistů po srpnové okupaci v roce 1968. Rozjitřená společnost, která doufala ve změnu, se měla vrátit do doby před obrodným procesem (pražským jarem), takzvaně se normalizovat. Komunisté ale potřebovali vysvětlit a před lidmi obhájit vojenskou invazi z 21. srpna 1968. Posloužit k tomu měl oficiální dokument, který vyšel před 55 lety, byl plný lží a invazi nazýval „bratrskou pomocí“. Vtloukat do hlavy si ho měly i děti ve školách.
před 12 hhodinami

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
včera v 16:55

Švýcarská nemocnice vyrábí metry umělé kůže pro popálené při požáru

Po požáru ve švýcarském zimním středisku Crans-Montana, kde při silvestrovských oslavách zahynulo čtyřicet lidí, 116 utrpělo zranění a desítky jsou stále hospitalizovány, pracuje laboratoř na výrobu kůže v centru buněčné produkce Univerzitní nemocnice kantonu Vaud na plné obrátky. Pokouší se pomoci zachránit pacienty s rozsáhlými popáleninami. Speciální zařízení v obci Epalinges nedaleko Lausanne je totiž jediné svého druhu v Evropě.
včera v 14:49

Pouštní národy lovily žraloky už v době kamenné, ukázal český výzkum

Pravěcí obyvatelé jihu Arábie se už před zhruba sedmi tisíci lety ve velké míře živili mořskými zdroji a troufli si i na tak velkou kořist, jako byli žraloci, vyplývá z výzkumu týmu Archeologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Ten v Ománu objevil nejstarší megalitický kolektivní hrob v jižní Arábii.
včera v 10:24
Načítání...