Hlas Čechů bude znít z Marsu. Nahrávku může poslat každý

Obyvatelé Česka mají poprvé možnost, aby jejich hlas zazněl z Marsu. Nabízí jim to projekt Telefonát z Marsu, který využije cestu evropské mise ExoMars k rudé planetě. Svůj vzkaz mohou lidé nahrát přímo na webu.

Asi každý zná slova astronauta Neila Armstronga, pronesená před 50 lety během prvního výstupu na povrch Měsíce. Češi teď mají možnost vžít se do jeho role a stát se jedněmi z prvních lidí, jejichž hlas zazní z povrchu Marsu. Je to poprvé, kdy vědci veřejnosti dávají možnost ovlivnit podobu prvního hlasového vzkazu odvysílaného z jiné planety.

Zvukový vzkaz vhodný k odvysílání z Marsu nesmí přesahovat 30 sekund. Může jít o jakoukoliv zvukovou nahrávku od hudby přes mluvené slovo, verše, poselství až po prosté zvuky.

„Autor nahrávky by ale měl myslet na to, že pořadatelé k cestě na Mars vyberou 11 nejzajímavějších zvukových poselství, z nichž jedno odvysíláme z Marsu na Zemi. Přednost budou mít originální autorské nahrávky, mající platnost pro současný svět či lidstvo,“ uvádí oddělení kosmické fyziky Akademie věd.

Nahrávku mohou autoři doprovodit krátkým vzkazem, ve kterém vysvětlí, proč by právě jejich dílo mělo na rudou planetu letět. Šanci tak má i pouhý zvuk, nesoucí silný příběh.

Nahrávky letem k Marsu překonají vzdálenost asi 590 milionů kilometrů, vysíláním z planety přes 240 milionů kilometrů. Autoři vybraných nahrávek a jedné odvysílané nahrávky dostanou od pořadatelů potvrzení o tom, že se stali důležitou součástí výzkumu Marsu.

Nahrávky lze zaslat kdykoliv mezi 20. březnem a 20. dubnem 2019 prostřednictvím formuláře na stránce mars.vesmir.cz. Formulář i všechny doprovodné informace jsou pro autory připraveny v šesti jazykových mutacích – angličtině, francouzštině, španělštině, němčině, ruštině a jazyku pořadatele projektu, češtině.

Kdo ponese český hlas k Marsu

Nosičem, který na Mars vzkazy dopraví, bude evropská sonda ExoMars 2020, vyvinutá Evropskou vesmírnou agenturou (ESA) ve spolupráci s ruskou agenturou Roskosmos. ExoMars vynese do vesmíru ruská raketa Proton-M v červenci 2020. Přistání na Marsu je plánováno na duben 2021. Projekt ExoMars na povrch rudé planety dopraví první evropské robotické vozítko, pojmenované po významné anglické vědkyni Rosalind Franklinové, která popsala strukturu DNA.

Přistávací platforma, která na Mars dopraví robotické vozidlo, obsahuje také modul, navržený a postavený týmem českých vědců a techniků vedený profesorem Ondřejem Santolíkem z oddělení kosmické fyziky Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd České republiky.

Jejich modul bude na Marsu měřit změny elektromagnetického pole v pásmu slyšitelných kmitočtů a hledat odpověď na otázku, zda na čtvrté planetě sluneční soustavy existují blesky. Ty totiž vědci dříve zaznamenali kromě Země na Jupiteru, Saturnu, Uranu a Neptunu, ale možnost jejich existence na Marsu zatím obestírá tajemství.

Součástí zmíněného modulu je paměť, kterou budou vědci používat především k ukládání naměřených dat z Marsu před jejich odesláním na Zemi. Zvukové nahrávky, získané v projektu Telefonát z Marsu, použijí vědci jako testovací data k ověření, že přístroj na přistávací platformě správně funguje a odesílá signály v měřeném pásmu.

