Češi se budou podílet na hledání planety podobné Zemi. Přispějí vědci i firmy

Tým z Astronomického ústavu Akademie věd ČR se zapojí do evropského projektu na hledání tzv. exoplanet. Ty obíhají kolem hvězd podobných Slunci a nacházejí se v takzvané obyvatelné zóně.

Mise PLATO odstartuje pod hlavičkou Evropské kosmické agentury (ESA) v roce 2026. Vědci očekávají, že najdou tisíce exoplanet. Mezi nimi by mělo být také několik desítek planet podobných naší Zemi, které se nacházejí v takzvané obyvatelné zóně. To znamená, že jsou v takové vzdálenosti od mateřské hvězdy, která dovoluje existenci vody v kapalném stavu na povrchu planety.

„Ve zkratce lze říct, že mise bude hledat druhou Zemi, chceme tím výrazně posunout výzkum exoplanet,“ uvádí Pavel Suchan z Astronomického ústavu. 

Český podíl

Český tým pod vedením Petra Kabátha je tvořen výzkumníky z Astronomického ústavu Akademie věd, předpokládá se ale také zapojení českých podniků. Díky účasti na misi se budou čeští vědci podílet na analýze získaných dat, skupina je také součástí týmu, který se v přípravné fázi zapojí do vývoje softwaru na zpracování údajů a vyhodnocování a monitorování stavu přístrojů.

Česká strana bude odpovídat za zajištění přepravy 26 kamer, kterými bude sonda PLATO vybavena. Za tímto účelem dodá 33 high-tech přepravních kontejnerů, jež budou muset dostát vysokým nárokům na bezpečnou přepravu kamer jako je čistota, otřesuvzdornost a podobně. Dodavatel přepravních kontejnerů bude vybrán v rámci tendru vypsaném ESA, který bude omezen pouze na české firmy.

Díky tomuto příspěvku do vědeckého přístrojového vybavení se český tým stane součástí vědeckého konsorcia a bude se tak moci podílet na přípravě mise a následně bude mít exkluzivní přístup k získaným datům. Česká strana také získá zástupce ve vědecké radě.

Exoplanety jsou pro evropskou vědu zásadní

Exoplanety jsou aktuálně v hledáčku vědeckého programu ESA. Na podzim 2019 bude vypuštěna mise CHEOPS, jejímž cílem bude první charakterizace známých exoplanet. Právě z ní bude těžit mise PLATO, po níž má v roce 2028 následovat ARIEL, jež se zaměří na výzkum atmosféry exoplanet. Zapojení do mise PLATO je první přímou českou účastí na výzkumu těchto vesmírných těles.

Česká účast dostane podporu téměř 840 tisíc eur (21,6 milionu korun) z příspěvku ministerstva školství. Náklady na misi PLATO, které nezahrnují přístrojové vybavení a které jsou financovány z Vědeckého programu ESA, jsou odhadovány na více než 680 milionů eur (17,5 miliardy korun).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Studie spojuje nadměrné noční osvětlení se změnami ve struktuře a funkci srdce

Podle studie zveřejněné v časopise European Heart Journal, oficiálním časopise Evropské kardiologické společnosti, je vystavení světlu v noci spojeno s významnými a potenciálně škodlivými změnami ve struktuře a funkci srdce.
před 17 hhodinami

Srpen byl celosvětově nejteplejším měsícem historie, uvedl Copernicus

Letošní srpen byl celosvětově nejteplejším měsícem historie, když vyrovnal rekord července 2023. Průměrná teplota vzduchu u zemského povrchu činila 16,96 stupně Celsia a byla o 0,85 stupně nad průměrem z let 1991 až 2020, uvedla ve čtvrtek služba Evropské unie pro sledování klimatu Copernicus. Letní období od června do srpna vyrovnalo rekord průměrné celosvětové teploty z roku 2024.
před 22 hhodinami

Na Pálavě se šíří invazní kaktus. Může vytlačovat původní rostliny

V Chráněné krajinné oblasti Pálava se šíří nepůvodní mrazuvzdorný kaktus – opuncie. Ochranáři ho po Děvíně a Tabulové letos zaznamenali v další tamní rezervaci, na Svatém kopečku u Mikulova. Severoamerická rostlina představuje hrozbu pro původní vzácné druhové složení pálavských stepí, informovali zástupci Správy CHKO Pálava na facebooku.
před 23 hhodinami

Estonští vědci odhalili nebezpečné výkyvy vody mezi Varenským jezerem a Černým mořem

V úzkém přístavním kanálu mezi Černým mořem a Varenským jezerem mohou vznikat nečekaně silné proudy a výrazné výkyvy hladiny, které ohrožují lodní dopravu a komplikují provoz přístavu. Příčiny tohoto jevu zkoumali vědci z Tallinské technické univerzity TalTech. Své závěry publikovali v odborném časopise Ocean Science.
9. 9. 2026

Dekády starý matematický problém AI vyřešila za desítky hodin. Ale možná kradla

Na matematiku specializovaná umělá inteligence (AI) od společnosti OpenAI vyřešila desítky let nevyřešený problém. Předběhla tak lidské matematiky, kteří se snažili udělat to samé – a možná při tom i využila jejich data. Podle českého matematika Vítězslava Kaly jde v každém případě o mimořádný úspěch.
9. 9. 2026

V Egyptě objevili 4300 let starou hrobku. Malby jsou stále jako živé

Španělští archeologové objevili nedaleko egyptské metropole Káhiry 4300 let starou hrobku, která patří dvěma úředníkům. Oznámilo to egyptské ministerstvo cestovního ruchu a památek.
9. 9. 2026

Špinavý vzduch zabíjí tisíce Čechů. Podívejte se na srovnání evropských měst

Rostoucí počet vln veder a požárů ohrožuje snahy o zlepšení kvality ovzduší, varovala tento týden Světová meteorologická organizace (WMO). Ve své výroční zprávě o kvalitě ovzduší organizace spadající pod OSN také upozorňuje, že kouř z extrémních lesních požárů má zásadní zdravotní dopady.
9. 9. 2026

Enterprise poprvé vzlétla před 60 lety. Otestujte si znalosti fenoménu Star Trek

Americký televizní seriál Star Trek se několikrát zapsal do dějin. Sága posádky lodi Enterprise putující vesmírem pod vedením kapitána Jamese Kirka divákům ukazovala například to, že mohou spolupracovat tvorové různých ras. Star Trek byl také prvním pořadem, ve kterém běloch políbil černošskou ženu. Když se přitom před šedesáti lety, 8. září 1966, objevil na obrazovkách první díl dnes už legendární série, na velký úspěch to nevypadalo.
8. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.