Japonci objevili pod povrchem Měsíce obří tunel. Dá se využít pro stavbu základny

Japonská vesmírná agentura (JAXA) odhalila na Měsíci obrovskou jeskyni, která by podle expertů mohla v budoucnu sloužit jako základna astronautů. Poskytla by jim ochranu před radiací a chránila by je také před extrémními výkyvy teplot a asteroidy, informovala ve čtvrtek agentura AFP.

Data, která shromáždila japonská lunární sonda SELENE, potvrdila existenci 50 kilometrů dlouhé a 100 metrů široké jeskyně. Vědci Japonské vesmírné agentury jsou přesvědčeni, že dutina vznikla vulkanickou činností na Měsíci zhruba před 3,5 miliardy let.

Podle JAXA se jedná o takzvaný lávový tunel, tedy podpovrchový útvar vytvořený ztuhlou lávou. Lávový tunel vzniká v případech, kdy u lávového kanálu došlo ke vzniku stropu a následnému vyprázdnění kanálu po ukončení přívodu lávy. Lávové tunely se nacházejí v mnoha sopečných oblastech na Zemi, například na Islandu, na Havaji, na Sicílii či na souostroví Galapágy.

Věda tunel předpověděla, Japonci ho potvrdili

Experti JAXA, společně se svými americkými kolegy, odhalili tunel v oblasti zvané Mariovy hory (Marius Hills) na přivrácené straně Měsíce. Vědci existenci lávového tunelu pod povrchem Měsíce v této oblasti předpokládali, doposud ale neměli hypotézu potvrzenou. „Vnitřek jeskyně jsme neviděli. Doufáme, že další průzkum nám poskytne více podrobností,“ uvedla JAXA.

Jeskyni Japonci objevili s pomocí radarového systému, který dokáže zkoumat podpovrchové struktury. Sonda původně odhalila otvor široký 50 metrů a stejně hluboký. To podnítilo spekulace o existenci rozsáhlejšího podpovrchového prostoru. Podle prvních zjištění je jeskyně dostatečně pevná a její horniny by mohly obsahovat ložiska ledu a vody.

Naděje pro lidstvo

Jeskyně by mohla v budoucnu sloužit jako základna, kterou by astronauti využívali jako přístřešek pro sebe a své vybavení. Byli by tak mimo jiné chráněni před teplotami, které na denní straně stoupají k plus 123 stupňům Celsia a na noční straně klesají k minus 181 stupňům Celsia, v kráterech „věčného stínu“ (na pólech), dokonce až k minus 248 stupňům Celsia. Teplota v hloubce jeden metr pod povrchem je naopak konstantní, a sice minus 35 stupňů Celsia.

Astronauti by se díky jeskyni také vyhnuli rizikům, jako je radiace a dopady asteroidů, které znásobuje fakt, že Měsíc má relativně nevýznamnou a řídkou atmosféru.

Japonsko v červnu oznámilo, že kolem roku 2030 plánuje vyslat na Měsíc svého kosmonauta, pravděpodobně v rámci mezinárodní mise. Čína chce prý své kosmonauty vypravit na Měsíc kolem roku 2036 a založit tam kolonii. Kolonizovat Měsíc hodlá okolo roku 2030 i Rusko.

A také Spojené státy chystají návrat na Měsíc. „Američtí astronauti se vrátí na Měsíc, nejen aby tam po sobě zanechali stopy a vlajky, ale aby vystavěli základny, které potřebujeme pro vyslání Američanů na Mars a dále,“ řekl tento měsíc americký viceprezident Mike Pence. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Rok plný selhání. Odborný žurnál zkritizoval ministra zdravotnictví Kennedyho

Jeden z nejprestižnějších zdravotních odborných časopisů světa, Lancet, vydal rozsáhlou kritiku amerického ministra zdravotnictví Roberta F. Kennedyho mladšího. List popsal změny, které Kennedy zavedl a které podle Lancetu poškodily americké zdravotnictví. Hovoří o roku plném selhání. Náprava prý bude trvat celé desítky let.
před 17 mminutami

Mladé Evropanky kouří víc než jejich vrstevnice ve světě, varuje WHO

Evropské dívky ve věku 13 až 15 let mají nejvyšší míru užívání tabáku ve své věkové skupině na celém světě, informovala Světová zdravotnická organizace (WHO). Mladí Evropané vynikají také v konzumaci elektronických cigaret: užívá je nejméně každý sedmý mladistvý Evropan.
před 2 hhodinami

Vegetariáni méně trpí na časté rakoviny, prokázal rozsáhlý výzkum

Vegetariáni mají podstatně nižší riziko vzniku pěti typů rakoviny než lidé, kteří běžně konzumují maso, popsala nová studie, která se věnovala vlivu stravy na pravděpodobnost rozvoje rakovinného bujení. Opačnou situaci ale vědci zjistili u nejčastějšího druhu rakoviny jícnu.
před 3 hhodinami

Čeští přírodovědci popsali jednoho z nejmenších savců na Zemi

Nenápadný hmyzožravec o hmotnosti pouhých dvou až tří gramů se zařadil mezi nejmenší savce planety. Mezinárodní tým vedený vědci z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR (AV ČR) ho objevil v etiopských horách a popsal ho jako nový druh bělozubky – Crocidura stanleyi.
před 7 hhodinami

Animace ukazuje, jak válka zastavila dopravu Hormuzským průlivem

Hormuzský průliv je klíčová vodní cesta, kterou denně proudí asi pětina světové ropy. Je spojnicí mezi největšími producenty ropy v Perském zálivu s jejich zákazníky v ostatních částech světa – hlavně v Asii. Data ukazují, jak se od pátku do pondělí zpomalovala doprava touto dopravní tepnou, až se zastavila úplně. V sobotu zahájily USA a Izrael útok na Írán, ke kterému průliv přiléhá.
před 20 hhodinami

Ohnivé tornádo by mohlo pomoct oceánům od ropných skvrn. Vědci ho otestovali

Texaští vědci otestovali novou nadějnou metodu, jak se zbavit ropných skvrn, které je nutné co nejrychleji odstranit. Navrhují je likvidovat pomocí plamenných vírů.
před 21 hhodinami

Americká armáda údajně využila při útoku na Írán AI, od níž se přitom Trump distancoval

Americká média jako Wall Street Journal a Axios píší, že při bombardování Íránu využily americké jednotky umělou inteligenci společnosti Anthropic, která přitom vede s armádou spory.
před 23 hhodinami

Nelétaví papoušci téměř vyhynuli, jejich počet se podařilo zčtyřnásobit

O jediném nelétavém druhu papouška na světě se dříve předpokládalo, že je odsouzen k vyhubení. Kakapo soví je totiž příliš těžký, pomalý a naneštěstí pro něj i příliš chutný na to, aby přežil v blízkosti predátorů, které do jeho původního domova přinesli na svých lodích Evropané. K rozmnožování navíc přistupuje neobvykle lehkovážně, píše agentura AP. Novozélanďané ale vynakládají velké úsilí na jeho záchranu.
včera v 11:46
Načítání...