Češi se budou podílet na hledání planety podobné Zemi. Přispějí vědci i firmy

Tým z Astronomického ústavu Akademie věd ČR se zapojí do evropského projektu na hledání tzv. exoplanet. Ty obíhají kolem hvězd podobných Slunci a nacházejí se v takzvané obyvatelné zóně.

Mise PLATO odstartuje pod hlavičkou Evropské kosmické agentury (ESA) v roce 2026. Vědci očekávají, že najdou tisíce exoplanet. Mezi nimi by mělo být také několik desítek planet podobných naší Zemi, které se nacházejí v takzvané obyvatelné zóně. To znamená, že jsou v takové vzdálenosti od mateřské hvězdy, která dovoluje existenci vody v kapalném stavu na povrchu planety.

„Ve zkratce lze říct, že mise bude hledat druhou Zemi, chceme tím výrazně posunout výzkum exoplanet,“ uvádí Pavel Suchan z Astronomického ústavu. 

Český podíl

Český tým pod vedením Petra Kabátha je tvořen výzkumníky z Astronomického ústavu Akademie věd, předpokládá se ale také zapojení českých podniků. Díky účasti na misi se budou čeští vědci podílet na analýze získaných dat, skupina je také součástí týmu, který se v přípravné fázi zapojí do vývoje softwaru na zpracování údajů a vyhodnocování a monitorování stavu přístrojů.

Česká strana bude odpovídat za zajištění přepravy 26 kamer, kterými bude sonda PLATO vybavena. Za tímto účelem dodá 33 high-tech přepravních kontejnerů, jež budou muset dostát vysokým nárokům na bezpečnou přepravu kamer jako je čistota, otřesuvzdornost a podobně. Dodavatel přepravních kontejnerů bude vybrán v rámci tendru vypsaném ESA, který bude omezen pouze na české firmy.

Díky tomuto příspěvku do vědeckého přístrojového vybavení se český tým stane součástí vědeckého konsorcia a bude se tak moci podílet na přípravě mise a následně bude mít exkluzivní přístup k získaným datům. Česká strana také získá zástupce ve vědecké radě.

Exoplanety jsou pro evropskou vědu zásadní

Exoplanety jsou aktuálně v hledáčku vědeckého programu ESA. Na podzim 2019 bude vypuštěna mise CHEOPS, jejímž cílem bude první charakterizace známých exoplanet. Právě z ní bude těžit mise PLATO, po níž má v roce 2028 následovat ARIEL, jež se zaměří na výzkum atmosféry exoplanet. Zapojení do mise PLATO je první přímou českou účastí na výzkumu těchto vesmírných těles.

Česká účast dostane podporu téměř 840 tisíc eur (21,6 milionu korun) z příspěvku ministerstva školství. Náklady na misi PLATO, které nezahrnují přístrojové vybavení a které jsou financovány z Vědeckého programu ESA, jsou odhadovány na více než 680 milionů eur (17,5 miliardy korun).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Před dvaceti lety varoval Al Gore svět před klimatickou krizí

Před dvaceti lety vstoupil do kin dokument, který zásadně proměnil veřejnou debatu o změně klimatu. Snímek An Inconvenient Truth („Nepříjemná pravda“) s bývalým americkým viceprezidentem Alem Gorem v hlavní roli se v roce 2006 stal globálním fenoménem. Pro miliony lidí šlo o první setkání s představou, že klimatická změna není vzdáleným problémem budoucnosti, ale procesem probíhajícím právě teď. O dvě dekády později se ale nabízí otázka: Jak dobře film obstál ve světle aktuálních poznatků?
před 3 hhodinami

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo více zájemců než vloni

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo 93,3 procenta žáků, kteří se hlásili z devátých tříd základních škol. Je to podobně jako loni, kdy jich podle aktualizovaných dat bylo 92,9 procenta, informovala v pátek v tiskové zprávě státní organizace Cermat. Do čtyřletých a kratších oborů letos školy přijaly 89,8 procenta uchazečů. Je to více než v roce 2025, kdy bylo podle aktualizovaných dat Cermatu přijato 87,9 procenta uchazečů.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Restaurování hrobek v egyptském Luxoru odhalilo malby z 18. dynastie

Po dokončení restaurátorských prací v hrobce Samuta v nekropoli El Chocha na západním břehu Nilu v Luxoru se znovu objevilo několik staroegyptských maleb. Fresky na stěnách komplexu zachycují výjevy z každodenního života, pohřebních rituálů i náboženské motivy egyptské civilizace z doby před zhruba 3500 lety.
před 21 hhodinami

Obavy z hantaviru zesiluje zkušenost s pandemií covidu-19, upozorňují experti

„Kolektivní pandemická paměť“ vyvolává ve společnosti obavy spíše kvůli vzpomínkám na to, co se stalo, než kvůli skutečné situaci. Odborníci na sociologii a psychologii vysvětlují, jak vzniká někdy iracionální strach, a varují před dalším velkým „virem“ – dezinformacemi.
před 22 hhodinami

Voda na měsících Jupiteru a Saturnu mrzne do podoby štrůdlu, popsali čeští vědci

Dvojice českých geofyziků ve spolupráci se zahraničními vědci provedla originální experiment. Pokusila se v něm vytvořit podmínky, které panují na měsících Europa a Enceladus. A zjistit tak, jak vypadá ledová krusta, která pokrývá oceány v místech, kde by mohl být život a jež chce lidstvo zkoumat. Závěry pokusu jsou varováním pro mise, které by na měsících Jupiteru a Saturnu měly v budoucnu přistát.
včera v 13:00

Řada zvířat využívá město pravidelně, mimo pozornost lidí, ukázal výzkum

Soužití lidí a volně žijících zvířat ve městech se neodehrává náhodně, ale řídí se jasnými zákonitostmi. Ukázal to tříletý výzkum brněnských vědců, kteří sledovali pohyb zvířat v městském prostředí. Nově vzniklá databáze má pomoci například s prevencí škod způsobených přemnoženými divokými prasaty. V jihomoravské metropoli jich je aktuálně přes tři stovky.
včera v 11:04

Sysli mizí z Evropy. Škodí jim moderní zemědělství, chráněná území nestačí

Nový výzkum českých biologů z Akademie věd popsal, jak a proč mizí z Evropy sysli. Mají sice rádi obdělávanou půdu, moderní zemědělství spojené s těžkou technikou, monokulturami a zhutněním půdy jim ale neprospívá.
včera v 09:57

Nedostatek i nadbytek spánku jsou spojeny s předčasným stárnutím, ukazuje studie

Spánek zřejmě hraje klíčovou roli v procesu stárnutí, protože jak jeho nedostatek, tak naopak příliš dlouhé vyspávání mohou negativně ovlivňovat mozek, srdce, plíce i imunitní systém. Vyplývá to z výzkumu publikovaného ve vědeckém časopise Nature.
14. 5. 2026
Načítání...