Žabí apokalypsa: nejinvaznější houba světa vybíjí 501 druhů obojživelníků

Perutýni ve Středozemním moři, američtí raci v německých řekách nebo bolševník podél českých potoků – to jsou jedny z nejznámějších příkladů invazních druhů, které ničí ty původní. Ale ten vůbec nejvíc smrtící a současně nejrozšířenější na světě je pro člověka v podstatě neviditelný. Jde o houbu, která zabíjí obojživelníky po celé planetě.

Na konci března vyšla v odborném časopise Science studie, která popsala, jak tato houba postihuje globální populace žab po celé planetě. „Všichni věděli, že chytridiomykóza je příšerná, ale neznali jsme přesná čísla,“ uvedl hlavní autor práce Ben Scheele, ekolog z Australské národní univerzity. „Až naše studie spočítala, jak moc jsou různé druhy žab touto chorobou zasažené.“

Batrachochytrium dendrobatidis
Zdroj: Wikimedia Commons

Za nemoc označovanou jako chytridiomykóza může houba jménem Batrachochytrium dendrobatidis, která pochází podle genetiků z Korejského poloostrova. Na začátku 20. století se ale začala rychle šířit do okolního světa, podle ekologů především vlivem mezinárodního obchodu – některé infikované žáby se zřejmě dostaly na paluby zaoceánských lodí a pak si spory houby našly cestu dál.

Situaci pak v druhé polovině dvacátého století ještě zhoršil obchod s oblíbenými africkými žábami drápatkami, které se využívaly jak pro vědecký výzkum, tak i pro přípravu těhotenských testů. A s nimi se houba šířila dál – dnes už ji najdeme na všech světadílech s výjimkou Antarktidy.

Houba je pro žáby nebezpečná tím, že je vlastně požírá zaživa. Kůže obojživelníků totiž obsahuje protein keratin, který se nachází také v lidských vlasech a nehtech. A houba, která se šíří kontaktem i přes infikovanou vodu, se tímto proteinem živí. Jak se šíří kůží zvířete, brání transportu elektrolytů, což je klíčové pro regulaci tělesných funkcí. Postižená žába nebo mlok pak umírají na srdeční kolaps.

Na tuto houbu od sedmdesátých let dvacátého století zemřelo velké množství obojživelníků, ale vědci to netušili – Batrachochytrium dendrobatidis byla totiž objevená až roku 1998. A o necelých deset let později si ji spojili s dřívějšími úmrtími žab – ukázalo se, že tato infekce zasáhla nejméně dvě stovky druhů žab.

Nová studie v Science vycházela z nejnovějších výzkumů, literatury a databází, ale také z rozhovorů s experty. „Jedná se o vůbec nejrozsáhlejší vylepšení našeho současného pochopení příčin toho, proč po Zemi globálně vymírají obojživelníci,“ komentovala studii přední expertka na mikrobiologii Louise Rollins-Smithová, která nebyla v týmu, který za výzkumem stojí.

Nová data jsou mnohem znepokojivější než ta z roku 2007 a přesvědčivě ukazují, jak moc je tato nemoc rozšířená. Během posledního půlstoletí postihla 501 druhů obojživelníků. A z nich již kvůli ní nejméně 90 vyhynulo.

Nejhůře jsou podle nového výzkumu postižené žáby ve Střední a Jižní Americe a také v Austrálii. „To představuje největší zdokumentovanou ztrátu biodiverzity kvůli patogenům a řadí to Batrachochytrium dendrobatidis mezi ty nejničivější invazní druhy,“ tvrdí autoři ve studii.

Ničivé invazní druhy

Riziko těchto hub se dá srovnat snad jen s kočkami – ty po celé planetě ohrožují 430 druhů (nejčastěji ptáky a drobné savce). Ale chytridiomykóza má mnohem horší dopad na počet mrtvých zvířat.

Pandemie této houbové nákazy vyvrcholila podle nové práce v osmdesátých letech dvacátého století; v současné době je 39 procent druhů obojživelníků, kteří jí trpí, ohrožených. Nová vypuknutí epidemie jsou už dnes méně častá než před půlstoletím, ale nemoc stále představuje značné globální riziko.

„Ke zdokumentovaným úhynům dochází přibližně 40–50 let,“ vysvětluje Rollins-Smithová. „Ale co je důležité: nesmíme přestat dávat pozor, protože k nim dochází stále,“ dodala.

Nahrávám video

Přírodovědci nyní dokázali také přesně stanovit, jaké prostředí houbě vyhovuje nejvíce; jedná se spíše o místa chladnější a více vlhká – taková, jaká se nacházejí v Jižní a Střední Americe. A právě tam jsou žáby nejvíce ohrožené, týká se to například barevných ropuchovitých žab Atelopus.

Z 501 druhů, jež byly houbou nějak zasažené, se 12 procent už lehce vzpamatovává. Pro vědce je ale zpráva varovně zdviženým prstem, který ukazuje na konkrétní místa a konkrétní druhy žab, které by invazní houba mohla změnit ve vyhynulé.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 50 mminutami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 2 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
03:25Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
před 20 hhodinami

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
před 22 hhodinami

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
včera v 13:18

Po miliardách dávek. Očkování na principu mRNA je účinné a bezpečné, říká metastudie

Kanadští vědci v rozsáhlé studii potvrdili účinnost i bezpečnost očkování na principu mRNA. Současně ale otevřeně hovoří i o vedlejších účincích, dezinformacích a dalších aspektech těchto vakcín.
včera v 13:11

Středomoří zasáhla vlna veder s rekordní intenzitou

Zejména severozápadní část Středozemního moře zasáhla na začátku týdne vlna veder, která dosáhla pro tuto oblast rekordní intenzity. Událost je podle meteorologů výjimečná tím, o kolik stupňů současné teploty překročily normální hodnoty. Nadprůměrné teploty ale panují v celém Středomoří. Průměrný rozdíl oproti normálním, takzvaným klimatologickým hodnotám, činil 5,2 stupně Celsia, jak vyplývá z údajů španělského Institutu mořských věd (ICM) citovaných agenturou AFP.
včera v 11:11

Evropský pohled