Dalekohled CHEOPS bude z oběžné dráhy hledat vzdálené planety. Jeho start se blíží

6 minut
CHEOPS
Zdroj: ČT24

Společný projekt evropské a švýcarské vesmírné agentury plánuje v přepočtu za jednu a čtvrt miliardy korun vyslat na oběžnou dráhu nový teleskop CHEOPS. Vesmírný dalekohled nesoucí jméno staroegyptského faraona bude z výšky 700 kilometrů přinášet snímky ze vzdálených hvězdných systémů a hledat u nich planety.

Ve zcela sterilních podmínkách se nyní dokončují poslední testy, start teleskopu CHEOPS (CHaracterising ExOPlanets Satellite) na oběžnou dráhu se totiž rychle blíží. Přístroj přezdívaný lovec planet bude zkoumat už dříve objevené  exoplanety – tedy planety, které obíhají kolem jiné hvězdy, než je naše Slunce.

„Zaměříme se na menší planety velikosti od Země po Neptun, o kterých jiné mise, například Kepler, zjistily, že jsou kolem jiných hvězd podobných Slunci velmi početné. Velká otázka je, jaké jsou tyto menší planety? Z čeho jsou složené? Projekt CHEOPS to chce objasnit,“ vysvětluje poslání této mise Kate Isaaková, členka vědeckého týmu CHEOPS.

Cíl: hledat vzdálené planety

Mise, která by měla trvat déle než tři roky, má ambiciózní cíl. Vědci doufají, že jim teleskop pomůže najít vzdálené planety schopné nabídnout podmínky k životu.

„Nebude to jednoduché,“ přiznává člen vědeckého týmu CHEOPS Nicola Rando. „Teleskop byl zkonstruován tak, aby dokázal dlouhodobě přesně provádět měření. Satelit jsme zkonstruovali kolem tohoto přístroje tak, aby mu zajišťoval stabilní podmínky, například tepelné. Satelit má sluneční clonu chránící přístroj před přímým zářením. Je to nesmírně důležité pro správnou termální stabilizaci detektoru přístroje,“ dodává.

CHEOPS bude měřit nepatrný pokles jasu hvězd, k němuž dochází v době, kdy mezi ní a Zemí prochází exoplaneta. Vědci z velikosti této změny budou schopni získat cenné informace o rozměrech exoplanety, přibližně určit její hustotu a také to, jestli je pevná, nebo plynná. Kamera bude vždy otočena od našeho Slunce, aby jeho záření nerušilo citlivá měření.

„Díváme se na hvězdy, které jsou vzdálené miliony a miliony kilometrů od Země. A musíme najít způsob, jak mezi nimi navzdory této vzdálenosti objevit exoplanety,“ popsal cíl mise další člen vědeckého týmu Andres Borges Alejo. „Nejde nám o to, pozorovat samotné planety nebo hvězdy. Ale chceme mít přístroj, pomocí kterého bychom mohli zkoumat světlo, které hvězdy vyzařují,“ dodal.

Do vesmíru by nový teleskop měl letět z kosmodromu Kourou ve Francouzské Guyaně na ruské raketě Sojuz letos mezi 15. říjnem a 14. listopadem. Část pozorovacího času bude nabídnuta k dispozici široké vědecké veřejnosti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

U zrodu morových ran v Evropě stály sopečné erupce, změnily klima, zjistili vědci

Ke vzniku morové epidemie, která ve 14. století během pouhých několika let připravila o život velkou část evropské populace, podle nové studie zřejmě přispěly sopečné erupce, o nichž tehdejší obyvatelé Evropy ani nevěděli. Ty totiž do atmosféry vychrlily velké množství prachu a dalšího materiálu, což mimo jiné vedlo k citelnému ochlazení.
před 44 mminutami

Paleodieta je pohádka, člověk se jen masem nikdy neživil, tvrdí výzkum

Rozsáhlá analýza zbytků lidské potravy z období pravěku přinesla silné argumenty pro vyvrácení hypotéz o tom, že se v době kamenné konzumovalo hlavně maso.
před 3 hhodinami

NASA mohla omylem kolonizovat Mars, naznačují vlastnosti „nesmrtelné“ bakterie

Americká vesmírná agentura NASA objevila před několika lety v opakovaně čištěné laboratoři bakterii, která přežila desítky pokusů o dezinfekci. Teď vědci popsali, jak to organismus dělá, a také potenciální dopady těchto schopností.
před 18 hhodinami

Vědci na Trutnovsku našli v trase D11 hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století

Vědci v trase budoucí dálnice D11 v úseku mezi Jaroměří a Trutnovem objevili hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století, které považují za mimořádný archeologický soubor doplňující poznání tehdejších válečných konfliktů. Kromě hrobu z druhé slezské války z roku 1745, o kterém již informovali, našli také tři z roku 1866.
před 21 hhodinami

Ničivé počasí v části Asie není náhoda, ale klimatické varování, tvrdí vědci

Jihovýchodní Asie letos čelí neobvykle silným bouřím. Počet obětí povodní a sesuvů půdy v Indonésii, na Srí Lance a v Thajsku dosud přesáhl 1400, přičemž více než tisícovka lidí se stále pohřešuje. V Indonésii zůstávají celé vesnice odříznuté od zbytku světa poté, co voda zničila mosty a silnice. Tisíce lidí na Srí Lance nemají přístup k pitné vodě, zatímco thajský premiér přiznal nedostatečnou reakci své vlády, píše agentura AP.
před 23 hhodinami

Stárnutí ženských vajíček se dá zvrátit, zjistili náhodou čeští vědci

Projevy stárnutí ženských vajíček, takzvaných oocytů, je možné zvrátit a jejich poškození opravit. To, co bylo dosud považováno za biologicky nemožné, dokázal mezinárodní tým vedený reprodukční bioložkou Helenou Fulkovou z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR, který o průlomu informoval v tiskové zprávě. Výsledky zveřejnil časopis Aging Cell. Podle vědců otevírají závěry práce nové otázky o biologii stárnutí a také prostor pro vývoj budoucích léčebných postupů.
včera v 10:47

Univerzitní spin-offy sílí. Pomáhají výzkumu a míří do světového byznysu

Univerzitní firmy, takzvané spin-offy, které vysokým školám přinášejí zisk, jsou v zahraničí běžné. V tuzemsku se tento model prosazuje pomaleji. Na konferenci v Ostravě, pořádané agenturou CzechInvest, zazněly příklady úspěšných firem, které dokážou z akademického výzkumu vytvořit mezinárodně konkurenceschopný produkt i finanční přínos pro vysoké školy.
včera v 09:24

Humanoidů v Číně vzniká spousta, kupuje je málokdo. Země se bojí bubliny

Čína vsadila na to, že se stane světovou velmocí v humanoidních robotech. Podle několika analýz ale možná přišla s touto technologií příliš brzy, protože reálně o ni není příliš zájem.
včera v 06:30
Načítání...