Vědci budou vrtat do minulosti Antarktidy. Chtějí pochopit klimatické změny

Nahrávám video

Mezinárodní vědecký tým hledá místo, kde odebere vzorky ledu z pradávné minulosti naší planety. Ukrývá se v nich možná také odpověď na otázky týkající se klimatických změn.

Svět vědy momentálně žije přelomovými a historicky prvními snímky černé díry. Klíčový výzkum ale dělá mílové kroky i v opačném směru, směrem ke středu planety. Hlavní roli tady hraje Antarktida a její ledový příkrov.

Vědci se chystají vyzdvihnout dosud nejstarší kusy ledu, k jakým se zatím lidstvo dostalo. Vrstvy uložené až v tříkilometrové hloubce mohou pomoci k pochopení řady fenoménů – včetně změny klimatu.

Vrtání do minulosti

„Chceme určit složení atmosféry před 900 tisíci až 1,2 milionu let. Nejstarší kus, který zatím máme, je 800 tisíc let starý,“ popisuje glaciolog Olaf Eisen. Ale to nestačí. Za mimořádně starým ledem se musí mimořádně hluboko. Led a sníh za miliony let ukládá informace o vzduchu, prachu nebo DNA – a vědci je z nich dokážou získat.

„Potřebujeme ledová jádra, protože ta uchovávají složení atmosféry díky zamrzlým bublinám,“ vysvětluje profesor Eisen. Získat klíč k minulosti země není snadné, v šedesátistupňových mrazech tuhne jídlo před očima.

Třicetimilionový výzkum

Vyzvedávat se budou maximálně několikametrové kusy – vždy jeden po druhém. Projekt vyjde na 30 milionů eur a nejméně pět let práce. I proto musí tým hrát na jistotu; místo, kde se bude vrtat, musí být vybrané zcela precizně. Traktory s hlubinnými radary po něm pátraly několik let a najely při tom dva a půl tisíce kilometrů.

Nakonec našly ideální místo k vrtům v lokalitě Concordia, což je jedno z nejodlehlejších míst světa, leží šest set kilometrů od civilizace. Zdejší stanice to má k lidem dál než ta mezinárodní, vesmírná. Antarktický projekt je taky mezinárodní – a stejně jako ISS může dát zcela nový pohled na planetu. Jedním z klíčových výzkumů, které tu vznikají, je snaha pochopit, proč se doby ledové začaly střídat mnohem pomaleji.

„Že se to dělo, už díky sedimentům v oceánech víme. Co ale nevíme, je, proč se rychlost střídání změnila,“ dodává profesor Eisen.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Před dvaceti lety varoval Al Gore svět před klimatickou krizí

Před dvaceti lety vstoupil do kin dokument, který zásadně proměnil veřejnou debatu o změně klimatu. Snímek An Inconvenient Truth („Nepříjemná pravda“) s bývalým americkým viceprezidentem Alem Gorem v hlavní roli se v roce 2006 stal globálním fenoménem. Pro miliony lidí šlo o první setkání s představou, že klimatická změna není vzdáleným problémem budoucnosti, ale procesem probíhajícím právě teď. O dvě dekády později se ale nabízí otázka: Jak dobře film obstál ve světle aktuálních poznatků?
před 9 mminutami

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo více zájemců než vloni

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo 93,3 procenta žáků, kteří se hlásili z devátých tříd základních škol. Je to podobně jako loni, kdy jich podle aktualizovaných dat bylo 92,9 procenta, informovala v pátek v tiskové zprávě státní organizace Cermat. Do čtyřletých a kratších oborů letos školy přijaly 89,8 procenta uchazečů. Je to více než v roce 2025, kdy bylo podle aktualizovaných dat Cermatu přijato 87,9 procenta uchazečů.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Restaurování hrobek v egyptském Luxoru odhalilo malby z 18. dynastie

Po dokončení restaurátorských prací v hrobce Samuta v nekropoli El Chocha na západním břehu Nilu v Luxoru se znovu objevilo několik staroegyptských maleb. Fresky na stěnách komplexu zachycují výjevy z každodenního života, pohřebních rituálů i náboženské motivy egyptské civilizace z doby před zhruba 3500 lety.
před 18 hhodinami

Obavy z hantaviru zesiluje zkušenost s pandemií covidu-19, upozorňují experti

„Kolektivní pandemická paměť“ vyvolává ve společnosti obavy spíše kvůli vzpomínkám na to, co se stalo, než kvůli skutečné situaci. Odborníci na sociologii a psychologii vysvětlují, jak vzniká někdy iracionální strach, a varují před dalším velkým „virem“ – dezinformacemi.
před 19 hhodinami

Voda na měsících Jupiteru a Saturnu mrzne do podoby štrůdlu, popsali čeští vědci

Dvojice českých geofyziků ve spolupráci se zahraničními vědci provedla originální experiment. Pokusila se v něm vytvořit podmínky, které panují na měsících Europa a Enceladus. A zjistit tak, jak vypadá ledová krusta, která pokrývá oceány v místech, kde by mohl být život a jež chce lidstvo zkoumat. Závěry pokusu jsou varováním pro mise, které by na měsících Jupiteru a Saturnu měly v budoucnu přistát.
před 21 hhodinami

Řada zvířat využívá město pravidelně, mimo pozornost lidí, ukázal výzkum

Soužití lidí a volně žijících zvířat ve městech se neodehrává náhodně, ale řídí se jasnými zákonitostmi. Ukázal to tříletý výzkum brněnských vědců, kteří sledovali pohyb zvířat v městském prostředí. Nově vzniklá databáze má pomoci například s prevencí škod způsobených přemnoženými divokými prasaty. V jihomoravské metropoli jich je aktuálně přes tři stovky.
před 23 hhodinami

Sysli mizí z Evropy. Škodí jim moderní zemědělství, chráněná území nestačí

Nový výzkum českých biologů z Akademie věd popsal, jak a proč mizí z Evropy sysli. Mají sice rádi obdělávanou půdu, moderní zemědělství spojené s těžkou technikou, monokulturami a zhutněním půdy jim ale neprospívá.
včera v 09:57

Nedostatek i nadbytek spánku jsou spojeny s předčasným stárnutím, ukazuje studie

Spánek zřejmě hraje klíčovou roli v procesu stárnutí, protože jak jeho nedostatek, tak naopak příliš dlouhé vyspávání mohou negativně ovlivňovat mozek, srdce, plíce i imunitní systém. Vyplývá to z výzkumu publikovaného ve vědeckém časopise Nature.
14. 5. 2026
Načítání...