Češi se budou podílet na hledání planety podobné Zemi. Přispějí vědci i firmy

Tým z Astronomického ústavu Akademie věd ČR se zapojí do evropského projektu na hledání tzv. exoplanet. Ty obíhají kolem hvězd podobných Slunci a nacházejí se v takzvané obyvatelné zóně.

Mise PLATO odstartuje pod hlavičkou Evropské kosmické agentury (ESA) v roce 2026. Vědci očekávají, že najdou tisíce exoplanet. Mezi nimi by mělo být také několik desítek planet podobných naší Zemi, které se nacházejí v takzvané obyvatelné zóně. To znamená, že jsou v takové vzdálenosti od mateřské hvězdy, která dovoluje existenci vody v kapalném stavu na povrchu planety.

„Ve zkratce lze říct, že mise bude hledat druhou Zemi, chceme tím výrazně posunout výzkum exoplanet,“ uvádí Pavel Suchan z Astronomického ústavu. 

Český podíl

Český tým pod vedením Petra Kabátha je tvořen výzkumníky z Astronomického ústavu Akademie věd, předpokládá se ale také zapojení českých podniků. Díky účasti na misi se budou čeští vědci podílet na analýze získaných dat, skupina je také součástí týmu, který se v přípravné fázi zapojí do vývoje softwaru na zpracování údajů a vyhodnocování a monitorování stavu přístrojů.

Česká strana bude odpovídat za zajištění přepravy 26 kamer, kterými bude sonda PLATO vybavena. Za tímto účelem dodá 33 high-tech přepravních kontejnerů, jež budou muset dostát vysokým nárokům na bezpečnou přepravu kamer jako je čistota, otřesuvzdornost a podobně. Dodavatel přepravních kontejnerů bude vybrán v rámci tendru vypsaném ESA, který bude omezen pouze na české firmy.

Díky tomuto příspěvku do vědeckého přístrojového vybavení se český tým stane součástí vědeckého konsorcia a bude se tak moci podílet na přípravě mise a následně bude mít exkluzivní přístup k získaným datům. Česká strana také získá zástupce ve vědecké radě.

Exoplanety jsou pro evropskou vědu zásadní

Exoplanety jsou aktuálně v hledáčku vědeckého programu ESA. Na podzim 2019 bude vypuštěna mise CHEOPS, jejímž cílem bude první charakterizace známých exoplanet. Právě z ní bude těžit mise PLATO, po níž má v roce 2028 následovat ARIEL, jež se zaměří na výzkum atmosféry exoplanet. Zapojení do mise PLATO je první přímou českou účastí na výzkumu těchto vesmírných těles.

Česká účast dostane podporu téměř 840 tisíc eur (21,6 milionu korun) z příspěvku ministerstva školství. Náklady na misi PLATO, které nezahrnují přístrojové vybavení a které jsou financovány z Vědeckého programu ESA, jsou odhadovány na více než 680 milionů eur (17,5 miliardy korun).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Bez kobaltu, ale s 3D katodami. Vědci hledají bezpečnější baterie

Moderní svět by nemohl fungovat bez baterií, které dokáží akumulovat energii. Jenže také občas chytnou, vyrábí se z prvků, které těží v nelidských podmínkách malé děti, a navíc jsou zdroje na ně velmi drahé. Všechny tyto problémy by mohla vyřešit nová technologie.
před 59 mminutami

Vědci popsali působivý řád obřích muších spermií

Spermie octomilek jsou obří, ty největší mohou mít až šest centimetrů. Kdyby měly v poměru k velikosti těla tak dlouhé spermie lidé, měřily by o deset metrů víc než plejtvák obrovský. A navíc, podle nové studie, se chovají pozoruhodně koordinovaně – na to, že pro takové chování nemají žádné smysly.
před 18 hhodinami

Hnědí trpaslíci, psychometrie i výzkum covidu. Mladí čeští vědci dostali Prémii Otto Wichterleho

Mimořádný talent na počátku vědecké dráhy – tak označila Akademie věd České republiky 23 mladých vědců a vědkyň, kterým ve středu udělila ocenění Prémie Otto Wichterleho.
před 19 hhodinami

Absolutní český teplotní rekord může padnout v neděli

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) na svých sociálních sítích uvedl, že v neděli může padnout rekord pro vůbec nejteplejší den v dějinách tuzemského měření – dosavadní zaznamenané maximum je 40,4 stupně Celsia. „Na základě aktuálních dat lze říct, že nás čeká extrémně teplý víkend bez ohledu na to, zda bude rekord překonán, nebo ne,“ napsal ČHMÚ. V dalších dnech bude předpověď dále zpřesňovat a reagovat výstrahami.
před 22 hhodinami

Čína technologicky pokořila USA. Nejrychlejší superpočítač mají v Šen-čenu

Nejvýkonnější, oficiálně známý počítač mají poprvé od roku 2017 v Číně. Nachází se v Národním superpočítačovém centru v Šen-čenu. Z prvního místa tak sesadil americký superpočítač El Capitan. Vyplývá to z žebříčku pěti set nejrychlejších počítačů na světě, který se zveřejňuje dvakrát do roka.
včera v 10:06

LSD se posunulo jako možný lék proti depresi do „nadějné“ fáze

Psychedelika se zmiňují v souvislosti s léčbou vážných duševních nemocí stále častěji – řada výsledků vypadá velmi nadějně, ale zatím chyběla kvalitnější potvrzení jejich účinnosti prostřednictvím velkých dlouhodobých studií. Teď jedna taková vyšla a naznačuje, že potenciál těchto substancí je nemalý.
23. 6. 2026

Do Česka přiteče přes sto milionů na špičkovou vědu. ERC granty mají dva projekty

ERC granty jsou způsob, jak Evropská unie podporuje vědu v členských zemích. Pečlivě vybrané projekty mohou takto získat financování, které posune výzkum dál. V úterý byly zveřejněny ERC granty v kategorii Advanced (Pokročilý). Získaly je rovnou dva tuzemské projekty – jeden z Olomouce, druhý z Prahy.
23. 6. 2026

Stromy vyhrály evoluční závod, protože se nejlépe přizpůsobily suchu

Na otázku, jak se stalo, že vznikly stromy a co jim umožnilo stát se jedněmi z největších a nejdéle žijících organismů na Zemi, se pokusil odpovědět velký mezinárodní výzkum, ve kterém hráli významnou roli i experti z Česka.
23. 6. 2026
Načítání...