Vzkazy na Mars mohou lidé posílat ještě týden. Nejlepší nahrávky dopraví na rudou planetu sonda

Zájemci mají několik posledních dní na to, aby se zapojili do soutěže „Telefonát z Marsu“. V ní lidé z celého světa posílají krátké nahrávky, o kterých jsou přesvědčeni, že by se měly stát prvním meziplanetárním zvukovým vzkazem. Jedenáct nejlepších nahrávek totiž odletí v létě 2020 na palubě sondy ExoMars k našemu rudému sousedovi, z jehož povrchu bude vítězná nahrávka odvysílána zpět na Zemi. Původně mělo být možné vzkazy posílat jen do 20. dubna, nakonec však organizátoři uzávěrku soutěže o měsíc posunuli.

Telefonát z Marsu pořádá Akademie věd České republiky. Jedním z porotců, který se bude podílet na výběru nejlepších nahrávek, je i předsedkyně akademie Eva Zažímalová. „Největší šanci mají nahrávky, které nejsou konfliktní, diskriminační, hrubé a podobně,“ uvedla. Uspět podle ní mohou vzkazy s originálním nápadem nebo ty, které vyjadřují nějakou společnou pozitivní myšlenku.

V porotě jsou dále také vědci podílející se na misi ExoMars 2020. Patří mezi ně například Argentinec Jorge Vago, který se specializuje na planetární fyziku nebo hlavní poradce pro vědu a výzkum Evropské kosmické agentury Mark McCaughrean.

„Českým vzkazům nadržovat nebudeme. Šanci mají ty nejlepší vzkazy z celého světa. Pokud má být v cílové jedenáctce zvuk češtiny, musí to být jeho kvalita, která zaujme mezinárodní porotu,“ uvedl Marek Janáč z časopisu Vesmír, který se na soutěži podílí. Jakmile porotci nejlepších jedenáct vzkazů vyberou, budou nahrány do počítače sondy ExoMars.

 V tu chvíli se také spustí druhé kolo soutěže, které potrvá až do příletu sondy na Mars. Během celého letu tak bude mít veřejnost možnost svými hlasy rozhodnout o tom, která z jedenácti finálových nahrávek bude nakonec odvysílána zpět na Zemi.

„Původně měli čeští vědci odevzdat letový kus svého přístroje už začátkem května. Zdržení jiného vědeckého týmu ale znamenalo odsunutí termínu odevzdání, proto jsme se rozhodli, že dáme šanci i těm zájemcům, kteří v měsíčním startovním okně nestihli nahrávku přihlásit,“ okomentoval důvod odsunutí uzávěrky soutěže Janáč. 

Vzkazy z Francie, Česka i ze Španělska

Své vzkazy posílají lidé napříč celou Evropou. „Nejvíce nahrávek dosud poslali z Francie, ale situace se v podstatě každým dnem mění. Zpočátku byl velký zájem z Francie, poté z Řecka,“ řekla Zažímalová. Češi se v současné době drží s odstupem na druhém místě s 56 nahrávkami.

Výjimkou nejsou ani vzkazy od dětí. Ty ze španělské Galicie poslaly do soutěže například tento vzkaz: „Ahoj Marťané! Jsme studenti školy San Clemente z Caldas de Reis. Chceme, aby se galicijština dostala na Mars, protože v Galicii (…) všechno je lepší a opravdu bezva!“

Pozadu přitom nezůstávají ani děti z Česka. „Nahrávky začaly zasílat i celé české třídy. Připojily se tak k zahraničním školám, které se do projektu přihlásily již dříve. Je pěkné, že si školy uvědomily, že tímto způsobem mohou pěkně spojit zájem studentů o nové technologie s ryze humanistickými tématy,“ uvedl Janáč.

