Dalekohled CHEOPS bude z oběžné dráhy hledat vzdálené planety. Jeho start se blíží

Nahrávám video
Zdroj: ČT24

Společný projekt evropské a švýcarské vesmírné agentury plánuje v přepočtu za jednu a čtvrt miliardy korun vyslat na oběžnou dráhu nový teleskop CHEOPS. Vesmírný dalekohled nesoucí jméno staroegyptského faraona bude z výšky 700 kilometrů přinášet snímky ze vzdálených hvězdných systémů a hledat u nich planety.

Ve zcela sterilních podmínkách se nyní dokončují poslední testy, start teleskopu CHEOPS (CHaracterising ExOPlanets Satellite) na oběžnou dráhu se totiž rychle blíží. Přístroj přezdívaný lovec planet bude zkoumat už dříve objevené  exoplanety – tedy planety, které obíhají kolem jiné hvězdy, než je naše Slunce.

„Zaměříme se na menší planety velikosti od Země po Neptun, o kterých jiné mise, například Kepler, zjistily, že jsou kolem jiných hvězd podobných Slunci velmi početné. Velká otázka je, jaké jsou tyto menší planety? Z čeho jsou složené? Projekt CHEOPS to chce objasnit,“ vysvětluje poslání této mise Kate Isaaková, členka vědeckého týmu CHEOPS.

Cíl: hledat vzdálené planety

Mise, která by měla trvat déle než tři roky, má ambiciózní cíl. Vědci doufají, že jim teleskop pomůže najít vzdálené planety schopné nabídnout podmínky k životu.

„Nebude to jednoduché,“ přiznává člen vědeckého týmu CHEOPS Nicola Rando. „Teleskop byl zkonstruován tak, aby dokázal dlouhodobě přesně provádět měření. Satelit jsme zkonstruovali kolem tohoto přístroje tak, aby mu zajišťoval stabilní podmínky, například tepelné. Satelit má sluneční clonu chránící přístroj před přímým zářením. Je to nesmírně důležité pro správnou termální stabilizaci detektoru přístroje,“ dodává.

CHEOPS bude měřit nepatrný pokles jasu hvězd, k němuž dochází v době, kdy mezi ní a Zemí prochází exoplaneta. Vědci z velikosti této změny budou schopni získat cenné informace o rozměrech exoplanety, přibližně určit její hustotu a také to, jestli je pevná, nebo plynná. Kamera bude vždy otočena od našeho Slunce, aby jeho záření nerušilo citlivá měření.

„Díváme se na hvězdy, které jsou vzdálené miliony a miliony kilometrů od Země. A musíme najít způsob, jak mezi nimi navzdory této vzdálenosti objevit exoplanety,“ popsal cíl mise další člen vědeckého týmu Andres Borges Alejo. „Nejde nám o to, pozorovat samotné planety nebo hvězdy. Ale chceme mít přístroj, pomocí kterého bychom mohli zkoumat světlo, které hvězdy vyzařují,“ dodal.

Do vesmíru by nový teleskop měl letět z kosmodromu Kourou ve Francouzské Guyaně na ruské raketě Sojuz letos mezi 15. říjnem a 14. listopadem. Část pozorovacího času bude nabídnuta k dispozici široké vědecké veřejnosti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Rakovina mozku nemusí začínat bolestí hlavy, upozorňuje lékařka

Rakovinou mozku sice v Česku onemocní ročně „jen“ několik stovek lidí, ale je to přes pokrok v medicíně stále velmi ničivá diagnóza. Pomáhají nejen nové léky, ale také lepší diagnostika a také práce s pacienty.
před 20 hhodinami

„Jsme krávy budoucnosti,“ míní historik Harari. Varuje před AI migranty

Umělé inteligence mění zásadním způsobem svět, upozornil v pořadu Hyde Park Civilizace historik a intelektuál Yuval Noah Harari. Západní svět se podle něj sice obává migrantů ze zemí třetího světa, ale ve skutečnosti za mnohem nebezpečnější označil mnohem cizejší AI migranty, kteří doopravdy berou lidem práci.
před 23 hhodinami

Japonsko vyšle sondu na Phobos

Japonská agentura pro výzkum vesmíru (JAXA) se tento týden chystá vyslat sondu na jeden ze dvou měsíců Marsu – Phobos. Slibuje si od toho poznatky o vzniku obou měsíčních souputníků této planety. Mise, která má trvat pět let, by také mohla pomoci objasnit původ života ve Sluneční soustavě, napsala agentura AP.
včera v 11:52‌‌

Nástup bakterií odolných proti antibiotikům je pomalá pandemie, říká přední expert

Odolnost bakterií proti antibiotikům představuje rostoucí hrozbu pro globální zdraví, protože snižuje účinnost léčby zachraňující životy a současně vystavuje lidi zvýšenému riziku, ať už v souvislosti s běžnými infekcemi, nebo s rutinními lékařskými zákroky, varuje Světová zdravotnická organizace (WHO). Jak vážný je to problém a jaké možnosti má věda k dispozici, vysvětluje přední expert na toto téma.
včera v 10:00‌‌

Ničení amazonského pralesa v Brazílii kleslo na minimum za skoro čtyřicet let

Rozsah ničení amazonského pralesa v Brazílii klesl v uplynulých dvanácti měsících na minimum od začátku měření v roce 1988. Uvedl to brazilský ústav INPE, který tyto údaje celou dobu shromažďuje. Meziročně plocha zničeného amazonského pralesa v Brazílii klesla o 42 procent.
včera v 09:30‌‌

Plzeňští lékaři využívají unikátní metodu k přesnější diagnostice rakoviny slinivky

Fakultní nemocnice Plzeň oznámila světové prvenství v onkologické diagnostice. Začala kombinovat radiofarmakum 68Ga-Trivehexin s vyšetřením PET/MRI, které spojuje pozitronovou emisní tomografii a magnetickou rezonanci. Nový postup umožňuje přesněji zobrazit nádor a odlišit ho od okolní zánětlivé tkáně.
včera v 07:00‌‌

Napoleonův tajný dopis z roku 1809 dešifrovala AI za pár hodin

Když francouzský císař Napoleon Bonaparte nařídil sepsat válečný dopis v šifře, vznikla hádanka, která byla nevyřešená více než 200 let. Dokud ji umělá inteligence (AI) nerozluštila během několika hodin. Ať už jde o dešifrování korespondence nebo o to, aby promluvily starověké ohořelé papyry, AI otevírá nové cesty pro historický výzkum, napsala agentura AFP.
17. 10. 2026‌‌

Nejstarší vražda? Archeologové popsali neandertálce zabitého před 75 tisíci lety

Kruhový otvor v lopatce neandertálce, jehož kosti vědci našli v jeskyni v iráckém Kurdistánu, může být nejstarším známým příkladem úmyslného zabití člověka jiným člověkem. Podle nové studie se to stalo asi před 75 tisíci lety.
17. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.