Vědci po jejich přijetí na Zemi porovnají přijaté nahrávky s jejich podobou před uložením do paměti. Vysílání se tak stane důležitou součástí vědeckého projektu, protože vědci z případných rozdílů poznají kvalitu spojení i funkčnost vysílací aparatury na povrchu Marsu.

Projekt Telefonát z Marsu vznikl díky spolupráci českých vědců s českým přírodovědeckým časopisem Vesmír.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

U zrodu morových ran v Evropě stály sopečné erupce, změnily klima, zjistili vědci

Ke vzniku morové epidemie, která ve 14. století během pouhých několika let připravila o život velkou část evropské populace, podle nové studie zřejmě přispěly sopečné erupce, o nichž tehdejší obyvatelé Evropy ani nevěděli. Ty totiž do atmosféry vychrlily velké množství prachu a dalšího materiálu, což mimo jiné vedlo k citelnému ochlazení.
před 21 mminutami

Paleodieta je pohádka, člověk se jen masem nikdy neživil, tvrdí výzkum

Rozsáhlá analýza zbytků lidské potravy z období pravěku přinesla silné argumenty pro vyvrácení hypotéz o tom, že se v době kamenné konzumovalo hlavně maso.
před 3 hhodinami

NASA mohla omylem kolonizovat Mars, naznačují vlastnosti „nesmrtelné“ bakterie

Americká vesmírná agentura NASA objevila před několika lety v opakovaně čištěné laboratoři bakterii, která přežila desítky pokusů o dezinfekci. Teď vědci popsali, jak to organismus dělá, a také potenciální dopady těchto schopností.
před 17 hhodinami

Vědci na Trutnovsku našli v trase D11 hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století

Vědci v trase budoucí dálnice D11 v úseku mezi Jaroměří a Trutnovem objevili hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století, které považují za mimořádný archeologický soubor doplňující poznání tehdejších válečných konfliktů. Kromě hrobu z druhé slezské války z roku 1745, o kterém již informovali, našli také tři z roku 1866.
před 20 hhodinami

Ničivé počasí v části Asie není náhoda, ale klimatické varování, tvrdí vědci

Jihovýchodní Asie letos čelí neobvykle silným bouřím. Počet obětí povodní a sesuvů půdy v Indonésii, na Srí Lance a v Thajsku dosud přesáhl 1400, přičemž více než tisícovka lidí se stále pohřešuje. V Indonésii zůstávají celé vesnice odříznuté od zbytku světa poté, co voda zničila mosty a silnice. Tisíce lidí na Srí Lance nemají přístup k pitné vodě, zatímco thajský premiér přiznal nedostatečnou reakci své vlády, píše agentura AP.
před 22 hhodinami

Stárnutí ženských vajíček se dá zvrátit, zjistili náhodou čeští vědci

Projevy stárnutí ženských vajíček, takzvaných oocytů, je možné zvrátit a jejich poškození opravit. To, co bylo dosud považováno za biologicky nemožné, dokázal mezinárodní tým vedený reprodukční bioložkou Helenou Fulkovou z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR, který o průlomu informoval v tiskové zprávě. Výsledky zveřejnil časopis Aging Cell. Podle vědců otevírají závěry práce nové otázky o biologii stárnutí a také prostor pro vývoj budoucích léčebných postupů.
před 23 hhodinami

Univerzitní spin-offy sílí. Pomáhají výzkumu a míří do světového byznysu

Univerzitní firmy, takzvané spin-offy, které vysokým školám přinášejí zisk, jsou v zahraničí běžné. V tuzemsku se tento model prosazuje pomaleji. Na konferenci v Ostravě, pořádané agenturou CzechInvest, zazněly příklady úspěšných firem, které dokážou z akademického výzkumu vytvořit mezinárodně konkurenceschopný produkt i finanční přínos pro vysoké školy.
včera v 09:24

Humanoidů v Číně vzniká spousta, kupuje je málokdo. Země se bojí bubliny

Čína vsadila na to, že se stane světovou velmocí v humanoidních robotech. Podle několika analýz ale možná přišla s touto technologií příliš brzy, protože reálně o ni není příliš zájem.
včera v 06:30
Načítání...