Dalekohled CHEOPS bude z oběžné dráhy hledat vzdálené planety. Jeho start se blíží

Nahrávám video
Zdroj: ČT24

Společný projekt evropské a švýcarské vesmírné agentury plánuje v přepočtu za jednu a čtvrt miliardy korun vyslat na oběžnou dráhu nový teleskop CHEOPS. Vesmírný dalekohled nesoucí jméno staroegyptského faraona bude z výšky 700 kilometrů přinášet snímky ze vzdálených hvězdných systémů a hledat u nich planety.

Ve zcela sterilních podmínkách se nyní dokončují poslední testy, start teleskopu CHEOPS (CHaracterising ExOPlanets Satellite) na oběžnou dráhu se totiž rychle blíží. Přístroj přezdívaný lovec planet bude zkoumat už dříve objevené  exoplanety – tedy planety, které obíhají kolem jiné hvězdy, než je naše Slunce.

„Zaměříme se na menší planety velikosti od Země po Neptun, o kterých jiné mise, například Kepler, zjistily, že jsou kolem jiných hvězd podobných Slunci velmi početné. Velká otázka je, jaké jsou tyto menší planety? Z čeho jsou složené? Projekt CHEOPS to chce objasnit,“ vysvětluje poslání této mise Kate Isaaková, členka vědeckého týmu CHEOPS.

Cíl: hledat vzdálené planety

Mise, která by měla trvat déle než tři roky, má ambiciózní cíl. Vědci doufají, že jim teleskop pomůže najít vzdálené planety schopné nabídnout podmínky k životu.

„Nebude to jednoduché,“ přiznává člen vědeckého týmu CHEOPS Nicola Rando. „Teleskop byl zkonstruován tak, aby dokázal dlouhodobě přesně provádět měření. Satelit jsme zkonstruovali kolem tohoto přístroje tak, aby mu zajišťoval stabilní podmínky, například tepelné. Satelit má sluneční clonu chránící přístroj před přímým zářením. Je to nesmírně důležité pro správnou termální stabilizaci detektoru přístroje,“ dodává.

CHEOPS bude měřit nepatrný pokles jasu hvězd, k němuž dochází v době, kdy mezi ní a Zemí prochází exoplaneta. Vědci z velikosti této změny budou schopni získat cenné informace o rozměrech exoplanety, přibližně určit její hustotu a také to, jestli je pevná, nebo plynná. Kamera bude vždy otočena od našeho Slunce, aby jeho záření nerušilo citlivá měření.

„Díváme se na hvězdy, které jsou vzdálené miliony a miliony kilometrů od Země. A musíme najít způsob, jak mezi nimi navzdory této vzdálenosti objevit exoplanety,“ popsal cíl mise další člen vědeckého týmu Andres Borges Alejo. „Nejde nám o to, pozorovat samotné planety nebo hvězdy. Ale chceme mít přístroj, pomocí kterého bychom mohli zkoumat světlo, které hvězdy vyzařují,“ dodal.

Do vesmíru by nový teleskop měl letět z kosmodromu Kourou ve Francouzské Guyaně na ruské raketě Sojuz letos mezi 15. říjnem a 14. listopadem. Část pozorovacího času bude nabídnuta k dispozici široké vědecké veřejnosti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 9 hhodinami

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 11 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 12 hhodinami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 14 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
1. 7. 2026

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
1. 7. 2026

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
1. 7. 2026

Evropský pohled