S nápadem odvysílat poselství z Marsu přišlo Oddělení kosmické fyziky Akademie věd České republiky spolu s redaktory časopisu Vesmír. Vítězná nahrávka cestou z rudé planety urazí přes 240 milionů kilometrů a její autor získá potvrzení o tom, že se stal důležitou součástí výzkumu Marsu. Nahrávku může do soutěže poslat kdokoliv prostřednictvím serveru mars.vesmir.cz. do 20. května.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Před dvaceti lety varoval Al Gore svět před klimatickou krizí

Před dvaceti lety vstoupil do kin dokument, který zásadně proměnil veřejnou debatu o změně klimatu. Snímek An Inconvenient Truth („Nepříjemná pravda“) s bývalým americkým viceprezidentem Alem Gorem v hlavní roli se v roce 2006 stal globálním fenoménem. Pro miliony lidí šlo o první setkání s představou, že klimatická změna není vzdáleným problémem budoucnosti, ale procesem probíhajícím právě teď. O dvě dekády později se ale nabízí otázka: Jak dobře film obstál ve světle aktuálních poznatků?
před 2 hhodinami

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo více zájemců než vloni

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo 93,3 procenta žáků, kteří se hlásili z devátých tříd základních škol. Je to podobně jako loni, kdy jich podle aktualizovaných dat bylo 92,9 procenta, informovala v pátek v tiskové zprávě státní organizace Cermat. Do čtyřletých a kratších oborů letos školy přijaly 89,8 procenta uchazečů. Je to více než v roce 2025, kdy bylo podle aktualizovaných dat Cermatu přijato 87,9 procenta uchazečů.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Restaurování hrobek v egyptském Luxoru odhalilo malby z 18. dynastie

Po dokončení restaurátorských prací v hrobce Samuta v nekropoli El Chocha na západním břehu Nilu v Luxoru se znovu objevilo několik staroegyptských maleb. Fresky na stěnách komplexu zachycují výjevy z každodenního života, pohřebních rituálů i náboženské motivy egyptské civilizace z doby před zhruba 3500 lety.
před 20 hhodinami

Obavy z hantaviru zesiluje zkušenost s pandemií covidu-19, upozorňují experti

„Kolektivní pandemická paměť“ vyvolává ve společnosti obavy spíše kvůli vzpomínkám na to, co se stalo, než kvůli skutečné situaci. Odborníci na sociologii a psychologii vysvětlují, jak vzniká někdy iracionální strach, a varují před dalším velkým „virem“ – dezinformacemi.
před 22 hhodinami

Voda na měsících Jupiteru a Saturnu mrzne do podoby štrůdlu, popsali čeští vědci

Dvojice českých geofyziků ve spolupráci se zahraničními vědci provedla originální experiment. Pokusila se v něm vytvořit podmínky, které panují na měsících Europa a Enceladus. A zjistit tak, jak vypadá ledová krusta, která pokrývá oceány v místech, kde by mohl být život a jež chce lidstvo zkoumat. Závěry pokusu jsou varováním pro mise, které by na měsících Jupiteru a Saturnu měly v budoucnu přistát.
před 23 hhodinami

Řada zvířat využívá město pravidelně, mimo pozornost lidí, ukázal výzkum

Soužití lidí a volně žijících zvířat ve městech se neodehrává náhodně, ale řídí se jasnými zákonitostmi. Ukázal to tříletý výzkum brněnských vědců, kteří sledovali pohyb zvířat v městském prostředí. Nově vzniklá databáze má pomoci například s prevencí škod způsobených přemnoženými divokými prasaty. V jihomoravské metropoli jich je aktuálně přes tři stovky.
včera v 11:04

Sysli mizí z Evropy. Škodí jim moderní zemědělství, chráněná území nestačí

Nový výzkum českých biologů z Akademie věd popsal, jak a proč mizí z Evropy sysli. Mají sice rádi obdělávanou půdu, moderní zemědělství spojené s těžkou technikou, monokulturami a zhutněním půdy jim ale neprospívá.
včera v 09:57

Nedostatek i nadbytek spánku jsou spojeny s předčasným stárnutím, ukazuje studie

Spánek zřejmě hraje klíčovou roli v procesu stárnutí, protože jak jeho nedostatek, tak naopak příliš dlouhé vyspávání mohou negativně ovlivňovat mozek, srdce, plíce i imunitní systém. Vyplývá to z výzkumu publikovaného ve vědeckém časopise Nature.
14. 5. 2026
Načítání...