Hlas Čechů bude znít z Marsu. Nahrávku může poslat každý

Obyvatelé Česka mají poprvé možnost, aby jejich hlas zazněl z Marsu. Nabízí jim to projekt Telefonát z Marsu, který využije cestu evropské mise ExoMars k rudé planetě. Svůj vzkaz mohou lidé nahrát přímo na webu.

Asi každý zná slova astronauta Neila Armstronga, pronesená před 50 lety během prvního výstupu na povrch Měsíce. Češi teď mají možnost vžít se do jeho role a stát se jedněmi z prvních lidí, jejichž hlas zazní z povrchu Marsu. Je to poprvé, kdy vědci veřejnosti dávají možnost ovlivnit podobu prvního hlasového vzkazu odvysílaného z jiné planety.

Zvukový vzkaz vhodný k odvysílání z Marsu nesmí přesahovat 30 sekund. Může jít o jakoukoliv zvukovou nahrávku od hudby přes mluvené slovo, verše, poselství až po prosté zvuky.

„Autor nahrávky by ale měl myslet na to, že pořadatelé k cestě na Mars vyberou 11 nejzajímavějších zvukových poselství, z nichž jedno odvysíláme z Marsu na Zemi. Přednost budou mít originální autorské nahrávky, mající platnost pro současný svět či lidstvo,“ uvádí oddělení kosmické fyziky Akademie věd.

Nahrávku mohou autoři doprovodit krátkým vzkazem, ve kterém vysvětlí, proč by právě jejich dílo mělo na rudou planetu letět. Šanci tak má i pouhý zvuk, nesoucí silný příběh.

Nahrávky letem k Marsu překonají vzdálenost asi 590 milionů kilometrů, vysíláním z planety přes 240 milionů kilometrů. Autoři vybraných nahrávek a jedné odvysílané nahrávky dostanou od pořadatelů potvrzení o tom, že se stali důležitou součástí výzkumu Marsu.

Nahrávky lze zaslat kdykoliv mezi 20. březnem a 20. dubnem 2019 prostřednictvím formuláře na stránce mars.vesmir.cz. Formulář i všechny doprovodné informace jsou pro autory připraveny v šesti jazykových mutacích – angličtině, francouzštině, španělštině, němčině, ruštině a jazyku pořadatele projektu, češtině.

Kdo ponese český hlas k Marsu

Nosičem, který na Mars vzkazy dopraví, bude evropská sonda ExoMars 2020, vyvinutá Evropskou vesmírnou agenturou (ESA) ve spolupráci s ruskou agenturou Roskosmos. ExoMars vynese do vesmíru ruská raketa Proton-M v červenci 2020. Přistání na Marsu je plánováno na duben 2021. Projekt ExoMars na povrch rudé planety dopraví první evropské robotické vozítko, pojmenované po významné anglické vědkyni Rosalind Franklinové, která popsala strukturu DNA.

Přistávací platforma, která na Mars dopraví robotické vozidlo, obsahuje také modul, navržený a postavený týmem českých vědců a techniků vedený profesorem Ondřejem Santolíkem z oddělení kosmické fyziky Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd České republiky.

Jejich modul bude na Marsu měřit změny elektromagnetického pole v pásmu slyšitelných kmitočtů a hledat odpověď na otázku, zda na čtvrté planetě sluneční soustavy existují blesky. Ty totiž vědci dříve zaznamenali kromě Země na Jupiteru, Saturnu, Uranu a Neptunu, ale možnost jejich existence na Marsu zatím obestírá tajemství.

Součástí zmíněného modulu je paměť, kterou budou vědci používat především k ukládání naměřených dat z Marsu před jejich odesláním na Zemi. Zvukové nahrávky, získané v projektu Telefonát z Marsu, použijí vědci jako testovací data k ověření, že přístroj na přistávací platformě správně funguje a odesílá signály v měřeném pásmu.

Vědci po jejich přijetí na Zemi porovnají přijaté nahrávky s jejich podobou před uložením do paměti. Vysílání se tak stane důležitou součástí vědeckého projektu, protože vědci z případných rozdílů poznají kvalitu spojení i funkčnost vysílací aparatury na povrchu Marsu.

Projekt Telefonát z Marsu vznikl díky spolupráci českých vědců s českým přírodovědeckým časopisem Vesmír.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 13 hhodinami

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 15 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 16 hhodinami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 18 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
1. 7. 2026

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
1. 7. 2026

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
1. 7. 2026

Evropský pohled