Vzkazy na Mars mohou lidé posílat ještě týden. Nejlepší nahrávky dopraví na rudou planetu sonda

Zájemci mají několik posledních dní na to, aby se zapojili do soutěže „Telefonát z Marsu“. V ní lidé z celého světa posílají krátké nahrávky, o kterých jsou přesvědčeni, že by se měly stát prvním meziplanetárním zvukovým vzkazem. Jedenáct nejlepších nahrávek totiž odletí v létě 2020 na palubě sondy ExoMars k našemu rudému sousedovi, z jehož povrchu bude vítězná nahrávka odvysílána zpět na Zemi. Původně mělo být možné vzkazy posílat jen do 20. dubna, nakonec však organizátoři uzávěrku soutěže o měsíc posunuli.

Telefonát z Marsu pořádá Akademie věd České republiky. Jedním z porotců, který se bude podílet na výběru nejlepších nahrávek, je i předsedkyně akademie Eva Zažímalová. „Největší šanci mají nahrávky, které nejsou konfliktní, diskriminační, hrubé a podobně,“ uvedla. Uspět podle ní mohou vzkazy s originálním nápadem nebo ty, které vyjadřují nějakou společnou pozitivní myšlenku.

V porotě jsou dále také vědci podílející se na misi ExoMars 2020. Patří mezi ně například Argentinec Jorge Vago, který se specializuje na planetární fyziku nebo hlavní poradce pro vědu a výzkum Evropské kosmické agentury Mark McCaughrean.

„Českým vzkazům nadržovat nebudeme. Šanci mají ty nejlepší vzkazy z celého světa. Pokud má být v cílové jedenáctce zvuk češtiny, musí to být jeho kvalita, která zaujme mezinárodní porotu,“ uvedl Marek Janáč z časopisu Vesmír, který se na soutěži podílí. Jakmile porotci nejlepších jedenáct vzkazů vyberou, budou nahrány do počítače sondy ExoMars.

 V tu chvíli se také spustí druhé kolo soutěže, které potrvá až do příletu sondy na Mars. Během celého letu tak bude mít veřejnost možnost svými hlasy rozhodnout o tom, která z jedenácti finálových nahrávek bude nakonec odvysílána zpět na Zemi.

„Původně měli čeští vědci odevzdat letový kus svého přístroje už začátkem května. Zdržení jiného vědeckého týmu ale znamenalo odsunutí termínu odevzdání, proto jsme se rozhodli, že dáme šanci i těm zájemcům, kteří v měsíčním startovním okně nestihli nahrávku přihlásit,“ okomentoval důvod odsunutí uzávěrky soutěže Janáč. 

Vzkazy z Francie, Česka i ze Španělska

Své vzkazy posílají lidé napříč celou Evropou. „Nejvíce nahrávek dosud poslali z Francie, ale situace se v podstatě každým dnem mění. Zpočátku byl velký zájem z Francie, poté z Řecka,“ řekla Zažímalová. Češi se v současné době drží s odstupem na druhém místě s 56 nahrávkami.

Výjimkou nejsou ani vzkazy od dětí. Ty ze španělské Galicie poslaly do soutěže například tento vzkaz: „Ahoj Marťané! Jsme studenti školy San Clemente z Caldas de Reis. Chceme, aby se galicijština dostala na Mars, protože v Galicii (…) všechno je lepší a opravdu bezva!“

Pozadu přitom nezůstávají ani děti z Česka. „Nahrávky začaly zasílat i celé české třídy. Připojily se tak k zahraničním školám, které se do projektu přihlásily již dříve. Je pěkné, že si školy uvědomily, že tímto způsobem mohou pěkně spojit zájem studentů o nové technologie s ryze humanistickými tématy,“ uvedl Janáč.

S nápadem odvysílat poselství z Marsu přišlo Oddělení kosmické fyziky Akademie věd České republiky spolu s redaktory časopisu Vesmír. Vítězná nahrávka cestou z rudé planety urazí přes 240 milionů kilometrů a její autor získá potvrzení o tom, že se stal důležitou součástí výzkumu Marsu. Nahrávku může do soutěže poslat kdokoliv prostřednictvím serveru mars.vesmir.cz. do 20. května.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kanibalismus mohl být mezi pravěkými zemědělci běžnější, než se předpokládalo

Kanibalismus byl zřejmě velmi oblíbenou a rozšířenou praktikou mezi prvními Evropany, kteří se vydali na cestu zemědělců. Podle nového výzkumu to naznačují stopy na lidských ostatcích starých přes 5700 let.
před 1 hhodinou

U stanice v Antarktidě našli kosti britského polárníka. Zahynul v roce 1959

V tajícím ledovci u polské stanice na Ostrově krále Jiřího v Antarktidě našli polští výzkumníci kosti, hodinky, vysílačku, nůž a také dýmku britského polárníka Dennise Bella, který tam zahynul při pádu do trhliny v ledovci v roce 1959, kdy mu bylo 25 let. Ostatky byly nyní identifikovány, uvedy britská stanice BBC a polský list Gazeta Wyborcza.
před 4 hhodinami

Možná máme recept na znečištění věčnými chemikáliemi, hlásí vědci

Podle několika výzkumů z posledních let se stávají takzvané věčné chemikálie neboli PFAS jednou z největších hrozeb pro životní prostředí. Nová australská studie nabízí možné řešení – popisuje látku, jež umí tyto substance zničit.
před 6 hhodinami

Žloutenky A je nejvíc za patnáct let

Lékaři zachytili v roce 2025 do konce července více než tisíc případů žloutenky typu A. V roce 2024 jich bylo 636 za celý rok, vyplývá z dat Státního zdravotního ústavu (SZÚ). Nakažených už je letos nejvíc od roku 2009. V červnu před šířením nemoci ve střední Evropě varovalo i Evropské centrum pro kontrolu a prevenci nemocí (ECDC), potýká se s ní i Slovensko, Rakousko a Maďarsko.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami
Načítání...