Češi se budou podílet na hledání planety podobné Zemi. Přispějí vědci i firmy

Tým z Astronomického ústavu Akademie věd ČR se zapojí do evropského projektu na hledání tzv. exoplanet. Ty obíhají kolem hvězd podobných Slunci a nacházejí se v takzvané obyvatelné zóně.

Mise PLATO odstartuje pod hlavičkou Evropské kosmické agentury (ESA) v roce 2026. Vědci očekávají, že najdou tisíce exoplanet. Mezi nimi by mělo být také několik desítek planet podobných naší Zemi, které se nacházejí v takzvané obyvatelné zóně. To znamená, že jsou v takové vzdálenosti od mateřské hvězdy, která dovoluje existenci vody v kapalném stavu na povrchu planety.

„Ve zkratce lze říct, že mise bude hledat druhou Zemi, chceme tím výrazně posunout výzkum exoplanet,“ uvádí Pavel Suchan z Astronomického ústavu. 

Český podíl

Český tým pod vedením Petra Kabátha je tvořen výzkumníky z Astronomického ústavu Akademie věd, předpokládá se ale také zapojení českých podniků. Díky účasti na misi se budou čeští vědci podílet na analýze získaných dat, skupina je také součástí týmu, který se v přípravné fázi zapojí do vývoje softwaru na zpracování údajů a vyhodnocování a monitorování stavu přístrojů.

Česká strana bude odpovídat za zajištění přepravy 26 kamer, kterými bude sonda PLATO vybavena. Za tímto účelem dodá 33 high-tech přepravních kontejnerů, jež budou muset dostát vysokým nárokům na bezpečnou přepravu kamer jako je čistota, otřesuvzdornost a podobně. Dodavatel přepravních kontejnerů bude vybrán v rámci tendru vypsaném ESA, který bude omezen pouze na české firmy.

Díky tomuto příspěvku do vědeckého přístrojového vybavení se český tým stane součástí vědeckého konsorcia a bude se tak moci podílet na přípravě mise a následně bude mít exkluzivní přístup k získaným datům. Česká strana také získá zástupce ve vědecké radě.

Exoplanety jsou pro evropskou vědu zásadní

Exoplanety jsou aktuálně v hledáčku vědeckého programu ESA. Na podzim 2019 bude vypuštěna mise CHEOPS, jejímž cílem bude první charakterizace známých exoplanet. Právě z ní bude těžit mise PLATO, po níž má v roce 2028 následovat ARIEL, jež se zaměří na výzkum atmosféry exoplanet. Zapojení do mise PLATO je první přímou českou účastí na výzkumu těchto vesmírných těles.

Česká účast dostane podporu téměř 840 tisíc eur (21,6 milionu korun) z příspěvku ministerstva školství. Náklady na misi PLATO, které nezahrnují přístrojové vybavení a které jsou financovány z Vědeckého programu ESA, jsou odhadovány na více než 680 milionů eur (17,5 miliardy korun).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Marihuana v dospívání zdvojnásobuje riziko duševních nemocí

Téměř půl milionu mladých lidí zkoumali američtí vědci v rozsáhlé studii, která se věnovala konzumaci marihuany. Výzkum ukázal, že existuje souvislost mezi kouřením konopí a vznikem psychických chorob. A s velkou pravděpodobností jde o souvislost příčinnou.
před 7 hhodinami

Zákaz mobilů ve školách dle výzkumu přímo nezlepšuje známky ani duševní pohodu

Zákaz mobilních telefonů ve školách nevede přímočaře ke zlepšení studijních výsledků. Žáci sice nejsou tak rozptylováni, ale na druhou stranu roste neklid a nekázeň ve třídách. Vyplývá to z dat z 21 zemí včetně Česka, která analyzovali vědci výzkumného týmu IRTIS Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Podle tohoto výzkumu plošné zákazy nefungují a nejsou tedy ani univerzálním řešením. Vhodnější je přizpůsobit pravidla místním podmínkám.
před 10 hhodinami

Při extrémních vedrech vznikají nad městy nanočástice schopné proniknout do plic

Světová velkoměsta se vlivem oteplování planety i toho, jak zastavěná jsou, stávají stále rozpálenějšími kotli. Má to v mnoha ohledech negativní dopady na lidské zdraví. Teď vědci popsali další možný: vznik atmosférických aerosolů složených z nanočástic, které mohou proniknout do plic. To se donedávna pokládalo za nepravděpodobné.
před 10 hhodinami

VideoAI dokáže žákům vygenerovat cvičení na míru, pomáhá i učitelům

Umělá inteligence pomáhá nejen studentům, ale i učitelům. Přípravy si s její pomocí dělá asi polovina z nich. Na její využití na školách se zaměřil nový výzkum odborníků z ČVUT. „Určitě to může výuku jednou za čas ozvláštnit. Největší sílu těchto nástrojů vidím v tom, že s nimi pak mohou žáci pracovat sami,“ přiblížila učitelka angličtiny Jitka Pokorná ze ZŠ Mohylová. Starším studentům může umělá inteligence přiblížit výuku prostřednictvím jejich oblíbeného seriálu. Dokáže například vygenerovat cvičení se známými postavami. „Je to o lidech, které znají, materiál je autentický a motivace je výrazně vyšší, než když mechanicky vyplňují cvičení v učebnici,“ sdělila Petra Juna Jennings z ČVUT.
před 14 hhodinami

Bydlení s novým partnerem přináší po padesátce víc štěstí než svatba, ukázal výzkum

Rozsáhlá studie se pokoušela popsat, jak se nové vztahy promítají do duševní pohody stárnoucích lidí. Výsledky ukázaly, že uzavření sňatku přináší seniorům méně štěstí než společné bydlení s novým partnerem.
včera v 10:01

Vědci objevili pět tisíc let zamrzlou bakterii. Odolá desítce moderních antibiotik

Objev bakterie odolné proti celé řadě moderních antibiotik v uzavřeném rumunském ekosystému zamrzlé jeskyně podle vědců vyvolává obavy, aby se tyto vlastnosti nepřenesly na jiné mikroorganismy. Současně ale nabízí naději pro nové léky.
21. 2. 2026

Téměř to skončilo tragédií jako Challenger. NASA popsala problémy Starlineru

Americká vesmírná agentura NASA zkritizovala problémy mise kosmické lodi Starliner, kvůli nimž musela její posádka zůstat na Mezinárodní vesmírné stanici místo plánovaných osmi dní celé tři měsíce.
20. 2. 2026

Výzkum brněnské vědkyně ukazuje, jak zásadní je mezinárodní spolupráce

Tak náročný výzkum, jako je hledání léků proti rakovině, se nedá nikde dělat izolovaně, už jen kvůli tomu, jak drahý je. Proto se stále více vědců spojuje v mezinárodních organizacích. Jednou z nich je platforma canSERV, podporovaná EU, která propojuje vědce s výzkumnými službami a infrastrukturami a která má urychlit objevy a zlepšit péči o pacienty. Podílí se na ní i brněnská vědkyně Pavla Bouchalová.
20. 2. 2026
Načítání...