Dalekohled CHEOPS bude z oběžné dráhy hledat vzdálené planety. Jeho start se blíží

Nahrávám video
CHEOPS
Zdroj: ČT24

Společný projekt evropské a švýcarské vesmírné agentury plánuje v přepočtu za jednu a čtvrt miliardy korun vyslat na oběžnou dráhu nový teleskop CHEOPS. Vesmírný dalekohled nesoucí jméno staroegyptského faraona bude z výšky 700 kilometrů přinášet snímky ze vzdálených hvězdných systémů a hledat u nich planety.

Ve zcela sterilních podmínkách se nyní dokončují poslední testy, start teleskopu CHEOPS (CHaracterising ExOPlanets Satellite) na oběžnou dráhu se totiž rychle blíží. Přístroj přezdívaný lovec planet bude zkoumat už dříve objevené  exoplanety – tedy planety, které obíhají kolem jiné hvězdy, než je naše Slunce.

„Zaměříme se na menší planety velikosti od Země po Neptun, o kterých jiné mise, například Kepler, zjistily, že jsou kolem jiných hvězd podobných Slunci velmi početné. Velká otázka je, jaké jsou tyto menší planety? Z čeho jsou složené? Projekt CHEOPS to chce objasnit,“ vysvětluje poslání této mise Kate Isaaková, členka vědeckého týmu CHEOPS.

Cíl: hledat vzdálené planety

Mise, která by měla trvat déle než tři roky, má ambiciózní cíl. Vědci doufají, že jim teleskop pomůže najít vzdálené planety schopné nabídnout podmínky k životu.

„Nebude to jednoduché,“ přiznává člen vědeckého týmu CHEOPS Nicola Rando. „Teleskop byl zkonstruován tak, aby dokázal dlouhodobě přesně provádět měření. Satelit jsme zkonstruovali kolem tohoto přístroje tak, aby mu zajišťoval stabilní podmínky, například tepelné. Satelit má sluneční clonu chránící přístroj před přímým zářením. Je to nesmírně důležité pro správnou termální stabilizaci detektoru přístroje,“ dodává.

CHEOPS bude měřit nepatrný pokles jasu hvězd, k němuž dochází v době, kdy mezi ní a Zemí prochází exoplaneta. Vědci z velikosti této změny budou schopni získat cenné informace o rozměrech exoplanety, přibližně určit její hustotu a také to, jestli je pevná, nebo plynná. Kamera bude vždy otočena od našeho Slunce, aby jeho záření nerušilo citlivá měření.

„Díváme se na hvězdy, které jsou vzdálené miliony a miliony kilometrů od Země. A musíme najít způsob, jak mezi nimi navzdory této vzdálenosti objevit exoplanety,“ popsal cíl mise další člen vědeckého týmu Andres Borges Alejo. „Nejde nám o to, pozorovat samotné planety nebo hvězdy. Ale chceme mít přístroj, pomocí kterého bychom mohli zkoumat světlo, které hvězdy vyzařují,“ dodal.

Do vesmíru by nový teleskop měl letět z kosmodromu Kourou ve Francouzské Guyaně na ruské raketě Sojuz letos mezi 15. říjnem a 14. listopadem. Část pozorovacího času bude nabídnuta k dispozici široké vědecké veřejnosti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Hradby Pompejí zřejmě poškodila palba z těžkého antického kulometu polybolu

Italští archeologové detailně prozkoumali díry v severní části pompejských hradeb. Zjistili, že je nezpůsobily katapulty ani ruční zbraně, ale mechanický samostříl schopný automaticky odpalovat více střel po sobě.
před 14 hhodinami

USA zažívají vlnu veder. V Arizoně naměřili 43 stupňů

Západ Spojených států se potýká s vlnou veder, v Kalifornii a Arizoně padají teplotní rekordy. Arizonská obec Martinez Lake ve čtvrtek naměřila 43 stupňů Celsia, což je ve Spojených státech nový březnový rekord, uvedla podle stanice NBC News Národní meteorologická služba (NWS).
před 19 hhodinami

Alpské ledovce se roztékají před očima. Ty v Německu zřejmě zmizí do třicátých let

Poslední čtyři německé ledovce za poslední dva roky ztratily více než čtvrtinu své plochy, odtávání je tak výrazně rychlejší, než se dosud předpokládalo. Uvádí to nová studie, která za hlavní příčinu považuje změnu klimatu. Geograf Wilfried Hagg z mnichovské univerzity a glaciolog Christoph Mayer z Bavorské akademie věd výsledky svého výzkumu zveřejnili v předvečer Světového dne ledovců, který je 21. března.
před 20 hhodinami

Chytré hodinky sportujícího vojáka odhalily polohu francouzské letadlové lodě

Díky sportovní aplikaci Strava, kterou používal jeden z vojáků při běhání, se francouzskému deníku Le Monde podařilo ve Středozemním moři lokalizovat francouzskou letadlovou loď Charles de Gaulle. Le Monde o tom informoval na svém webu. Plavidlo se přibližuje k Íránu, proti němuž od 28. února provádějí Izrael a Spojené státy vzdušné údery.
před 20 hhodinami

Do ugandského národního parku se po dekádách vrátili nosorožci

Tento týden byli v národním parku Kidepo Valley na severovýchodě Ugandy vypuštěni do volné přírody dva bílí nosorožci jižní. Jsou prvními ze skupiny osmi jedinců, kteří se mají usadit v parku, kde byl poslední nosorožec zabit v roce 1983. Na jejich navrácení do místní přírody nyní částečně dohlíží Ugandský úřad pro ochranu divoké zvěře (UWA).
19. 3. 2026

Vědci popsali, kdy se mezi indiány rozšířily luky a šípy

Nový archeologický výzkum zkoumal nejstarší zbraňové artefakty nalezené v Severní Americe. Vědcům se je podařilo velmi přesně datovat, takže poprvé dokázali popsat, kdy tam luky a šípy nahradily oštěpy a praky.
19. 3. 2026

Archeologové našli ve Velkém Meziříčí středověkou studnu a asi i základ pranýře

Ve středu Velkého Meziříčí letos archeologové odkryli zasypanou středověkou studnu a kruhový podstavec, který zřejmě sloužil jako pranýř. Našli také základy středověké pece. Oznámil to Šimon Kochan ze zapsaného ústavu Archaia Brno, který na místě pracuje. Záchranný archeologický výzkum doprovází postupnou obnovu náměstí a přilehlých ulic, která začala loni zjara. Stavební práce budou podle radnice dokončené příští rok.
19. 3. 2026

VideoUnikátním ekosystémem Pražského hradu se zabývali přírodovědci

Pražský hrad byl sídlem králů, císařů i prezidentů. Ale také více než sedmi stovek druhů rostlin, 220 druhů hmyzu a více než čtyřiceti druhů ptáků. Teď tam přírodovědci popsali dokonce několik druhů, které až doposud z tuzemské přírody vůbec neznali – včetně unikátního roztoče pancířníka. Nejzajímavějším místem v areálu je podle biologů Jelení příkop, který obsahuje neporušenou „krajinu“, jež sahá až do dob mamutích stepí z doby ledové.
19. 3. 2026
Načítání...