Sonda InSight na rudé planetě poprvé zaznamenala marsotřesení

Seizmograf na sondě InSight zaznamenal první otřesy, které podle vědců pocházejí z nitra Marsu. O takzvaném marsotřesení, obdobě zemětřesení, se dosud jen spekulovalo. Objev  oznámilo francouzské Národní středisko pro výzkum vesmíru (CNES), které přístroj SEIS na měření seizmických vln vyrobilo a spravuje. SEIS je součástí sondy InSight, kterou na rudou planetu dopravil americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA).

„Měsíce jsme čekali na první marsotřesení,“ prohlásil Philippe Lognonné, který vede výzkumný tým pečující o přístroj SEIS. „Je strhující mít konečně důkaz, že Mars je stále seizmicky aktivní,“ dodal.

SEIS podle střediska CNES zaznamenal zatím čtyři otřesy. Ten hlavní, o kterém francouzský tým tvrdí, že to bylo pravděpodobně marsotřesení, se stal 6. dubna. Středisko poznamenalo, že otřesy zachytily oba senzory na SEIS – francouzský vysokofrekvenční i britský nízkofrekvenční.

„Tato seizmická událost byla příliš malá, aby poskytla využitelná data o marsovském nitru, což je jeden z hlavních cílů InSightu. Takový otřes by na Zemi ani nebyl zaznamenán, ale povrch Marsu je takřka mrtvě tichý, což umožňuje vysoce citlivým senzorům zachytit i takto nepatrné dunění,“ uvedlo CNES.

Poslechněte si marsotřesení:

Zbylé tři otřesy, které se udály 14. března, 10. dubna a 11. dubna, vědci ještě nedokázali určit. Je tedy možné, že záchvěvy vyvolal dopad meteoritu na povrch či nárazy větru. „U nejméně dvou z nich se nezdá, že by je způsobil vítr nebo jiný nechtěný zdroj hluku,“ uvedl nicméně francouzský tým.

Přelom na Marsu

Otřesy na Marsu zaznamenaly už americké sondy z programu Viking, přístroje byly ale namontovány v horní části sond, takže získaná data nejsou považována za příliš kvalitní. Naopak přístroj SEIS, který byl na palubě InSightu, leží nyní přímo na marsovském povrchu.

Sonda InSight přistála na Marsu loni v listopadu. Je označována za přelomový projekt, neboť vůbec poprvé je zaměřena na zkoumání nitra planety, nikoli na její povrch jako předešlé mise.

Jejím úkolem vedle sledování seizmické aktivity je měřit tepelný tok v planetární kůře, na palubě je také radiolokátor pro měření odchylek v rotaci Marsu, což vědcům pomůže zjistit podrobnosti o planetárním jádru. Odborníci si také slibují, že sonda potvrdí přítomnost tekoucí vody pod povrchem planety. Pátrat po stopách dávného či současného života ale InSight nebude.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V USA se šíří parazitické masožravé larvy. Trumpova vláda proti nim nasadí mouchy

Spojeným státům se v minulosti podařilo vymýtit nebezpečné mouchy bzučivky, jejichž larvy napadají zejména hovězí dobytek. Teď se ale parazit vrátil – a experti jsou skeptičtí, zda se ho podaří zbavit dříve, než napáchá závažné hospodářské škody.
před 13 hhodinami

Náročné operace výrazně zhoršují paměť a intelekt u části seniorů, popsal výzkum

Asi patnáct procent starších pacientů, kteří podstoupí vážnější chirurgický zákrok, trpí potom duševními problémy, jež se postupně zhoršují, popsali američtí vědci v rozsáhlém výzkumu.
před 17 hhodinami

Folklor jako návod. Dle vědců může zlepšit moderní krizovou komunikaci

Takzvané morové legendy a současná komunikace o zdravotních krizích souvisejících se životním prostředím mají dle estonských a finských vědců mnoho společného. Zatímco oficiální krizová komunikace však klade větší důraz na omezení, folklor se zaměřuje na aktivní roli lidí a jejich osobní odpovědnost. Reet Hiiemäeová a její kolegové o svých zjištěních píší v časopise Folklore.
před 20 hhodinami

AI předčila lidské lékaře, diagnózu v praxi určila mnohem lépe, ukázal výzkum

Je umělá inteligence (AI) v reálném provozu nemocnice schopná nahradit lidské lékaře? To byla otázka, na kterou se pokoušeli odpovědět vědci z Harvardovy univerzity. Odpověď dle nich je kladná.
před 21 hhodinami

Archeologové objevili prastarou nekropoli. Může být předkem megalitických hrobů

Desítky zesnulých do pravěké nekropole na jihu Evropy tehdejší obyvatelé ukládali do země zřejmě celé generace. Detailní analýza tohoto místa naznačuje, že mohlo být jedním z prvních v Evropě, kde vznikala kultura, která ovlivnila většinu kontinentu.
9. 6. 2026

Meč nebes je nejvyšším stromem Asie. Je větší než Petřínská rozhledna

Nejvyšší stromy na Zemi mohou být vyšší než většina staveb, které vytvořili lidé. Platí to také pro nově popsaný nejvyšší strom v Asii, který teď přeměřili tchajwanští vědci.
9. 6. 2026

Kůže ještěrek umí triky s ultrafialovým světlem. Funguje jako maják, popsali čeští vědci

Vědci z Univerzity Karlovy v Praze a univerzity ve Valencii objevili zatím neznámý mechanismus tvorby barev u ještěrek rodu Podarcis. Popsali, že ultrafialově modré skvrny na bocích těchto ještěrek vznikají neobvyklou interakcí mezi pigmenty a mikroskopickými odrazivými strukturami v kůži.
9. 6. 2026

„Výkop století.“ Francouzští archeologové zkoumají podzemí u Notre-Dame

Fronta turistů strádající pod sluncem čeká, až bude moci vystoupat na katedrálu Notre-Dame a prohlédnout si její chrliče. Čtyři metry pod nimi míří tým archeologů opačným směrem – kope přímo dolů a zpět v čase do Paříže z doby starověkého Říma před dvěma tisíci roky, píše agentura AP.
9. 6. 2026
Načítání...