Vědci budou vrtat do minulosti Antarktidy. Chtějí pochopit klimatické změny

7 minut
Vrtání do ledu v Antarktidě
Zdroj: ČT24

Mezinárodní vědecký tým hledá místo, kde odebere vzorky ledu z pradávné minulosti naší planety. Ukrývá se v nich možná také odpověď na otázky týkající se klimatických změn.

Svět vědy momentálně žije přelomovými a historicky prvními snímky černé díry. Klíčový výzkum ale dělá mílové kroky i v opačném směru, směrem ke středu planety. Hlavní roli tady hraje Antarktida a její ledový příkrov.

Vědci se chystají vyzdvihnout dosud nejstarší kusy ledu, k jakým se zatím lidstvo dostalo. Vrstvy uložené až v tříkilometrové hloubce mohou pomoci k pochopení řady fenoménů – včetně změny klimatu.

Vrtání do minulosti

„Chceme určit složení atmosféry před 900 tisíci až 1,2 milionu let. Nejstarší kus, který zatím máme, je 800 tisíc let starý,“ popisuje glaciolog Olaf Eisen. Ale to nestačí. Za mimořádně starým ledem se musí mimořádně hluboko. Led a sníh za miliony let ukládá informace o vzduchu, prachu nebo DNA – a vědci je z nich dokážou získat.

„Potřebujeme ledová jádra, protože ta uchovávají složení atmosféry díky zamrzlým bublinám,“ vysvětluje profesor Eisen. Získat klíč k minulosti země není snadné, v šedesátistupňových mrazech tuhne jídlo před očima.

Třicetimilionový výzkum

Vyzvedávat se budou maximálně několikametrové kusy – vždy jeden po druhém. Projekt vyjde na 30 milionů eur a nejméně pět let práce. I proto musí tým hrát na jistotu; místo, kde se bude vrtat, musí být vybrané zcela precizně. Traktory s hlubinnými radary po něm pátraly několik let a najely při tom dva a půl tisíce kilometrů.

Nakonec našly ideální místo k vrtům v lokalitě Concordia, což je jedno z nejodlehlejších míst světa, leží šest set kilometrů od civilizace. Zdejší stanice to má k lidem dál než ta mezinárodní, vesmírná. Antarktický projekt je taky mezinárodní – a stejně jako ISS může dát zcela nový pohled na planetu. Jedním z klíčových výzkumů, které tu vznikají, je snaha pochopit, proč se doby ledové začaly střídat mnohem pomaleji.

„Že se to dělo, už díky sedimentům v oceánech víme. Co ale nevíme, je, proč se rychlost střídání změnila,“ dodává profesor Eisen.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
před 14 hhodinami

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
před 15 hhodinami

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
před 18 hhodinami

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
před 20 hhodinami

Komunisté před 55 lety normalizovali poměry. Pomocí lží i vražd

Zpátky k normálu – to byl cíl komunistů po srpnové okupaci v roce 1968. Rozjitřená společnost, která doufala ve změnu, se měla vrátit do doby před obrodným procesem (pražským jarem), takzvaně se normalizovat. Komunisté ale potřebovali vysvětlit a před lidmi obhájit vojenskou invazi z 21. srpna 1968. Posloužit k tomu měl oficiální dokument, který vyšel před 55 lety, byl plný lží a invazi nazýval „bratrskou pomocí“. Vtloukat do hlavy si ho měly i děti ve školách.
před 23 hhodinami

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
15. 1. 2026

Švýcarská nemocnice vyrábí metry umělé kůže pro popálené při požáru

Po požáru ve švýcarském zimním středisku Crans-Montana, kde při silvestrovských oslavách zahynulo čtyřicet lidí, 116 utrpělo zranění a desítky jsou stále hospitalizovány, pracuje laboratoř na výrobu kůže v centru buněčné produkce Univerzitní nemocnice kantonu Vaud na plné obrátky. Pokouší se pomoci zachránit pacienty s rozsáhlými popáleninami. Speciální zařízení v obci Epalinges nedaleko Lausanne je totiž jediné svého druhu v Evropě.
15. 1. 2026

Pouštní národy lovily žraloky už v době kamenné, ukázal český výzkum

Pravěcí obyvatelé jihu Arábie se už před zhruba sedmi tisíci lety ve velké míře živili mořskými zdroji a troufli si i na tak velkou kořist, jako byli žraloci, vyplývá z výzkumu týmu Archeologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Ten v Ománu objevil nejstarší megalitický kolektivní hrob v jižní Arábii.
15. 1. 2026
Načítání...